Témata
Zdroj: CMTBA

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Tento článek je součástí seriálu:
Světové veletrhy obráběcí techniky
Díly
Lubomír W. Novotný

Vystudoval konstrukci obráběcích strojů na FSI VUT v Brně. Zde rovněž absolvoval nástavbové studium Technického znalectví a obhájil disertační práci. Více než 16 let pracuje ve firmě Toshulin, a. s., kde se nejprve věnoval konstrukčním a vývojovým činnostem, inovacím, pevnostním výpočtům a byl několik let vedoucím detašovaného pracoviště a oddělení Vývojové projekty této firmy. Šest let je vedoucím úseku Technická podpora prodeje. Vedle hlavních profesních činností byl asistentem Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky na FSI VUT v Brně, vedoucí a oponent diplomových a disertačních prací, a je spolupracovníkem a přednášejícím na dalších moravských technických a ekonomických vysokých školách, dopisovatelem významných vydavatelství technických publikací a poradcem firem pro oblast dodávek CAD/FEM software. Aktuálně je například činný ve výkonném výboru Společnost pro obráběcí stroje či pracovní skupině „Metodika mapování budoucích kompetencí - KOMPETENCE 4.0“ při MPSV.

Reklama

CIMT 2025 Peking očima redakce: Reportážní výstupy přímo z místa dění.

Výstava CIMT začala na Velikonoční pondělí, 21. dubna, a skončila v sobotu téhož týdne. Není to poprvé, kdy se veletrh kryl s Velikonocemi. Hopsající zajíčci a velikonoční vajíčka v hotelové lobby nechť jsou cizinci útěchou. Milá to pozornost od ubytovacího zařízení, které nemá s výstavou nic společného. Snad jen ty hotelové hosty.

Na výstavišti už je prostor pouze pro víru v techniku, budoucnost, růst, lidský um, byznys, Čínu a Konfucia. Krásné ženy, rychlá auta či jiná „neveletržní lákadla“ naprosto vymizela. Stroje, stroje, stroje … vše ostatní jsou nesmysly. I pověstných květin bylo poskrovnu. Na vysvětlenou. Bylo zvykem, že stánky významných firem byly zavaleny velkými květinovými koši vysokými až dva metry jako projev díků jejich partnerů a zákazníků.

Staré a nové výstaviště. (Zdroj: CMTBA)

Než přejdeme k veletržním datům, dovolím si citovat pana Bedřicha Musila, „strojimporťáka“ a dlouholetého zaměstnance SST, kterého můžeme oslovovat „veletržní guru“. Několik desítek let zajišťuje expozice českých výrobců obráběcích strojů po celém světě pod záštitou SST (nebo ve spolupráci s MPO). Před tím mnoho strojů u zákazníků osobně smontoval, v další fázi své profesní kariéry stroje rovnou prodával. Zde vám nabízíme genezi veletrhu CIMT 2025 a pohled do zákulisí přípravy výstavy od člověka, který do realizace velkých veletrhů opravdu vidí (redakčně upraveno):

„Na jaře v roce 2024 v Šanghaji proběhl veletrh CCMT. Jednalo se tehdy skutečně o výstavu, jež byla rozsahem výstavní plochy, počtem vystavovatelů, prezentovaných strojů a návštěvníků historicky největší akcí v oboru obráběcích a tvářecích strojů na světě. V té době jsme ještě nevěděli, že výstava o rok později v Pekingu, pořádaná stejným organizátorem, čínským svazem China Machine Tool and Tool Builders´ Association (CMTBA), tu šanghajskou překoná. V té době to ale nevěděli ani pracovníci čínského svazu, kteří výstavu CIMT Peking 2025 připravovali. Počítalo se s tím, že výstava již bude v novém areálu navazujícím na původní výstaviště, ale dokončení stavebních prací bylo naplánováno až na začátek roku 2025. Na výstavě IMTS Chicago konané v září 2024 byla organizátorem výstava CIMT prezentována s využitím výstavních prostor pouze v devíti nových halách výstaviště CIECC Peking. Následně na výstavě Jimtof Tokio na začátku listopadu 2024 již čínský organizátor avizoval obsazenost nejen devíti nových hal, ale využití také osmi hal původního výstaviště CIEC. V té době však byly nové haly teprve ve stavu hrubé stavby. Využitím všech 17 hal se výstava s celkovou plochou 310 000 metrů čtverečních stala historicky největší výstavou oboru. Počet čínských firem na výstavě byl 1 549. Pokud vezmeme v úvahu striktní přístup organizátora, který povolí prezentace pouze výrobcům s high technology, vyjde nám, že v Číně je v současné době výrobců obráběcích a tvářecích strojů dvojnásobek, tedy minimálně 3 000. Ale reálně jich bude ještě více. Je to obrovská škála výroby nejen v klasických kategoriích obráběcích a tvářecích strojů, ale i strojů speciálních. Jedná se o úzce specializované technologie, které se ve světě většinou řeší univerzálními stroji. Tyto stroje mají pak uplatnění v hromadné a sériové výrobě, která je v Číně největší na světě,“ uzavírá svůj komentář pan Bedřich Musil.

Reklama
Reklama
Reklama

Doplňujeme, že veletrh je zaměřen na výrobní technologie založené na třískovém obrábění s definovanou a nedefinovanou geometrií břitu. Zpracování plechů a tváření bylo na veletrhu okrajovou záležitostí, stejně tak 3D tisk, elektroerozivní obrábění atd. Ty mají své specializované veletrhy. Navíc nejsou vystavovány pouze obráběcí stroje jako konečné produkty, ale i komponenty a „podpůrné“ komponenty a technologie nezbytné pro stavbu strojů. Pouze čínských výrobců řídicích systémů mohlo být na výstavě až 20 (!). A ti všichni se nějak uplatní a ekonomicky uživí. To je evropskou optikou nepředstavitelné. Že se zatím nejedná o významně exportní firmy (kvůli zahraničním certifikacím, safety dle EU standardů a z dalších důvodů), je nasnadě. Pak výše uvedený odhad 3 000 a více čínských výrobců je opravdu reálný. Přitom povrchním pohledem na exponáty stroje se systémy Heidenhain a Siemens dominují.

Na výstavišti byla vedle obřích firem i spousta malých firem a firmiček, které zjevně mají ideu či know-how. Pohledem na některé exponáty lze konstatovat, že ne vždy lze hovořit o špičkovém produktu. Zřejmé je, že v Číně (stejně jako kdekoli jinde ve světě) se firmy snaží a tzv. hledají své místo na slunci, a to v zemi, kde slunce již vyšlo. Tedy pokud stále platí, že zemí vycházejícího slunce je Japonsko. O formě prezentace firem, kvalitě stánků, zpracování produktů si můžete udělat obrázek v rámci avizované série reportáží na webu MM Průmyslového spektra. Do závěrečné části jsme zařadili dalších 20 nových fotografií.

A ještě jeden veletržní postřeh. Stánky a exponáty je nutné na výstaviště nějakým způsobem a v nějakém obalu, např. na paletě apod., dopravit. Jistou ryze praktickou zvyklostí ve veletržním světě je, že volné prostory mezi halami jsou zaplněny bednami, kontejnery atd. Pro uskladnění obalových prostředků se využívají i neobsazené haly. Avšak zde nebyla žádná hala, jak už víte, volná, a mezi starými halami leželo pár bedýnek nejistého určení, na nichž spali Číňané. Jen tak na okraj – typický Číňan totiž usne kdykoli a kdekoli. Aby nové výstaviště vyniklo, bylo mezi halami naprosto čisto. Objevovali se tam jen korzující a pokuřující návštěvníci. Veletrh CIMT 2025 se tak navíc stal největší logistickou akcí ve svém oboru.

Veletrh v číslech

Pro obhajobu v textu použitých superlativů následuje několik statistik, které byly zveřejněny až několik dní po veletrhu. Obrázek ukazuje růst veletrhu v průběhu let, který ne náhodou koresponduje s růstem čínské ekonomiky.

Růst veletrhu v průběhu let korespondující s růstem čínské ekonomiky. Dvojice sloupců vlevo představuje růst rozlohy, vpravo pak počty vystavovatelů – veletrh v roce 1989 začínal s 446 vystavovateli z osmi zemí světa. (Foto: B. Musil)

Výstavní plocha veletrhu CIMT 2025 byla se zmíněnými 310 tisíci metrů čtverečních rozdělena do 17 hal (staré výstaviště CIEC hala Shunyi čítá osm hal, nových devět, včetně hotelu, má zkratku CIECC). Čistá výstavní plocha stánků dosáhla téměř 160 tisíc metrů čtverečních.

Výstavy se zúčastnilo 2 431 vystavovatelů ze 31 zemí a regionů, 13 z nich organizovalo oficiální národní pavilony. (Pro zajímavost: veletrhů EMO se obvykle zúčastní od 1 200 do 1 400 vystavovatelů.) Vzhled stánků, umístění a propagace je dána profesním svazem dané země. Celkový počet návštěvníků, kteří se veletrhu zúčastnili, byl téměř 417 tisíc (person-time), což je o téměř o čtvrtinu více než na veletrhu CIMT 2023. Počet registrovaných návštěvníků byl 346 tisíc (bez zaměstnanců organizátorů), což ve srovnání s předchozím ročníkem představuje nárůst o 43 %.

To, že je CIMT přehlídkou výdobytků čínské ekonomiky, že narostla účast nových firem vystavujících v Číně poprvé a že Česká republika je stále ještě úspěšná země na poli výrobní techniky, platí i v roce 2025. Doporučuji si všimnout nárůstu vystavovatelů z Německa a Švýcarska a jimi zabrané výstavní plochy. Co je nového, je osobní prezidentská účast vystavující země na veletrhu. Prezidentka Švýcarska Karin Keller-Sutterová navštívila národní expozici a podepsala dohodu o vzájemné výměně zboží mezi ČLR a Švýcarskem s nulovým clem.

Českou republiku reprezentovaly firmy TOS Varnsdorf, Retos, Toshulin, TOS Olomouc, TOS Kuřim, Walter CZ, KSK Precise Motion, ITS, Hestego, VÚTS Liberec, Fermat Machine Tool, Fermat stroje Lipník, Fermat CZ, ŠMT a Geartec.cz.

Grafické ztvárnění rozlohy expozic a počtu vystavovatelů.

Postřehnutelný odkaz budoucnosti

Odkaz budoucnosti (řekněme ČR) je méně veselý než ten ze seriálu Červený trpaslík. Lze jej shrnout do několika bodů. Abychom si uvědomili, jak si stojíme v globálním světě, podívejme se nejdříve do minulosti. Dokument Rámec strategie konkurenceschopnosti (Mejstřík a kol., NERV, Praha 2011, ISBN 978-80-7440-050-6) obsahuje koláčový graf, který ukazuje realitu tehdejšího nastavení věcí veřejných. Situace v letech 2025 a 2026 nebude o moc jiná, spíše horší.

Graf zobrazuje (z daňového hlediska), kolik lidí odvádí finance do veřejného rozpočtu, a tedy financuje „servis“, který stát poskytuje celému „koláči“. Velmi zjednodušeně řečeno, necelé čtyři miliony lidí financují vládu, školství, opravují hrady a zámky, platí arbitráže, a sem tam staví i dálnice. Průvodní text říká: „Rovněž je ještě třeba poznamenat, že většina států, které jsou hodnoceny velmi pozitivně v oblasti konkurenceschopnosti jejich institucionálního uspořádání, má velmi produktivní a efektivní veřejnou správu. Na druhou stranu, jak naznačuje níže uvedený graf, v ČR naopak převažují čistí příjemci nad čistými plátci, což je samozřejmě velmi negativní struktura v době ekonomické krize.“

Skladba obyvatelstva ČR podle vztahu k veřejným rozpočtům. (Zdroj: Rámec strategie konkurenceschopnosti 2011)
Podíl na světovém obchodě dle kvalifikačních předpokladů výroby. (Zdroj: MPO ČR)

Přiložená tabulka indexů konkurenceschopnosti (na následující straně) ukazuje, o čem se hovořilo a psalo již v roce 2006. Týká se konkurenceschopnosti tentokrát z nám technikům blízkého technického hlediska. RCA indexy jsou veskrze ekonomický pojem, který velmi dobře popisuje AI: „RCA index, neboli index zjevené komparativní výhody (revealed comparative advantage), je ukazatel, který se používá v mezinárodní ekonomii k měření relativní výhody nebo nevýhody země ve výrobě nebo exportu konkrétního zboží nebo služby. Zjednodušeně řečeno, určuje, ve kterých produktech má země potenciál být úspěšná na světových (přesněji konkurujících si) trzích. Tedy, pokud čísla – indexy jsou si pro danou oblast, zemi, obor atd. blízká, komparativní výhoda jedné země (firmy) vůči druhé zmizela.“ Co pak? Pak nastupují data, informace, znalosti, moudro… (Viz např. publikace Dobřický, Marek, Novotný: Řízení podnikových znalostí, Brno 2013. ISBN 978-80-87482-12-4.)

Indexy konkurenceschopnosti. (Zdroj: Management podnikových znalostí)

Evropská unie za posledních 10 let ztratila náskok před Čínou jak v oblasti výroby s potřebou vysoké technologické náročnosti, tak výroby s vysokým obsahem kvalifikované pracovní síly. V následujícím období již nebude konkurenceschopnost země spočívat v kvalifikační a technologické způsobilosti. Hybnou silou budou inovace a inovační schopnosti. Je tedy třeba včas rozeznat vznikající poptávku nebo poptávku vytvořit a nabízet výrobky s vysokou hodnotou pro zákazníka.

Nedokonalostí výše uvedené definice významu RCA indexů v praxi je, že konkurenční schopnost Číny (= nekonkurenceschopnost Evropy) se nezjevila jen tak sama od sebe. Na asijské straně sehrály roli ambice, systematická práce i plánování, zajisté před více než 30 lety urychlené kopírováním známého, funkčního, úspěšného... U nás se potýkáme s usnutím na vavřínech, s vírou v ideály a ideologie, o kterých si někteří často myslí, že se dotýkají hvězd. Z pohledu na ekonomické ukazatele mi vyplývá, že ti, kteří by měli být zainteresováni, zjevně ani nečtou vládní dokumenty, a hvězd na zem spadlých (zavřených firem) je čím dál více.

Závěry z veletrhu CIMT 2025

Následující postřehy jsou společným dílem autora a Bedřicha Musila:

  • nové výstaviště CIECC je impozantní. Stejně tak je ohromující Sphere v Las Vegas, rychlovlaky v Maroku, atomové elektrárny v Egyptě … svět nespí, nové výzvy, nové trhy (Afrika, Pacifik), vysoká efektivita vs. upadající školství v ČR… a další si zajisté dokážete doplnit sami;
  • velký zájem o čínský trh se projevuje maximální snahou všech světových firem se výstavy zúčastnit a předvést zde co nejreprezentativněji svoji pozici. Pro evropské vystavovatele je vození strojů na výstavu do Číny nákladné. Uvidíme, zda na EMO bude k vidění více těch evropských reálných. Čínské firmy v expozicicích prezentovaly opravdu velké stroje. V Evropě jsme se s tím čas od času setkávali před 20 lety;
  • výrazné posílení národních stánků. Jako nikdy v minulosti se všichni světoví výrobci prezentovali pod národními expozicemi. Tento trend byl patrný již na šanghajské výstavě CCMT 2024. Zde ale dosáhl ještě daleko větší intenzity. Výrobci z Německa, Švýcarska, Japonska, USA, Španělska, Itálie, Tchaj-wanu, Koreje a dalších zemí se důsledně prezentovali pod názvem a vlajkou své země;
  • před konáním veletrhu CIMT byla v Číně velká výprava španělské vlády a podnikatelů (včetně výrobců obráběcích strojů, kteří se poté prezentovali na výstavě). Chování Německa vůči Číně vychází z podstaty tvrdého byznysu;
  • v nejbližším období lze očekávat trend čínských (asijských) akvizic v zemích s vyspělou výrobou obráběcích strojů. V minulosti to byly akvizice do společností Schiess, Waldrich Coburg, Pama a dalších;
  • reálně se dá předpokládat, že tento trend bude v blízké budoucnosti ještě více posilovat, a přibude zájem i o východoevropské – české výrobce (hlavně ty, kteří jsou na čínském trhu dlouhodobě zavedení a mají zde nejlepší reference). Netýká se to jen obráběcích strojů. Odolat nebude lehké, „vábení“ neodolaly ani západoevropské firmy výrazně „těžšího kalibru“ než původem české;
  • Čína je již dlouhodobě po Německu druhým nejdůležitějším teritoriem pro české výrobce obráběcích a tvářecích strojů. Z tohoto pohledu je nanejvýš důležité být na čínském trhu aktivní a na nejdůležitějších výstavách CIMT v Pekingu a CCMT v Šanghaji se prezentovat. (V letech 2024 a 2025 bude ve statistikách figurovat jako významný odběratel strojů i USA. Pro kolegy z jiných oborů – vyražte na „čumendu“, vyražte vystavovat. Veletrhů je v Číně velké množství.)
Reklama

Pozvánka

Ani v jednom vstupu z veletrhu jsme se nevěnovali konkrétním výrobkům. To necháme marketingovým pracovníkům čínských firem. Chtějí v Evropě prodávat? Ať se snaží! Zda bude nějak významná účast čínských firem na EMO Hannover 2025, to se musíme nechat překvapit. Avšak máme indicie, že nepřehlédnutelní budou výrobci obráběcích strojů původem z Turecka. Jestli EMO 2025 dosáhne alespoň zmíněných 1 400 vystavovatelů – radost nadšence do výrobní techniky (mě) bude velká. Tedy za předpokladu, že ještě stále budou původem i majetkově převážně z Evropské unie.

Před dvěma lety jsem spekuloval o zániku významu starého výstaviště. To bylo opraveno a využito na 100 %. Veletrh CIMT 2025 stanovil naprosto nový rozměr velikosti výstavy v tomto specifickém, přitom světově důležitém, oboru lidské činnosti.

Na CIMT 2025 bylo bezpochyby na co se dívat. Je zřejmé, že čínské firmy zvládají ve výrobní technice totéž co výrobci z Evropy a USA, a jejich vnitřní trh jim zatím dostačuje. A také je jasné, že čínským výrobním strojům stále „něco“ chybí, proto mají zejména původem německé, švýcarské, italské a španělské firmy v Číně stále mnoho zákazníků. Avšak evropským firmám také něco chybí. Odbyt. Zvýšení aktivity západoevropských vlád a firem na čínském trhu je nepřehlédnutelné. V ČR si těchto aktivit spřátelených zemí nikdo nevšímá, a nezájem o Čínu, východní Asii či Afriku je nepochopitelný. Přitom ekonomové jako Michal Mejstřík a další, ti, kterým nechyběla představivost a kteří viděli, kam se ubíráme, bili na poplach již před 20 lety.

Tento „všeobjímající“ příspěvek nechť bere čtenář jako pozvání na webové stránky MM Průmyslového spektra, kde v seriálu živých výstupů nalezne více o samotném veletrhu a vystavované technice, fotografie a další postřehy.

A poslední poznámka: pět hal jsem za celé konání šestidenního veletrhu vůbec nestihl navštívit, tedy ani odborně prozkoumat.

Vydání #7,8
Kód článku: 250731
Datum: 25. 06. 2025
Rubrika: Redakce / Reportáž
Seriál
Firmy
Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit