Témata
Zdroj: Ceratizit

Po stopách výroby karbidových nástrojů

Ceratizit, společnost skupiny Plansee, uspořádala pro mezinárodní skupinu novinářů návštěvu několika svých závodů, ležících na pomezí Rakouska a Německa. Účastníci akce si mohli během tří dnů prohlédnout výrobní závody v Reutte, včetně nového výrobního závodu Kreckelmoos, dále nové budovy obchodního a technického, a také logistického centra v Kemptenu, a konečně výzkumné a vývojové centrum spojené s výrobou ve württemberském Balzheimu. Ve všech navštívených objektech byly přichystány prezentace představující danou lokalitu, její výrobní program, a hlavně komentované prohlídky továren. Českou skupinu účastníků doprovázela marketingová koordinátorka Lucie Filová.

Gabriela Jedličková

V redakci MM Průmyslového spektra pracuje od roku 2006, nejprve na pozici redaktorky webového zpravodajství a tajemnice redakce, poté manažerky inzerce a od roku 2019 na pozici obchodní ředitelky a zástupkyně šéfredaktora. Vystudovala bakalářský stupeň na Fakultě ekonomické ZČU v Chebu, obor Ekonomika terciární sféry.

Reklama

Naše návštěva započala ve výrobním závodě v malém rakouském městě Reutte. Setkání v předsálí inovačního centra zahájila členka výkonné rady Melissa Albeck, zodpovědná za prodej řezných nástrojů, výzkum a vývoj, marketing a komunikaci. Ve své prezentaci nám připomenula více než 100letou historii skupiny Ceratizit, která se začala psát v roce 1921 právě zde, v Reutte. Provedla nás příběhem dynamického růstu plného strategických akvizic až po vytvoření dynamické sítě vzájemně se doplňujících partnerů skupiny Plansee. Na historickou linku navázaly novinky ze současnosti, v nedávné době skupina otevřela několik nových závodů a center nejen na území již zmiňovaných států, ale i jinde v Evropě, například nové výrobní prostory v bulharském Gabrově, kde se na rozloze 12 000 m2 nacházejí dvě výrobní haly s administrativními plochami, logistické centrum, energetické centrum, skladovací hala pro automatickou likvidaci třísek a další provozy. Druhou novinkou je výrobní závod pro 250 zaměstnanců v Kędzierzyn-Koźle v Polsku.

Po teoretickém úvodu jsme ve výrobní hale závodu Stegerberg dostali možnost dozvědět se vše o jednotlivých fázích výroby karbidových nástrojů. Od těžby, mletí rudy po zpracování namletých wolframových, kobaltových a tantalových prášků. Jejich mixováním s přesně dávkovanými příměsmi vznikne tekutá hmota, která se suší pod tlakem v sušicích pecích při stálé teplotě 98 °C. Následuje separace a granulování usušeného prášku, který je základním materiálem pro výrobu nástrojů.

Prášky jsou dále lisovány do lisovacích forem vlastní výroby, a následně spékány ve slinovacích pecích, do nichž jsou polotovary zakládány na grafitových deskách. Během procesu slinování se polotovar smrští až na 50 % původního objemu, a tak je nutno správně navrhnout tvar lisovaného polotovaru, aby výsledný nástroj měl přesně požadované rozměry. Mimo jiné ve schopnosti správně navrhnout tyto tvary spočívá know-how firmy, získané mnohaletými zkušenostmi. Polotovary některých nástrojů se před slinováním ještě obrábějí – k tomu slouží diamantové nástroje.

Tvrdokovový nástroj obsahuje vysoký podíl cenných materiálů, jakými jsou kobalt (Co) a wolfram (W). V závislosti na stupni tvrdosti tvrdokovu činí podíl wolframu 65 % až 90 % a kobaltu do 25 %. (Zdroj: Ceratizit)
Sintrovací pece a ukázka polotovarů nástrojů. (Zdroj: Ceratizit)

Nová slinovna byla v areálu vybudována poté, co ta původní v roce 1996 celá vyhořela. Společnost však tuto nešťastnou událost překonala, obnovila výrobní technologie a pokračovala ve svém rozvoji. V současné době závod v Reutte vyrábí měsíčně 80 000 výměnných destiček a k tomu širokou škálu tvrdokovových polotovarů, určených jak pro vlastní výrobu monolitních nástrojů v rámci koncernu, tak na prodej dalším výrobcům.

Navštívili jsme také povlakárnu, kde jsou destičky opatřovány CVD povlakem, a brusírnu destiček. V areálu má firma i vlastní nástrojárnu, která vyrábí lisovací formy, dále oddělení výzkumu a vývoje, a i vlastní učňovské středisko, které připravuje budoucí zaměstnance.

Reklama
Reklama
Reklama

Dvě metody pro efektivní recyklaci tvrdokovu

Prohlédli jsme si i recyklační linku, která zpracovává použité nástroje vykoupené od zákazníků. Přeměna odpadního tvrdokovu na vstupní materiál může probíhat dvojím způsobem, prostřednictvím prostřednictvím metody tavení zinku nebo chemickou metodou. V případě metody tavení zinku se tvrdokovový odpad společně s kousky zinku taví v grafitovém kelímku ve speciální peci. Princip této technologie spočívá v reakci kobaltu coby vazného kovu s dispergačním kapalným zinkem. Výsledkem této reakce je vznik intermetalické fáze s vysokou objemovou roztažností. Tvrdokov se rozpíná a rozpadá na tenké vrstvy. Výsledkem tohoto procesu je porézní hmota – slitina karbidu wolframu a kobaltu. Po ukončení této reakce se zinek při působení vysoké teploty odpařuje a recykluje. Následně se porézní hmota rozmělňuje na prášek, který obsahuje 99 % karbidu wolframu v jeho původní podobě a metalický kobalt i jiné příměsi, jako jsou inhibitory růstu zrn.

Chemická metoda recyklace se používá zejména pro opotřebené vyměnitelné břitové destičky, které jsou povlakované. Během procesu dochází k chemické reakci mezi karbidem wolframu a vazným kovem, veškeré komponenty použitého tvrdokovu se rozkládají na atomy a po zušlechtění, extrakci a krystalizaci a následných tepelných procesech práškové metalurgie se opět přetvářejí do podoby surových produktů.

Primární získávání kobaltu a wolframu těžbou z rudy je náročné – pro získání jedné tuny wolframu se musí vytěžit a zpracovat 250 tun rudy. Recyklací použitého tvrdokovu se dosáhne mnohem lepší výtěžnosti materiálu a sníží se dopady na životní prostředí. Celkově je tak získávání surovin prostřednictvím recyklace mnohem efektivnější, přináší vysoké úspory energie a je šetrné vůči životnímu prostředí. (Zdroj: Ceratizit)

Po návratu z výroby již na nás čekaly v inovačním centru na několika stanovištích živé ukázky frézování na vertikálním frézovacím stroji Mazak MTV-815/80 za použití různých typů fréz MaxiMill a dále ukázky vysoce dynamického soustružení na soustružnickofrézovacím centru DMG CTX Gamma 1250 TC.

PCF vytváří transparentnost
V září 2023 Ceratizit představil první model pro výpočet a klasifikaci produktové uhlíkové stopy (PCF – product carbon footprint) výrobků ze slinutého karbidu, čímž otevřel téma kategorizace vyměnitelných břitových destiček, tyčí nebo vrtáků. PCF lze vyjádřit jako kilogramy ekvivalentu CO2 na kilogram vyrobeného produktu, do výpočtu jsou zahrnuty suroviny i příslušné výrobní procesy, přičemž každý z nich je vážen faktory účinnosti od suroviny po hotový výrobek. Výsledkem výpočtu je stopa CO2 na kilogram tohoto konkrétního produktu, přičemž výpočtový přístup je v souladu s normou ISO 14067:2018. Společnost nyní jako první prostřednictvím PCF klasifikuje své výrobky a usiluje o vytvoření standardu pro trh. Předpokládá, že PCF se brzy stane základním rozhodovacím kritériem pro spotřebitele a že produkty budou muset v budoucnu splňovat určité minimální požadavky na emise skleníkových plynů. Sama se snaží o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2025.

3D tisk proniká i do výroby nástrojů

Společnost Ceratizit je průkopníkem nejen ve výzkumu karbidů, ale i aditivních technologií. Tento proces, který umožňuje postupné přidávání vrstev materiálů, je opakem konvenčního výrobního procesu, během kterého je materiál odebírán. Posouvá hranice a umožňuje designérům přemýšlet zcela novým způsobem. Do prodeje bylo uvedeno aditivně vyráběné základní těleso frézy MaxiMill – 211-DC, jehož četné vnitřní chladicí kanály jsou kompatibilní se standardními nástrojovými držáky s vnitřním přiváděním chladicího média. V kombinaci s vyladěnou geometrií břitové destičky zaručují konzistentní aplikaci chladicího média. Fréza vybavená výše popsaným chlazením je určená pro obrábění žáruvzdorných materiálů, jako je např. titan.

Aditivně vyráběné základní těleso frézy systému MaxiMill – 211-DC. (Zdroj: Ceratizit)

Maximální energetická účinnost

V odpoledních hodinách jsme navštívili nově otevřenou budovu, kam se přesunula část výroby ze stávajícího závodu. Budova v Kreckelmoos byla dokončena v březnu loňského roku, působivě se přizpůsobila topografii krajiny a po zásluze získala německou cenu za design (German Design Award 2024). Díky své inovativní energetické koncepci vytváří důležitý základ pro udržitelnější budoucnost. Pro systém vytápění a chlazení byl vyvinut energeticky účinný koncept, který zahrnuje využití termální podzemní vody, tepelných čerpadel a fotovoltaických systémů. K nízké spotřebě energie přispívá i 15 000 m2 zelené střechy výrobní haly. Zeleň navíc slouží jako přirozená ochrana před srážkami a zlepšuje kvalitu ovzduší v oblasti. Objekt zahrnuje výrobní haly, skladovací a logistické prostory, kanceláře a společenské místnosti pro více než 300 zaměstnanců a poskytuje firmě další prostor pro budoucí růst.

Nová, moderní velká hala poskytla firmě další prostor pro budoucí růst. (Zdroj: Ceratizit)

Druhý den jsme se přesunuli do německého univerzitního města Kempten, ve kterém se nachází nově otevřená budova technického centra. Při úvodní přednášce jsme se dozvěděli další informace o společnosti, zvláště o odvětvích, do kterých dodává své nástroje, a o jejím postavení na trhu. Následovaly prezentace nástrojů a živé ukázky na pětiosé frézce DMC 90 U a vertikálním obráběcím centru DMV 115 s automatizační buňkou Prompro s robotem pro výměnu obrobků.

Prezentace nástrojů pro obrábění hliníku v automobilovém a leteckém odvětví. (Foto: G. Jedličková)
Reklama
Brýle vyrobené z karbonu kombinují pěkný vzhled a dlouhou životnost. (Foto: G. Jedličková)

Garance včasného doručení

Z technického centra jsme přejeli do logistického centra s automatizovaným skladem, jež se nachází rovněž v Kemptenu. To využívá vysoce digitalizovaných procesů pro přípravu zboží k odběru a v nejkratším možném termínu je schopné odesílat objednané produkty přímo k zákazníkovi. Každá krabička a každá bedýnka jsou označeny čárovým kódem, automatický systém na základě kódu naskenovaného z dodacího listu operátorovi přiveze k rukám bedýnku s požadovanými položkami a ukáže mu, které zboží do příslušné krabičky vložit. Zboží, které je objednáno do 19.00 hod., je odesláno na expedici ještě tentýž den a může být díky dobrému napojení na mnichovské letiště spolehlivě expedováno do téměř všech evropských regionů do příštího pracovního dne. Pro zákazníky společnosti Ceratizit to znamená, že skladem nemusí mít veškeré nástroje, a mohou tak ušetřit náklady na skladování. Aby se zajistilo, že bude neustále k dispozici dostatečné množství produktů připravených k expedici, do logistického centra pravidelně proudí nové zboží z jednotlivých výrobních závodů.

Ve skladové hale se ve třech uličkách mezi regály s 21 skladovacími úrovněmi kompletuje cca 900 tun zboží. Dodavatelem skladu a manipulačních systémů je společnost Dematic. (Foto: G. Jedličková)

Výrobní závod v Balzheimu

Třetí den akce se část účastníků přesunula do württemberského městečka Balzheim, ve kterém je umístěno oddělení výzkumu a vývoje monolitních nástrojů. Z rakouského Reutte jsou do balzheimského závodu expedovány polotovary, které zde projdou opracováním od řezání roubíků a jejich broušení na kulato přes broušení geometrie, elektrostatické nanášení PVD povlaků a leštění nástrojů po závěrečné značení laserem, balení a expedici. V současné době je v závodě zaměstnáno více než 400 lidí, kteří ročně vyrobí přes 2,5 milionu rotačních obráběcích nástrojů pro vrtání, vystružování, frézování a zahlubování.

Firma z tvrdokovu vyrábí nejen řezné destičky a monolitní frézy, vrtáky a výstružníky, ale také širokou škálu polotovarů pro speciální nástroje. (Zdroj: Ceratizit)
Související články
CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Technologie roku 2018

Další z řady odborných seminářů společnosti Misan v jejím sídle v Lysé nad Labem s názvem Technologie roku 2018 se uskutečnil v únoru ve spolupráci se společností Tungaloy. Hlavními tématy byly automatizace výrobních procesů, monitorování a propojování výrobních strojů a systémů a představení nových výrobních zařízení, nástrojů a technologií, které pak byly následně předvedeny v praktické části semináře při ukázkách obrábění. Bonusem na semináři byla přítomnost chairmana a CEO Okuma Europe a Okuma America Corporation Takeshiho Yamamota a senior manažera z oddělení obchodu Okuma Europe Ralfa Baumanna, kteří poskytli MM Průmyslovému spektru exkluzivní rozhovor.

Související články
Vezměme rozum do hrsti a bojujme

Pavel Sobotka, zakladatel a ředitel firmy Frentech Aerospace. Základy technických a technologických schopností získal v Tesle Brno, kde pracoval 27 let. Již tehdy byl přesvědčen, že přesná mechanika bude stále atraktivním oborem, jelikož se podílí absolutně na všem, co používáme. Brýle, zdravotnická technika, auta, letadla, kosmické rakety, obranný průmysl, tiskařina, výroba mikročipů, počítačů a mnoho dalšího.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 2: Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Desatero pro export - Marketingový průzkum poprvé

V dnešním díle našeho exportního seriálu se budeme věnovat marketingovému průzkumu. Ten je základním nástrojem pro posuzování jednotlivých vývozních teritorií a sestavování individuálních exportních plánů. Cílem je vytvořit profily potenciálních trhů, které zahrnou jejich charakteristiky, očekávání a preference. Na základě těchto profilů chceme sestavit klasifikaci atraktivity trhů podle předem určených kritérií. Dalšími cíli jsou analýza konkurence na vybraných trzích, identifikace hrozeb a příležitostí a určení právního rámce a systému autorského práva.

Automatizace lidem práci nebere

Automatizaci se ve firmě Kovosvit MAS věnují od roku 2013. Z původního projektu vznikla samostatná divize MAS Automation a na letošní rok má plánované téměř dvojnásobné tržby oproti roku 2017. V porovnání s plánovaným obratem celého Kovosvitu jsou tržby divize zatím nevýznamné, ale průměrný růst divize o dvě třetiny ročně dokládá, že automatizace má v podniku ze Sezimova Ústí zelenou.

Průmysl 4.0 pro energeticky efektivní výrobu

Školicí a tréninkové technické centrum společnosti Ceratizit ve Velkém Meziříčí si za svoji dosavadní existenci vydobylo respekt a uznání ze strany technické veřejnosti. Vedle úzce technologicky zaměřených seminářů se započala tradice konferencí zaměřených na aspekty zavádění prvků inteligentní výroby do praktických aplikací. Třetí ročník akce Průmysl 4.0, tentokráte s podtitulem Energeticky efektivní výroba, se konal za spoluúčasti partnerů začátkem května.

To byl Hannover Messe 2024

Letošní hannoverský veletrh opět přilákal do hlavního města Dolního Saska mnoho lidí. Jak to vypadalo na místě? Byly vystavující firmy spokojené?

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Zcela jiné možnosti s aditivními technologiemi

Nadnárodní společnost General Electric napříč všemi svými dceřinými společnostmi neustále prohlubuje obrovské know-how. Vlastní zkušenosti s vývojem aditivně vyráběných částí zejména pro potřeby leteckého průmyslu přesahující již dvě dekády daly podnět ke vzniku zákaznického centra. GE Additive otevřela v roce 2017 zákaznické centrum (Customer experience center – CEC) kousek od Mnichova, kde firmám nabízí pomoc s nelehkými začátky s aditivními technologiemi.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit