Témata
Foto: archiv J. Hynka

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Reklama

MM: V roce 2016 jste se pro MM Průmyslové spektrum vyjádřil, že českému zbrojnímu exportu se daří. V roce 2015 činil vývoz více než 14 miliard korun. Uplynulo téměř 10 let, ekonomická situace se změnila. Jaká jsou aktuální čísla?

J. Hynek: Dlouhodobě byl objem vývozu obranného a bezpečnostního průmyslu kolem 15 miliard. Zlomem byl únor 2022, válečný konflikt na Ukrajině, který změnil nejen politickou, ale i ekonomickou situaci. Český obranný a bezpečnostní průmysl bude za rok 2022 vykazovat export za cca 30 miliard. Do této částky však musíme počítat určitý přeprodej, jelikož všechny komponenty jsme nedokázali vyrobit. Pokud je nutné zkompletovat zakázku, tak česká firma třeba vyrobí 70 % a zbylých 30 % kupuje v zahraničí. Jako příklad uvedu termovize, které se v ČR již nevyrábějí. Jestliže chceme vyvážet odstřelovačské pušky, český dodavatel dodá zbraň a optiku, ale termovizní vidění se musí nakoupit v zahraničí. Zákazník chce kompletní produkt, který česká firma dodá a nese za něj garanci. Před aktuálním válečným konfliktem jsme byli schopni předzásobit se u zahraničních dodavatelů na sklad. V současné době to neplatí. Nikdo zásoby už nemá, musí se vše kompletně vyrábět. Tato situace se pochopitelně promítne i do exportu. Žijeme v době, kdy sice vyrábíme, firmy jedou na plný výkon, poptávka je velká, ale na trhu chybí suroviny. Výroba se prodlužuje. Export v tomto roce tipuji tak na cca 20 miliard.

K vývozu vojenského materiálu je nutné dodat, že Evropa začíná hrát druhé housle. Největšími výrobci vojenského materiálu jsou USA, Rusko, Čína, ale i Indie. Rusové budou pravděpodobně vyvážet méně, ale pořád se drží na předních místech. Na mezinárodním veletrhu v Abú Dhabí měli obrovský pavilon, který byl hojně navštěvován. V Evropě máme pocit, že válečný konflikt na Ukrajině je něco výjimečného. Ale v globálním pohledu je vnímán jako lokální válka, jelikož většina světa je zvyklá nejen na obdobné konflikty, ale i na genocidy. Proto si ruský export zbraní najde svého zákazníka. Ruské firmy mají přebytky, které prodávají pod cenou, a najdou se země, které je za dobrou cenu velmi rády koupí.

RNDr. Jiří Hynek
Narodil se v roce 1960 v Ústí nad Labem. Absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor Matematická informatika, teoretická kybernetika a teorie systémů. Na téže škole složil v roce 1988 rigorózní zkoušku a získal titul doktor přírodních věd. Svoji pracovní kariéru začal jako vývojový pracovník v Tesle Kolín, později pokračoval jako programátor-analytik v Družstevním podniku výpočetní techniky.
V roce 1990 spoluzaložil karlovarskou softwarovou firmu SOPOS. Od roku 1992 zastával řadu manažerských pozic. Dva roky pracoval jako generální ředitel Karlovarského porcelánu, dále jako předseda představenstva a obchodní ředitel firmy Praga, později i jako její generální ředitel. V roce 2003 nastoupil do firmy ICZ, odkud po několika letech přešel do firmy INDRA na pozici ředitele divize Obrana a bezpečnost. Později zastával funkci ředitele státního podniku VOP-026 Šternberk, následně byl ředitelem Správy základních registrů.
Jiří Hynek je vedoucím delegace České republiky v NIAG (NATO Industrial Advisory Group), členem rady resortu Ministerstva obrany pro výzkum a vývoj, členem Mensy ČR a předsedou redakční rady CDIS Review. Od roku 2011 pracuje jako výkonný ředitel a prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky.
(Foto: archiv J. Hynka)

MM: Evropa tedy v průmyslu subdodavatelsky zaspala?

J. Hynek: Ano, Evropa měla strategii, že „špinavý“ hutní, chemický a těžební průmysl utlumí a bude jeho výrobky nakupovat ze světa. Potřebovala levnější produkty. Chtěli jsme zelenou Evropu a zavírali jsme oči před dětskou prací v Africe, která zásobuje Evropu například kobaltem. Státy dodávající Evropě suroviny se staly hospodářsky soběstačnými, a zároveň se staly i spotřebiteli. Vybudovaly si vlastní průmysl a poskytnou Evropě jen to, co jim zbyde.

Pozitivně vnímám, že EU a celá Evropa si tuto kritickou situaci uvědomuje. V současné době je v EU k připomínkování směrnice o strategických surovinách. Ta pojednává o 28 základních surovinách, které jsou klíčové pro průmyslovou výrobu v Evropě a více než z 90 % se dovážejí. Cílem v roce 2030 je, aby se cca 10 % surovin těžilo na území EU, cca 40 % zpracovávalo v zemích EU a abychom na jedné zemi nebyli závislí více než z 65 %. Směrnice se týká průmyslu obecně, včetně obranného. O naplnění této směrnice jsem pochyboval. Spojil jsem se s uznávaným odborníkem a specialistou na problematiku surovinového hospodářství. Vysvětlil mi, že je to možné. Argumentem je například uspokojivý stav surovinových ložisek v severských nebo balkánských zemích. I když severské země mají relativně přísná ekologická pravidla, umí tato ložiska aktivovat velmi rychle. Otevřít nerostné ložisko na území EU, ne technicky, ale papírově, trvá nyní 10 let. EU chce tuto legislativu zkrátit na dva roky.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Vy jste otevřeným kritikem evropské legislativy v oblasti průmyslu, potažmo české legislativy, která dle vašich slov má vysokou míru byrokratické zátěže a je papežštější než papež. Válečný konflikt na Ukrajině rozdělil svět a sám jste v předchozí odpovědi uvedl, že Evropa se snaží některá svá stanoviska přehodnotit. Vzhledem k těmto okolnostem, včetně energetické krize apod., je tedy evropská legislativa, včetně české, vstřícnější a rychlejší?

J. Hynek: Mimo výše jmenovanou směrnici jsem nic zásadního nezaznamenal. Ostatní legislativa, včetně české, žije dále svým životem. Nezaregistroval jsem žádné převratné změny. Pouze na začátku ukrajinsko-ruského konfliktu se zrychlil proces udělování exportních licencí na Ukrajinu. Na vydání exportní licence mají ze zákona české úřady 60 dní. Na začátku konfliktu trvalo udělení vývozní licence několik dnů. Bohužel již nebylo řešeno to, že abychom něco mohli vyrobit, musíme něco dovézt. Ale dovoz zrychlený režim neměl. Dnes jsme již zpět v režimu 60 dní. Dokonce Poláci, kteří na začátku války po nás přestali vyžadovat tranzitní licenci, se opět vrátili zpět k jejímu vyžadování. Pokud Ukrajina a další státy budou něco urgentně potřebovat, budou si muset příslušnou dobu počkat. Legislativa se nezjednodušila.

Jako největší problém vnímám českou legislativní definici vojenského materiálu. Dlouhodobě se nedaří upravit zákon tak, aby se definice zjednodušila a zkonkretizovala. Přestože existuje společný seznam vojenského materiálu EU, každá země má svoji vlastní interpretaci. Uvedu příklad – nákladní automobil Tatra, a jeho dohušťovaní pneumatik za jízdy, je dle české legislativy vojenský materiál. Podle německé legislativy by Tatra musela mít balistickou ochranu, a pak by se jednalo o vojenský materiál. Další příklad. Náhradní díly na cvičné letadlo pro výcvik pilotů L39 jsou v české legislativně považovány za vojenský materiál, v Rakousku je tomu naopak. V naší národní definici je mimo jiné uvedeno „vojenský materiál hromadně užívaný“. Takže pokud si někdo usmyslí, že ešusy, používané převážně v naší armádě, jsou vlastně vojenský materiál, tak budeme ešusy vyvážet podle pravidel pro vojenský materiál. Pořád jsme papežštější než papež. Doufám, že se podaří prosadit změnu definice vojenského materiálu. Česká definice je nejednoznačná, zavádějící a má příliš široké spektrum.

Oficiální představení nového automobilu Tatra Force na veletrhu IDET 2023. (Zdroj: AOBP ČR)

MM: Zůstaňme ještě u Evropské unie. V únoru tohoto roku jsem zaznamenala, že EU chystá novou směrnici, která by znamenala, že se firmy budou mimo jiné ptát svých dodavatelů a odběratelů na dodržování ESG (environmental, social and governance). Jak tento návrh vnímáte?

J. Hynek: Jde o takzvanou „náležitou péči“, kterou je nutno vyžadovat po všech dodavatelích v celém dodavatelském řetězci. Dnes je obranný průmysl v situaci, že stávající subdodavatele prosí, aby mu dodali, a nové subdodavatele shání, a ještě dlouho shánět bude. Hodně z nich se v určité fázi subdodavatelského řetězce nachází v Asii. V momentě, kdy se český výrobce zeptá svého čínského dodavatele, jak plní ekologické normy či zda dodržuje lidská práva, tak mu tento subjekt již nikdy nic nedodá. I když firmy přestěhují výrobu mimo EU, tak nebudeme moci dodávat naší armádě, neboť i ona jako konečný uživatel je povinná vyžadovat, abychom podmínky směrnice dodržovali. Otevřeně říkám, že po zavedení této směrnice se může naše armáda rovnou vzdát, protože český průmysl jí nedodá ani jeden náboj. Aby mohl dál fungovat, bude prodávat do Afriky a Asie, kde se na tyto věci nikdo ptát nebude, natož aby je vyžadoval.

Stručně řečeno – tato směrnice míří k likvidaci obranného průmyslu, odchodu investorů, přesunu výroby mimo EU a neochotě dodávat vládám zemí EU. Z toho vyplývá i snížení obranyschopnosti zemí EU a znemožnění dodávat vojenský materiál na Ukrajinu. Někdy mám pocit, že si tuto směrnici proloboval přímo Vladimir Putin.

MM: Klíčovým tématem valné hromady AOBP na podzim 2022 byla taxonomie EU a neposkytování bankovních služeb obrannému a bezpečnostnímu průmyslu. Chcete tím říct, že je rozdíl v poskytování bankovních úvěrů výrobci fotovoltaické elektrárny a výrobci munice?

J. Hynek: ESG taxonomie EU vnímá obranný průmysl jako kategorii sociálně neudržitelného průmyslu, což je vlastně průmysl, který by vůbec neměl být. Řadí ho do kategorií hazardních her a tabákového průmyslu. Zároveň jiné oddělení EU říká, že je třeba posílit naši obranyschopnost a posílit obranný průmysl. Otázkou je, zda pravá ruka ví, co dělá levá. Některé banky mají tendenci na tyto věci nejen slyšet, ale jdou i nad rámec v podobě etických kodexů a pravidel. Etická pravidla bank etablovaná na českém území českému obrannému průmyslu příliš nepřejí. Nejenže mu neposkytují úvěry, dokonce pokud má nějaká firma jako předmět podnikání zahraniční export vojenského materiálu, tak jí často neotevřou ani účet. Jejich argumentem je: nepodporujeme vojenskou výrobu a obchod se zbraněmi, proto vám nedáme úvěr, a v horším případě ani účet.

Reklama

Některé banky také odmítají provést platbu. Firma, která má kontrakt a potřebuje ve světě nakoupit komponenty a dále kompletovat, má velký problém. Myslím si, že v tomto okamžiku si ruská strana mne ruce, jelikož na jednu stranu Evropa potřebuje mobilizovat, rozvíjet bezpečnostní průmysl a na druhé straně nové podmínky nejsou nastavené a stávající jsou velmi složité. V okamžiku, kdy vznikl konflikt na Ukrajině, jsem očekával od bank změnu v jejich přístupu. Byl jsem velice překvapen. Větší společnosti mají snad komunikaci s bankami jednodušší. Banky se chovají vstřícněji, nechtějí ztratit velkého klienta. Menší firmy, subdodavatelé komponent, mají velké problémy. Konkrétním příkladem může být firma, která vyráběla civilní výrobky a chtěla se rozšířit o vojenskou výrobu. Její pojišťovna jí vypověděla smlouvu. Důvod? Nebudou podporovat výrobce zbraní. S bankami je problém dlouhodobý, a nyní se přidaly i pojišťovny. Objevil se již také námořní dopravce, který si do etického kodexu dal, že nebude přepravovat vojenský materiál.

Naše asociace usiluje o rovné řešení. Zákon o bankovních službách má povinnost poskytovat základní bankovní služby všem fyzickým osobám. My bychom se přikláněli rozšířit ho o právnické osoby, jelikož současné chování bank považuji za naprosto diskriminační. Bohužel se nám nedaří tuto legislativu prosadit, jelikož vláda se změnou nesouhlasila a nepodpořila ji. Mimochodem, pokud by banka odmítla zřídit účet kvůli barvě pleti, pohlaví nebo vyznání, to by byl poprask. Jestliže však banka odmítne zřídit účet společnosti, která má povolení, včetně exportu vojenského materiálu, a nejvyšší bezpečnostní prověrku svých statutárních orgánů, tak nerozumím, proč takto prolustrované firmy by měly být pro banku problémem. Stát vlastně prověřil firmu za banku a ona již nemusí nic zjišťovat. Bezpečnostní způsobilost NBÚ tedy není pro banku věrohodná?

MM: Většina států navyšuje své rozpočty na obranu. To se jistě mimo jiné také promítá do zvýšené poptávky po vojenském materiálu. Co se nejvíce aktuálně poptává? Rýsuje se vize do budoucna?

J. Hynek: Stručně a jednoduše řečeno, poptává se všechno. Nemáme žádný produkt, který by nebyl zajímavý, o který by nebyl zájem. Na Ukrajině je největší poptávka po dělostřelecké munici. Obecně, munice je velice žádaný artikl, jelikož jednotlivé země neměly zásoby pro svoje palebné průměry, které jim předepisovaly směrnice, naplněny. Proto chtějí tento stav změnit a doplnit. Poptávka v oblasti obranného a bezpečnostního průmyslu je rozsáhlá. Vím, že jsou například velké problémy se strojním vybavením v chemickém průmyslu. Je málo firem, které umí takové vybavení zkonstruovat. Jedná se o zařízení, kde je potřeba projekt navrhnout a podle něj vyrobit.

Pohled do české expozice na mezinárodním veletrhu IDEX 2023 v Abú Dhabí. (Zdroj: AOBP ČR)

Obrovským problémem je nedostatek v oblasti lidských zdrojů, konkrétně se jedná o vývojáře. Naši členové hledají technology, konstruktéry, například ve výrobě ručních palných zbraní, ale i programátory CNC strojů. Evergreen je IT, jelikož žádná moderní zbraň se neobejde bez kvalitního softwaru.

MM: Rozmach zbrojního průmyslu, zvýšený zájem o bankovní úvěry, navyšování investic do nových technologií, rozvoj výroby, to vše s sebou přináší příležitosti pro české subdodavatele, konkrétně například ve strojírenství, kteří kvůli útlumu v automotive často jen přežívají. Mají čeští zbrojaři konkrétní plán subdodavatelské spolupráce, který by některým malým a středním podnikům pomohl a zbrojnímu průmysl urychlil dodávky?

J. Hynek: Každá firma má svoji vlastní strategii. Jak již bylo řečeno, všichni hledají kvalitní subdodavatele. Je to případ od případu. Někdo se spoléhá na vlastní výrobu, někdo preferuje více subdodávek. V našich řadách jsou třeba firmy, které se soustřeďují pouze na vývoj a strojní výrobu a elektro řeší formou subdodávek. Naprostou samozřejmostí jsou některé ISO normy. V oblasti zbrojního průmyslu bývá někdy vyžadován AQAP standard jakosti, což je jakási NATO nadstavba systému jakosti ISO 9001.

U dodávek pro naši armádu je mnohdy požadováno státní ověřování jakosti, které se může vztahovat i na subdodavatele, a u nich pak může probíhat kontrola pracovníků Státního ověřování jakosti. Kdo postupuje podle ISO standardů a vyrábí podle technické zadávací dokumentace, tak se bát nemusí, že by byl ve zbrojním průmyslu odmítnut. Pokud někdo nakoupí v Číně nekvalitní produkty, pak spolehlivým dodavatelem nebude.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Vydání #7, 8
Kód článku: 230714
Datum: 28. 06. 2023
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Související články
Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Promluvy Štefana Kassaye: Protiřečení na denním pořádku

Kolem nás, u nás, všude, kde existuje život, se každou vteřinu odehrávají miliony událostí, které zasahují jednotlivce, komunity, státy. Rostou nepokoje, protesty a skandování, pouliční bitvy, rebelie. Systémy budované člověkem v sílící zlovůli a vlivem ničivých výroků se řadu let dostávají do úpadku. Jsme svědky válečných konfliktů, nových a nových hrozících válek.

Promluvy Štefana Kassaye: S novým rokem nové příležitosti

Milý úsměv již z dálky prozrazuje dobrou náladu Janka, mého přítele z dětství. Září radostí, z byť i náhodného setkání. „Štefane, víš, co všechno mě čeká? Tvrdá robota. Počínaje prvním pracovním dnem.“ Řekne mi hned na uvítanou. Jeníček toho má vždy dost na práci. Zlepšovací návrhy, inovace… A navíc, jako představitel podniku, svým dobře míněným posláním oplývá nesmírným zájmem o vše kolem. Chce šířit dobro, a pomáhat lidem realizovat jejich předsevzetí. Není to ale vždy tak jednoduché, vnější svět ovlivňuje ten náš vnitřní. Například, když byl prezentován vládní program, vyslechli jsme různá vyjádření, často i extrémní. Projevoval se určitý osobnostní intelekt. A jak dny plynou, až příliš často odkrývají znova rozdané karty. Do státní ekonomiky pronikají politické názory, a ekonomika je součástí podnikání.

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Kdo se nestará o budoucnost, ten ji nemá

Pavla Kafku znám jako nositele prestižního titulu Manažer roku 2005, jímž byl oceněn ve funkci CEO firmy Siemens, následně z jeho dlouholetého působení v České manažerské asociaci, a zejména pak, již ve funkci prezidenta ČMA, z organizování v paláci Žofín právě oceňované soutěže Manažer roku. V roce 2018 stál za organizací jubilejního 25. ročníku této akce ve Španělském sále Pražského hradu za účasti premiéra a vybraných ministrů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit