Témata
Zdroj: Rotana

Přední český výrobce a poskytovatel nástrojových řešení z Velkého Meziříčí úspěšně navazuje na to nejlepší z tuzemské průmyslové tradice. S jednatelem společnosti Rotana Radkem Švihálkem jsme hovořili o vizích, trendech i o každodenních výzvách v oboru.

Reklama

MM: Kdy a jak vznikl nápad založit ryze českou firmu na výrobu obráběcích nástrojů?

R. Švihálek: Rotana vznikla v lednu 2001 bez jediného zaměstnance. U jejího zrodu stál současný společník firmy Erich Franz Thaler, který v té době obchodoval s karbidovými polotovary. Jeho ambicí bylo, aby se nová firma stala regionální ostřírnou pro servis.

V té době nebyly nástroje ze slinutých karbidů na trhu ještě tak úplně běžné, takže to byl jeden z hlavních impulzů k založení firmy. A je třeba říct, že šlo o odvahu nic netušících. Začalo se v pronajatých prostorách bývalé fabriky, kde se za minulého režimu opravovala zemědělská technika, první stroj byl instalován v září 2001 a s tím přišli i první dva zaměstnanci.

Tím, co a jak Rotana dělá, míří k zásadním budoucím úsporám nákladů a času. (Zdroj: Rotana)

MM: Byl jste jedním z nich? S jakými představami a plány jste do firmy přišel?

R. Švihálek: Já jsem nastoupil o tři roky později a byl jsem tuším šestým zaměstnancem. Přišel jsem se zkušenostmi z nástrojáren ze svých předchozích působišť. V jednom z nich jsem byl zodpovědný za ostření nástrojů, ale vyráběli jsme i protahovací trny, odvalovací nebo závěsové frézy. Do Rotany jsem nastoupil na místo technologa.

Od samého počátku jsem usiloval o to, abychom vedle servisu ostření dělali i svoji produkci. Cílem bylo etablovat se na trhu coby výrobci speciálních rotačních nástrojů ze slinutých karbidů. Začátky byly velmi složité, bylo to na hraně. Rotana byla „no-name“ firma bez zázemí a bez financování, každý měsíc jsme bojovali o přežití.

MM: Dnes patříte mezi špičky v oboru – co bylo v začátcích pro Rotanu nejdůležitější?

R. Švihálek: Hodně jsme se toho naučili za pochodu, hlavně díky spolupráci s těmi nejnáročnějšími zákazníky. Museli jsme tvrdě zapracovat na takových věcech, jako jsou mikrogeometrie, omílání, pilování negativních fazet… Nabírali jsme zkušenosti, stále větší důraz jsme kladli na pečlivost ve výrobě a vstřícnou komunikaci se zákazníky. Cestu veškerého know-how jsme si poctivě vyšlapali sami.

Většina strojů ve firmě Rotana už teď disponuje vysokou mírou automatizace, včetně možnosti samostatného zakládání obrobků v bezobslužném provozu. (Zdroj: Rotana)

Spolu s většími zkušenostmi se pak rozšiřovala i cílová skupina našich klientů; vedle oblasti automotive, která je pro nás pořád důležitá, to byly především letecký průmysl a energetika. Stále to jsou pro nás stěžejní obory, které spojují maximální preciznost, ochotu vyjít vstříc potřebám zájemců o naše služby a zároveň nutnost vypořádávat se s těžko obrobitelnými materiály.

MM: Říkáte, že výroba pro automobilový průmysl je pro vás důležitá. Je pořád tak perspektivní?

R. Švihálek: Automotive u nás rozhodně není dominantní, ale stále představuje nezanedbatelnou část našeho odbytu. Vývoj v posledních letech nám ukázal, že není prozíravé upínat se výhradně na tento obor. Postupem času jsme si ověřili, že právě tato oblast trpí extrémními výkyvy. Když se jí daří, je to fantastické a vy už div neobjednáváte další tři obráběcí stroje, ale za dva měsíce může být všechno úplně jinak.

Reklama
Reklama
Reklama

Typickým příkladem byla krize v roce 2008 – výroba nových nástrojů pro automobilový průmysl byla najednou na nule, protože spousta firem vyráběla na sklad a dodavatele zachraňoval servis ostření. Není tajemstvím, že firem v naší branži je na trhu opravdu hodně a že řada z nich se zákazníkům nabízí způsobem, který nám není vlastní. I z toho důvodu je náročné neustále obhajovat vlastní pozice.

MM: Jak se s tím vypořádáváte a jaké řešení se nabízí firmě, která přemýšlí jako ta vaše?

R. Švihálek: Potvrdilo se nám, že nejlepší způsob, jak těmto problémům čelit, je jednak diverzifikovat, jednak poskytovat zákazníkům řešení na míru. Svoji roli v tom hraje i otevřená komunikace a důvěra mezi námi a klienty. Jsou firmy, které s Rotanou už vyloženě chtějí pracovat, stojí o to, opakovaně se na nás obracejí, protože poznaly, že my jim poskytneme přidanou hodnotu.

Naší velkou výhodou je, že si všechno sami navrhujeme, vyvíjíme i vyrábíme,“ říká Radek Švihálek, jednatel společnosti Rotana.

Už řadu let produkujeme mikronástroje, a to jak pro běžnou strojařinu, tak pro medical segment. A protože se nám daří, rozjeli jsme právě na tomto poli mohutné investice, včetně výstavby nových prostor. V automotive je pak výzvou přechod na elektromobilitu, což s sebou přináší změnu v obráběných materiálech, respektive obráběcích nástrojích. Takže namísto fréz ze slinutých karbidů na obrábění ocelolitiny dodáváme stále více nástrojů z polykrystalických diamantů na obrábění hliníkové slitiny.

MM: Když to tedy shrneme, jaké největší výzvy před vámi právě teď stojí?

R. Švihálek: Naší velkou výhodou je, že si všechno sami navrhujeme, vyvíjíme i vyrábíme. Hlavním problémem, kterému dnes čelí všechny firmy v oboru, je sehnat ke strojům spolehlivé a šikovné lidi. My to řešíme posílením automatizace, díky čemuž se budeme moci více zaměřit na obsazování postů v rámci inženýringu. Očekáváme od toho jak zvýšení efektivity, tak zajištění lepších podmínek pro zaměstnance. Pracovních i finančních.

Rotana pro své zákazníky vyvíjí a vyrábí speciální řezné nástroje, ušité přesně podle požadavků konkrétní aplikace. (Zdroj: Rotana)

Posunujeme se dál, máme za sebou první fázi digitalizace, která je extrémně náročná především na procesní data. Většina našich strojů už teď disponuje vysokou mírou automatizace, včetně možnosti samostatného zakládání obrobků v bezobslužném provozu. Usilujeme o automatické plánování výroby, v rámci virtualizace jsme inovovali hardware i jednotlivé programy – rozjeli jsme spoustu věcí a teď pracujeme na jejich dotažení.

MM: Je vaší konečnou metou průmysl 4.0? Co všechno takový přechod obnáší?

R. Švihálek: Ano, ale zatím nám to funguje jen na nejjednodušších operacích. Pohybujeme se v čele, tam, kde je to v dnešní době možné. Řešili jsme autonomní výrobu polotovarů, která je oproti produkci nástrojů přece jen jednodušší, a to nás hodně posunulo. Zjistili jsme řadu nových věcí, včetně toho, že zrealizovat byť i sebejednodušší autonomní řešení není snadné a není to levná záležitost.

Reklama

Problém je, že náš segment je velice specifický. Produkujeme rozsáhlou škálu nástrojů a každý z nich má celou podmnožinu požadavků. Převést takovou výrobu do plné automatizace představuje značnou výzvu. Při transformaci každého parametru je potřeba tuhle změnu reflektovat v rámci řady položek. Přenastavit nejen výrobní, ale i skladovací a ohromné množství dalších procesů tak, aby ten robot na konci mohl vyrábět nový nástroj. Ale to pořád ještě není průmysl 4.0.

MM: A lze tedy podle vašich zkušeností dnes na úrovni průmyslu 4.0 vůbec fungovat?

R. Švihálek: Málokdo to řekne otevřeně, ale současný stav je takový, že i ty nejpokročilejší firmy na světě zatím realizují jen průmyslovou výrobu s vysokým podílem automatizace, ne průmysl 4.0. Ten by fungoval tak, že někde na vstupu vydám jediný pokyn týkající se změny parametru nástroje a celé se to okamžitě provede samo. Včetně plánování, objednání materiálu, naskladnění, kompletní změny výroby, kontroly, vyhodnocování dat od zákazníků...

Ale protože průmysl 4.0 neřeší jen samotný proces výrobního cyklu, Rotana tím, co dělá, míří i k zásadním budoucím úsporám nákladů a času. Usilujeme i o citelné snížení energetické a surovinové náročnosti. Dnes se tu zatím ještě přesunují lidi k robotům a robot je ve své podstatě hloupé zařízení. Dokud nebude disponovat nějakou základní mírou inteligence, aby to, co se naučí, dokázal sám rozvíjet, bude to pořád boj.

MM: Má ale pak vůbec smysl se do něčeho tak nejistého v současnosti pouštět?

R. Švihálek: Jsem o tom přesvědčený. Nám každý z těch kroků velice pomohl, výkonnost naší firmy je už teď o poznání jinde, a to i oproti evropské konkurenci. Jsem si jistý, že právě tohle je případ, kdy nelze úplně všechno přepočítávat na peníze. Někdy do toho člověk musí jít a věřit svému instinktu, spolehnout se na to, že když se mu ten krok do neznáma podaří, díky jednomu odvážnému rozhodnutí se pak posune a zjednoduší spousta klíčových věcí v celé firmě. My vidíme, že to funguje.

Kromě nástrojů ze slinutých karbidů Rotana dodává také stále více nástrojů s řeznou hranou z polykrystalického diamantu a kubického nitridu boru. (Zdroj: Rotana)

Ale je to samozřejmě za cenu nemalých investic a hlavně intenzivní práce s lidmi ve firmě. To bylo asi vůbec nejtěžší – přesvědčit všechny kolegy, aby ty nové věci přijali, aby je začali používat a brali je jako každodenní součást svojí práce. Další věcí je také schopnost ostatních firem s námi na této úrovni kooperovat. Synchronizace technologií různých partnerů je jedním z dalších problémů na cestě.

MM: Jedna věc jsou vize, druhá věc je každodenní realita. Co je v tuto chvíli pro Rotanu stěžejní?

R. Švihálek: Rotaně se objektivně daří. Máme představu o tom, kam bychom chtěli firmu posunovat, ale podle mne je mnohem důležitější, že ji někam posunovat vůbec chceme. A k tomu potřebujeme šikovné lidi a špičková funkční zařízení.

Dnes už prostě nestačí mít perfektně zmáknutý hardware. Potřebujete stroje, které tím, že autonomně komunikují se stroji ostatními, povyšují běžnou výrobu na úplně novou úroveň. Proto teď spolupracujeme s dodavateli zařízení, kteří takhle přemýšlejí – mají nadhled a disponují vysoce odbornými softwarovými znalostmi.

Co se týče obchodu, stále budujeme značku. V našem případě je obchod specifický tím, že neprodáváme univerzální katalogový výrobek, ale individualizované řešení. My nástroj modifikujeme tak, abychom maximalizovali jeho efektivitu ve specifických podmínkách konkrétní firmy. Naši zákazníci takový přístup oceňují.

Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

High-end technologie pro výrobu ultratvrdých nástrojů

Z důvodů požadavků na snižování hmotnosti, zvyšování pevnosti a odolnosti různých strojírenských sestav se konstruktéři stále častěji přiklánějí k volbě moderních materiálů dílů, které nejsou zcela vhodné pro obrábění. Jsou jimi neželezné slitiny kovů, plasty, kompozity, ale i např. zušlechtěné oceli. Této situace využila společnost Rotana a již před pěti lety zahájila vývoj ultratvrdých řezných nástrojů. Jejich výroba obnáší zpracování speciálních tvrdých materiálů na bázi diamantu či kubického nitridu boru za použití velmi vyspělých, tzv. high-end technologií.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Velké výzvy pro malé společnosti

Automatizace je fenomén, který je výsledkem přirozené lidské touhy posouvat technologický pokrok kupředu ve snaze ulehčit si vlastní život. Byť je automatizace skloňována v mnoha odvětvích, je stále v počátcích svého vývoje. To, co určuje stupeň technologické evoluce, je náročnost člověka jako uživatele a zákazníka. Automatizovat se dá prakticky jakýkoli proces. Například i koupě chytrého telefonu je ve své podstatě automatizace určitého procesu. Chytrý telefon dokáže nahradit běžný telefon, diář, hudební přehrávač a mnoho dalších aplikací. To vše lze nosit v jedné malé krabičce, která se vejde do kapsy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit