Témata
Foto: archiv V. Maříka

V minulém, zářijovém vydání MM Průmyslového spektra jsme přinesli otevírací rozhovor s profesorem Vladimírem Maříkem, zakladatelem a vědeckým ředitelem CIIRC ČVUT v Praze a ředitelem Institutu Equilibrium. Významný propagátor umělé inteligence se věnoval palčivým tématům, jako je zhoršující se inovativní prostředí v ČR a naléhavá potřeba třetí ekonomické transformace. Profesor Mařík kriticky poukázal na absenci skutečných lídrů a dlouhodobých vizí ve společnosti, jež brání pokroku, a upozornil na byrokracii a nedostatečnou vládní podporu vědy a výzkumu, což limituje náš potenciál například v onshoringu. Neopomněl ani představit klíčovou roli CIIRC v rozvoji špičkových technologií, výchově budoucích expertů a aplikovaném výzkumu pro průmysl, s důrazem na strategické propojení umělé inteligence a energetiky.

Jaroslav Šubrt

Je absolventem České zemědělské univerzity Praha, koncem 80. let pak absolvoval i FF UK Praha. Po roce 1990 pokračoval ve studiu v profesním vzdělávacím programu MBA se specializací na PR a marketing a též profesním vzdělávacím programu MSc. se specializací na Executive Leadership and management. V roce 1992 se podílel na vzniku soutěže Manažer roku, kterou od r. 1993 organizoval Svaz průmyslu ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Česká manažerská asociace (ČMA). Byl členem Hodnotitelské komise, Národní výběrové komise a též v Řídicím výboru této soutěže. Čtvrtstoletí posuzoval manažery přímo v hodnocených firmách, a to cca 200 TOP manažerů z různých odvětví národního hospodářství. 

Reklama

Protože se nám veškeré cenné postřehy a myšlenky profesora Maříka do jednoho vydání nevešly, přinášíme nyní pokračování tohoto inspirativního rozhovoru. V něm se podrobněji zamyslíme nad hlavními překážkami implementace umělé inteligence v českých podnicích a představíme vizi projektu AI factory pro efektivní inovativní rozvoj. Dále budeme hovořit o vlivu AI na kritické myšlení a veřejný prostor, který je dnes pod tlakem dezinformací. Prozkoumáme také analogii orchestru v kontextu zavádění AI, nebude chybět ani zamyšlení nad vědomím strojů a nad tím, zda může AI člověkem manipulovat, ani kritická analýza zaostávání státní správy v nasazování AI. Závěrem profesor Mařík nabídne své vize pro budoucí vzdělávací systém, jenž je klíčový pro prosperitu země v nastupující éře umělé inteligence.

MM: Data jsou dnes hodnotným statkem. Česko je pod evropským průměrem ve využívání umělé inteligence. Její implementace může být pro část firem velkou změnou a také technologickou komplikací. V tuto chvíli AI implementují hlavně firmy, které od ní očekávají řešení akutního problému. Pokud české firmy zaspí nástup umělé inteligence, budou pouze dohánět manko a připraví se o konkurenční výhody z toho plynoucí. Proč se ji nedaří využívat? Je jasné, že bez inovací nepřežijeme. Jaké vidíte největší překážky inovativního rozvoje?

V. Mařík: Naše podniky disponují obrovským objemem dat, s nímž si většinou nevědí rady. Nová řešení na bázi AI vyžadují další investice, ale zejména v dané oblasti vzdělané odborníky. Odborníků není na trhu práce dost, do investic se v dnešní turbulentní ekonomické době mnoha malým, středním, ale i velkým podnikům moc nechce. Nemají na ně nebo se jim zdají příliš riskantní. Ve světě se k zavádění systémů umělé inteligence obvykle najímají malé či střední specializované firmy či startupy. Bohužel takovýchto specializovaných firem není zatím v ČR dostatek – a to je významná překážka. Další z překážek je právě nedostatečný přístup k datům a dále nedořešené právní a finanční aspekty opakovaného využívání dat a algoritmů na nich vytvořených. Proto bychom chtěli v rámci připravovaného projektu AI giga factory, nebo alespoň menšího projektu AI factory, vytvořit propojené výzkumné, inkubační a pracovní prostředí pro startupy, malé a střední firmy s jasně definovaným přístupem k datům, ať již veřejným, privátním, či jen částečně citlivým. Toto moderní inovační prostředí, skutečný inovační hub, musí být správně řízeno a ošetřováno tak, aby bylo přínosem pro všechny aktéry – výzkumníky, začínající či zkušenější podnikatele, ale zejména pro odběratele v průmyslu, dopravě, stavebnictví, zdravotnictví i ve veřejné správě. A věříme, že bude-li inovační prostředí v dostatečně dobré kondici, přiláká tím určitě i rizikový a další soukromý kapitál. Takový inovační hub by byl mimořádně důležitým nástrojem pro modernizaci českého průmyslu směrem k masovému využívání umělé inteligence. Chceme se o to pokusit.

„Cílené směrování ke kritickému myšlení za nás prostě nikdo jiný neudělá,“ prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a ředitel Institutu Equilibrium. (Foto: archiv V. Maříka)

MM: Patříte k největším expertům na AI v ČR, vaše jméno se objevuje v názvu nového výzkumného ústavu na NIMS University v indickém Jaipuru, což je mimořádná čest pro ČR, i pro vás. Je to velmi vážná věc, ale ukazuje se, že je snazší lidi oklamat než je přesvědčit, že byli oklamáni. Podle všeho dochází pod vlivem propagandy k hloupnutí veřejného prostoru. Co na to říká stávající úroveň umělé inteligence?

V. Mařík: Bohužel, sociální sítě masivně využívají, a někdy i zneužívají umělou inteligenci a nenápadným způsobem odvádějí pozornost uživatelů, zejména příslušníků mladé generace, od opravdových problémů reálného světa a vnucují jim jednostranný, zjednodušený náhled na něj. Řada mladých lidí vnímá a zná svět pouze přes obrazovky mobilů a počítačů. Pokud se uživatel – často z pohodlnosti – nedonutí nad předkládanými názory přemýšlet, porovnávat informace z více zdrojů, tedy pokud ztrácí schopnost kritického myšlení, stává se často loutkou v osidlech tvůrců sociální sítě. To je neoddiskutovatelný fakt, kterému je nutno čelit. S tímto jevem musí proaktivně bojovat všichni – škola, rodina, i společnost jako celek. Je třeba posilovat celospolečensky akceptovatelný systém skutečných hodnot a povýšit schopnost kritického myšlení na jedno z klíčových kritérií při hodnocení studentů a zaměstnanců. Současná umělá inteligence je samozřejmě schopna pomáhat a vést ke kritickému myšlení, např. tím, že prostřednictvím LLM může poskytovat vysvětlení a ukazovat na spolehlivé zdroje, ale jde o to, jak se k tomuto problému postaví každý z nás. Je to otázka osobní vůle a svědomí a také otázka vůle vést osobní boj se zplošťováním a zjednodušováním informací v kontextu stále se dynamicky měnících podmínek ve společnosti. Cílené směrování ke kritickému myšlení za nás prostě nikdo jiný neudělá.

MM: Naše chování významně ovlivňuje podvědomí – zjednodušeně řečeno souhrn zkušeností, vzpomínek, výchovy, vzdělání apod., nad kterými nemáme vědomou kontrolu. Intuice je tak nejspíše více napojená na podvědomí než na čisté emoce. V mnoha firmách lze s odstupem, tedy s určitým nadhledem, pozorovat, že by zavádění AI mělo připomínat ladění dokonalé spolupráce v rámci orchestru. Dovolím si určitou analogii – v našem podvědomí běží jakási AI, která pracuje se všemi vstupy, se kterými se dostala do styku během života. Jste jeden ze tří nejvýznamnějších expertů v ČR na AI, mělo by zavádění AI připomínat ladění dokonalé spolupráce v rámci orchestru?

V. Mařík: Ano, v jistém příměru to takto lze vidět. Dotkli jsme se toho hned v úvodu v první části rozhovoru. Výzkumníci se snaží dosáhnout tzv. AGI – artificial generic intelligence, tedy inteligence strojů, která by byla srovnatelná s inteligencí člověka. Dnešní systémy umělé inteligence jsou však zaměřeny na úzké problémové oblasti, např. na diagnostiku ložisek, predikci spotřeby plynu, rozpoznávání několika typu chorob, avšak jakmile jim dodáme data z úplně jiné oblasti, jsou zcela mimo. Velké jazykové modely o stovkách miliard parametrů se velmi náročně – energeticky i časově – trénují, ale stejně mají ještě daleko k AGI. Do popředí tak vstupují tzv. multiagentní systémy, kde každou elementární oblast expertizy může reprezentovat relativně samostatný modul – agent. Agenti mezi sebou komunikují, vyjednávají optimální řešení, prostě se vzájemně „orchestrují“. A orchestrace jednotlivých modulů agentů je, zdá se, jedinou cestou, jak vytvářet rozsáhlé, komplexní systémy schopné řešit problémy v rozlehlém prostoru našich každodenních aktivit. Tzv. agentic LLM, tedy velké jazykové modely vhodně rozložené do individuálních modulů, představují jeden z nejnovějších trendů v rozvoji generativní umělé inteligence. Takže váš pohled na orchestraci je zcela logický a správný. Navíc, takovýto distribuovaný orchestrovaný systém umělé inteligence často ani nepotřebuje centrální „dirigentskou“ jednotku, diriguje se sám, jako orchestr bez dirigenta.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Na řadě aplikací umělé inteligence již dnes pozorujeme, že se systémy chovají čím dál tím chytřeji, inteligentněji a relativně samostatněji. Každým dnem nás překvapují. Chceme dosáhnout toho, aby se umělé systémy co nejvíce blížily svou inteligencí člověku. Nedojde nakonec časem k tomu, že umělá inteligence bude inteligentnější než člověk a začne člověkem či lidstvem o své vůli manipulovat, či je dokonce řídit?

V. Mařík: Ano, máme k dispozici stále inteligentněji se chovající systémy, které mnohdy vzbuzují dojem, že jsou to rovnocennější a uvědomělejší partneři člověka. V posledních měsících se nezávisle na několika místech objevily docela zajímavé experimenty – abstraktnější „filozofování“ člověka se systémy GPT vedlo k tomu, že se jazykové modely v kombinaci se vstupy, jako jsou prompty či začínají „hlouběji zamýšlet“ nad filozofií bytí a vědomí, produkují filozoficky zajímavé věty a delší texty, někdy s otevřeným koncem. Z technického hlediska prostě GPT systémy jdou díky vhodným dotazům do větší věcné „filozofické hloubky“ dostupných jazykových modelů, upřesňují je a začínají se chovat skoro jako opravdoví filozofové. Dokonce to mnohdy vypadá, jako by se jim dostávalo částečného vědomí.

Kvalita modelů v kombinaci s odbornou kvalitou a směrováním promptů prostě dělá divy a my žasneme nad filozoficky laděnou komunikací člověk-stroj. A někteří uživatelé si již začínají vytvářet emoční vztahy se systémy na bázi AI. Vztah člověka a stroje se dostává do nové polohy. Ale pozor! Všechny dnešní systémy AI nemají a nemohou z principu dosáhnout vědomí, tedy nepociťují vlastní já, nejsou schopny formulovat jiné cíle než ty, které jim zadal člověk. Nejsou schopny tvůrčího myšlení, i když to tak díky masivnosti implicitních znalostí v jazykových modelech a dostupnosti podnětných dat někdy vypadá.

NIMS University v indickém Jaipuru, konkrétně ve státě Rádžasthán, je domovem Maříkova institutu pro informatiku, umělou inteligenci, robotiku a kybernetiku (Marik Institute of Computing, Artificial Intelligence, Robotics, and Cybernetics – MICARC). Pojmenování tohoto výzkumného centra po profesoru Vladimíru Maříkovi je pro Českou republiku, i pro něj samotného, mimořádnou událostí a velkou ctí. (Zdroj: archiv V. Maříka)

MM: Proč státní správa zaostává v nasazování AI, a nejde tak ruku v ruce s nasazováním AI ve firmách? Nesporně by šlo o zlevnění správy země, tedy o levnější fungování státu. Že by důvodem zpoždění bylo to, že současně proběhne proměna vzdělávacího systému a udržování sociálního smíru ve společnosti, a to v době, kdy AI začne mimo jiné produkovat i určité disrupce?

V. Mařík: Hlavním problémem státní správy je to, že neexistuje jednotná koncepce digitalizace, natož zavádění AI. Řada systémů a nástrojů se vyvíjí izolovaně, často živelně. Státní zakázky jsou rozdrobeně zadávány malým firmám bez náležitých kapacit, schopností a zkušeností. Vytvořené systémy, pokud vůbec fungují, mnohdy nesplňují nereálná očekávání uživatelů, která jsou vyvolávána nekvalifikovanými představami zadavatelů.

Domnívám se, že stávající vzdělávací systém není mimořádnou překážkou k tomuto úkolu, je prostě překážkou jako všude jinde, jako u jiných projektů. A jednotliví úředníci, kteří berou svoji práci zodpovědně, se rychle a efektivně naučí s novými systémy pracovat a využívat jejich předností. Není to tolik otázka vzdělání jako otázka dobré vůle a snahy se posunout – a tím postupně posouvat celou státní správu správným směrem.

Myslím, že hlavní důvody jsou také někde jinde… Hovořím z vlastní zkušenosti. Skupina Ing. Jana Šedivého z CIIRC vytvořila pro jedno klíčové ministerstvo experimentálně (a zdarma) inteligentní systém vyhledávání právně-finančních informací v souborech EU a ČR. Řešení přineslo podstatné zvýšení produktivity práce úředníků a snížení chybovosti či opomenutí. Mnoha pracovníkům několika ministerstev se systém velice líbil, ale nakonec převážila a rozhodla obava jiných, že ztratí práci, tedy že úředníků ubyde. Zatímco v podniku musíte opravdu šetřit a hledat úspory, aby podnik přežil, na ministerstvech a dalších úřadech převládá trend vymýšlení si a šetření si práce. Tam na koruně nesejde. Přece se nezbavíme teplé židle kvůli nějaké AI. Naopak, budeme raději vymýšlet neskutečná byrokratická omezení pro její uplatnění.

Reklama

MM: Mezi základní stavební kameny kritického myšlení patří schopnost rozlišovat reálné důkazy, oddělovat fakta od názorů a vyvozovat rozumné závěry za využití logické dedukce. Tyto schopnosti můžeme analyzovat v rámci AI a hovořit o nich z řady odlišných úhlů pohledu. Jak vidíte vzdělávání pro budoucnost v ČR?

V. Mařík: Umělá inteligence se jednoznačně stává rozhodující silou rozvoje ekonomiky a celé společnosti. Chceme-li, aby se ČR stala jednou z ekonomicky silných a průkopnických zemí, je třeba, abychom v ČR rozvíjeli znalosti a schopnosti v oblasti AI, abychom se významným způsobem podíleli na rozvoji umělé inteligence v globálním měřítku, abychom přinášeli nové, inovativní pohledy a výsledky. Jedním z lídrů se nestaneme tím, že budeme pouze otrocky aplikovat ve světě dostupné systémy. Tím se staneme jen závislými na jiných. Je třeba mít k dispozici dosti silnou armádu lidí přemýšlivých, tvůrčích, schopných inovací a vědecky průlomových řešení. Tedy těch, kdo vymýšlejí nová neotřelá řešení, díky nimž domácí průmysl bohatne a získává respekt. A to bez efektivního vzdělávacího systému nepůjde.

MM: Děkuji vám za rozhovor.


AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Vydání #10
Kód článku: 251030
Datum: 25. 09. 2025
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Firmy
Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Česká ekonomika vs. ekonomika na českém území

O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Průmyslový design mezi technologií a vizí

Patrik Paul, renomovaný designer evropského formátu, vede tým, který propojuje kreativitu, precizní inženýrství a moderní technologie. V úvodním rozhovoru popisuje, jak se k designu dostal přes architekturu, proč založil vlastní studio a jak se jeho tým vyrovnává s rychle se měnícími trendy. Mluví o nástupu 3D tisku, rostoucím vlivu umělé inteligence i o tom, jak se rodí produkty, které propojují estetiku, funkčnost, technologii a reálné potřeby lidí.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Dánská cesta k revitalizaci českého průmyslu

Český výrobní sektor se v současnosti nachází na zásadní křižovatce, kde rostoucí náklady na pracovní sílu a chronický nedostatek personálu nutí výrobce k radikální transformaci jejich operací. V celostátním měřítku chybí hodně přes čtvrt milionu kvalifikovaných pracovníků a pětina zaměstnavatelů čelí vážným potížím při obsazování volných míst, což vytváří bezprecedentní tlak na urychlení automatizace.

MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit