MM: V Česku je velký podíl odvětví, která mají obrovskou tržní sílu, takže mohou dalším firmám, zákazníkům aj. diktovat ceny. Nedávno byl časopisem The Economist vydán žebříček, který ukazuje, jak moc je z trhu extrahována ekonomická renta a jaká je tržní síla konglomerátů ovládaných miliardáři. Bohužel v rámci u nás zavedeného „dotačního kapitalismu“ je ještě řada podnikatelů napojena na dotace, o kterých rozhoduje stát. V důsledku toho pak neživotaschopné firmy nezanikají či zanikají pomalu, a brání tak rozvoji firem dalších a nových. Druhá věc je, že dotačním kapitalismem se pokřivuje trh, kdy nevítězí ten nejlepší a ten, který je u konce, zaniká kvůli dotacím pomalu. Z tohoto úhlu pohledu lze zjednodušeně říci, že jednou z podstatných věcí současnosti je, jak je ekonomika provázaná s politikou, a opačně. A s tím související fungování institucí, které mají dohlížet na konkurenční prostředí. Jak si v tomto ohledu stojíme?