Témata
Foto: Svaz průmyslu a dopravy ČR

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

K požadované transformaci a modernizaci našeho evropského průmyslu nemůže dojít, pokud nezvýšíme svoji ekonomickou odolnost. Zásadní roli v tom hrají obchodní a geopolitické vztahy mezi naším kontinentem a Čínou, avšak lemované politickou a ekonomickou nezávislostí, a silnými eurotransatlantickými a vyváženými vztahy s USA. Ve světě dochází k exponenciálním změnám, a kdo je nepodchytí včas, nebude jejich součástí, bude poslán do druhé ligy, a v horším případě okresního přeboru. Jakou roli v tom bude hrát Evropská unie, resp. naše země? Rozhovor s Bohdanem Wojnarem předkládá celou řadu doporučení.



Tuzemská ekonomika a průmysl

MM: Česká republika se ocitla na pomyslné křižovatce a potřebuje novou vizi a směr pro dalších 30 let. Váš Svaz průmyslu a dopravy ČR byl společně s Hospodářskou komorou iniciátorem hnutí podnikatelských organizací a iniciativ upozorňujících na dlouho zanedbávané problémy českého hospodářství, kvůli kterým se země ocitla v pasti středních příjmů. Jako příklad uvádíte pomalou výstavbu a zaostávající energetickou, dopravní nebo datovou infrastrukturu, nedostupnost bydlení, nekvalitní školství, nedostatek kvalifikované pracovní síly, nadměrnou administrativní zátěž podnikání i pomalou vymahatelnost práva. Apelujete na vládu, aby odstranila překážky, které brání zemi realizovat strategické investice. Co se v této zásadní otázce aktuálně děje? Kam jste se posunuli?

B. Wojnar: Je dobře, že ve veřejném prostoru nastala debata o současném stavu země. Že si uvědomujeme, že pouhým čekáním, jak vše dopadne, toužebného cíle nedosáhneme. Apel ze strany průmyslu směrem k představitelům veřejné sféry s výzvou „pojďme to společně změnit“ je potřebným prvním krokem. Velmi mě ale trápí, že zástupci politické sféry se na rozdíl od průmyslníků nedokážou shodnout na směřování naší země a stává se z toho určitý ping-pong vyřčených slov bez obsahu. To je pro mě bohužel znamení deficitu hodnotového politického leadershipu, což mj. způsobuje ztrátu důvěry veřejnosti v politické elity.

Bohdan Wojnar
vystudoval obor Ekonomika a řízení na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, a následně absolvoval mezinárodní studium na European Business School. Po studiu na vysoké škole nastoupil v roce 1983 do společnosti Kaučuk v Kralupech nad Vltavou. V roce 1985 přišel do Škoda Auto, kde zastával různé pozice v ekonomické oblasti. V roce 1996 převzal ve Škodě Auto vedení controllingu. V roce 2006 se stal členem představenstva Volkswagen Slovakia za oblast financí a o dva roky později pak byl jako člen představenstva zodpovědný za oblast řízení lidských zdrojů. Od roku 2011 byl 10 let členem představenstva Škoda Auto zodpovědným za oblast řízení lidských zdrojů. V roce 2011 začal působit ve Sdružení automobilového průmyslu ČR, nejprve jako viceprezident, a následně v pozici prezidenta. Od roku 2013 je členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR zodpovědným za oblast trhu práce, letos byl zvolen za jeho viceprezidenta.
(Foto: Svaz průmyslu a dopravy ČR)

Bohužel jsme zanedbali investice do budoucnosti a bude velmi náročné to napravit. Chybí nám cílené investice pro přilákání firem s vysokou přidanou hodnotou. Nemáme nedostatek různých strategií, naopak, ale bohužel zaostáváme v jejich důsledných implementacích. Kvituji proto zřízení Výboru pro strategické investice, v němž jsou různé pracovní skupiny, a já se intenzivně zapojuji do té, která se zabývá intelektuálním kapitálem trhu práce a konkurenceschopnosti. Privátní a veřejný sektor musí úžeji spolupracovat, musíme mít silné růstové impulzy, je nutná reforma přístupu k veřejným financím. Vedle toho je třeba veřejnosti komunikovat příklady dobré praxe. Společnost musí táhnout za jeden provaz.

MM: Česká ekonomika se bohužel jako jediná v Evropě nedokázala vrátit do předcovidové formy. Konkurenceschopnost našich firem na světovém trhu drtí vysoké ceny energií. Například americké firmy platí za elektřinu 3,5x méně, za plyn dokonce 4,5x méně než naše firmy. K tomu se přidává realita příštího roku – Energetický regulační úřad oznámil, že se do regulační složky regulované složky ceny energií od 1. ledna 2024 promítnou zvýšené náklady na služby energetických soustav, včetně podpory obnovitelných zdrojů energie, které dosud v rámci zmírnění dopadu energetické krize stát dotoval. Jak toto vše již tak oslabené firmy ustojí, jak náročnou situaci mají před sebou? Neobáváte se případného odlivu výrobních základen do podnikatelsky přívětivějších zemí?

B. Wojnar: Na problematiku energií je třeba se dívat ve dvou rovinách. Jednak na jejich dostupnost v časovém horizontu, a dále samozřejmě na aktuální a budoucí cenovou hladinu. Pokud pak k vysokým cenám připočteme rozdílný stav evropských ekonomik, zjistíme že mj. s ohledem na energetickou náročnost tuzemského průmyslu to pro naši zemi přináší velký problém. My jako zástupci průmyslu nevoláme po žádné masivní dotační podpoře firem, ale pochopitelně hlídáme, aby obecnými opatřeními nebyl průmysl vyřazen ze hry. Voláme po ohleduplnosti politiků vůči jeho potřebám. Odmítáme plošné hodnocení, že se průmyslu daří dobře a případná omezení přežije. Je třeba jít do hloubky, analyzovat stav a bojovat za udržení určitého hodnotového řetězce.

„Často se bavíme o vývozu dividend z České republiky, ale již neanalyzujeme důvody. Co děláme pro to, aby akcionáři měli zájem zde investovat své peníze? Přešlapujeme dlouho na místě, historické konkurenční výhody se nám vytratily, máme nedostatečnou dopravní a datovou infrastrukturu, vyprázdněný trh práce, neatraktivní průmyslové zóny, paušálně podporujeme všechno bez potřebného zacílení a tak dále.“

Nedá se zabránit odchodu určitých typů výrob ze země. Dokonce je to i přirozený vývoj. Jako příklad bych uvedl přesunutí výroby kabelových svazků z Evropy do severní Afriky. Naopak si musíme hlídat udržení a zvyšování výroby s vysokou přidanou hodnotou, která pokrývá celý hodnotový řetězec od vývoje přes výrobu a prodej až po servis.

Často se bavíme o odlivu dividend z České republiky, ale již neanalyzujeme důvody. Co děláme pro to, aby akcionáři měli zájem zde investovat své peníze? Přešlapujeme dlouho na místě, historické konkurenční výhody se nám vytratily, máme nedostatečnou dopravní a datovou infrastrukturu, vyprázdněný trh práce, neatraktivní průmyslové zóny, paušálně podporujeme všechno bez potřebného zacílení atd.

MM: Podnikatelská mise Svazu průmyslu a dopravy vedená premiérem Petrem Fialou začátkem listopadu navštívila africké země, konkrétně Etiopii, Keňu, Ghanu a Pobřeží slonoviny. Proč zrovna tyto země? Jaký je v nich obchodní potenciál?

B. Wojnar: V očích české veřejnosti může být Afrika vnímána jako kontinent chudoby a politické nestability. Ale opak je pravdou. V pojetí ekonomické diplomacie má dynamický a různorodý charakter. Musíme pochopit příběh každé země afrického kontinentu a přistupovat k nim s určitou empatií a citlivostí. Afrika bude sama bojovat s klimatickou krizí. Posledních 10 let naše republika zvyšuje svůj export. Čína, USA a z Evropy zejména Francie zde bezesporu hrají velkou roli. My ale máme co nabídnout, například v oblasti technologických celků, navazujeme na historii mj. v oblasti energetiky. Ale bez podpory politiků a podobných podnikatelských misí, jako byla tato, to nejde.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Kde je podle vás budoucnost tuzemského průmyslu? Co mu stojí v cestě k jeho prosperitě?

B. Wojnar: Jsem stále velký optimista. Nic podle mého není ztraceno a je třeba za průmysl bojovat. Opakovaně ukázal svoji odolnost. Vidíme ale, že bez společné definice industriální politiky s podporou politické reprezentace zde hrozí velký útlum v rozvoji. V celé řadě hodnoticích ukazatelů ztrácíme a je třeba v mnoha oblastech výrazně urychlit reformy. Například je třeba řešit roztříštěnost a propustnost vzdělávacího systému, který je ve stávající podobě neřiditelný. Další zásadní téma je řízení municipalit a regionů. S výhradami vidím budoucnost pozitivně, ale musíme si to pořádně odpracovat.

Výzkumná vs. firemní sféra

MM: Poukazování na nedostatečnost ve spolupráci mezi výzkumnou a výrobní sférou se stalo již evergreenem. Výzkumné struktury si opakovaně stěžují na nedostatečný objem veřejných prostředků ve srovnání s okolními zeměmi. Firmy dlouhodobě upozorňují na nepružnost reakcí akademicko-výzkumných pracovišť na jejich požadavky, především na technických fakultách. Proč se podle vás stále nedaří sladit vzájemná očekávání?

B. Wojnar: Ve Svazu průmyslu a dopravy ČR jsme v roce 2022 iniciovali studii, která se zabývala analýzou VaVaI. Studie přinesla několik zásadních poznání. Jednak je zde obrovská roztříštěnost ve vztazích mezi poskytovateli a příjemci podpory. Účelové podpory jsou rozdrobeny do menších, často na sebe nenavazujících krátkých úseků. Vzniká tak nedůvěryhodný partnerský model. Celý systém je pod velkým objemem kontrol, celá oblast výkladu řešení vůči finančním úřadům je nejasná. Toto mnoho firem odrazuje od navázání spolupráce s výzkumnými pracovišti. Co s tím? Chtěl bych věřit tomu, že k lepší situaci přispěje připravovaný zákon o VaVaI s důrazem na posílení spolupráce mezi základním a aplikovaným výzkumem, větší komercionalizace výsledků, zvýšení inovačního indexu, dotahování výsledků do konečných aplikací u zákazníka. Osobně bych si přál, abychom přesněji definovali, kam chceme v této oblasti směřovat. Jako příklad uvedu objem prostředků ze státního rozpočtu směřující do této oblasti. Velmi složitou cestou jsme se dostali na úroveň 2 % HDP, inovativní ekonomiky se pohybují výše. Ale víme, že to není pouze otázka financí. Musíme se více zaměřit na strategii v kontextu nových oborů, na konkrétní výsledky, jejich kvalitu a aplikovatelnost. Například na oblast umělé inteligence, kde u základního výzkumu dosahujeme dobrých výsledků, ale nemáme zde nastavenou dlouhodobou strategii, jak tento vysoce perspektivní obor u nás podporovat. Mám na mysli jak personální otázku, tak dlouhodobou finanční udržitelnost renomovaných pracovišť, jako například CIIRC.

„Kde Evropa dříve dominovala v oblasti spalovacích motorů, v oblasti elektroaut ztrácí. A buď se s tím smíříme, nebo začneme pro změnu stavu něco dělat. To znamená zásadně začít pracovat na snížení hardwarových a softwarových nákladů a dále vytvářet vyšší odolnost vůči surovinovým krizím. Což lze částečně řešit i včasnou recyklační strategií.“

MM: V rámci inspirace často nahlížíme na model německých Fraunhoferových výzkumných institucí, jejichž financování poskytuje stát a zároveň více než 70 % finančních prostředků získává Fraunhoferova společnost prostřednictvím projektů buď pro veřejný, nebo soukromý sektor. Proč tento léty prověřený model nemůžeme, i v určité modifikaci, aplikovat u nás?

B. Wojnar: Jak jsem již řekl, neumíme definovat svá očekávání. Bylo by nyní velmi obtížné do stávajícího systému integrovat jiný model, například oněch Fraunhoferových ústavů. Musíme ale přístup ke stávajícím, zejména rezortním výzkumným institucím radikálně přehodnotit. V žádném případě to ale není o omezování výzkumné a akademické svobody. Zřizovatel však má plné právo definovat zadání, a následně vyžadovat jeho plnění. Chybí nám důsledné vyhodnocování efektivity a odvaha pro změny. Dělat vše po staru a neměnit přístup, náš mindset, není v žádném případě řešení.

MM: České firmy, stejně jako evropské, si v celé řadě oborů zvykly na státní či nadnárodní dotace. Často, pokud nejsou vypsány dotační výzvy, pozastaví společnosti investice do nemovitostí, nových technologií či profesního vzdělávání zaměstnanců. Naopak existují firmy, které z principu dotace odmítají. Kde vy osobně vidíte optimální pozici evropského podnikatelského prostředí v této otázce?

B. Wojnar: Víme, že stávající systém není dlouhodobě udržitelný. Velmi se ale proměnil, nejen v evropském, nýbrž i ve světovém srovnání. Hlavní roli v oblasti inovací aktuálně hrají USA a Čína. Na to musíme správně reagovat. Je třeba predikovat a předcházet problémům, nikoliv až se zpožděním řešit následky. Nestavět zeď mezi průmyslem a společností. Prosperující průmysl vytváří bohatý stát, spokojené zaměstnance s potřebnou sociální stabilitou.

„Musíme hodně zabrat, být hladoví po úspěchu, inovacích, dělat pro to maximum. O blahobyt, ve kterém rádi žijeme, musíme každý den bojovat.“

Automobilový průmysl

MM: V jaké formě se nyní nachází automobilový průmysl, konkrétně evropské automobilky? Jakou roli v něm hrál a stále hraje Green Deal?

B. Wojnar: Evropským automobilkám v posledních letech vznikla celá řada nových konkurenčních značek. Přicházejí noví investoři, kteří nejsou svázáni žádnými zátěžemi plynoucími z historie jejich existence v automotive, a ti rozdávají nové karty. Pro Evropu budou v následujícím období klíčové některé faktory. Především, jak si dokážou v porovnání s čínskými automobilkami poradit s náklady, a to i ve vazbě na architekturu – baterie a software, kde v této chvíli bohužel nejsou konkurenceschopné. Druhá věc je pak otázka funkcionalit, jako jsou connected cars, autonomní řízení a další zákazníky vyžadovaná uživatelská řešení. K tomu se přidává velké téma v podobě rizik vyplývajících z dodavatelských řetězců a zdrojů materiálových surovin. S přidáním všech různých evropských regulatorních opatření z toho dostáváme velmi nepříjemný koktejl. A jako smutný příklad všech negativních opatření byla nešťastná norma Euro 7, kdy se ukázalo, že se nemůže chtít od automobilového průmyslu, aby tzv. tancoval na více tanečních sálech současně. To, že se Číně povedlo v oblasti elektromobility dominovat na jejich tuzemském trhu, je nezpochybnitelný fakt. Pouze Tesla zde drží určitou pozici. A zároveň se čínské automobilky všemi kanály tlačí do Evropy nejen skrze importované automobily, ale také zde vytvářejí výrobní základny – například plánované aktivity BYD Auto v Maďarsku. Kde Evropa dříve dominovala v oblasti spalovacích motorů, v oblasti elektroaut ztrácí. A buď se s tím smíříme, nebo začneme pro změnu stavu něco dělat. To znamená zásadně začít pracovat na snížení hardwarových a softwarových nákladů a dále vytvářet vyšší odolnost vůči surovinovým krizím. Což lze částečně řešit i včasnou recyklační strategií. Příklady můžeme nalézt třeba ve Švédsku, kde znatelně postoupili ve standardech recyklací baterií. Komplexita rozsáhlých produktových řešení evropských automobilek také negativně promlouvá do nákladovosti. K tomu se přidává geopolitický pohled. Nedávno začala intenzivní jednání mezi EU a Čínou, zdali nedochází k nepřiměřenému subvencování čínských EV. Evropské automobilky budou muset vyvinout značné úsilí, aby si zachovaly svoji profitabilitu.

MM: Čínský trh s elektromobily, který představuje 60 % celosvětového trhu, si udrží svoji silnou dynamiku růstu i ve čtvrtém kvartále 2023, a to díky novým vozům uváděným na trh a byznysovému modelu. Čínské automobily tak zřejmě dosáhnou svého cíle 8,5 milionu prodaných elektromobilů v roce 2023. Co tato realita znamená pro evropské automobilky?

B. Wojnar: Čína si v minulosti na svém stranickém sněmu stanovila dlouhodobý cíl generačně překonat evropské automobilky, a ten se jim daří naplňovat. A na nejnáročnějším evropském trhu – v Německu znatelně rok od roku roste podíl prodaných čínských aut. Klíčové pro evropské automobilky bude udržení flotilových obchodů, které jsou pro ně zásadní z hlediska příjmů. Svým způsobem to bylo očekávané, lze zde spatřovat určitou historickou paralelu s nástupem japonských a korejských automobilek. Musíme hodně zabrat, být hladoví po úspěchu, inovacích, dělat pro to maximum. O blahobyt, ve kterém rádi žijeme, musíme každý den bojovat.

MM: Jak velké zklamání pro vás osobně bylo rozhodnutí, že koncern VW nepostaví u Plzně továrnu na výrobu baterií? Byla to tak zásadní investice pro tuzemský průmysl, jak se ve veřejném prostoru uvádělo?

B. Wojnar: Pro mě je to velmi citlivá otázka. Když jsem odcházel ze Škoda Auto, tak jsem v polovině února 2021 v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že bych si velmi přál, aby gigafactory byla v ČR. Fabrika tohoto charakteru má pro nás obrovský význam, protože s sebou přináší celý hodnotový řetězec, po kterém voláme. V tomto případě od těžby lithia po jeho zpracování, od výroby bateriových článků po jejich zabudování do finálního produktu, a samozřejmě i velké šance v oblasti již zmíněné recyklace. To vše by bylo velkou příležitostí nejen pro výrobní, ale i výzkumnou sféru.

Přirozeně toto aktuální rozhodnutí pro nás neznamená zásadní ohrožení našeho automotive. Měli bychom se ale koncentrovat na to, co je zapotřebí udělat jinak do budoucna. Zaměřit se na dlouhodobě neřešený problém neexistence připravených zón pro investory, ať už nových, nebo i brownfieldů. Abychom se vyvarovali následných protestů a různých lobbistických zájmů. Samozřejmě tím není nikdy vyhráno, ale byli bychom lépe připraveni na následné investiční poptávky.

„Zvykli jsme si pouze s uspokojením sledovat nízké údaje o naší nezaměstnanosti, ale přehlíželi jsme tolik potřebnou dynamiku trhu práce s ohledem na to, co se zde děje.“

Trh práce

MM: Na konferenci Česko na křižovatce jste uvedl, že bez kvalitních zaměstnanců a řešení demografické situace v naší zemi se ekonomice nepodaří zvýšit přidanou hodnotu produkce. Jednou z hlavních možností, jak řešit nedostatek pracovní síly, je podle vás posílení legální pracovní migrace. Jaká jsou slabá místa našeho trhu práce?

B. Wojnar: Zvykli jsme si s uspokojením sledovat pouze nízké údaje o naší nezaměstnanosti, ale přehlíželi jsme tolik potřebnou dynamiku trhu práce s ohledem na to, co se zde děje. Měli bychom se například více koncentrovat na širší pracovní uplatnění žen, zapojení starší generace, odchod pracovní síly do důchodu atd. Velmi jsem kvitoval materiál ministerstva MPSV vzniklý s podporou profesních asociací a svazů, který poukazuje na trendy změn v oblasti trhu práce do roku 2030 v kontextu demografie. Uvádí konkrétní neúprosné údaje a další postupný úbytek lidí na trhu práce, a s tím je pochopitelně třeba něco udělat. V prvním kroku je nutné „vyždímat“ tuzemský trh a akcentovat všechny jeho možnosti. Což samozřejmě nestačí, a právě proto i cílená debata o hledání externích zdrojů na trhu práce je velmi opodstatněná. Za Svaz jsme vládě předali 11bodový seznam krátkodobých i dlouhodobých návrhů změn. K tomuto tématu jsem hovořil i na Sněmu Svazu na MSV v Brně, dále pak na tripartitě. Zdá se, že to téma je více chápáno a první pozměňovací návrhy v oblasti legislativy jsou již tzv. na stole. Dále zde máme regionální nerovnosti, přímé spojitosti se systémem dávek. Jak to udělat, aby se vyplatilo pracovat těm, kteří k tomu mají dispozice. Dále se zamyslet nad současnou rolí úřadů práce, dokážu si představit, že budou zároveň fungovat jako úřady práce a vzdělávání. Více předvídat a získaná poznání v koncepcích uvádět včas do praxe. Dále nesmíme podceňovat negativní mezigenerační přenos – nelze se spokojit se skutečností, že pokud rodiče mají nižší vzdělání, jejich děti automaticky půjdou ve stejných stopách. Cílit dotační prostředky do potřebných míst, nikoliv plošně.

Reklama

MM: Dlouhá léta jste byl jako člen představenstva Škoda Auto zodpovědný za oblast řízení lidských zdrojů. V čem tehdy spočíval hlavní důraz na kvalifikaci pracovníků?

B. Wojnar: Měl jsem velkou výhodu v tom, že jsem pracoval v podniku, který oblasti vzdělávání dlouhodobě věnoval velký prostor. Nedošlo k žádnému oddělení školy od firmy, jak jsme byli svědky během privatizací fabrik. Zdejší mladoboleslavské strojírenské učiliště existuje nepřetržitě již od roku 1927. Dále ve Škoda Auto byla vůle založit profesní vysokou školu. Můj záběr byl ve Škoda Auto velmi široký – od personalistiky přes vzdělávání až po oblast zdravotnictví, bezpečnosti, ale i péče o management. Ve své profesi jsem kladl důraz na transformaci a na změnu. Pracovali jsme s tématem job rotací, lidé se věnovali celoživotnímu vzdělávání, vytvořili jsme podmínky pro transformaci a kvalifikaci zaměstnanců. Zárukou kontinuity započatého je nedovolit, aby tato oblast byla první v pořadí při redukci nákladů.

MM: Jak řídit HR v malých firmách, kde často jednatel zastává integrované funkce?

B. Wojnar: Nejsem hoden udílet tzv. hraběcí rady. Situace v malých firmách je odlišná od velkého korporátu. V malém týmu jsou kumulované funkce. Vidím ve svém okolí mnoho dobrých příkladů, kdy si podnikatelé uvědomují, že firma je vždy o lidech a v nich tkví největší bohatství. Je třeba vytvářet takové hodnoty a dávat jim takovou perspektivu, aby lidé mohli s firmou růst a práce jim dávala smysl. Umožnit jim být součástí celé společnosti.

MM: Co byste na závěr našeho rozhovoru vzkázal podnikatelům a manažerům pro nadcházející rok 2024?

B. Wojnar: Měl bych tři přání. Především nejen jim, ale nám všem přeji, aby Česká republika byla lepším podnikatelským prostředím než dosud. Druhé přání se týká dialogu podnikatelů a občanů společně s politickou reprezentací, který by měl přinášet výsledky a potřebnou vzájemnou důvěru. Třetí přání pak hledejme v odkazech úspěšných podnikatelů. Tomáš Baťa říkal, že podnikání je službou veřejnosti a životu, a kladl velký důraz na spolupráci. V kontextu toho je třeba si uvědomit, že podnikání je nejen službou zaměstnancům, ale i celému okolí.

MM: Děkuji vám za inspirativní rozhovor.

Vydání #12
Kód článku: 231209
Datum: 13. 12. 2023
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Související články
Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit