Témata

MM Glosa: Nekonečný příběh promarněných příležitostí

Průmysl, zejména strojírenství, stojí před obrovskými výzvami. Mluvíme o digitální transformaci, automatizaci a nutnosti přesunu k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Abychom obstáli v globální konkurenci, musíme investovat do moderních technologií, efektivních procesů a používat špičkové nástroje a materiály. Všechny tyto modernizační kroky vyžadují jedno - dostatek spolehlivé a dostupné energie. A kdo ji nemá, zadělává si na problém.

Reklama

Evropská unie tlačí na udržitelnost a dekarbonizaci. Firmám přibývají povinnosti reportovat o svých krocích v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Považuji to za legitimní, ale bez zajištění dostatečných, a především stabilních nízkouhlíkových zdrojů energie se to stává jen dalším administrativním břemenem, který firmám odebírá kapacity k realizaci jejich podstaty fungování, a ve výsledku podkopává jejich konkurenceschopnost.

Vzhledem k růstu spotřeby energie v modernizujícím se průmyslu je potřeba navýšení a udržení energetických zdrojů alarmující. Přesto se strategické projekty, jako je dostavba našich jaderných bloků, vlečou neuvěřitelně pomalým tempem. Léta slibů a minimálních výsledků. Tento laxní přístup předchozích i současné vlády k udržení a navýšení klíčových energetických kapacit je strategickým selháním, za které zaplatíme – a už platíme – vysokou cenu v podobě nejistoty a snížené konkurenceschopnosti na zahraničních trzích.

Po zeleném šílenství se již naštěstí otevřeně hovoří o tom, že solární a další nestabilní občasné obnovitelné zdroje samy o sobě nezachrání energetickou bilanci a že země s tak rozvinutým průmyslem a kritickou infrastrukturou, jako je ta naše, vyžaduje stabilní kontinuální příkon energií 24/7. Podceňovat centrální, dispečersky řízenou výrobu energie je fatální strategickou chybou.

Jedním z nejpalčivějších bodů, a obrovským zklamáním pro naše strojírenství, je otázka participace českých firem na dostavbě pátého bloku JE Dukovany. Původně se hovořilo o ambiciózním zapojení domácích podniků až ze 60 %, ale dnes musíme konstatovat, že budeme rádi za pouhých několik procent. Zahraniční dodavatelé, v tomto případě jihokorejská KHNP, mají logicky zájem primárně zapojit své vlastní, prověřené dodavatelské řetězce. Je proto nezbytné, aby stát na nejvyšší úrovni vedl tvrdá a nekompromisní vyjednávání, která zajistí maximální možnou participaci domácího průmyslu, což je klíčové jak pro zachování našeho jaderného know-how, tak i pro jeho bezpodmínečně nutný rozvoj. Primárně ale nejde o stavby silnic a ubytovacích zařízení, jak ve veřejném prostoru slýcháme. Důležitou kritickou oblastí je dostatečné množství kvalitních jaderných inženýrů, kteří nejsou bohužel aktuálně k dispozici, a ani v dohledné době nebudou. Kvůli selhání vzdělávacího systému totiž případní zájemci o studium nemají potřebné penzum znalostí matematiky, technických a přírodních věd… a jsme zase u toho… vše se nám vrací jako bumerang.

Napříč sektory, napříč obory, napříč politickými frakcemi. Za destabilizací stojí rozhodnutí nekompetentních politických představitelů, jejichž případná profesní erudice nehraje v oboru, do kterého byli dosazeni, roli. Megaprojekt takového rozsahu a významu, jako je dostavba jaderné elektrárny, vyžaduje ryze manažerský, pragmatický a tvrdý přístup, necouvnout s rozhodnutími a nenechat se zahnat do kouta. Ve vyjednáváních o strategických zájmech státu, energetické bezpečnosti a zapojení domácího průmyslu není prostor pro naivitu, nezkušenost či zdvořilostní dopisovou komunikaci. Svět byznysu je založen na racionalitě a pragmatismu, a v takto významných státních projektech to platí dvojnásob. Není to revitalizace fotbalového hřiště pro okresní přebor. Pokud se představitel resortu nedokáže rázně postavit za zájmy českého průmyslu a energetické bezpečnosti zkušeným a důrazným vyjednávacím stylem, ale vystupuje s tváří lokálního politika upřednostňujícího podpůrné zájmy před těmi národními, pak v této klíčové oblasti absolutně selhává. A takové selhání si naše ekonomika a průmysl, obzvláště v této době, nemohou dovolit. Game is over.

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si i nadále uchovávejme naději, že potenciál našeho strojírenství a dlouholetého technologického know-how se plně projeví i ve strategických projektech a že ryze manažerský, pragmatický a nekompromisní přístup k národním zájmům a energetické bezpečnosti zvítězí nad partajními zájmy lokálních předvolebních agitek.




Vydání #6
Kód článku: 250643
Datum: 02. 06. 2025
Rubrika: Redakce / Názory
Autor:
Firmy
Související články
Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

MM Glosa: Wake up, baby!

Zdánlivě poklidné vody Evropy jsou čeřeny vlnou tsunami valící se přes Atlantik z východního pobřeží USA. Ti, kterých se dotýkají Trumpovy volební sliby, ihned od prvního dne v úřadě přetavované v realitu, najednou bijí na poplach. Jako by zapomněli, čím před čtyřmi lety při obhajobě postu navracel Američanům jejich ztracenou hrdost… Následně shodné signály pak ve svých heslech vysílal na loňských předvolebních mítincích.

Související články
Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Česká ekonomika vs. ekonomika na českém území

O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.

EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

MM Glosa: Když kýchne soused, odskáčeme to horečkou

Existuje staré přísloví, že když kýchne soused, měli bychom se obléknout. My jsme se však neoblékli. Stáli jsme v rozhalence u otevřeného okna a skrze růžové brýle sledovali, jak soused kýchá. Rok co rok jsme přesvědčovali sami sebe, že ho to nakonec stejně vždy přejde a na nás nic nepřenese. Nepřešlo. Přenesl.

MM Glosa: Tatra není dědictví. Tatra je závazek.

Jsou příběhy, které se staly inspirací. A pak jsou příběhy, které se inspirací stát mohly – ale místo toho se proměnily ve varování. Příběh Tatry patří bohužel stále více do té druhé kategorie. Ne proto, že by kopřivnická legenda ztratila svůj technologický potenciál, nyní ještě více zabarvený do zelena než kdy dříve. Ale proto, že ji dusí něco mnohem prozaičtějšího: vlastnický spor dvou třicátníků, kteří po svých otcích zdědili podíly – avšak nikoliv jejich spojenectví, natož schopnost domluvit se, dokud to bylo ještě možné.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit