Témata
Foto: archiv prof. Zažímalové

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Reklama

MM: První otázka se týká tématu konkurenceschopnosti české vědy, konkrétně Akademie věd ČR. V kterých oblastech vidíte využití a přínos pro komerční sféru?

E. Zažímalová: Pokud jde o konkrétní přínos AV ČR pro českou ekonomiku, naše pracoviště mají dlouhodobé přímé kontakty s partnery v průmyslu, zdravotnictví, zemědělství, inovačně zaměřených firmách ad. V tomto kontextu bych chtěla zmínit více než 400 společných projektů a přímých kontraktů ústavů AV ČR s českými podniky. Jde přitom o velmi široké spektrum oborů, i když přirozeně převažují oblasti se vztahem k přírodovědným oborům, jako jsou aplikovaná fyzika, chemie, biologie, medicína apod. Pro fungování současné moderní společnosti a při řešení jejích konkrétních problémů zásadního významu se nám osvědčila platforma Strategie AV21. Ta rozvíjí témata, jako jsou například energetická budoucnost České republiky, přírodní hrozby, zdraví občanů nebo potravinová bezpečnost. V uplynulém roce jsme navíc ve spolupráci s partnery z průmyslu připravili novou Strategii transferu znalostí a technologií v prostředí AV ČR. Jejím cílem je dále posílit aplikačně orientovaný výzkum a usnadnit transfer jeho výsledků do praxe, a tím podpořit obory s vysokou přidanou hodnotou znalostí a vysoce kvalifikované lidské práce v české ekonomice.

Prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., dr. h. c.
Česká biochemička zastávající ve druhém funkčním období post předsedkyně Akademie věd ČR. Absolvovala Přírodovědeckou fakultu UK, obor Chemie se specializací Biochemie. Od roku 1983 pracovala v Ústavu experimentální botaniky, tehdejší Československé akademie věd.
V letech 2004 až 2016 zde vedla Laboratoř hormonálních regulací u rostlin. Zabývala se především výzkumem rostlinného hormonu auxinu – jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách.
V roce 2004 byla jmenována docentkou a v roce 2013 profesorkou pro obor Anatomie a fyziologie rostlin na Přírodovědecké fakultě UK.
V letech 2007–2012 zastávala post ředitelky Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Předsedkyní AV ČR je od roku 2017 a v roce 2021 byla do funkce předsedkyně AV ČR zvolena podruhé.
(Foto: Ondřej Pýcha, AV ČR)

Specifickým rysem vědy je, že její výsledky se vždy poměřují s celosvětovou úrovní daného oboru. Velký potenciál proto vidím hlavně v oborech, ve kterých máme nejen v AV ČR, ale v celé naší zemi dlouholetou tradici, např. v matematice, fyzice, informatice, astronomii, geologii, biologii, chemii, ale také v archeologii, sociologii, ekonomii nebo dějinách umění. Další možnosti se samozřejmě otevírají v oborech, v nichž došlo v posledních letech k průlomovým objevům, zejména v biologicko-lékařském a molekulárně-biologickém výzkumu, ale i v některých oblastech fyziky a informatiky, nebo také v archeologii a jejím propojení s biologickými vědami. Velkou výzvou je i výzkum změn klimatu, otázky spojené s výrobou a skladováním energie, způsob produkce dostatku bezpečných potravin a obecně biomedicínský výzkum. Jako perspektivní vidím i některé oblasti umělé inteligence. V tomto ohledu se nám velmi osvědčilo propojení přírodovědně a technicky zaměřených pracovišť s těmi, která se orientují humanitně a sociálně. K nejvýznamnějším objevům totiž dochází právě v důsledku tohoto myšlenkového a mezioborového přemosťování.

MM: V roce 2007 byla AV ČR průkopníkem přenosů vědeckých poznatků do praxe. Její Ústav organické chemie a biochemie založil vlastní kancelář technologického transferu, dnes známou jako IOCB Tech. Mohla byste jmenovat příklady transferu, které se této společnosti za 16 let její činnosti podařilo realizovat? Založila Akademie další podobné kanceláře a s jakými úspěchy?

E. Zažímalová: Jsem ráda, že zmiňujete společnost IOCB Tech. O jejím úspěchu svědčí nejlépe srovnání – v letech 1995 až 2010 bylo uděleno 54 českých a 42 zahraničních patentů, jejichž majitelem je Ústav organické chemie a biochemie. Avšak po vzniku IOCB Tech, mezi lety 2010–2020, bylo uděleno 47 českých a 244 zahraničních patentů. V současnosti se IOCB Tech stará o komercializaci 14 projektů. Mezi výsledky, na které jsme opravdu velmi hrdí, patří např. licenční smlouvy s nejvýznamnějšími farmaceutickými a diagnostickými společnostmi, jako jsou Gilead Sciences, Novo Nordisk, Beckman Coulter či Shine Medical. Tyto licenční smlouvy přinášejí již konkrétní finanční prostředky ve výši desítek až stovek milionů korun a už pokryly náklady, které do rozvoje těchto projektů ÚOCHB vložil.

V roce 2021 podpořil stát ze svého rozpočtu výzkum a vývoj částkou 38 miliard korun, což představovalo 2 % z celkových výdajů státního rozpočtu. Ve srovnání s předchozím rokem zůstaly tyto výdaje téměř totožné, jejich podíl na státním rozpočtu i hrubém domácím produktu se však snížil. (Zdroj: ČSÚ)

V roce 2017 firma IOCB Tech založila dceřinou společnost i&i Prague, která se zaměřuje na financování slibných projektů ústavů AV ČR i jiných výzkumných institucí v rané fázi. i&i Prague se dosud úspěšně podílela na vzniku nebo jinak podpořila 15 spin-off společností z pěti zemí a pomohla k prodeji více než 10 licencí. V portfoliu má devět spin-off společností, a to šest v ČR, jednu v USA a dvě v Německu. Řadě společností se v minulých letech prokazatelně zvedla hodnota, takže cena portfolia i&i Prague se pohybuje odhadem kolem 80–120 mil Kč. Za úspěch lze považovat také to, že tyto projekty dostávají i další velké investice pro svůj rozvoj – zatím se jim v součtu podařilo získat přes 1,8 mld. Kč.

Reklama
Reklama
Reklama

Mezi nejvýznamnější úspěchy společností v portfoliu i&i Prague patří např. firma Diana Biotechnologies, která vyvinula PCR testy na covid, s nimiž získala významnou část českého trhu, a následně přišla s testy ze slin. Další je firma Dracen Pharmaceuticals, která vyvíjí léky na rakovinu a tento vývoj postoupil do první fáze klinických testů. Úspěchy slaví i další firmy, do nichž i&i Prague investovala – např. Elphogene LAM-X, která se zabývá vývojem světlem aktivovaných nanomateriálů pro ochranu před bakteriemi, viry a dalšími patogeny, či PerioTrap s vývojem léků proti paradentóze.

Namátkou z dalších ústavů AV ČR lze zmínit ještě Cardam – dceřinou společnost Fyzikálního ústavu AV ČR, spin-off SciCare – Innovations v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského nebo spin-off VDI technologies v Ústavu přístrojové techniky.

Společnost IOCB Tech má úspěchy, o kterých nejlépe svědčí srovnání – v letech 1995–2010 jí bylo uděleno 54 českých a 42 zahraničních patentů, jejichž majitelem je Ústav organické chemie a biochemie. Avšak po vzniku IOCB Tech, mezi lety 2010–2020, bylo uděleno 47 českých a 244 zahraničních patentů. V současnosti se IOCB Tech stará o komercializaci 14 projektů. Mezi výsledky, na které jsme opravdu velmi hrdí, patří např. licenční smlouvy s nejvýznamnějšími farmaceutickými a diagnostickými společnostmi, jako jsou Gilead Sciences, Novo Nordisk, Beckman Coulter či SHINE Medical,“ říká předsedkyně AV ČR profesorka Eva Zažímalová. (Foto: IOCB Tech)

MM: Prostředky vynakládané na výzkum a vývoj v ČR rostou. V roce 2021 celkově dosáhly částky 122 miliard korun. Oproti roku 2020 se výdaje meziročně zvýšily o 7,5 %. Je to poprvé, kdy bylo u nás v podílu výdajů na výzkum a vývoj ve vztahu k HDP dosaženo hranice 2 %. V rámci Evropské unie držíme v tomto ukazateli již několik let 10. příčku. Inovační strategie předložená vládou v roce 2019 má cíl „do roku 2030 dosáhnout 3 % HDP a ČR má v této oblasti zaujmout místo mezi dvacítkou nejinovativnějších zemí světa“. AV ČR v této Inovační strategii jistě zaujímá významné a zásadní místo.

E. Zažímalová: Máte pravdu, že prostředky vynaložené na vědu a výzkum v roce 2021 dosáhly 2 % HDP. Pravdou ale také je, že dle Inovační strategie měl jejich podíl činit v roce 2021 již 2,1 % HDP. Tato strategie totiž předpokládá každý rok růst o 0,1 %; z toho 1 % z veřejných zdrojů a z podnikatelských zdrojů 1,5 % v roce 2025 a 2 % v roce 2030. Tím bychom se přiblížili situaci ve vědecky vyspělých zemích, např. v Německu nebo Rakousku, které již dnes vynakládají na vědu a výzkum více než 3 % HDP; z toho 2 % z podnikatelských zdrojů.

Reklama

AV ČR a osobnosti z jejích odborných pracovišť se na přípravě Inovační strategie aktivně podílely a spolupracovaly. Z našeho pohledu jde o zásadní dokument, na jehož plnění je navázán i závazek vlády ČR, to znamená systematicky navyšovat institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací každoročně nejméně o 4 %. Dlouhodobým cílem je zesílit přímou institucionální podporu AV ČR a vysokých škol až na hranici 70 % jejich celkových rozpočtů tak, jak je tomu u srovnatelných institucí v Německu nebo Rakousku.

Aktivně se podílíme na realizaci všech relevantních částí Inovační strategie, například na implementaci hodnocení dle Metodiky M17+ pro jednotlivé segmenty systému vědy a výzkumu v ČR. Z již uvedených příkladů je také zřejmé, že AV ČR aktivně participuje i na rozvoji národní startupové a spin-offové infrastruktury či na ochraně duševního vlastnictví. Velkou pozornost systematicky věnujeme tzv. velkým společenským výzvám a novým technologickým trendům, jak již bylo uvedeno výše. Transfer znalostí a technologií je tedy naším důležitým a trvalým přínosem ke zlepšování kvality života v České republice i ke zvyšování její konkurenceschopnosti. Doufám proto, že investice do vědy a vzdělávání zůstanou i nadále vládní prioritou.

MM: Jsou čeští vědečtí pracovníci dostatečně orientovaní na spolupráci s firmami, a k tomuto motivovaní?

E. Zažímalová: Osobně jsem přesvědčena, že transfer znalostí by měl být zájmem i povinností vědců, protože mají-li být naše výsledky využity v praxi, musíme být k tomu nápomocni i my sami. Naše vzájemné vztahy jsou navíc postaveny na principu vzájemné výhodnosti. V této souvislosti musím připomenout, že v AV ČR máme na čem stavět. Mám na mysli zejména objevy profesora Holého, jednoho z velkých jmen české vědy. V roce 2006 americká společnost Gilead Sciences a Ústav organické chemie a biochemie společně založily nové výzkumné centrum zaměřené na vývoj nových přípravků, které přinesly úspěšnou léčbu pro pacienty trpící nemocí AIDS nebo virovou hepatitidou typu B.

Více než polovina výdajů státu na VaV dlouhodobě směřuje do všeobecného rozvoje znalostí. Jedná se především o podporu základního výzkumu v jednotlivých vědních oborech prováděného na vysokých školách a pracovištích Akademie věd ČR. V roce 2021 (za rok 2022 data dostupná zatím nejsou) bylo na všeobecný rozvoj znalostí vynaloženo celkem 22 miliard, přičemž téměř 60 % z těchto prostředků, tedy 12,6 miliardy korun, směřovalo do výzkumu v oblasti přírodních věd. Necelé tři miliardy byly určeny na výzkum a vývoj v technických vědách a zhruba po dvou miliardách dostaly vědy humanitní, sociální a lékařské. Přibližně půl miliardy pak připadlo zemědělským vědám. (Zdroj: ČSÚ)

Na druhou stranu musím říct, že AV ČR nemá v žádném případě suplovat činnost výzkumných a vývojových oddělení firem. Prozíravé firmy by měly spolupracovat s vědci proto, aby zjistily, kam směřuje vývoj v jejich oboru, a získaly tak inspiraci a nové podněty pro svůj vlastní výzkum a vývoj v dlouhodobém horizontu. A jsem ráda, že vedení mnoha firem si to již uvědomuje. Stejně tak nevidím nic špatného na tom, když úspěšný vědec pokračuje ve své kariéře ve špičkové soukromé společnosti.

MM: Jaké jsou vaše zkušenosti ze spolupráce s podnikatelskou sférou? Co komerční sféře můžete nabídnout a co ve spolupráci, komunikaci s podnikateli postrádáte, co by mohlo být lepší?

E. Zažímalová: Posun k lepšímu je už dnes vidět, ale vzájemnou spolupráci komplikuje například nejednotný výklad legislativních norem v oblasti VaVaI či problematika využití finančních prostředků z veřejných zdrojů v souvislosti s ochranou duševního vlastnictví apod. Pozitivní vliv na vzájemnou spolupráci by pak jistě mělo důsledné sladění české legislativy v této oblasti s legislativou Evropské unie.

Jinou formou, jak podpořit vzájemné vztahy, může být například vytvoření mechanismů a nástrojů, které budou motivovat podnikatelský sektor k vyšším investicím do výzkumu a vývoje tak, jak je to obvyklé v průmyslově i vědecky rozvinutých zemích.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Vydání #4
Kód článku: 230405
Datum: 05. 04. 2023
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit