CIMT a Čína v roce 2025

Výstava CIMT začala na Velikonoční pondělí, 21. dubna, a skončila v sobotu téhož týdne. Není to poprvé, kdy se veletrh kryl s Velikonocemi. Hopsající zajíčci a velikonoční vajíčka v hotelové lobby nechť jsou cizinci útěchou. Milá to pozornost od ubytovacího zařízení, které nemá s výstavou nic společného. Snad jen ty hotelové hosty.

Na výstavišti už je prostor pouze pro víru v techniku, budoucnost, růst, lidský um, byznys, Čínu a Konfucia. Krásné ženy, rychlá auta či jiná „neveletržní lákadla“ naprosto vymizela. Stroje, stroje, stroje … vše ostatní jsou nesmysly. I pověstných květin bylo poskrovnu. Na vysvětlenou. Bylo zvykem, že stánky významných firem byly zavaleny velkými květinovými koši vysokými až dva metry jako projev díků jejich partnerů a zákazníků.

Než přejdeme k veletržním datům, dovolím si citovat pana Bedřicha Musila, „strojimporťáka“ a dlouholetého zaměstnance SST, kterého můžeme oslovovat „veletržní guru“. Několik desítek let zajišťuje expozice českých výrobců obráběcích strojů po celém světě pod záštitou SST (nebo ve spolupráci s MPO). Před tím mnoho strojů u zákazníků osobně smontoval, v další fázi své profesní kariéry stroje rovnou prodával. Zde vám nabízíme genezi veletrhu CIMT 2025 a pohled do zákulisí přípravy výstavy od člověka, který do realizace velkých veletrhů opravdu vidí (redakčně upraveno):

„Na jaře v roce 2024 v Šanghaji proběhl veletrh CCMT. Jednalo se tehdy skutečně o výstavu, jež byla rozsahem výstavní plochy, počtem vystavovatelů, prezentovaných strojů a návštěvníků historicky největší akcí v oboru obráběcích a tvářecích strojů na světě. V té době jsme ještě nevěděli, že výstava o rok později v Pekingu, pořádaná stejným organizátorem, čínským svazem China Machine Tool and Tool Builders´ Association (CMTBA), tu šanghajskou překoná. V té době to ale nevěděli ani pracovníci čínského svazu, kteří výstavu CIMT Peking 2025 připravovali. Počítalo se s tím, že výstava již bude v novém areálu navazujícím na původní výstaviště, ale dokončení stavebních prací bylo naplánováno až na začátek roku 2025. Na výstavě IMTS Chicago konané v září 2024 byla organizátorem výstava CIMT prezentována s využitím výstavních prostor pouze v devíti nových halách výstaviště CIECC Peking. Následně na výstavě Jimtof Tokio na začátku listopadu 2024 již čínský organizátor avizoval obsazenost nejen devíti nových hal, ale využití také osmi hal původního výstaviště CIEC. V té době však byly nové haly teprve ve stavu hrubé stavby. Využitím všech 17 hal se výstava s celkovou plochou 310 000 metrů čtverečních stala historicky největší výstavou oboru. Počet čínských firem na výstavě byl 1 549. Pokud vezmeme v úvahu striktní přístup organizátora, který povolí prezentace pouze výrobcům s high technology, vyjde nám, že v Číně je v současné době výrobců obráběcích a tvářecích strojů dvojnásobek, tedy minimálně 3 000. Ale reálně jich bude ještě více. Je to obrovská škála výroby nejen v klasických kategoriích obráběcích a tvářecích strojů, ale i strojů speciálních. Jedná se o úzce specializované technologie, které se ve světě většinou řeší univerzálními stroji. Tyto stroje mají pak uplatnění v hromadné a sériové výrobě, která je v Číně největší na světě,“ uzavírá svůj komentář pan Bedřich Musil.

Doplňujeme, že veletrh je zaměřen na výrobní technologie založené na třískovém obrábění s definovanou a nedefinovanou geometrií břitu. Zpracování plechů a tváření bylo na veletrhu okrajovou záležitostí, stejně tak 3D tisk, elektroerozivní obrábění atd. Ty mají své specializované veletrhy. Navíc nejsou vystavovány pouze obráběcí stroje jako konečné produkty, ale i komponenty a „podpůrné“ komponenty a technologie nezbytné pro stavbu strojů. Pouze čínských výrobců řídicích systémů mohlo být na výstavě až 20 (!). A ti všichni se nějak uplatní a ekonomicky uživí. To je evropskou optikou nepředstavitelné. Že se zatím nejedná o významně exportní firmy (kvůli zahraničním certifikacím, safety dle EU standardů a z dalších důvodů), je nasnadě. Pak výše uvedený odhad 3 000 a více čínských výrobců je opravdu reálný. Přitom povrchním pohledem na exponáty stroje se systémy Heidenhain a Siemens dominují.

Na výstavišti byla vedle obřích firem i spousta malých firem a firmiček, které zjevně mají ideu či know-how. Pohledem na některé exponáty lze konstatovat, že ne vždy lze hovořit o špičkovém produktu. Zřejmé je, že v Číně (stejně jako kdekoli jinde ve světě) se firmy snaží a tzv. hledají své místo na slunci, a to v zemi, kde slunce již vyšlo. Tedy pokud stále platí, že zemí vycházejícího slunce je Japonsko. O formě prezentace firem, kvalitě stánků, zpracování produktů si můžete udělat obrázek v rámci avizované série reportáží na webu MM Průmyslového spektra. Do závěrečné části jsme zařadili dalších 20 nových fotografií.

A ještě jeden veletržní postřeh. Stánky a exponáty je nutné na výstaviště nějakým způsobem a v nějakém obalu, např. na paletě apod., dopravit. Jistou ryze praktickou zvyklostí ve veletržním světě je, že volné prostory mezi halami jsou zaplněny bednami, kontejnery atd. Pro uskladnění obalových prostředků se využívají i neobsazené haly. Avšak zde nebyla žádná hala, jak už víte, volná, a mezi starými halami leželo pár bedýnek nejistého určení, na nichž spali Číňané. Jen tak na okraj – typický Číňan totiž usne kdykoli a kdekoli. Aby nové výstaviště vyniklo, bylo mezi halami naprosto čisto. Objevovali se tam jen korzující a pokuřující návštěvníci. Veletrh CIMT 2025 se tak navíc stal největší logistickou akcí ve svém oboru.

Pro obhajobu v textu použitých superlativů následuje několik statistik, které byly zveřejněny až několik dní po veletrhu. Obrázek ukazuje růst veletrhu v průběhu let, který ne náhodou koresponduje s růstem čínské ekonomiky.

Výstavní plocha veletrhu CIMT 2025 byla se zmíněnými 310 tisíci metrů čtverečních rozdělena do 17 hal (staré výstaviště CIEC hala Shunyi čítá osm hal, nových devět, včetně hotelu, má zkratku CIECC). Čistá výstavní plocha stánků dosáhla téměř 160 tisíc metrů čtverečních.

Výstavy se zúčastnilo 2 431 vystavovatelů ze 31 zemí a regionů, 13 z nich organizovalo oficiální národní pavilony. (Pro zajímavost: veletrhů EMO se obvykle zúčastní od 1 200 do 1 400 vystavovatelů.) Vzhled stánků, umístění a propagace je dána profesním svazem dané země. Celkový počet návštěvníků, kteří se veletrhu zúčastnili, byl téměř 417 tisíc (person-time), což je o téměř o čtvrtinu více než na veletrhu CIMT 2023. Počet registrovaných návštěvníků byl 346 tisíc (bez zaměstnanců organizátorů), což ve srovnání s předchozím ročníkem představuje nárůst o 43 %.

To, že je CIMT přehlídkou výdobytků čínské ekonomiky, že narostla účast nových firem vystavujících v Číně poprvé a že Česká republika je stále ještě úspěšná země na poli výrobní techniky, platí i v roce 2025. Doporučuji si všimnout nárůstu vystavovatelů z Německa a Švýcarska a jimi zabrané výstavní plochy. Co je nového, je osobní prezidentská účast vystavující země na veletrhu. Prezidentka Švýcarska Karin Keller-Sutterová navštívila národní expozici a podepsala dohodu o vzájemné výměně zboží mezi ČLR a Švýcarskem s nulovým clem.

Českou republiku reprezentovaly firmy TOS Varnsdorf, Retos, Toshulin, TOS Olomouc, TOS Kuřim, Walter CZ, KSK Precise Motion, ITS, Hestego, VÚTS Liberec, Fermat Machine Tool, Fermat stroje Lipník, Fermat CZ, ŠMT a Geartec.cz.

Odkaz budoucnosti (řekněme ČR) je méně veselý než ten ze seriálu Červený trpaslík. Lze jej shrnout do několika bodů. Abychom si uvědomili, jak si stojíme v globálním světě, podívejme se nejdříve do minulosti. Dokument Rámec strategie konkurenceschopnosti (Mejstřík a kol., NERV, Praha 2011, ISBN 978-80-7440-050-6) obsahuje koláčový graf, který ukazuje realitu tehdejšího nastavení věcí veřejných. Situace v letech 2025 a 2026 nebude o moc jiná, spíše horší.

Graf zobrazuje (z daňového hlediska), kolik lidí odvádí finance do veřejného rozpočtu, a tedy financuje „servis“, který stát poskytuje celému „koláči“. Velmi zjednodušeně řečeno, necelé čtyři miliony lidí financují vládu, školství, opravují hrady a zámky, platí arbitráže, a sem tam staví i dálnice. Průvodní text říká: „Rovněž je ještě třeba poznamenat, že většina států, které jsou hodnoceny velmi pozitivně v oblasti konkurenceschopnosti jejich institucionálního uspořádání, má velmi produktivní a efektivní veřejnou správu. Na druhou stranu, jak naznačuje níže uvedený graf, v ČR naopak převažují čistí příjemci nad čistými plátci, což je samozřejmě velmi negativní struktura v době ekonomické krize.“

Přiložená tabulka indexů konkurenceschopnosti (na následující straně) ukazuje, o čem se hovořilo a psalo již v roce 2006. Týká se konkurenceschopnosti tentokrát z nám technikům blízkého technického hlediska. RCA indexy jsou veskrze ekonomický pojem, který velmi dobře popisuje AI: „RCA index, neboli index zjevené komparativní výhody (revealed comparative advantage), je ukazatel, který se používá v mezinárodní ekonomii k měření relativní výhody nebo nevýhody země ve výrobě nebo exportu konkrétního zboží nebo služby. Zjednodušeně řečeno, určuje, ve kterých produktech má země potenciál být úspěšná na světových (přesněji konkurujících si) trzích. Tedy, pokud čísla – indexy jsou si pro danou oblast, zemi, obor atd. blízká, komparativní výhoda jedné země (firmy) vůči druhé zmizela.“ Co pak? Pak nastupují data, informace, znalosti, moudro… (Viz např. publikace Dobřický, Marek, Novotný: Řízení podnikových znalostí, Brno 2013. ISBN 978-80-87482-12-4.)

Evropská unie za posledních 10 let ztratila náskok před Čínou jak v oblasti výroby s potřebou vysoké technologické náročnosti, tak výroby s vysokým obsahem kvalifikované pracovní síly. V následujícím období již nebude konkurenceschopnost země spočívat v kvalifikační a technologické způsobilosti. Hybnou silou budou inovace a inovační schopnosti. Je tedy třeba včas rozeznat vznikající poptávku nebo poptávku vytvořit a nabízet výrobky s vysokou hodnotou pro zákazníka.

Nedokonalostí výše uvedené definice významu RCA indexů v praxi je, že konkurenční schopnost Číny (= nekonkurenceschopnost Evropy) se nezjevila jen tak sama od sebe. Na asijské straně sehrály roli ambice, systematická práce i plánování, zajisté před více než 30 lety urychlené kopírováním známého, funkčního, úspěšného... U nás se potýkáme s usnutím na vavřínech, s vírou v ideály a ideologie, o kterých si někteří často myslí, že se dotýkají hvězd. Z pohledu na ekonomické ukazatele mi vyplývá, že ti, kteří by měli být zainteresováni, zjevně ani nečtou vládní dokumenty, a hvězd na zem spadlých (zavřených firem) je čím dál více.

Následující postřehy jsou společným dílem autora a Bedřicha Musila:

• nové výstaviště CIECC je impozantní. Stejně tak je ohromující Sphere v Las Vegas, rychlovlaky v Maroku, atomové elektrárny v Egyptě … svět nespí, nové výzvy, nové trhy (Afrika, Pacifik), vysoká efektivita vs. upadající školství v ČR… a další si zajisté dokážete doplnit sami;
• velký zájem o čínský trh se projevuje maximální snahou všech světových firem se výstavy zúčastnit a předvést zde co nejreprezentativněji svoji pozici. Pro evropské vystavovatele je vození strojů na výstavu do Číny nákladné. Uvidíme, zda na EMO bude k vidění více těch evropských reálných. Čínské firmy v expozicicích prezentovaly opravdu velké stroje. V Evropě jsme se s tím čas od času setkávali před 20 lety;
• výrazné posílení národních stánků. Jako nikdy v minulosti se všichni světoví výrobci prezentovali pod národními expozicemi. Tento trend byl patrný již na šanghajské výstavě CCMT 2024. Zde ale dosáhl ještě daleko větší intenzity. Výrobci z Německa, Švýcarska, Japonska, USA, Španělska, Itálie, Tchaj-wanu, Koreje a dalších zemí se důsledně prezentovali pod názvem a vlajkou své země;
• před konáním veletrhu CIMT byla v Číně velká výprava španělské vlády a podnikatelů (včetně výrobců obráběcích strojů, kteří se poté prezentovali na výstavě). Chování Německa vůči Číně vychází z podstaty tvrdého byznysu;
• v nejbližším období lze očekávat trend čínských (asijských) akvizic v zemích s vyspělou výrobou obráběcích strojů. V minulosti to byly akvizice do společností Schiess, Waldrich Coburg, Pama a dalších;
• reálně se dá předpokládat, že tento trend bude v blízké budoucnosti ještě více posilovat, a přibude zájem i o východoevropské – české výrobce (hlavně ty, kteří jsou na čínském trhu dlouhodobě zavedení a mají zde nejlepší reference). Netýká se to jen obráběcích strojů. Odolat nebude lehké, „vábení“ neodolaly ani západoevropské firmy výrazně „těžšího kalibru“ než původem české;
• Čína je již dlouhodobě po Německu druhým nejdůležitějším teritoriem pro české výrobce obráběcích a tvářecích strojů. Z tohoto pohledu je nanejvýš důležité být na čínském trhu aktivní a na nejdůležitějších výstavách CIMT v Pekingu a CCMT v Šanghaji se prezentovat. (V letech 2024 a 2025 bude ve statistikách figurovat jako významný odběratel strojů i USA. Pro kolegy z jiných oborů – vyražte na „čumendu“, vyražte vystavovat. Veletrhů je v Číně velké množství.)

Ani v jednom vstupu z veletrhu jsme se nevěnovali konkrétním výrobkům. To necháme marketingovým pracovníkům čínských firem. Chtějí v Evropě prodávat? Ať se snaží! Zda bude nějak významná účast čínských firem na EMO Hannover 2025, to se musíme nechat překvapit. Avšak máme indicie, že nepřehlédnutelní budou výrobci obráběcích strojů původem z Turecka. Jestli EMO 2025 dosáhne alespoň zmíněných 1 400 vystavovatelů – radost nadšence do výrobní techniky (mě) bude velká. Tedy za předpokladu, že ještě stále budou původem i majetkově převážně z Evropské unie.

Před dvěma lety jsem spekuloval o zániku významu starého výstaviště. To bylo opraveno a využito na 100 %. Veletrh CIMT 2025 stanovil naprosto nový rozměr velikosti výstavy v tomto specifickém, přitom světově důležitém, oboru lidské činnosti.

Na CIMT 2025 bylo bezpochyby na co se dívat. Je zřejmé, že čínské firmy zvládají ve výrobní technice totéž co výrobci z Evropy a USA, a jejich vnitřní trh jim zatím dostačuje. A také je jasné, že čínským výrobním strojům stále „něco“ chybí, proto mají zejména původem německé, švýcarské, italské a španělské firmy v Číně stále mnoho zákazníků. Avšak evropským firmám také něco chybí. Odbyt. Zvýšení aktivity západoevropských vlád a firem na čínském trhu je nepřehlédnutelné. V ČR si těchto aktivit spřátelených zemí nikdo nevšímá, a nezájem o Čínu, východní Asii či Afriku je nepochopitelný. Přitom ekonomové jako Michal Mejstřík a další, ti, kterým nechyběla představivost a kteří viděli, kam se ubíráme, bili na poplach již před 20 lety.

Tento „všeobjímající“ příspěvek nechť bere čtenář jako pozvání na webové stránky MM Průmyslového spektra, kde v seriálu živých výstupů nalezne více o samotném veletrhu a vystavované technice, fotografie a další postřehy.

A poslední poznámka: pět hal jsem za celé konání šestidenního veletrhu vůbec nestihl navštívit, tedy ani odborně prozkoumat.