Témata
Reklama

Revoluce v designu zdravotnického zařízení

Linet, český výrobce zdravotnického vybavení, slaví v letošním roce 20 let od vzniku svého průlomového vynálezu, kterým radikálně změnil pohled na design a užitné vlastnosti zdravotnického lůžka. Sloupová jednotka dokázala velmi nevzhledné a složité mechanismy zakomponovat do jediného tubusu. „Sloup je typickým příkladem toho, jak obrovskou má design hodnotu. Podařilo se nám vytvořit ergonomicky a designérsky čistý produkt, který nemá na světě obdoby. Zásadní pro tento výrobek bylo revoluční myšlení a odvaha vyzkoušet si to,“ říká o zkušenostech spolupráce s designéry generální ředitel Linetu Ing. Tomáš Kolář.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

MM: Dobrý psychický a fyzický stav pacienta je nezbytnou součástí jeho úspěšné léčby. Jak se tento aspekt promítá do strategie vývoje a výroby vašich produktů?

Ing. Kolář:
Naše strategie je postavená na důvěře. Cokoliv na první pohled vnímáme, souvisí s důvěrou k poskytované službě nebo produktu. Většina z nás se podle toho rozhoduje, zda produkt koupit a užívat. Výrobek, který vypadá dobře, v nás budí větší důvěru.

Linet vnímá design v daleko širším kontextu, než jak jsme v Čechách zvyklí. Více se držíme anglického významu. To znamená, že náš výrobek je komplex ergonomie a estetického vzhledu. Produkty, které vyrábíme my, jsou alfou a omegou vybavení nemocničního pokoje a jejího hlavního uživatele zdravotní sestry, která jeho prostřednictvím poskytuje službu pacientovi. Především kvalitní souhrn ergonomických a estetických prvků má velký vliv na uživatele a v konečném důsledku na kvalitu poskytované zdravotnické péče. Zjednodušeně řečeno design našich produktů pracuje ve třech rovinách – pacient, sestra a ergonomie. V první řadě musí dobře působit na pacienta tak, aby se budovala vzájemná důvěra. Pacient musí mít důvěru ve zdravotnické zařízení a v kvalitu prostředí, ve kterém se nachází. Za druhé – náš design musí dobře působit na zdravotní sestry. Sestra, na rozdíl od pacienta, který je v nemocnici v průměru šest dní, pracuje s produktem prakticky nepřetržitě. Především ona musí být přesvědčená, že daný výrobek jí opravdu pomůže dělat kvalitní službu. Tím se dostávám ke třetí dimenzi, a tou je ergonomie. Produkt, který má poskytovat kvalitní službu, a ve zdravotnictví to platí dvojnásob, musí mít maximálně jednoduchý mechanismus, musí být intuitivní a lehce ovladatelný. Jak pacient, tak i zdravotní sestra nesmějí přemýšlet nad nějakými složitostmi.

Reklama
Reklama
Reklama
CEO společnosti Linet Ing. Tomáš Kolář. V roce 2010 mu předal majitel společnosti Linet Zbyněk Frolík vedení firmy. Působil zde 16 let na pozici marketingového ředitele.

MM: Můžete uvést typický příklad vašeho přívětivého designu, který se ve zdravotnické praxi osvědčil, jak u pacientů, tak u zdravotníků?

Ing. Kolář: Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Design se vždy musí přizpůsobit prostředí, pro které je vytvořen. Pokud vezmeme širokou škálu našich produktů od výrobků pro miminka, standardní produkty pro pacientské pokoje, intenzivní lůžka pro traumatologické pacienty až po lůžka pro velmi komplikované stavy a staré lidi, design se musí vždy adaptovat do příslušného interiéru.

Spolupracujeme s externími průmyslovými designéry. Je to osvědčená metoda, jak vyrobit kvalitní a esteticky přívětivý produkt. Máme několik vrchních designérů. Mezi ty klíčové bych jmenoval Ivana Dlabače a Jiřího Španihela. Oba jsou to designéři, kteří mají obrovské zkušenosti s celou škálou průmyslových produktů a dokážou je implementovat do našich výrobků. Tím, že mají velké znalosti i z oblasti zdravotnického designu, tak je spolupráce velmi hodnotná. Naši průmysloví designéři umějí excelentně skloubit technologickou potřebu a estetický pohled, který se v oblasti zdravotnického zařízení musí podřídit náročným ergonomickým požadavkům. Komplexní pohled na všechny tyto atributy je zásadní. Znalosti zkušeného designéra, který se umí vcítit do potřeb pacienta, sestry a dalších uživatelů, jsou pro každého špičkového výrobce k nezaplacení.

Uvedu příklad. Krásný pokoj pro domov důchodců musí obsahovat standardní nábytek, který však disponuje nejmodernějšími funkcemi a technologiemi. Nesmí být navržen podle posledních designových trendů. Staří lidé, kteří byli na vrcholu svých sil v 80. letech, by se v tom pravděpodobně necítili dobře. Oni se dobře asociují s tím, co bylo tenkrát. Je nutné vžít se do estetiky tehdejších let. To jsou zajímavé věci, které musejí být šité na míru.

MM: Než přistoupíte k samotné výrobě jednotlivých zdravotnických lůžek, musíte mít pravděpodobně velké množství informací a podkladů. Předpokládám, že zdravotní stav pacienta pak určuje, kam bude směřovat ergonomie a design?

Ing. Kolář: Proces, o kterém mluvíte, je opravdu velmi náročný. My máme na každý projekt poradní tým. Tyto týmy se skládají nejen ze sester, ale také z fyzioterapeutů, rehabilitačních pracovníků, bioinženýrů a dalších odborníků, kteří jsou se zdravotnickým prostředím úzce spjatí. Jsou to lidé, kteří dokážou výborně pojmout myšlení pacienta, jelikož s ním pracují každý den. Umějí vytvořit mozaiku komponentů, jak by mělo lůžko ve finále vypadat. Je to především dílo kompromisu. Nelze vytvořit komplikovaný mechanismus, který by uměl úplně všechno. Každé zdravotnické lůžko má přibližně sto funkcí, takže některé musíte prioritně sledovat a upřednostnit. Jedná se hlavně o prevenci proti pádu, prevenci proti proleženinám, mobilitu a další. Na to, aby se důležitost jednotlivých ergonomických funkcí konkrétního produktu v konkrétním čase správně realizovala, máme právě tyto týmy, které provádějí rozsáhlé analýzy relativně dlouho dopředu, než se daný produkt začne vyrábět.

Dalším důležitým aspektem práce tohoto týmu je, že musí myslet a fungovat globálně. Nemůžeme říct, že v České republice budeme vyrábět jeden produkt, v Německu další, v Rakousku zase jiný a podobně. Ideální produkt je ten, který umíte nasadit ve všech zemích na zeměkouli. Samozřejmě ergonomie a uživatelské funkce se dají relativně dobře a univerzálně promyslet. My však exportujeme do celého světa a velmi citlivě musíme vnímat národní odlišnosti. Máme lůžka, která jsou naprosto specifická a inovovaná podle individuálních potřeb zákazníka.

Obecně však lze říci, že požadavky na ergonomii a design, které se nejvíce realizují v Německu, ve státech Beneluxu, Rakousku nebo Švýcarsku, jsou pak úspěšné i pro zbytek světa.

MM: Novodobým světovým trendem napříč všemi průmyslovými obory je skloubení funkčnosti produktu s maximální šetrností k životnímu prostředí. Jak se s tímto „eko požadavkem“ vypořádáváte v Linetu?

Ing. Kolář: Není to jen otázka vnímání, ale i zadání. V Evropské unii se tento požadavek daleko více prosazuje. Jsou země, jako např. Německo, Francie nebo Skandinávie, kde se ekologické postupy a materiály vyžadují a jsou součástí náročných tendrů. My jako výrobce musíme deklarovat, kolik zplodin výroba daného produktu generuje a jestli je produkt z recyklovatelných materiálů. Dále je pro nás závazná platná legislativa, tzn. že firma musí být certifikovaná podle ekologických norem.

Pro nás jsou požadavky na recyklaci a udržitelný rozvoj naprostou samozřejmostí. Dodržování těchto norem není povinné, ale Linet je podle mezinárodních ekonorem certifikovaný již několik let. Další normy, které my jako výrobce zdravotnických přístrojů musíme dodržovat, jsou speciální požadavky na tzv. biokompatibilitu. To znamená, že výrobek musí být sám o sobě z materiálů, které jsou biokompatibilní s lidským tělem.

MM: Máte své dceřiné společnosti v asi v 15 zemích světa a jako jedna z mála českých firem také na Blízkém a Středním východě, např. v Dubaji. Jsou arabské země složitým a náročným zákazníkem?

Ing. Kolář: Nezbytnou nutností je znalost prostředí. Naše obchodní i produktová strategie se místním potřebám velmi dobře přizpůsobila. Pro pochopení souvislostí uvedu několik zásadních věcí. Zdravotnictví na Středním a Blízkém východě se buduje poslední dvě dekády. Předtím nebyla síť zdravotnických zařízení příliš rozvinutá. To se ovšem změnilo a arabské země investují do zdravotnictví velké finanční prostředky. Zatímco ve Spojených státech nebo v Evropě se zdravotnická zařízení spíš opravují a málokdy se nějaká nová nemocnice postaví, tak oni opravdu masivně budují. To je zásadní rozdíl, z něhož vyplývá obchodní potenciál, kterým tamní region disponuje.

Druhá věc, která je naprosto rozdílná, je role zdravotní sestry. V euroatlantickém systému je sestra naprosto klíčová pro svůj odborný názor a volnost v rozhodování. V arabském regionu to tak není. Pravděpodobně je to dáno odlišnou kulturou a my to plně respektujeme. Práci sester zde vykonávají jiné národnosti, a tak naši argumentaci musíme orientovat do oblasti bioinženýringu. To jsou často klíčové profese, které posuzují, zda náš produkt je vhodný pro to dané místní zdravotnické zařízení. Hodnocení našeho know-how se přesunulo na úplně jinou profesi, než jsme zvyklí v Evropě nebo ve Spojených státech. Tím neříkám, že v Evropě a USA nemají bioinženýři důležité slovo, ale klíčové slovo má sestra. Na Středním a Blízkém východě je to převážně bioinženýr, která dává ruku na to, že daný produkt je ten správný. Pak se jednání přesouvá k managementu, komisím na ministerstvech, která v některých případech přímo zdravotnická zařízení řídí.

Technika a zdravotnické postupy jsou inspirované Evropou a Spojenými státy. Řada tamních lékařů studovala na evropských a amerických univerzitách. Převážně se používá zařízení a technika, kterou známe. Jelikož jsou však jejich finanční prostředky daleko vyšší, tak si kupují špičkové zdravotnické vybavení.

MM: Máte od zákazníků z Perského zálivu nějaké specifické požadavky na design?

Ing. Kolář: Co se týká designu, tak naši zákazníci ze Středního a Blízkého Východu mají požadavky shodné s jejich prostředím, které je obklopuje. To znamená, že i vzhled a vybavení nemocnic se tomu blíží. Je logické, že pokud mají možnost, tak si i tento design a estetiku promítnou do zdravotnického interiéru. My umíme jejich požadavkům vyhovět a tyto produkty na zakázku vyrobit.

Konkrétním příkladem může být vybavení nemocnice v Kataru, kde jsme minulý rok dodali 400 nemocničních lůžek. Na zakázku jsme dělali i kompletní design pěti dětských pokojů, který je zdoben zvířecími motivy a je vybaven různými plastikami. Byl to velmi náročný úkol, protože veškerá malba, včetně lůžka, se prováděla ručně a speciálními barvami, které musí být bio kompatibilní. Tyto designy jsme dělali přímo na zakázku a katarská nemocnice dostala od našeho designéra certifikát o jedinečnosti tohoto interiéru. Katarský zákazník si může být jistý, že takový design se již nikde na světě nebude opakovat. Byl to velmi exkluzivní projekt.

Pravděpodobně je to také ovlivněno tím, že dítě v této kultuře má naprostou prioritu. A ještě taková perlička. Také jsme vyráběli postele pro jednoho bohatého šejka, které jsme pokrývali pravým zlatem.

Blízký a Střední východ je významná exportní lokace. Konkrétním příkladem může být vybavení nemocnice v Kataru, kam Linet v minulém roce dodal 400 nemocničních lůžek a na zakázku dělal kompletní design pěti dětských pokojů, který je zdoben zvířecími motivy.

MM: V tomto roce byl jeden váš produkt oceněn designérskou cenou Red Dot. Za co jste cenu dostali?

Ing. Kolář: Designérských cen jsme obdrželi hodně. Red Dot se uděluje za výjimečné počiny v oblasti průmyslového a produktového designu v německém Essenu již od roku 1955 a je asi nejprestižnější. My jsme získali Red Dot již čtyřikrát. V letošním roce to bylo za porodnické lůžko, na kterém jsme kooperovali s německým designérem a je primárně určeno pro německý trh. Ale máme s ním úspěchy i ve státech Beneluxu a v Rakousku. Nyní jsme s ním vyhráli i velký tendr ve Francii. Je to moderní specifický design, který si bere příklad z nových trendů nábytku. Řekl bych, že to je takový čistý skandinávský styl. Co se týká vlastností, podařilo se brilantně sladit náročnou ergonomii a mobilitu s krásným a čistým vzhledem. Mnohaletá spolupráce s Ivanem Dlabačem a Jiřím Španihelem přinesla firmě řadu ocenění včetně Národní ceny za design od Design centra ČR.

Porodnické lůžko oceněné Red Dot 2017

MM: Linet v letošním roce slaví 20 let od vzniku svého průlomového vynálezu, kterému říkáte sloup. O co se jedná, co je to za vynález?

Ing. Kolář: Je to velmi unikátní jednotka, která dokáže s lůžkem hýbat nahoru a dolů. Je to náš vynález. My jsme dokázali složité a velmi neestetické mechanismy zapracovat do jedné sloupové jednotky zdravotnického lůžka, a tak se nám podařilo úplně změnit vnímání designu nemocničního lůžka, na které jsme byli do té doby zvyklí. Tím jsme se okamžitě posunuli mezi přední výrobce zdravotnické techniky. Dnes, když se řekne ve světě sloupové lůžko, tak je to lůžko nejvyšší kvality od Linetu.

MM: Sloupová jednotka změnila radikálně design a užitné vlastnosti výrobku. Je to pro pacienta opravdu tak průlomový výrobek?

Ing. Kolář: Sloupová jednotka je typickým příkladem toho, jak obrovskou má design hodnotu. Podařilo se nám vytvořit ergonomicky a designérsky čistý produkt, který nemá ve světě obdoby. Zásadní pro tento průlomový prvek bylo revoluční myšlení a odvaha vyzkoušet si to. Vzít si příklad z jiných firem, a to vůbec nemám na mysli zdravotnické firmy. Jedná se třeba o průmyslové společnosti, jako např. automotive, který zásadně pracuje s průmyslovými designéry. My jsme se od zkušenějších nechali inspirovat a hned od začátku vzniku firmy jsme udělali pár experimentů s průmyslovými designéry a ono to fungovalo. Pak už jsme neotevřeli jediný projekt bez průmyslového designéra.

Sloupová jednotka dokázala velmi nevzhledné a složité mechanismy zakomponovat do jednoho tubusu. Tento průlomový vynález radikálně změnil pohled na design a užitné vlastnosti zdravotnického lůžka.

MM: Blíží se konec roku 2017. Jak se vám letos dařilo a jaké novinky máte připravené na rok 2018?

Ing. Kolář: Linet od svého založení v roce 1990 až doposud stále navyšuje tržby. Ani tento rok nebude výjimkou. Ve fiskálním roce 2016/2017 jsme s 900 zaměstnanci měli tržby 3,34 miliardy Kč. Dařilo se nám již ve zmíněném regionu Blízkého a Středního východu, ale také v Latinské Americe, Beneluxu a v dalších zemích. Vybudovali jsme výrobní halu Linet 5, kde plánujeme vyrobit asi 35 000 lůžek ročně. Na trh jsme uvedli pět nových produktů. Mezi naše vlajkové lodě se řadí lůžko pro intenzivní péči Eleganza 5. Mimochodem, kreativní kampaň tohoto produktu provázely fotografie baletek od světoznámého fotografa Roberta Vana. Co se týká roku 2018, tak máme připravené překvapení a zatím bych ho nechal v tajnosti.

MM: Daniel Craig jako filmový James Bond prý ležel na zdravotnickém lůžku značky Linet.

Ing. Kolář: Naše lůžka vystupují v hodně filmech a seriálech. Řekl bych, že James Bond je už historie. Co ovšem vzbudilo největší ohlas, tak to je účast našich lůžek v seriálu House of Cards (Dům z karet), např. v předloňské sérii vysílané před prezidentskými volbami v USA. Tím, že tento seriál byl naprostým kultovním trhákem, který běží na celé zeměkouli, tak to všichni považují za neuvěřitelný firemní úspěch.

Zdravotnická lůžka Linet můžeme vidět i v kultovních trhácích, jako například v Jamesu Bondovi nebo House of Cards.

A jak jsme to dokázali? Dostali jsme se k tomu náhodou a nic nás to nestálo. My jsme do první série, která začínala v roce 2010, lůžka darovali. Následně přišla americká produkce znovu, zda bychom jim nemohli darovat další lůžka. Samozřejmě jsme jim věnovali ta nejlepší, která jsme měli. Vzhledem k tomu, že to byl dar, tak oni to pojali jako product placement a výrobky české firmy Linet ze Slaného se objevily na televizních obrazovkách téměř celého světa.

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů v propagaci české značky ve světě.

PhDr. Iva Ruskovská

Reklama
Seriál
Firmy
Související články
České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Související články
EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Těžká váha z Plzně v první třetině zápasu

Historie strojírenské výroby na Plzeňsku se datuje do poloviny 18. století, kdy byly položeny základy společnosti Škoda. Výroba prvních unikátních obráběcích strojů pro vlastní potřebu byla zahájena v roce 1911. Po první světové válce se pak začaly obráběcí stroje vyrábět pro tuzemské zákazníky i do zahraničí. V novodobé historii prošla firma celou řadou změn ve vlastnické struktuře, které bezesporu ovlivnily její současnou podobu. Škoda Machine Tool patří k lídrům trhu v oblasti výroby horizontek a horizontálních vyvrtávaček, aktuálně prochází významnými změnami k udržení si této pozice.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

TOSmeet & TOSday 2018

Zákaznický den ve firmě TOS Varnsdorf tradičně patří k vyvrcholení půlročního maratonu open houses, které pořádají téměř všechny výrobní a obchodní společnosti v komoditě obráběcích strojů pro své zákazníky a obchodní partnery. Zejména u výrobních firem je neopakovatelnou příležitostí zavítat do jejich provozů, zhlédnout zdejší technologické možnosti, být přímo od zdroje informovaný o žhavých novinkách a technologických řešeních, a v neposlední řadě pak potkat a pohovořit se známými lidmi.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Štěstí musíte jít naproti, negativní zkušenost vás nesmí zlomit

Když většina českých studentů po roce 1989 odcházela studovat do Ameriky nebo na Západ, Kateřina Haring byla v té době jediná studentka, která se rozhodla studovat v Rusku. Na znalosti ruského prostředí a mentality si postavila byznys. Dnes její společnost Dynamic Group staví expozice po celém světě. V roce 2016 byla zvolena prezidentkou nejstarší asociace podnikatelek v České republice.

„Kdo neumí řídit sám sebe, neumí obvykle řídit ani druhé,“ říká prezident České manažerské asociace Pavel Kafka

Pavel Kafka je jedním z nejzkušenějších českých manažerů, který mimo jiné v 90. letech vybudoval skupinu Siemens v ČR. O své znalosti z oblasti řízení, kompetenci českých manažerů a připravenosti české ekonomiky měřit se s konkurencí v zahraničí, jsme si povídali v redakci MM Průmyslového spektra.

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit