Témata
Foto: archiv T. Duby

S Tomášem Dubou, obchodním ředitelem společnosti Innomotics ČR hovoříme o důvodu oddělení od společnosti Siemens, o současných i budoucích produktech tohoto výrobce pohonné techniky, o nových trzích a komoditách, kam cílí, ale i o České republice a Evropě jako takové a o šancích a příležitostech, které je třeba uchopit, pro tolik potřebný restart.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama
Následující textová podoba rozhovoru je redakčně upravenou verzí živého rozhovoru. Jeho plnou verzi přináší podcastová relace MM Spektrum Podcast, kterou naleznete ve vašich oblíbených podcastových aplikací, nebo si ji můžete přímo spustit v níže umístěném přehrávači.


MM: K 1. červenci loňského roku zahájila v Německu vyčleněním aktivit od společnosti Siemens svoji činnost společnost Innomotics jako samostatný právní subjekt. Proč k tomu došlo?

T. Duba: Primárním cílem bylo koncentrovat výrobu elektromotorů, jak nízkonapěťových, tak i vysokonapěťových, elektropřevodovek, středně napěťových pohonů a elektrických vřeten do jedné společnosti, která by se zaměřovala jen na tyto výrobky. Hlavním posláním je redefinice spolehlivého pohybu pro lepší zítřek, což v českém jazyce zní kostrbatě, ale anglické motto „Redefining reliable motion for a better tommorow“ plně definuje naše aktivity. Zkrátka jsme tým lidí, který se věnuje elektromotorům, elektropřevodovkám, pohonům – čímž mám na mysli frekvenční měniče. A díky tomu se můžeme touto problematikou zabývat do hloubky. Můžeme přistupovat s nadšením k řešení zákaznických požadavků a potřeb. A jsem přesvědčen, že díky tomu zákazník dostane lepší servis, než tomu bylo v minulosti.

MM: Předpokládám, že nedošlo k přerušení „pupeční šňůry“ s firmou Siemens?

T. Duba: Jednoznačně nikoliv. V podstatě jde o to, že stejní lidé, kteří se v minulosti starali o své zákazníky, v tom pokračují i nadále, avšak pod hlavičkou jiné firmy. A aktuálně se pochopitelně řeší možnosti budoucího fungování – ať už jako součást koncernu Siemens, anebo úplně mimo něj. Tento proces má svoji dynamiku a uvidíme, který z možných scénářů nakonec bude ten aktuální. Necháme se překvapit. Každopádně každá z cest má svůj jediný společný cíl – spokojený zákazník, který bude vždy ve výhodě, neboť se o něj bude starat profesionál, který se motorům věnuje naplno a má s touto komoditou dlouholeté zkušenosti.

Tomáš Duba
je absolventem Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Své první profesní zkušenosti začal získávat ve společnosti Blumenbecker jako aplikační inženýr, následně v SEW-Eurodrive, kde začal doslova od píky jako obchodní zástupce a postupně se vypracoval až na pozici obchodního ředitele. V následujícím více než 13letém období postupně působil ve vedení společností Elesa+Ganter, FlexLink, Vacon a Danfoss. V roce 2016 nastoupil do společnosti Siemens do vedení obchodní jednotky Motion Control a vloni přijal nabídku postu obchodního ředitele společnosti Innomotics pro Českou republiku. Tato společnost vznikla vyčleněním aktivit od firmy Siemens.
Tomáš je ženatý, má dva syny, oba strojaře. Ve volném čase se věnuje rodině a bretaňskému ohaři. Mezi jeho další koníčky patří vysokohorská turistika, fotografování a vaření.
(Foto: archiv T. Duby)

Vedle našeho obchodního týmu, který zabezpečuje technickou podporu jak při realizaci prodeje, tak i poprodejního servisu, má společnost Innomotics v České republice tradiční výrobní závody, které zde provozoval Siemens, a to v Mohelnici, Frenštátu pod Radhoštěm a Drásově, dále pak vývojové centrum v Ostravě. Tím chci říci, že Česká republika má v té nové společnosti prapor velmi vysoko vztyčený a v rámci celé skupiny v této chvíli hrajeme naprosto zásadní roli.

MM: Můžete se blíže vyjádřit k plánované akvizici firmy Innomotics?

T. Duba: Vyčlenění výroby elektromotorů z kompetencí firmy Siemens předcházelo následujícímu kroku v podobě změny akcionáře. V teoretické rovině v podstatě připadají v úvahu tři scénáře. Buď zůstaneme součástí Siemens bez větších změn, můžeme vstoupit na burzu, anebo vstoupí externí investor. Je zde patrný fakt, že komodita nízkonapěťových a vysokonapěťových elektromotorů, středněnapěťových frekvenčních měničů a elektrovřeten je skutečně perspektivní a zájem o ni je enormní.

MM: Nemalá část R&D se odehrává zde v ČR. Kam směřuje?

T. Duba: Innomotics má celosvětově na 14 000 zaměstnanců, z toho téměř 4 000 jsou v České republice. Většina z nich je zaměstnána buď v oblasti vlastní výroby, anebo výzkumu a vývoje. Myslím si, že můžeme být právem hrdí na to, že kromě výroby samotné zde stále zůstává vývoj nových produktů a úplně nových řešení. V tom je Česká republika silná i nadále, a i z toho pohledu my v rodině Innomotics hrajeme zásadní roli.

Reklama
Reklama
Reklama

A pokud se budeme bavit o směřování firmy, která klade důraz na úspory elektrické energie jako takové, tak je jistě na prvních příčkách ekologičnost vyvíjených zařízení a našich řešení. Mám tím na mysli především snižování emisí COnapříklad používáním motorů s mnohem vyšší účinností, než tomu bylo doposud. Třeba nové motory s permanentními magnety mají při stejném výkonu menší zástavbovou plochu a dosahují úspory spotřebované energie na svůj provoz.

MM: Kde vidíte potenciál růstu vývoje produktů pro nové komodity a trhy?

T. Duba: Podíváme-li se na instalovanou bázi elektromotorů v České republice, najdeme zde celou řadu „exemplářů“, které fungují mnohem déle, než konstruktéři předpokládali. Fyzická životnost překonala tu mentální a nepochybně dojde k tomu, že začneme obměňovat tuto instalovanou bázi starých elektromotorů. A zde vidím velký prostor pro úspory elektrické energie, neboť jejich účinnost dnešní optikou nebyla zdaleka tak vysoká a již pouhou výměnou dojde k tomu, že to zákazník a provozovatel citelně pocítí na platbách za spotřebovanou elektrickou energii. Druhou oblastí, ač to v této chvíli zní pro Českou republiku jako futuristický pohled, je výroba zeleného vodíku. Té bychom se měli věnovat na úrovni státní strategie.

MM: Pojďme nyní v diskuzi opustit oblast firemní a produktové strategie a nahlédnout do vnějšího prostředí, do kterého je vše to, o čem jsme dosud hovořili, zasazeno. Co je podle vás otázkou přežití českého průmyslu? Jmenujte prosím tři klíčové oblasti, které vidíte pro jeho potřebný restart.

T. Duba: Jsou to stále stejné výzvy, které je třeba správně uchopit a realizovat. Primárně je to investice do vzdělání, dále pak rozvoj strategických R&D aktivit a větší propojení výzkumné sféry vysokých škol s průmyslovým prostředím. Stále mám totiž pocit, že tyto dva světy žijí odděleně. A samozřejmě je klíčové změnit obecné vnímání průmyslu, a to především strojírenství, motivovat mladé chlapce a děvčata ke studiu techniky na střední nebo vysoké škole. Primárně vidím potřebu posílení kvality některých středních odborných škol a již zmíněného většího otevření praxi univerzit. Školy se musí zaměřit na nadčasový obsah studia a formu jeho podání. Nikoliv biflovat to, co dotyčný nezměněně přednáší posledních 15 let. Proto je třeba ta úzká vazba s výrobním sektorem, protože právě zde se rodí budoucnost.

V České republice se ve výrobních závodech v Mohelnici, Frenštátu pod Radhoštěm a Drásově vyrábí rozsáhlá řada produktů – od nízkonapěťových motorů malých i větších osových výšek po vysokonapěťové motory, generátory i převodové motory.
(Zdroj: Innomotics)

Bylo by určitě na místě zavést jak pro základní školy, tak i gymnázia praktickou výuku formou dílen, tak i praxí v průmyslových oborech. Věřím, že by to bylo velmi zajímavé a mladé lidi by to motivovalo, jakým směrem se profesně vydat. Mimo jiné tím mám na mysli gymnazisty, kteří mají špičkové znalosti matematiky a fyziky, které jsou pro rozvoj moderních technických oborů klíčové.

MM: Česká republika je součástí evropského regionu a bohužel jsme svědky toho, jak v současné době Evropa obecně ztrácí dech v globální konkurenci, zaspala v celé řadě oborů. Existuje ještě světlo na konci tunelu, a pokud ano, jak se k němu co nejrychleji dostaneme?

T. Duba: Optimismus musí existovat, protože pokud bychom nebyli optimisti, tak si myslím, že by naše životy nestály za nic. Co se týče Evropy, řekl bych, že na jedné straně máme přespříliš nabubřelé a komplikované regulace, možná že jsme se sami přeregulovali i tam, kde to možná ani nebylo potřeba. A zde spatřuji potřebu zvýšené pružnosti v rozhodování.

Na druhou stranu, pokud to vezmu z pohledu České republiky, na všechno se v té naší kotlině díváme skrz prsty, protože nechápeme, proč to dělat jinak, když to doposud takto fungovalo. Osobně se domnívám, že řada věcí, s kterými přichází Evropská unie, je smysluplná. Musíme si z toho vzít to lepší, zkusit to adaptovat na podmínky našeho trhu a využít tu možnost, která tady je. A i v případě takových věcí, jako je Green Deal, je třeba, aby se české firmy chopily této výzvy a díky ní vyrostly na úkor svých vlastních konkurentů, ať už z Evropské unie, anebo ze zemí mimo ni.

Reklama

MM: Nedávno jste na síti LinkedIn okomentoval článek ze Seznamu, týkající se přímé úměry mezi výší vzdělání a životní spokojeností jedince, slovy: „Ono to s tou naší blbou náladou nebude v ČR zase tak špatné. Jen bychom si měli každý den připomínat, v čem jsme skvělí, a z těchto úspěchů se radovat!“ V čem jsme skutečně skvělí? Ale nikoliv naší vlastní optikou v naší sociální bublině, ale pohledem zvenčí?

T. Duba: Řekl bych, že jsou zde nesmírně šikovní, vzdělaní, a hlavně vynalézaví lidé, kteří dokážou najít řešení tam, kde ho nikdo jiný nevidí. Ale myslím si, že máme historicky problém s nízkým sebevědomím. Je to dáno náturou Čechů, je to možná dáno naší nedůvěřivostí a přílišným negativismem.

A pokud se podívám zpět, do doby mého vzdělávání, základní a střední školu jsem absolvoval v době socialismu před revolucí, tehdy určitě nebylo zvykem, že by lidé vynikali svou sebeprezentací a byli schopni upozorňovat na své pozitivní stránky. O to větší radost mi právě dělá to, když vidím, jak jsou dnešní lidé zdravě sebevědomí. A nemusí se jednat o velmi mladé, ale mám na mysli třeba generaci dnešních třicátníků, kteří jsou úplně jiní, než jsme byli my, a jsou v tomto mnohem dravější, jsou sebevědomější, dokážou prostě hrát velkou hru právě na tom evropském poli. A na takovou generaci já bych sázel.

Podle mě je opravdu důležité si každý den uvědomovat, v čem jsme dobří, podívat se za sebe, zhodnotit, co se nám povedlo. Samozřejmě jsou i dny, kdy víme, že všechno nebylo ideální. Ale na druhou stranu nám to pomůže se odpíchnout dál a říct si, dobře, tohle se nepovedlo, příště už to nebudu opakovat. Ale opravdu zkusit vidět věci pozitivně, soustředit se na ně, v nich se zdokonalovat a negativní věci eliminovat. To bych řekl, že je náš návod na perspektivní budoucnost.

MM: Děkujeme za rozhovor.

Související články
Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit