Témata

Zdánlivě poklidné vody Evropy jsou čeřeny vlnou tsunami valící se přes Atlantik z východního pobřeží USA. Ti, kterých se dotýkají Trumpovy volební sliby, ihned od prvního dne v úřadě přetavované v realitu, najednou bijí na poplach. Jako by zapomněli, čím před čtyřmi lety při obhajobě postu navracel Američanům jejich ztracenou hrdost… Následně shodné signály pak ve svých heslech vysílal na loňských předvolebních mítincích.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Evropští exportéři přicházející o své objemy dodávek na čím dál více soběstačném trhu Číny, v souběhu se ztrátami odbytiště na trhu domácím, se začali více zaměřovat na zákazníky z Nového světa. Je překvapující, že si v kontextu slabých demokratických protikandidátů nedali dohromady „1 + 1“ a nezačali již na relokaci výroby do USA skutečně pracovat, a nikoliv pod vlivem událostí o ní teprve uvažovat. Nastalá situace logicky hraje do karet těm, kteří zde již vyrábějí, jelikož komparativní výhoda a zvýšení cel je může na americkém trhu dělat konkurenčně silnějšími. Některé světové firmy se již cestou deglobalizace s relokací výroby blíže spotřebiteli vydali, a to mj. i proto, že řada států v rámci certifikace vyžaduje, aby u nich firmy vyráběly, nebo alespoň montovaly. 

Znovuzrozená Amerika plánuje postavit svoji energetiku primárně na ropě a zemním plynu, ale také na obnovitelných zdrojích, a vytěžené produkty pak dodávat světu. Pro EU musí být tato proklamace budíčkem. Obávám se však, že současná Evropská komise nemá skrze své eurokomisaře absolutně šanci na to jakkoli reagovat v náš prospěch. Pro amerického prezidenta budou „gesprächspartneři“ lídři jednotlivých zemí, tedy členové Evropské rady. On totiž má za sebou silný kongres, kdežto EU na 27 různých zájmů. V kontextu realizace Trumpových změn ve jménu posílení Ameriky se tak plně odhalují absolutně opačné kroky, které zde Evropská komise pro svůj trh činí. Je nepřípustné, abychom se dívali na to, jak za oceánem vzniká protekcionismus a my jsme si ve jménu zelené ekonomiky nadále likvidovali svůj renomovaný průmysl. Komise musí okamžitě reagovat a smířit se s tím, že Green Deal v té podobě, v jaké byl naplánovaný a bez skrupulí prosazovaný, musí být nastaven do absolutně jiné podoby. Amerika odstoupením od Pařížské dohody, a to i přes silný vliv Elona Muska, nám dává jasný signál. Je třeba upravit energetické limity, změnit systém obchodování s emisními povolenkami, které jsou klíčovým nástrojem Green Dealu. Ustoupit od nesmyslného plánu jejich uvalení na domácnosti. Energetická politika Evropy je v této době a podobě nerealizovatelná. Musíme se probudit a hledat dobrá řešení. Pochopitelně nikoliv návratem do „období páry“, ale ke zdravému energetickému mixu vycházejícímu ze zdejších zdrojů a znalostních tradic výroby energie. 

Evropa je totálně předotovaná a přeregulovaná. Dávno ji díky vyšší inovativnosti předstihla Čína. Trump staví novou Ameriku na digitalizaci, umělé inteligenci, kyberbezpečnosti, ale vrací se nohama na zem. Amerika je s vývojem nástrojů umělé inteligence na míle před námi. Jediná Francie jí nepatrně šlape na paty, my ostatní v Evropě si jen povídáme s chatboty, kteří nás připravují o zbytky kreativity, kritického myšlení a selského rozumu. A na 500 miliard dolarů, které se mají v USA investovat do rozvoje AI, ještě dramaticky zvýší jejich náskok před světem. Pouze Čína se jim může přiblížit. A my budeme rádi, když se staneme alespoň implementátory. Celá řada schopných lidí a jejich startupů se přesouvá do Silicon Valley, resp. USA, kde jsou podmínky pro podnikání úplně jiné. Podívejme se na stav vědy v Evropě, pozice vysokých škol v prestižních žebříčcích. To vše jsou varovné signály. Pokud okamžitě nezačneme jednat, máme obrovský problém. Již není za pět minut dvanáct, ale hodně, hodně po dvanácté.

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si s nadějí nových prodlužujících se dnů i nadále udržujte zdravý rozum. Požehnané dny




Vydání #1,2
Kód článku: 250147
Datum: 05. 02. 2025
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
MM Glosa: Nekonečný příběh promarněných příležitostí

Průmysl, zejména strojírenství, stojí před obrovskými výzvami. Mluvíme o digitální transformaci, automatizaci a nutnosti přesunu k výrobě s vyšší přidanou hodnotou. Abychom obstáli v globální konkurenci, musíme investovat do moderních technologií, efektivních procesů a používat špičkové nástroje a materiály. Všechny tyto modernizační kroky vyžadují jedno - dostatek spolehlivé a dostupné energie. A kdo ji nemá, zadělává si na problém.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Související články
AI je jen nástroj – rozhodují lidé

V minulém, zářijovém vydání MM Průmyslového spektra jsme přinesli otevírací rozhovor s profesorem Vladimírem Maříkem, zakladatelem a vědeckým ředitelem CIIRC ČVUT v Praze a ředitelem Institutu Equilibrium. Významný propagátor umělé inteligence se věnoval palčivým tématům, jako je zhoršující se inovativní prostředí v ČR a naléhavá potřeba třetí ekonomické transformace. Profesor Mařík kriticky poukázal na absenci skutečných lídrů a dlouhodobých vizí ve společnosti, jež brání pokroku, a upozornil na byrokracii a nedostatečnou vládní podporu vědy a výzkumu, což limituje náš potenciál například v onshoringu. Neopomněl ani představit klíčovou roli CIIRC v rozvoji špičkových technologií, výchově budoucích expertů a aplikovaném výzkumu pro průmysl, s důrazem na strategické propojení umělé inteligence a energetiky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

MM Glosa: České strojírenství: Skvělý produkt s absencí sebevědomé značky

Nahlédneme-li do historie i současnosti českého strojírenství, můžeme být právem hrdí. Naše firmy byly a jsou synonymem pro inovace, technickou zdatnost, preciznost a spolehlivost. Denně v našich provozech vznikají špičkové produkty, které obstojí v tvrdé globální konkurenci. Přesto se nemohu zbavit pocitu, že nám jako celku něco zásadního chybí. Máme skvělý obsah, ale pokulháváme ve formě. Máme excelentní produkt, ale příliš slabou a často neviditelnou značku – a to nejen na úrovni jednotlivých firem, ale i na úrovni celé naší země. Je to podobné, jako když donekonečna analyzujeme problémy a vítězoslavně hlásáme, jak jsme dokázali rozpoznat jejich příčiny, ale k realizaci konkrétního řešení se nemáme.

MM Glosa: Od slov k činům

Stojíme na prahu dalších ročníků významných strojírenských veletrhů EMO Hannover a MSV Brno. Tyto akce nám pravidelně ukazují technologickou vyspělost předních firem a jejich inovační drive. Historicky to byly zejména evropské a japonské společnosti. Ale časy se mění. Pokud chceme vidět skutečný současný obraz světového strojírenství, musíme odhodit načančaný šat a podívat se pravdě zpříma do očí. Po této reflexi bude Evropa stát před zásadním rozhodnutím, jakou cestou se vydat.

MM Glosa: Sviť slunéčko a ty větře duj!

Drahé energie jsou pro naše podniky v provozních nákladech stále zátěží, která se propisuje do kalkulací jejich cenových nabídek a předem je diskvalifikuje z vypisovaných tendrů. Evropský trh s energiemi se dosud nedostal z šoku, za nímž primárně nestojí válečný konflikt na Ukrajině, jak bylo donekonečna papouškováno, ale řada fatálních rozhodnutí v energetické politice evropských států, zejména pak Německa.

MM Glosa: Král je mrtev, ať žije král!

Green Deal = lepší životní prostředí? Nikoliv. Cílem tohoto ideologického projektu bylo změnit chování nás Evropanů, se životním prostředím to bohužel nemělo primárně nic společného. Nechat auta doma v garážích a přesedlat na hromadnou dopravu, nebo v lepším případě na kola, instalovat si drahé a provozně náročné zdroje vytápění, změnit volnočasové aktivity, a tím vším si snížit svoji životní úroveň, aby se vyrovnaly rozdíly ve světě. A co je výsledkem? Drahé energie, jejich nedostatek a další fáze zhoršování životního prostředí. Finance směřují všude možně, jen ne do projektů vedoucích například k zadržení vody v krajině, zabývajících se nakládáním s plastovým odpadem a podobně. Stále jsme poslouchali o potřebě snižovat CO2 pro záchranu planety. Tyto věty ukazovaly elementární neznalost a byly výsměchem všem vědcům, kteří se enviromentálním otázkám věnují. Konsekvenčním důsledkem je současný stav Evropy.

MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

MM Glosa: Kam kráčíš, ekonomiko? A komu vlastně patříš?

Na rychlejší růst ekonomiky můžeme v následujících letech zapomenout. Stagnace může trvat až desetiletí. Dvou, resp. tříprocentní roční růsty, které jsme brali jako samozřejmost, jsou minulostí. Těchto výsad se následující generaci nedostane. V podobném duchu se nesou vyjádření renomovaných ekonomů k realitě příštích měsíců a let. Pokud v tomto roce porosteme o jedno procento, můžeme to slavit a považovat za úspěch. Jak vykročíme a po jaké cestě se vydáme, je z velké části v kompetenci této vlády a těch budoucích. Je třeba začít táhnout za jeden provaz a nedělat alibistické povolební úkroky a zvraty.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit