Témata
Foto: autor

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Navštívenou společností byl Kovo Produkt, působící na okraji zmíněného města v bývalých prostorech zemědělského družstva. Firma vznikla před více než 25 lety jako zámečnická dílna a svařovna, a tento status si v podstatě téměř 20 let zachovala, až do doby, kdy ji koupili noví majitelé a začali ji přetvářet podle své vize transformace k větší koncentraci na obrábění složitých dílů. Jsou to dva roky, kdy se kamarádi po zralé úvaze rozhodli zásadně změnit své profesní fungování. A zde se začíná psát příběh novodobé historie firmy, jejímiž scénáristy, režiséry a producenty v jedné osobě jsou dva Lukášové, ještě ani ne čtyřicátníci, dlouholetí přátelé a sousedé z Volduch u Rokycan – Lukáš Jírový a Lukáš Pořízek. Oba dva pánové mě společně s obchodním zástupcem společnosti Mazak Ivanem Šedivcem velmi srdečně, v přátelské nótě přivítali a začali postupně seznamovat se svými vizemi, které si před dvěma lety, v době kulminující pandemie covid-19, před rozhodnutím o koupi společnosti, na 10 let dopředu stanovili.

Pohled na duo tříosých frézovacích center VCN 530. Uprostřed za sloupem je mobilní zásobník nástrojů vlastní výroby, do kterého si obsluha do upínačů předpřipraví nástroje, čímž pak následně při jejich obměně v zásobníku stroje nejen šetří čas, ale také si usnadní práci a minimalizuje svůj stres. Finance investované do stojanu a upínačů se velmi rychle vrátily. (Foto: autor)

Sdílení znalostí

Ani jeden z pánů není strojař a ani neměl zkušenosti ze strojařiny, tím spíše pak s obráběním. První moment překvapení sděleného se mi během následujících minut začíná v hlavě obracet do pozitiva. Oni se totiž dívají na problematiku strojírenské výroby „nestrojařsky“. Lukáš Jírový celou svoji dosavadní profesi zasvětil IT, z toho 10 let působil v Microsoftu v zákaznickém segmentu malých a středních firem. Lukáš Pořízek své cenné zkušenosti z podnikání nasbíral v oblasti solárních elektráren a myček automobilů. A v podobném duchu si i rozdělili role ve firmě – jeden se stará o obchodní část, druhý o technickou. Ale jen rámcově, ve skutečnosti kompetence sdílejí. Po dvou letech vyrostli z 8 mil. obratu a devíti zaměstnanců na současných 40 mil. obratu a 17 lidí. Desetiletý cíl si odvážně stanovili na 250 mil., což odhadli jako maximum pro zdejší prostory, které jim stávající areál a přilehlý pozemek nabízejí. Budou-li chtít následně expandovat, budou muset hledat jiné lokace. Firma se nachází v dílenských prostorech bývalého zemědělského družstva, předchozí majitelé do obnovy neinvestovali. A to by se nyní mělo změnit. Mají v plánu rekonstruovat stávající výrobní prostory, část z nich předělat na administrativní zázemí a v roce 2025 pak postavit novou výrobní halu. Chtějí ve vysoce konkurenčním prostředí průmyslových firem v plzeňském regionu dostat obor obrábění kovů na vyšší úroveň s přidanou hodnotou, jako například představuje IT.

Chybami se člověk učí

„Tehdy jsme zde našli po profesní stránce několik lidských pokladů, na kterých firma mohla ve výrobní oblasti růst,“ uvádí Lukáš Jírový jeden z klíčových důvodů, který je vedl k akvizici, a pokračuje: „Měli své znalosti, ale předchozí vlastníci nedokázali jejich potenciál využít. Vidíme mnoho věcí odlišně, a tak se lidí ptáme, proč to dělají tak, a ne jinak. Báli se dělat chyby, což je také odnaučujeme. Budujeme zde novou firemní kulturu.“

Reklama
Reklama

Jak mi sdělil Lukáš Jírový, jejich cílem je nabízet komplexní službu ve výrobě dílů dle výkresové dokumentace zákazníka. Nejen díl obrobit, ale i povrchově upravit, a v případě montážních celků i sestavit a otestovat. Svůj vlastní produkt zatím nemají. „Vytváříme certifikace a znalostní kompetence, technologicky se dovybavujeme a jdeme cestou zvyšování produktivity. Hlavní cíl je digitalizace,“ říká Lukáš Jírový a bezesporu díky své profesní minulosti ví, o čem mluví. „Celý trh se neustále baví o automatizaci, ale my ji nechceme budovat tím, že začneme automatizovat výrobu. Postupně vše převádíme do cloudu, máme stanoveny postupy pro automatizaci každého procesu ve firmě. Bude to o tom, že každý člověk v každém okamžiku ví, co má dělat.“

Aktuálně pracují na kompletním odstranění papírové dokumentace. Žádné tištěné výkresy u strojů. Připravují si svůj vlastní informační ERP systém. Podle kolegy Lukáše Pořízka jsou veškeré nabízené systémy třetích stran prý vždy o velkých kompromisech. „Nechceme se přizpůsobovat svými procesy zaváděnému systému. Ten se musí přizpůsobit nám. V efektivitě činností jsou obrovské finanční rezervy pro nás i naše zákazníky. Jdeme po produktivitě. A když se nás někdo zeptá, proč kupujeme drahé Mazaky, naší odpovědí je, že se jedná o produktivní stroje.“

Automatizace kusové výroby

ERP systém je v Kovo Produktu na místě. Ročně vyrábějí na 150 tisíc kusů v pěti tisících typech, což je průměrná „série“ tří kusů. Běžná zakázka, kterou obdrží, se skládá z 80 dílů, často v sérii pouhých dvou kusů. Takové případy se dříve naceňovaly týden, nyní díky softwarové podpoře za pouhé dvě hodiny. Z cloudového prostředí systém vybírá technologicky podobné již vyráběné díly, porovná se stávajícími a připraví kompletní zpracování zakázky. Jedná se o rozsáhlé spektrum dílů rozdílných tvarů, což je velká výzva pro automatizaci. To vše obnáší perfektně připravená data pro zvýšení efektivity výroby mj. eliminací prostojů a nevýrobních činností. Dialogové programování Mazatrol je dle jejich pohledu extrémně rychlé. Pomocí CAM softwaru Fusion 360 od Autodesku generují data pro obráběcí stroje. Pro tento systém se rozhodli z důvodu renomé firmy Autodesk, jejich obchodní politiky, i cloudové platformy systému. „Dbáme o to, abychom zákazníkovi neprodávali prostoj. Ke kusové výrobě přistupujeme jako k sériové. Je to o rychlosti, perfektní přípravě a skvělém výsledku na konci. Dlouhodobý cíl je automatizace kusové výroby,“ uvádí Lukáš Pořízek a kolega jej doplňuje: „Stále jsme ve velkém investičním modu do technologií a vybavení. Primárně však dbáme o lidi. Stroj koupíte vždy, ale vychovat si kvalitní a loajální lidi je to nejtěžší a klíčové.“

„Vytváříme nástroje, jak řídit naši firmu, a to samé dělají i naši dodavatelé a odběratelé. Takovými se obklopujeme. To vše vytváří konkurenceschopný trh. Pokud ustrneme, naše místo okamžitě zaujme někdo jiný, efektivnější,“ shodli se při svém setkání majitelé firmy Kovo Produkt Lukáš Jírový (zprava) a Lukáš Pořízek (uprostřed) a Ivan Šedivec, obchodní zástupce firmy Mazak. (Foto: autor)

Žádné automotive

Majitelé si ve své strategii vytyčili cíl jít cestou vysoké přidané hodnoty a zaměřovat se na oblasti farmacie, lékařství, potravinářství, robotiky či energetiky. Nikoliv být primárně dodavatelem vysokých sérií do automotive. Toho se jim postupně daří dosahovat a zákaznický segment se nyní rekrutuje z těchto oblastí. Dále by se chtěli ubírat směrem k letectví a vesmíru. „Říká se – když chceš vědět, kudy se ubírá trend, dívej se tím směrem, co dělají nejbohatší lidé na světě,“ říká k diverzifikaci portfolia Lukáš Jírový a pokračuje: „Nejsme žádní garážisti, nezískáváme zakázky nejnižší nabídnutou cenou, ale ve společném růstu chceme vytvářet silné partnerství. Snažíme se být prozákaznicky orientovaní. Musíme si stát za svojí hodnotou, investujeme do lidí a do technologií, a to musíme zaplatit.“

Firma Kovo Produkt by se dle navržené strategie měla posouvat k obrábění velmi tvarově složitých dílů. Současné výrobní kapacity mají plně obsazeny. Aktuálně pracují ve dvousměnném provozu, o třísměnném zatím neuvažují. „V noci se má spát,“ říká Lukáš Pořízek a pokračuje: „Pokud bychom časem dělali velké série s nutností rozšíření směn, obslužné procesy bychom zajišťovali nasazením robotů a paletizací.“ Cílem je prý otagovat každý vyrobený díl, mít k němu přiřazeny nástroje, včetně informací o jejich opotřebení. Pak bude příprava velmi rychlá, ušetří se mnoho času, a tudíž i financí. Při takové variabilitě vyráběných dílů, podle slov majitelů, není jiná cesta, když je potřebné i zvyšování efektivity.

Reklama

Technologie Mazak

Rozšiřování strojního parku pod dohledem nových majitelů se vymyká veškerým „zaběhlým“ procesům poptávky – nabídky – realizace. Vyprávění Ivana Šedivce, obchodního zástupce společnosti Mazak, v některých místech připomíná dobře napsaný filmový scénář, kterému ale zainteresovaný divák nemůže uvěřit. „Prvním dodaným strojem v roce 2018 ještě předchozím vlastníkům bylo tříosé frézovací centrum VCN 530 ve standardní výbavě. Po akvizici firmy jsem volal novým majitelům, sjednali jsme si schůzku u nás v Technologickém centru. Na rovinu mi tehdy řekli, že nejsou odborníci na obrábění, a hledali formu naší odborné podpory. Dohodli jsme se na podmínkách spolupráce.“ Lukáš Pořízek jej doplňuje: „Následně po tomto setkání jsme v létě 2020 obdrželi velkou zakázku a přemýšleli jsme, na čem ji vyrobíme. Napadlo nás pořídit si ten samý stroj, jaký již máme – tedy tříosé centrum. A tak jsme panu Šedivcovi zavolali, že potřebujeme co nejdříve tento stroj.“ Ivan Šedivec v líčení příběhu pokračuje: „Poptávané frézovací centrum VCN 530 bylo v showroomu u německého zastoupení Mazaku a do 14 dnů byl stroj v provozu a plně vyráběl.“ Lukáš Jírový řečníky doplňuje: „To je právě ten důvod, proč chceme spolupracovat s klíčovými hráči na poli obráběcích strojů. Světový výrobce se silným zázemím, skladem náhradních dílů, dodávající produktivní a spolehlivé stroje. Když máte frontu výrobků, kde jakýkoliv odklad je nežádoucí, musíte mít silného partnera. Bylo to strategické rozhodnutí a chceme s Mazakem i nadále pokračovat.“ Tato slova Ivan Šedivec samozřejmě velmi rád slyší a reaguje na ně svými profesními zkušenostmi: „Vždy se musím naladit na budoucí potřeby zákazníka a doporučit mu takovou konfiguraci stroje, kdy například bude díky větší kapacitě zásobníku nástrojů trvat výměna nástroje o něco déle, ale do budoucna má zákazník otevřené možnosti pro výrobu složitějších dílů. V tu chvíli může nasadit jakoukoliv výrobu a nemusí přeseřizovat nástroje – tento postup se ukazuje ve firmách jako velmi důležitý.“

Vraťme se do našeho příběhu. Následně přišla na řadu objednávka v klasickém módu. Zmapování potřeb zákazníka a navržení odpovídajícího řešení, ze kterého vzešla nejvyšší technologická varianta soustruhu Quick Turn 200MSY s protivřetenem a osou Y a průchodem vřetene 65 mm. Tento silový stroj je primárně zaměřen na kusovou a malosériovou výrobu – pro zdejší výrobu jak vyšitý. Konstruktéři Mazak jdou cestou vysoké tuhosti strojů pro dosahování přesnosti tvarů a vysoké jakosti povrchu při výkonném a efektivním obrábění.

Ivan Šedivec ve své rekapitulaci pokračuje: „Toto byla zatím jediná objednávka, která nebyla živelná. V létě 2021, záhy po objednání tohoto soustruhu, jsem se vracel z dovolené a do auta mi majitelé zavolali, že mají trochu problém s kapacitami a potřebují to vyřešit. Všechny díly vyráběné na tříosých strojích musejí během obrábění přeupínat. A proto se rozhodli pro pětiosé centrum, ale hned. Naštěstí jsme pětiosku, frézovací centrum Variaxis C 600, měli v showroomu v Jažlovicích u Prahy, a to včetně příslušných opcí. Zbytek jsme pak promptně dovybavili,“ říká s úsměvem Ivan Šedivec. O takovém obchodním případu se musí leckterému z jeho kolegů zdát.

Největší hodnotu pro majitele firmy představují její lidé. Byl to i důvod, proč se před dvěma lety rozhodli Kovo Produkt koupit. Našli zde mnoho profesně velmi zdatných zaměstnanců, kterým dávají prostor k jejich osobnímu růstu. Za oplátku jim připravují pracovní prostředí, kde se budou cítit dobře. (Foto: autr)

Realita vs. představy

Firma pod vedením nových majitelů velmi strmě roste, což jim pochopitelně dělá vrásky na čele. Za velmi krátkou dobu od akvizice se dostali do kladných čísel. Své zdroje, se kterými přišli do podnikání, nainvestovali do provozních výdajů. Závazky mají na úvěrech strojů. Čerpali podporu z Národní rozvojové banky na dotaci úroků a odložení několika splátek. Lukáš Jírový k jejich modelu financování rozvoje firmy uvádí: „Máme rádi silné příběhy v okolí a jimi se inspirujeme. Chceme pomáhat zákazníkovi s jeho byznysem a víme, že se nám to vrátí a zúročí.“ Prý i zkoušeli kooperovat, ale byla to pro ně velmi negativní zkušenost v podobě kvality odvedené práce. Proto se rozhodli, že jediná cesta je soběstačnost, a díky technologickému vybavení být co nejvíce univerzální.

Lukáš Pořízek nastiňuje jejich výrobní strategii: „Vyvíjené softwary pro řízení výroby jsou pro nás naprosto klíčové. Potřebujeme sestavovat pořadí vyráběných dílů podle nastavení stroje a připravených nástrojů. Nejvíce času totiž ztrácíme při strojní přípravě. Máme opakovanou výrobu a vybíráme tvarově podobné díly, ze kterých můžeme vytvářet určitou formu sériovosti.“ K tehdejší iniciativě Průmyslu 4.0 prý vzhlíželi s velkým očekáváním. Když se pak integrátorů ptali na jeho podstatu, oni jim demonstrovali simulaci provozu stroje, kde se co a jak otáčí. Již se ale nedozvěděli, co vyrobili, v jakém čase a jak se splnil plán.

Z rozhovoru s oběma majiteli cítím jejich snahu o vytváření kultury ve firmě, a následně se ve výrobě při diskuzi s lidmi o tom přesvědčuji. Není to o direktivním řízení, ale o tom dávat lidem prostor k samostatnosti, k určité chybovosti, tvorbě sebedůvěry, a tím i vzájemně silné integrity. Naši diskuzi završuje Lukáš Jírový aktuálním postřehem: „V blízké budoucnosti se budeme silně zabývat tím, jak je produkt po výrobní stránce šetrný k životnímu prostředí. Je možné, že odběratel již své požadavky uvede do výkresu, což poté bude muset dodavatel splnit. Je to trend ke snižování uhlíkové stopy.“ A kolega Pořízek jej doplňuje: „Chceme zatraktivnit obor skrze firmu. Vážíme si lidí, kteří do toho dávají svá srdce, a chceme se jim odvděčit prostředím, ve kterém se budou cítit dobře. Chceme, aby naše firma svítila.“

Když jsem opouštěl Kladruby, sídlo právě navštívené firmy Kovo Produkt, opět se mi, stejně jako ráno při cestě sem, vybavily vzpomínky na vyprávění mého kamaráda z mládí, který v jedné ze zdejších vojenských posádek strávil pod silnou šikanou první rok vojenské povinnosti. Ještě po více než 30 letech mi při tom běhá mráz po zádech. Často jsem tehdy během jeho vyprávění přemýšlel, jak by se po roce choval jako mazák, kdyby nebyl předčasně propuštěn do civilu ze zdravotních důvodů. Tento region zažil bezesporu mnoho špatného, ale domorodci zde žili rádi s nadějí v lepší budoucnost, která naštěstí díky pádu komunismu přišla. Stejně tak i majitelé, se kterými jsem strávil velmi příjemný čas, mi na závěr řekli, že chtějí, aby jejich firma svítila, aby se lidé u nich cítili dobře a rádi sem přicházeli. Toto poznání ve mně zahnalo chmurné myšlenky, které mi vzpomínky na kamarádovo vyprávění přinesly. Již se těším, dá-li Bůh, až za tři roky firmu navštívím znova a uvidím realizované alespoň některé vize, o nichž mi vyprávěli.

Vydání #6
Kód článku: 220615
Datum: 01. 06. 2022
Rubrika: Redakce / Reportáž
Firmy
Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Související články
Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Obráběcí stroje pro produkční výrobu

Po sérii článků v minulém vydání se v posledním poohlédnutí po letošním hannoverském veletrhu EMO věnujeme důležité oblasti, a to jednoúčelovým strojům. I v letošním ročníku byla část expozic věnována této komoditě pro produkční výrobu a my se podíváme, co trh zákazníkům nabídl. Proč? Menším dílem proto, že se jim dlouhá léta autor (nejen) profesně věnuje, dílem podstatným proto, že jsou na nich „bytostně“ závislé veškeré obory nejen strojírenské či technické, ale i stavebnictví, telekomunikace, zdravotnictví a další.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Analýza ozubení rychlostí světla

Nároky na ozubení v automobilovém, leteckém a kosmickém průmyslu, ale i v oblasti klasických průmyslových převodovek neustále rostou. Jednou z výzev je kromě snížení ztrát způsobených třením v převodovce také zvyšující se požadavek na nehlučnost. To se týká zvláště hybridních vozů a elektromobilů. Je pochopitelné, že u součástek těchto převodovek stále roste důležitost vlastností povrchu při kluzném a valivém tření. Jednou z hlavních součástí převodovky jsou ozubená kola.

Transparentní továrna usnadňuje přístup k datům z výroby

Před pěti lety prošel vrchlabský závod Škoda Auto kompletní proměnou z výroby automobilů na výrobu high-tech automatické dvouspojkové převodovky DSG. Samozřejmě musel být vymyšlen zcela nový layout všech jednotlivých výrobních úseků, důkladně byl navržen tok materiálu až do posledního centimetru a myšleno bylo již od počátku také na přicházející digitalizaci a éru Průmyslu 4.0. Postupné zavádění prvků moderní výroby později pomohlo k vyšší efektivitě. Dnes se namísto původního 1 000 převodovek denně vyrábí více než dvojnásobek.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

CIMT je v Číně, Čína je na CIMTu

Při letošním ročníku došlo na CIMT k významné změně. Evropští i američtí vystavovatelé byli přemístěni z hal tzv. západních do východních. Proč, to se mi nepodařilo zjistit. V reportáži před čtyřmi lety jsem umístění evropských a asijských firem popisoval s notnou nadsázkou, a tak si tuto změnu vysvětluji po svém – vystavovatelé si přečetli mé zpravodajství z výstaviště?. Také platí, že není pavilon jako pavilon. Standardy úklidu v halách, stravovacích prostorech, na toaletách byly v pavilonech, kde byla německá a švýcarská expozice, bližší evropským zemím než asijským. A o tom je jedna z čínských mentalit – jaké standardy mají být, ty jim musejí být ukázány, resp. nadiktovány či nařízeny.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Nástrojáři sobě

V letošním roce slaví Svaz nástrojáren ČR své 20leté výročí. Při této příležitosti jsme požádali jejího předsedu představenstva doc. Ing. Václava Kličku, CSc., Ph.D., o rozhovor.

Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit