Témata
Reklama

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Tento článek je součástí seriálu:
Světové veletrhy obráběcí techniky
Díly
Lubomír W. Novotný

Vystudoval konstrukci obráběcích strojů na FSI VUT v Brně. Zde rovněž absolvoval nástavbové studium Technického znalectví a obhájil disertační práci. Více než 16 let pracuje ve firmě Toshulin, a. s., kde se nejprve věnoval konstrukčním a vývojovým činnostem, inovacím, pevnostním výpočtům a byl několik let vedoucím detašovaného pracoviště a oddělení Vývojové projekty této firmy. Šest let je vedoucím úseku Technická podpora prodeje. Vedle hlavních profesních činností byl asistentem Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky na FSI VUT v Brně, vedoucí a oponent diplomových a disertačních prací, a je spolupracovníkem a přednášejícím na dalších moravských technických a ekonomických vysokých školách, dopisovatelem významných vydavatelství technických publikací a poradcem firem pro oblast dodávek CAD/FEM software. Aktuálně je například činný ve výkonném výboru Společnost pro obráběcí stroje či pracovní skupině „Metodika mapování budoucích kompetencí - KOMPETENCE 4.0“ při MPSV.

Veletrh CCMT byl od loňského CIMT Peking v mnoha ohledech jiný. V Pekingu očividně dominovaly technologie spojené s automobilovým průmyslem, zejména pak výroba ozubených kol. Zde v Šanghaji byly technologie a stroje pro automobilový průmysl rovněž hojně prezentovány. Ale hlavními exponáty byly stroje pro výrobu (a manipulaci) bloků motorů a řady dalších nerotačních součástek, dále pak disků kol a kotoučových brzd atd.

Reklama
Reklama
Reklama
Soustruh VM24T s revolverovými hlavami pro disky kol (Dalian Machine tool)
Firma Jou-Ji prezentoala malou linku pro výrobu kotoučových brzd.

Hlavním tématem veletrhu byla automatizace a robotizace. O nepřehlédnutelné expozici firmy Fanuc v hale N5 je pojednáno v úvodu avizovaných reportážích na mmspektrum.com. Alespoň ještě jeden reprezentativní příklad. Firma JNRS vystavovala zavěšeného robota, na jehož rameni byla hlavice pro 3D rozpoznávání a kontrolu obrobků. Firma JNRS si vyvíjí i vlastní prostředí pro řízení jednotlivých robotů i výrobních celků. V podstatě celá prezentace byla založena na příkladech realizací v oblasti automobilové výroby. Na fotkách zachycené výrobní linky končily v nedohlednu.

Vystavováno bylo 3D rozpoznávání objektů (JNRS).
Výrobních buněk bylo na výstavišti bezpočet (Shanghai Machine Tools Works).

Velké množství automatizované výroby bylo k vidění v hale N2, kde lisy pro postupové nástroje, karosářské lisy, ohraňovací lisy a další stroje spojené se zpracováním plechu byly povětšinou vybaveny nějakou více či méně sofistikovanou formou manipulace. Dále se pojďme věnovat třískovým technologiím.

Příběh jedné koncepce. Pod evropským patentem EP0290615 (a dalších dle regionu působnosti patentu) firmy Fanuc, je (byla) chráněna koncepce pick-up zásobníku nástrojů, který je umístěn před vřeteníkem svislého obráběcího centra. Chráněno je (bylo) několik variant těchto konceptů a konstrukčních řešení u významných patentových úřadů. Na veletrhu si nešlo nevšimnout, že tento nadčasový koncept automatické výměny nástrojů zařadila řada firem do výrobního programu – stejně jako když umělci převezmou populární píseň do svého repertoáru.

Na přiložených obrázcích je přehled devíti strojů (nestojím si za tím, že to jsou úplně všechny stroje od všech firem, které tento koncept stroje vystavovaly). Právě stroje této koncepce, zejména od firmy Fanuc, výrobci mobilních telefonů rádi využívají pro frézování hliníkových těl telefonů. Standardně se stroje vyrábějí jako jednovřetenové, firma Pratic vystavovala dvouvřetenovou realizaci pro poměrně jednoduché vrtání otvorů. Na konci série obrázků jsou ukázány pouze zásobníky nástrojů vyráběné specializovanými výrobci (Fanuc, Cato, Taikan, Feller/FFG, Akira-Seiki, Harvest Star, Pratic, Pragati, Poju).

Špičkovou výrobní techniku vystavovala firma Beijing Jingdiao Group. Na stánku u stroje JDGR 200 A10H bylo vystaveno ocenění za nejlepší exponát veletrhu. Stoj se pyšní vysoce přesnou výrobou, kdy jakost povrchu obrobené plochy třískovým obráběním je obdobná zrcadlu, v reálu dokládáno na odrazu listu na kulové ploše.

Oceněný stroj JDGR 200 A10H (Beijing Jingdiao Group)
Výsledky obrábění zakřivené plochy (Beijing Jingdiao Group)

V souvislosti s touto firmou uvádím ještě jednu zajímavost. Přímo ve své expozici Beijing Jingdiao Group nabízela v čínštině a v angličtině na 240 pracovních pozic, resp. profesí, s uvedením minimálního vzdělání, které bylo téměř výhradně vysokoškolské, pro pozici Mechanical Design Engineer poptávali dokonce na 35 odborníků s doktorátem.

Jedním z domácích vystavovatelů, který vybočoval ze standardů, byla státní firma AVIC. Firma se zabývá hlavně výrobou letadel, leteckých motorů či energetických zařízení. Její fungování a její růst a vývoj, jak ji delší dobu sleduji, je obdobou firem z automobilového (Hyundai) či nám blízkého českého obuvnického průmyslu (Baťa). Z prezentace firmy evidentně vyplývá, že je nucena si pro své specifické výrobky vyvíjet specifické výrobní technologie, např. aditivní či hybridní. A už se dostala do fáze, kdy je nabízí zákazníkům. Nestandardní výrobní stroje nabízela rovněž firma TOPNC. Představila robotické obrábění, svařování, nýtování … rovněž pro letecký průmysl.

Expozice firmy AVIC. Co poster, to tecnická zajímavost.
Robustní frézka FSW-VMC1270 (TOPNC)Veletrh CCMT byl bezpochyby pro čínské firmy i návštěvníky důležitou událostí. Na řadě míst se okolo exponátů tvořily více či méně velké hloučky dle atraktivnosti exponátu. Mezi řadu velmi unikátních expozic patřila ta tchajwanské firmy FFG (Fair Friend Group). Má nadnárodní působnost a je považována za největšího dodavatele výrobní techniky na světě. Zastupuje 39 výrobců a má 53 výrobních závodů po celém světě. Firma vystavovala stroj s pick-up zásobníkem Feller TC-20α. Stroj byl zakomponovaný do automatizované výrobní soustavy (samozřejmě ve veletržní velikosti a úpravě), přičemž stroje byly propojeny autonomním samochodným manipulátorem, který rozvážel sady dílců mezi jednotlivé stroje. Na obrázku je vidět vedle stroje monitor, na kterém je promítána plocha, po které se manipulátor pohyboval a jejíž digitální obraz vytvářel. Celou linku programoval, dozoroval a řídil čínský mladík s image hrdiny Neo z firmu Matrix (avšak oděn v plášti z červeného sametu). Korzoval okolo svého díla a sledoval přetlak okolo expozice. Když něco ladil, byl na monitorech navíc vidět zdrojový kód programů. Hned přes uličku vystavovala bezejmenná firma Vorrichtung na srážení hran na plechových tabulích, plotnách a trubkách. Z jedné strany se ozývala hlasitá prezentace výrobní továrny budoucnosti, z druhé hlučné vrčení ruční frézky. Třísky létaly až do prostoru skenovaného robotem, i na samotného robota, návštěvníci natahovaly krky, jedni tu, druzí tam, aby jim nic neuniklo. Jen čínský Neo chladnokrevně kroužil okolo svého díla a létajícími třískami zjevně opovrhoval. Cirkus. Hodí se dodat, že počet fanoušků těchto diametrálně rozdílných technologií byl v podstatě stejný.
Souboj o přízeň diváků – srážení hran na potrubí vs. robotická vozítka (FFG)

Tato perlička z veletržního dění ukazuje na realitu Číny, kterou „vědecky“ popisují například RCA indexy (Revealed Comparative Advantage). Jedná se o objektivizovatelné nástroje, jak porovnat jednotlivé země. Zejména RCA indexy v oblasti technologické náročnosti dobře „popisují“ Čínu (a samozřejmě další země) a ukazují, že Čína se nachází mezi dvěma extrémy. Srovnatelná špičková technologická vyspělost s Japonskem, USA, a vedle toho obrovský podíl nízce kvalifikovaných lidí a tomu odpovídající technologická úroveň používaných technologií.



RCA indexy, Technologická náročnost výroby (Michal Mejstřík, Strategie konkurenceschopnosti a výchozí náměty NERVu, 2011).
Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Studentům uvádím příklad, že čínská kopie nůžek na okrasný plot (třeba od firmy Fiskars) bude k nerozeznání od svého vzoru. Jen životnost ostří tohoto levného výrobku bude úměrná znalostem nauky o materiálu jejich tvůrců. Nůžky jako produkt s nízkou přidanou hodnotou – typický představitel produktů v této low-tech kategorii. Avšak časy se rychle mění. Zejména v oblasti technologických lídrů. Přiznejme si, kdo z nás před třemi lety věděl/tušil, že budou mít čínští výrobci telefonů tak nepřehlédnutelné objemy prodejů, budou na trhu dodávat tolik značek atd. A blíží se doba, kdy začnou expandovat automobilky. Opět si přiznejme, kdo před 15 lety tušil, že se korejské automobily Hyundai jako česká auta budou vyrábět na Moravě. Čínská auta vystavovaná na letištích (i viděna v ulicích) se vedle západní produkce nemají zač stydět. Jestli vykazují funkční a provozní znaky analogické k nůžkám na plot, to nemohu posoudit.

Ke cti pořadatelů je, že na šanghajským CCMT (resp. CIMT Peking) jsou firmy, s jejichž expozicemi se nikde na světě nesetkáme. Bezesporu jakákoli konfrontace s realitou nikomu neuškodí. Ani na úrovni veletrhu, ani na úrovni národního hospodářství. Zmíněný text doc. Mejstříka již před sedmi lety obsahoval závěr: „Evropská unie za posledních 10 let ztratila náskok před Čínou jak v oblasti výroby s potřebou vysoké technologické náročnosti, tak s vysokým obsahem kvalifikované pracovní síly.“

Na závěr nelze než konstatovat, že čínské veletrhy jsou nejlepším místem pro cestu za exotickou (výrobní) technikou. Stále platí, že do výrobních hal výrobců letadel, automobilů a dalších se jen tak nedostaneme. Přitom Čína samotná je dobrou exkurzí za asijskou realitou. A ještě hodně dlouho bude platit, že mezinárodní rychlík z Varšavy do Prahy jede vzdálenost 747 km podle jízdního řádu po dobu 8 hodin 21 minut, a staví ve 22 stanicích, vedle toho rychlíkem Šanghaj – Peking, vzdálenost cca 1 500 km, absolvujete za 5,5 hodiny.

Lubomír W. Novotný, Šanghaj, Čína

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 180642
Datum: 06. 06. 2018
Rubrika: Servis / Reportáž
Seriál
Firmy
Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Související články
Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Obráběcí stroje pro produkční výrobu

Po sérii článků v minulém vydání se v posledním poohlédnutí po letošním hannoverském veletrhu EMO věnujeme důležité oblasti, a to jednoúčelovým strojům. I v letošním ročníku byla část expozic věnována této komoditě pro produkční výrobu a my se podíváme, co trh zákazníkům nabídl. Proč? Menším dílem proto, že se jim dlouhá léta autor (nejen) profesně věnuje, dílem podstatným proto, že jsou na nich „bytostně“ závislé veškeré obory nejen strojírenské či technické, ale i stavebnictví, telekomunikace, zdravotnictví a další.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit