Témata
Foto: R. Dvořák

V redakčním podcastu Moderní průmysl, inovace a vzdělávání hosté Tomáš Duba ze společnosti Innomotics a Jan Prokš z Elektrotechnické asociace České republiky diskutovali o tom, jak moderní technologie a inovace transformují tradiční český elektrotechnický průmysl a posilují jeho konkurenceschopnost.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama
Jan Prokš z Elektrotechnické asociace ČR a Tomáš Duba ze společnosti Innomotics při realizaci redakčního podcastu. (Foto: R. Dvořák)

Z rozhovoru mj. vyplynulo, že potřebná transformace je založena na následujících oblastech:

Digitalizace a automatizace
Elektrotechnický průmysl je inovačním pohonem zpracovatelského průmyslu, kde se inovace objevují dříve. Jejich cílem je skokově zvýšit produktivitu. Moderní závody, jako ten Innomotics ve Frenštátě, jsou vysoce vyspělé, digitální a automatizované, což vyvrací zastaralý obraz „kouřícího komína“.

Umělá inteligence
V oblasti elektromotorů se inovace soustředí na přidanou hodnotu v provozu, jako je vzdálená diagnostika, monitoring a predikce poruch.
AI, často opřená o to, co se dříve nazývalo strojové učení, dokáže řídit procesy, sbírat data a připravovat rozhodnutí, což vede k automatizaci velkého množství rozhodování.
Větší jazykové modely (chatboti) slouží jako nástroj pro zkoumání nových nápadů a postupů a umožňují firmám podívat se na podnikání z nezávislého pohledu. Přesto je nasazení AI ve výrobě složitý a nákladný proces plný nepřesností.

Blockchain
V ČR je tato technologie zatím spíše na úrovni edukace a „opatrné zvědavosti“. Dceřiná firma Elektrotechnické asociace staví blockchainy na míru pro firmy v energetice, zdravotnictví, akreditaci a logistice. České projekty v blockchainu patří mezi světovou špičku (5 až 10 %) díky svému nekomerčnímu přístupu.

5G sítě a výpočetní výkon
Tyto technologie umožňují online řízení mnoha procesů díky nízké latenci a garantovanému výkonu.

Reklama
Reklama
Reklama

Další postřehy z diskuze

Moderní technologie také pomáhají řešit nedostatek pracovních sil, kdy digitalizace a automatizace nahrazují odcházející „chytré hlavy“ a zkušenější zaměstnance. Inovace vyžadují, aby firmy byly otevřené novým myšlenkám a postupům a nebály se experimentovat.

Důležitým aspektem je podpora startupů, které se objevují hlavně v IT a digitální oblasti. Hlavními výzvami jsou však financování (potřeba velkých objemů investic) a zastarávající legislativa (např. zákoník práce), která brzdí nápady.

Zásadní je také propojování firem s odborným školstvím a motivace studentů i jejich rodičů k volbě technických oborů. Innomotics je uváděn jako příklad dobré praxe ve spolupráci se školami, jako je ta v Mohelnici. Firmy cítí zodpovědnost „vracet energii“ a podporovat prostředí, aby zajistily budoucí generace techniků.

Český elektrotechnický průmysl má dlouhé kořeny přesahující 150 let. I přes kritická období, jako byla léta 1948-1988, se podařilo kořeny udržet, zčásti díky vyšší přidané hodnotě, exportní orientaci a velkému počtu malých a středních specializovaných firem, nikoli závislosti na jednom hegemonovi. V Česku se předpokládá, že se technické myšlení dědí po generacích, což přispívá k udržení vysoké úrovně techniky. Český průmysl čelí obrovské globální konkurenci, a proto musí být české firmy „opravdu dobré, aby uspěly“.

Pokud vás zajímá hlubší pohled na tato témata, doporučujeme si pustit celý podcast.

Firmy
Innomotics

Společnost je zaměřená na vývoj a výrobu nízkonapěťových i vysokonapěťových motorů, generátorů, převodových motorů, měničů pro střední napětí a motorových hřídelí. Součástí její nabídky jsou však i inovativní řešení, produkty pro digitalizaci a široké spektrum služeb. Český Innomotics má široké výrobní portfolio od nízkonapěťových až po vysokonapěťové motory, motory s osovou výškou 63 až 900 mm, v jeho výrobním spektru jsou však i převodové motory a generátory. Kromě výroby nabízí i vlastní vývoj a inovativní řešení na míru.

Společnost Innomotics vyrábí ucelené portfolio nízkonapěťových a vysokonapěťových motorů, generátorů, převodových motorů, měničů pro střední napětí a motorových hřídelí. Společnost je 100% vlastněná dceřiná společnost koncernu Siemens AG a má provozní sídlo v německém Norimberku. K 1. říjnu 2023 se vyčlenila společnost Innomotics v České republice, má sídlo v Brně, pobočky v Praze a v Ostravě, a výrobní závody ve Frenštátě pod Radhoštěm, v Mohelnici a v Drásově. 

Číst dál
Elektrotechnická asociace České republiky

Nestátní nezisková organizace zaměstnavatelů, která sdružuje právnické i fyzické osoby z elektronického a elektrotechnického průmyslu, zdravotnické techniky, informačních služeb a další podnikatelské subjekty s příbuznou výrobní orientací či obchodními zájmy.

Číst dál
Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit