Témata
Foto: Tomáš Nosil, Economia

Ovlivní státní dluh růst české ekonomiky?

Národní rozpočtová rada jako nezávislý odborný orgán vyhodnocuje, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem. Český státní dluh zaznamenal razantní propad a letos dosáhl více než 400 miliard korun. Zda se deficit bude prohlubovat, nebo konsolidovat, a jaké dopady to může mít na českou ekonomiku, jsme diskutovali s předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Reklama

MM: Světově významná ratingová agentura FitchRatings na začátku července tohoto roku opět potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni AA-. Agentura předpokládá, že současný enormní nárůst veřejného zadlužení, který letos dosáhl více než 400 miliard korun, je pouze přechodného rázu. Výhled udržitelnosti českých veřejných financí, a tedy i úvěrové spolehlivosti, považuje za stabilizovaný a očekává postupné snižování deficitu. Národní rozpočtová rada (NRR) od března 2021 vysílá jiné signály a upozorňuje, že se ČR řítí do dluhové pasti…

E. Zamrazilová: Většina ratingových agentur, včetně jmenované, potvrzuje úvěrovou spolehlivost České republiky. Jejich hodnocení bývá zpracováno s půlročním výhledem. Důležité je také říct, že ve zmiňovaném agenturním hodnocení je v závěru konstatování, že tato prognóza je podmíněna střednědobou stabilizací veřejných financí. Obdobná posouzení jsou uvedena i ve zprávách finanční společnosti Moody's nebo Standard &Poor's, kde se vysloveně hovoří a předpokládá, že po roce 2022 bude zadlužení českých veřejných financí klesat a bude se stabilizovat. Zde si dovolím poznamenat, že citovaná agentura Fitch je ve své predikci dluhu do roku 2022 optimističtější než Ministerstvo financí, což je zvláštní. Na konci své zprávy uvádí, že po volbách nová koalice a nově sestavená vláda bude fiskální politiku utahovat, což povede ke konsolidaci veřejných financí. Je to detail, který bývá obvykle v závěru těchto zpráv, a ne každý čtenář si toho všimne.

Doc. Ing. Eva Zamrazilová, CSc., předsedkyně Národní rozpočtové rady
Přední česká ekonomka, která mezi lety 2008 a 2014 působila v bankovní radě České národní banky. Její profesní kariéra začala na Vysoké škole ekonomické v Praze, kde po absolvování inženýrského i doktorského studia přednášela od roku 1990 teorii statistiky a ekonomickou statistiku. Zároveň se jako vědecká pracovnice Ústavu prognózování VŠE podílela na řadě studií zaměřených na transformaci české ekonomiky. Působila také v Ekonomickém ústavu Československé akademie věd a ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí. Od roku 1994 pracovala v Komerční bance jako členka týmu pro makroekonomické analýzy a prognózy. Prezident republiky ji v únoru 2008 jmenoval do bankovní rady ČNB, funkce se ujala 1. března 2008. Po vypršení šestiletého mandátu se v roce 2014 stala hlavní ekonomkou České bankovní asociace, kde setrvala až do svého jmenování předsedkyní Národní rozpočtové rady v lednu 2018. Zároveň nadále přednáší na Vysoké škole ekonomické v Praze makroekonomickou analýzu. První funkční období Evy Zamrazilové v Národní rozpočtové radě je šestileté. (Foto: Tomáš Nosil, Economia)

Hodnocení Národní rozpočtové rady je tedy zcela logicky v kontrastu s hodnocením jmenovaných agentur, protože Národní rozpočtová rada (dále NRR)nepracuje s krátkodobou vizí, ale s delším časovým horizontem a dlouhodobou stabilitou veřejných financí.

Reklama
Reklama

MM: Podle této mezinárodně respektované agentury Česko vykazuje stejný stupeň spolehlivosti svého zadlužení jako Belgie, Spojené království nebo Estonsko, což je nejméně zadlužená země EU. Například Francie, v poměru k HDP, je těsně pod 100 %, a to nemluvím o Itálii, která operuje se 133 % veřejného dluhu. NRR tvrdí, že v roce 2024 může ČR narazit na tzv. dluhovou brzdu, to znamená dosáhnout zadluženosti na úrovni 55 % HDP. Západní ekonomiky s daleko většími nebo stejnými dluhy dokážou žít, tak proč by to pro nás měl být problém?

E. Zamrazilová: Staré evropské země, mezi které Francie a Itálie patří, jsou na finančních trzích mnohem déle a mají dlouhou dlužnickou historii. Stejně jako většina států v Evropě prošly řadou hospodářských cyklů, kdy se jim prakticky po každé krizi státní dluh navýšil. Některým zemím se nepodařilo vracet se na předkrizovou úroveň. Dynamika růstu jejich státního dluhu je historicky rovnoměrněji rozložena a nemá skokovou razanci, jako má nyní v České republice. Očekává se, že vzestup českého dluhu bude nejvyšší v celé Evropě.

Veřejný dluh ve výši 30 % HDP se naakumuloval za čtvrt století a za další čtyři roky se z těchto 30 % zadlužení zvýší na 55 %. Tento stav odpovídá ekonomické situaci v době válečného stavu nebo jiné velmi vážné mimořádné krizové situaci.

Česká republika je na trzích jako vypůjčovatel cca od roku 1990. Za těchto přibližně 30let jsme zažili tři krize. První v roce 1997, druhou 2008 až 2009 a poslední zažíváme nyní. Pokud mají pravdu instituce, jako je Mezinárodní měnový fond nebo Platforma nezávislých fiskálních institucí, bude během příštích pěti let dynamika zadlužení nejvyšší a nejrazantnější v rámci celé Evropy. Finanční trhy nevnímají pouze úroveň zadlužení, ale také její dynamiku. Navýšení našeho státního dluhu ze 30na 55 % bude opravdu skokové. Na to nepoukazuje jen NRR, ale i řada ekonomů a institucí. My sledujeme a analyzujeme mezinárodní zprávy a datové zdroje. V příštích několika letech to bohužel vypadá, že budeme mít jeden z nejvyšších deficitů v Evropě, ne-li zcela nejvyšší.

Navýšení našeho státního dluhu ze 30 na 55 % bude opravdu skokové. Na to nepoukazuje nejen NRR, ale i řada ekonomů a institucí. My sledujeme a analyzujeme mezinárodní zprávy a datové zdroje. V příštích několika letech to bohužel vypadá, že budeme mít jeden z nejvyšších deficitů v Evropě, ne-li zcela nejvyšší.

Většina evropských zemí se bude vracet na předkrizovou úroveň velmi brzy. Podle Měnového fondu se například Německo plánuje vrátit na předkrizovou výši státního dluhu, který v roce 2019 činil 60 %, v roce 2025, Švédsko bude v tomto roce zpět na 35 % a Maďarsko se předpandemické úrovni dluhu přiblíží v roce 2026.

Česká republika bude bolestně a dlouhodobě dluh splácet a nikdy se již na 30% zadlužení nevrátí. V roce 2031 začnou působit tlaky ze strany stárnoucí populace a já považuji za vyloučené, aby se někdy v budoucnu zadlužení vrátilo na předpandemickou úroveň.

Reklama

MM: V červnovém rozhovoru pro aktualne.cz se paní ministryně financí Alena Schillerová vyjádřila, že má připravený plán konsolidace veřejných financí, který je rozumný a citlivý. Předpokládám, že NRR konsolidační plán vlády viděla či se na něm podílela nebo vládě doporučovala svá stanoviska. Můžete mi z vašeho pohledu vyjmenovat, podle paní ministryně, rozumné a citlivé oblasti, které jsou v tomto konsolidačním plánu obsaženy?

E. Zamrazilová: Národní rozpočtová rada byla seznámena s konsolidačním plánem prostřednictvím médií, takže jsme neměli možnost se na něm ani podílet, ani ho připomínkovat. Oblasti, které zmiňujete, jsem v konsolidačním plánu nenašla. Rovněž jsem v něm nezaznamenala konkrétní opatření, jež by vedla ke konsolidaci veřejných financí. Zaznamenala jsem pouze tempo konsolidace strukturálního deficitu. Abych byla konkrétní – konsolidační plán počítá s trajektorií konsolidace půl procentního bodu ročně, a to je podle mého názoru pomalé. Snižování deficitu o 30 miliard ročně je málo. V roce 2019 měl být deficit 40 miliard korun a v roce 2021 bude zhruba 10násobný. Pokud dobře počítám, roční snižování deficitu o 30 miliard je podle tohoto plánu na více než 10let.

V souladu s výhledem sald veřejných financí je zřejmé, že se vývoj českého zadlužení zcela vymyká očekávanému vývoji veřejného zadlužení v mezinárodním kontextu. Ve většině zemí EU se veřejné zadlužení začne snižovat nejpozději počínaje rokem 2023 (18 zemí), ve zbylých osmi zůstane veřejné zadlužení buď na nízké hodnotě (Estonsko – 40,8 % HDP), anebo alespoň nebude dynamika zadlužení natolik vysoká jako v ČR. Celkově bude takový vývoj znamenat, že ačkoliv ještě v roce 2020 mohla být ČR relativně hrdá na čtvrté nejnižší zadlužení v rámci EU 27, v následujících letech se její postavení bude zhoršovat. Během tří až čtyř let již ČR nebude z pohledu úrovně veřejného zadlužení pravděpodobně patřit do nejlepší desítky. (Zdroj: Národní rozpočtová rada, květen 2021)

MM: Pro deník Právo jste se v polovině července mimo jiné vyjádřila, že stát musí vyřešit zvýšení příjmů rozpočtu. Paní ministryně financí v již uvedeném rozhovoru pro aktualne.cz zmiňuje některé konkrétní oblasti, kde chce šetřit a jak zvyšovat příjem do státní pokladny. Zároveň mimo jiné uvádí, že pokud Česká republika má být konkurenceschopná, tak nesmí zaškrtit investice a jako ministryně financí plánuje navyšovat peníze pro vědu a výzkum. Chce také napumpovat peníze do zdravotnictví, musí prý růst i platy učitelů. Stát tedy plánuje šetřit a zároveň stěžejní investice, které jsou pro rozvoj infrastruktury důležité, omezovat nebude. To zní pozitivně a optimisticky.

E. Zamrazilová: Rychlost navýšení státního dluhu je tak obrovská, že jej není možné řešit jen úsporami na straně výdajů. Bohužel bude potřeba zvýšit i příjmy. Mám obavu, že komfort, na který jsme si navykli, budeme muset v budoucnu opustit. Není to záležitost, která by mě těšila nebo by ji NRR doporučovala či prosazovala. Ale vidím to jako reálnou alternativu.

Myslím, že v letošním návrhu rozpočtu 2022 nejsou zmiňované investice navýšeny. Je však možné, že paní ministryně měla na mysli evropské dotace, které jdou také do oblasti vědy a výzkumu. V Národním plánu rozvoje, který byl zaslán vládou do Bruselu, jsem zaznamenala podporu zdravotnictví. Byly zde zmiňovány výdaje především do prevence zdraví, což je velmi důležité. Co se týká zvyšování platů učitelů, to vnímám jako politický slib a raději bych viděla kvalitativní reformu českého školství. Uvítala bych změny osnov, které by lépe odpovídaly 21. století. Ve studentech je třeba více rozvíjet flexibilitu, matematiku a technické myšlení. Mladí lidé by měli jít lépe připraveni na trh práce. Samotné navýšení platů učitelům reformu školství nezajistí.

Rychlost navýšení státního dluhu je tak obrovská, že jej není možné řešit jen úsporami na straně výdajů. Bohužel bude potřeba zvýšit i příjmy. Mám obavu, že komfort, na který jsme si navykli, budeme muset v budoucnu opustit. Není to záležitost, která by mě těšila nebo by ji NRR doporučovala či prosazovala. Ale vidím to jako reálnou alternativu.

Jestli na všechny oblasti, které uvedla paní ministryně, bude, je otázkou. Snahou by mělo být, aby dynamika zadlužení nebyla tak razantní a rychlá. Předpokládám, že nyní ČNB bude dále navyšovat úrokové sazby, a na tuto skutečnost mohou začít reagovat finanční trhy. Toho se obávám. Vždy je špatné, když se konsolidace veřejných financí realizuje pomalým tempem. Finanční trhy na rychlý růst dluhu obvykle reagují například v podobě vyšších úroků. Čím vyšší dluh, tím vyšší úroky. Jen letos budeme mít platbu úroků o 30 %vyšší než loni. Nejlepší byly minulé dva roky, kdy si Ministerstvo financí půjčovalo nejlevněji. Čím více vám z vašich příjmů úroky ukusují, tím máte logicky méně na infrastrukturu. Nejdříve musíte zaplatiti úroky, pak zbytek mandatorních výdajů, až potom vám zůstanou peníze pro vědu, výzkum, infrastrukturu, platy učitelů atd.

To je jeden z hlavních důvodů, proč NRR říká, že zadlužení by nemělo růst extrémně a skokově. Jiným případem by například bylo, kdyby si stát půjčil od Evropské investiční banky 400 miliard korun na 40 let za rozumný úrok na výstavbu vysokorychlostní železnice. Troufám si říct, že zatím naše postupy v hospodaření finanční trhy tolerovaly. Uvidíme, jak tomu bude v budoucnu.

MM: Do jaké míry se bude tato fiskální konsolidace týkat domácností, živnostníků a firem a jaké na ně bude mít z dlouhodobého hlediska dopady?

E. Zamrazilová: To opravdu nelze říci, jelikož nevíme, jak se ke konsolidaci veřejných financí postaví budoucí vláda, zda proces urychlí, nebo zpomalí, zda přijme výdajová, nebo příjmová opatření, kdy narazíme na dluhovou brzdu. Nevíme, jak budou reagovat finanční trhy. Je zde mnoho neznámých, vše záleží na tom, jak bude vypadat vládní koalice a sněmovna, a jejich přístup k řešení této komplexní záležitosti.

Vydání #9
Kód článku: 210912
Datum: 15. 09. 2021
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Související články
Jak budeme podnikat v roce 2017?

Bude světová, potažmo česká ekonomika navzdory turbulentním geopolitickým změnám a nejistým trhům dále růst? Obstojí český podnikatel v těžké světové konkurenci? Měl by přidat? A v čem? Jaké jsou trendy zdravého podnikání? Doplácejí ženy na genderové stereotypy? O tom všem a dalších aspektech světového a českého podnikání jsme si povídali s vedoucí partnerkou EY v České republice Magdalenou Souček.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké poznatky z aktuální situace ohledně zmírňování následků šíření covid-19 si přinášíte do svého manažerského přístupu vedení firmy?

Dělejte to, co chcete vy, a nenechte se řídit blbci!

Paní Markéta Šichtařová je ředitelkou společnosti Next Finance, ve které spolupracuje se svým mužem Vladimírem Pikorou, hlavním ekonomem Next Finance, například na tvorbě ucelených zpráv pro odběratele jejich denního zpravodajství.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Fórum výrobních průmyslníků

V jaké profesní náladě přijíždíte na letošní MSV do Brna a jaká témata byste zde chtěli se svým týmem v rámci setkání jak s obchodními partnery tak i příp. s představiteli státu diskutovat? Část 2.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit