Témata
Reklama

Chceme se přiblížit průmyslové sféře, říká rektor Tomáš Zima

Před rokem založila nejstarší česká univerzita společnost Charles University Innovations Prague, s. r. o. Šlo o první počin, který se uskutečnil na české univerzitní půdě. O zkušenostech a prvním úspěchu z univerzitního podnikání jsme si povídali s rektorem Univerzity Karlovy profesorem Tomášem Zimou.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

MM: Pane rektore, co bylo zásadním impulzem pro ustanovení dceřiné společnosti na Univerzitě Karlově a kdy se myšlenka na samostatné podnikání zrodila?

Prof. Zima: Od vzniku myšlenky až po ustanovení samotné společnosti uběhly zhruba dva roky. Byla to nová pionýrská věc, která se ukázala jako dobrý nápad, navíc již půl roku od svého založení, v červnu 2018, přinesla první komerční úspěch. Hlavním motivem a impulzem založení Charles University Innovations Prague, s. r. o., (CUIP) bylo přiblížení univerzity k průmyslové sféře. Procesy v akademickém prostředí a v byznysu jsou naprosto odlišné a CUIP, jako samostatný právní subjekt, je může urychlit a zefektivnit. Zřízením CUIP dochází k přímé komunikaci s průmyslovými odvětvími a k přímému uzavírání smluv v oblasti transferu znalostí a technologií univerzity. K přesvědčení, že děláme správný krok, přispěla i naše zkušenost z již fungujícího Centra pro přenos poznatků a technologií UK (CPPT), které od roku 2014 buduje inovační síť UK propojením členů akademické obce napříč všemi fakultami a součástmi UK, a spolupracuje i s inovativními organizacemi mimo univerzitu. Další pozitivní zkušenosti jsme získali z podobné firmy, která v ČR působí na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd nebo u našich partnerských univerzit v Curychu a Lovani.

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., rektor Univerzity KarlovyNarozen v Praze roku 1966. V roce 2005 byl zvolen děkanem 1. lékařské fakulty UK, v roce 2008 byl znovuzvolen. Od února 2014 zastává funkci rektora Univerzity Karlovy, nyní je ve druhém funkčním období, stojí také v čele České konference rektorů. Od roku 1999 je přednostou Ústavu lékařské chemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, odborně se věnuje klinické biochemii a nefrologii. Má dvě děti.

MM: CUIP si jako jeden z hlavních úkolů stanovila více zefektivnit svoji nabídku v oblasti inovací a komercializace a přenos vědeckých objevů Univerzity Karlovy do byznysu. Daří se jí tento záměr naplňovat?

Prof. Zima: Myslím, že se nám za poměrně krátkou dobu podařilo firmu úspěšně rozjet. Byli jsme mile překvapeni, jelikož půl roku od založení společnosti jsme uzavřeli smlouvu s americkou farmaceutickou firmou Svenox Pharmaceuticals LLC, která od nás koupila vynález pocházející z kolektivu pana profesora Alexandra Hrabálka z Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Tento vynález se týká nového typu látek, které by mohly být využitelné v léčbě tuberkulózy. Prostřednictvím CUIP jsme uzavřeli oboustranně výhodnou smlouvu. Doufáme, že výsledky výzkumu prováděného na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové přispějí k boji s touto, ve světě stále velmi rozšířenou, infekční chorobou. Společnost Svenox Pharmaceuticals LLC se v rámci koupě vynálezu zavázala k zajištění potřebného, finančně i časově náročného, vývoje finálního léčiva a v případě pozitivních výsledků k jeho následnému využití. Případná dostupnost vyvinutého léčiva by měla být nejenom ve Spojených státech amerických, ale také v řadě států Evropské unie, Indii nebo Jihoafrické republice. Univerzita Karlova v zastoupení CUIP, a tedy i čeští vědci, bude mít také v případě úspěchu léčiva finanční podíl na jeho výnosech.

Mimo uzavřený kontrakt s americkou firmou řešila CUIP v loňském roce další čtyři potenciální možností spolupráce. Některé se stále vyhodnocují. V letošním roce řešíme zhruba 16 případů, které nám pro finální fázi komercializace předal tým univerzitního CPPT. Pro ty nyní hledá CUIP využití a investory. Jedná se např. o technologie nanovláken ve spojení s obvazovými textiliemi, diagnostický kit k predikci kardiovaskulárních poruch či o vývoj vzdělávacích počítačových her.
CUIP považujeme díky velmi úzké vazbě na univerzitu za tzv. „spin-off“ firmu. Termín spin-off se běžně používá pro obchodní společnosti, které vznikly v úzké vazbě na akademickou instituci a její vědecké výsledky, se kterými dále pracují a obchodně je využívají. Naše CUIP je vybaveno mandátem, že může jménem univerzity tento proces řešit, a doufáme, že napomůže vzniku dalších spin-off firem UK.

Nyní právě zvažujeme založení první spin-off firmy, kde bude mít podíl univerzita prostřednictvím CUIP i externí investor. Založení spin-off firem byl jeden z našich hlavních cílů, kdy první z nich jsme zamýšleli realizovat do dvou let od vzniku dceřiné společnosti. Aktuálně se pracuje na přípravě byznys plánu pro tuto společnost, a půjde-li vše dobře, mohl by spin-off vzniknout již letos.

MM: Co může CUIP potenciálním investorům konkrétního nabídnout?

Prof. Zima: Univerzita Karlova patří mezi přední evropské univerzity, kde se rodí spousta vynikajících nápadů. Kolegové na 17 fakultách a dalších vysokoškolských výzkumných ústavech mají velký potenciál a v mnohých oblastech spolupracujeme s prestižními světovými univerzitami.

V tzv. katalogu služeb UK jsou prezentovány jednotlivé nápady, výzkumy a myšlenky, které by mohly být pro komerční a jinou sféru zajímavé. Tyto nabídky jsou uveřejněny v českém a anglickém jazyce v elektronické podobě na internetových stránkách UK (https://cppt.cuni.cz/CPPTN-35.html). V tomto seznamu si může zájemce listovat a najít, o co by měl zájem, nebo se může obrátit přímo na CPPT, naše fakultní inovační skauty či danou výzkumnou skupinu, a sám přijít s konkrétní představou a iniciativou.

Co se týká samotné CUIP, tak proces zprostředkuje a komunikuje, jelikož jednání mezi dvěma obchodními společnostmi je z procesního hlediska zcela něco jiného, než kdyby obchod probíhal s univerzitou. Takto nastavené subjekty pak hovoří stejným jazykem a celý průběh komercionalizace se urychluje.

Zřízením CUIP dochází k přímé komunikaci s průmyslovými odvětvími a k přímému uzavírání smluv v oblasti transferu znalostí a technologií univerzity.

MM: Jaké pro investory nabízíte možnosti a formy spolupráce? Co se vám osvědčilo jako oboustranně výhodné a nejméně rizikové? Jaké odpovědnosti má investor a jaké odpovědnosti má CUIP, potažmo UK?

Prof. Zima: Investice do nápadu je riziková věc. Zlomové objevy však vznikají právě takto. Záleží i na osobní odvaze a optimismu investora, zda bude danému badateli nebo výzkumnému týmu věřit. Pak může být spolupráce pro oba zúčastněné subjekty zajímavá a komerčně velice výhodná. Pokud aplikuji tuto myšlenku na UK, tak naším prvořadým zájmem je oboustranný zisk – jak na straně investora, tak na straně univerzity. Společné zájmy chceme propojit. A to je také součástí vyjednávání a uzavření finální smlouvy, včetně dělení případných zisků i rizik.

CUIP aktivně vyhledává české a zahraniční společnosti a produkty jim nabízí. Pasivně nečeká, kdo se ozve. V již zmíněném online katalogu služeb jsou obecné nabídky. Ty, které jsou v procesu vývoje a řešení, se komunikují v bilaterálních jednáních. Řada z nich je však v utajeném režimu, jelikož se často jedná o duševní vlastnictví, které ještě není kupříkladu chráněno patentově.

Co se týká forem smluv, CUIP pracuje v několika formátech. Za prvé je to klasická licenční smlouva, kdy investor nabývá omezených práv k zakoupenému vynálezu. Za druhé je to prodání patentu, což byl příklad prodeje molekuly americké farmaceutické firmě. Za třetí, a to je nejzajímavější forma spolupráce, jde o založení společné spin-off firmy, do které obě zúčastněné strany vkládají prostředky. Sdílíme tedy výhodné i méně výhodné záležitosti. Zvolení formy je pak případ od případu.

„Půl roku od založení dceřiné společnosti jsme uzavřeli smlouvu s americkou firmou Svenox Pharmaceuticals LLC. Ta od nás koupila vynález – nové typy látek, které by mohly být využitelné v léčbě tuberkulózy,“ říká profesor Zima.
Reklama
Reklama

MM: Máte po roce působení CUIP zásadní poznatky, případně pozitivní či negativní zkušenosti, které by mohli zájemci z řad českých vysokých škol využít při založení obdobné dceřiné společnosti?

Prof. Zima: Je předčasné hovořit o nějakých konkrétních významných pozitivních nebo negativních zkušenostech. My jsme v začátcích. Na zahraničních univerzitách obdobné projekty běží téměř 30 let. Počítám, že plný rozjezd by mohl být cca do 10 let.

Hlavní přínos založení Charles University Innovations Prague vidím nejen v položení základů samostatného podnikání na české univerzitě, ale také v konstruktivní a progresivní komunikaci uvnitř samotné akademické obce. Domnívám se, že právě tento proces byl často opomíjen. Jsem přesvědčen, že vědci by měli jít za hranice výzkumných laboratoří, vědeckých časopisů a publikací. Výzkumné nápady mají sloužit celé společnosti a dalším oblastem lidského života. Myslím, že se za posledních 10 let akademické prostředí změnilo a mnoho vědců si uvědomuje, že jsou součástí ekonomického prostředí, včetně byznysu. Podnikání by ale mělo zůstat v rukou profesionálů. Výzkumník má bádat, učit studenty a přinášet nové poznatky.

Myšlenku univerzitního podnikání jsme podpořili již zmíněným vznikem Centra pro přenos poznatků a technologií (CPPT). V roce 2018 jsme pak navázali a založili samostatný právní subjekt CUIP, s. r. o., který s univerzitním centrem velmi úzce spolupracuje. Jeho cílem je také osvěta a edukace vědeckého prostředí. Kolegům vysvětlujeme smysl a poslání činnosti CUIP. Jsme připraveni s nimi sdílet poznatky, které z podnikání máme. Funguje to krátce, ale například na transferové konferenci pořádané CPPT a CUIP letos v květnu jsme již informovali o úskalích i pozitivních zkušenostech z fungování CUIP. Domnívám se, že klíčové sdělení, že se české univerzitě podařilo zahájit svébytné podnikání a není třeba se ho bát, se nám daří naplňovat a rozvíjet.

MM: Pane rektore, celý svůj profesní život jste zasvětil vědě a výzkumné činnosti. Jak vnímáte aktuální stav výzkumu a vývoje v ČR? Jaký je váš názor na základní a aplikovaný výzkum, finanční zdroje a jejich čerpání nebo praktické využití vědy a výzkumu? Například prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pro MM Průmyslové spektrum vyjádřil, že striktního dělení na základní a aplikovaný výzkum se nedrží. Rozděluje pouze výzkum na dobrý a špatný. Podle něho by se ve výzkumu mělo daleko více uplatňovat i aplikační hledisko. Co vy na to?

Prof. Zima: Pozitivní zprávou je, že finance na výzkum a vývoj v posledních letech významně stoupají. To, že se málo uplatňuje aplikační hledisko výzkumné činnosti, vidí hlavně kolegové z průmyslu. Základní a aplikovaný výzkum nelze oddělit. Pokud bychom investovali pouze do aplikovaného výzkumu, tak po 10 letech zjistíme, že nemáme žádné nové zlomové objevy. Daný produkt sice vylepšíme, ale radikální přínos nezaznamenáme. Vývoj od základního do aplikovaného výzkumu je často dlouhý proces. Obvykle to není za půl roku nebo za rok.

Zásadní zlom ve vědeckém poznání přichází ze základního výzkumu. Z aplikovaného výzkumu přicházejí inovace. Myslíte si, že zásadní změna pohybu benzinového motoru by byla objevena aplikačním výzkumem? Ne, pouze základní výzkum přinese poznatky, jak vodík pro tuto energii využít. Na začátku je vždy teoretický, základní výzkum, bez kterého se nedostanete dál. Pokud si vzpomenu na další, dnes hojně medializovaný výzkum v oblasti umělé inteligence, tak na počátku byl rovněž základní výzkum obecných algoritmů, z kterých se postupně vyvíjely další aplikace.
Problém českého výzkumu vnímám spíše v rovině alokací finančních prostředků. Dogma, že všechno se musí soutěžit a na vše se musí vypisovat granty, není příliš šťastné. Pokud se podíváme ke svým nejbližším sousedům do Německa, kde se provádí velmi kvalitní základní i aplikovaný výzkum, tak zjistíme, že tato oblast je tam institucionalizovaná 60 až 70 procenty. Vědcům a institucím, které plní určitá kritéria, jsou poskytovány nemalé finanční prostředky. Myslím, že je to dobrý model, který u nás už také funguje. Je naprosto v pořádku, že posílení institucionálního financování se týká jen vědeckých a výzkumných subjektů, které opakovaně prokazují vynikající výsledky. Pro vědecká pracoviště jsou jasně daná kritéria hodnocení, jež probíhá každých pět let. To je dostatek času, aby vědecké instituce byly schopny prezentovat své výsledky. Dalším zdrojem financí jsou granty, které však nejsou pro kontinuální a dlouhodobý výzkum a vývoj jediným a vhodným možným řešením. Vědci nemají jistotu, že grantové prostředky obdrží. Pro jejich práci by bylo pouze grantové financování likvidační.
Jsem rád, že financování výzkumu a vývoje roste a stává se nedílnou součástí inovačního vývoje v ČR. I díky navyšování investic do této oblasti se daří pořizovat špičkové přístroje. Vědecké instituce tak mohou vytvářet kvalitní základnu pro vědce a výzkumné týmy bez obav, že jejich práce bude pozastavena nebo přerušena. Pevně věřím, že vznikem naší samostatné dceřiné společnosti se nám daří a bude dařit tuto stabilitu ještě více posílit a daleko více propojit vědu s praxí.

MM: Děkuji vám za rozhovor

PhDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com

UNIVERZITNÍ SPIN-OFF SPOLEČNOST

Právnická osoba využívající hmotného či nehmotného majetku univerzity k zahájení či rozvoji svého podnikání. Jedná se zejména o inovativní obchodní společnost, na jejímž chodu se v pozici statutárního orgánu nebo kapitálově podílejí studenti, absolventi, akademičtí pracovníci univerzity. Může jít také o společnost bez přímého podílu univerzity, v případě, kdy její založení nebo rozvoj závisí na licencování nebo převedení duševního vlastnictví, které vzniklo na univerzitě. Společnost je dle předchozí věty označována za spin-off, pouze pokud si tak univerzita i spin-off společnost smluvily. Pokud se UK podílí na spin-off společnosti majetkově, ať již přímo, nebo nepřímo, prostřednictvím své dceřiné společnosti CUIP, označuje se taková společnost jako univerzitní spin-off.

Zdroj: UK Praha

Reklama
Seriál
Firmy
Související články
Na co aspiruje umělá inteligence?

Profesor Michal Pěchouček patří ke světové špičce ve výzkumu umělé inteligence. Je nejen vynikajícím vědcem, ale byl i úspěšným podnikatelem. Ale jak sám říká, „je ČVÚT srdcařem“. Proto se naplno rozhodl věnovat výzkumu a vývoji umělé inteligence a propojovat tento zajímavý a perspektivní obor s byznysem.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Moje osobní spotřeba je menší než leckterého mého zaměstnance

Kvido Štěpánek založil před 30 lety prosperující společnost. Dnes je její majetek odhadován na dvě miliardy korun. Za dobu své existence věnoval na dobročinnost více než 100 milionů korun. Tento nenápadný a skromný člověk inspiroval naši redakci, která ho požádala, aby se s ní podělil o své názory na filantropii, životní hodnoty a tradici dobročinnosti v Čechách.

Související články
Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Z manažera vlastníkem

V době recese koupila Olga Kupec od německého majitele slévárenský provoz a už více než 10 let jede její firma na plné obrátky. Tato přemýšlivá a empatická dáma dokázala svým přístupem ke klientům a kolegům vybudovat v českoněmeckém pohraničí prosperující firmu, která nemá nouzi, ani o zakázky, ani o zaměstnance.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Citové investice Martina Wichterleho

Vnuk vynálezce kontaktních čoček Martin Wichterle podniká více než 30 let. Začínal ve strojírenství, kde se mu podařilo vybudovat impérium na výrobu převodovek. Před pěti lety se vrhl na záchranu zkrachovalých českých skláren. Jak se mu v této oblasti daří, jaké má zkušenosti s nástupnictvím a co pro něj znamená zdravá firma, úspěch a peníze? O tom a dalších tématech jsme si povídali v našem rozhovoru, který Martin Wichterle poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Krizový manažer není hrobník firemního pokroku, říká průkopník krizového řízení

Na závěr letošního seriálu o krizovém řízení publikovaného v MM Průmyslovém spektru jsme požádali jeho autora Petra Karáska o rozhovor. Rozhodli jsme se svým čtenářům nabídnout jiný úhel pohledu. Podíváme se na řešení krizí očima majitelů a manažerů firem, kteří si kladou otázky a rozhodují se, proč a zda využít schopností a dovedností krizových manažerů.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Podnikatelé všech oborů, spojte se…

V České republice a na Slovensku existuje celá řada úspěšných firem, které svým produktem překonaly hranice svých zemí jak z pohledu teritoriálního, tak i myšlenkového. Přicházejí s novými produkty, které iniciují vznik nových trhů a přitahují nové zákazníky. Jejich byznys modely jsou originální, často nemají ve světě srovnání.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Český traktor s italskou elegancí

V minulém roce oslavil tradiční výrobce traktorů Zetor 70. výročí svého vzniku. Tento světoznámý český produkt prošel za dobu své existence několika vývojovými etapami. Od prvního Zetoru konstruktéra Františka Musila přes unifikované koncepce a inovace až po dokonalý design z dílny italské firmy Pininfarina.
O tom, jak šel čas s tímto legendárním českým traktorem, a že jediným kontinentem, kde Zetor nejezdí, je Antarktida, si naše redakce povídala s technickým ředitelem Zetor Tractors, a. s., Ing. Petrem Váradim.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit