Témata
Reklama

EMO Hannover potřetí – brousicí stroje

Další díl našeho poohlédnutí po zářijové výstavě výrobních strojů, nástrojů a příslušenství EMO jsme věnovali nepřehlédnutelné oblasti zde prezentované – technologii broušení. Co všechno skrývaly kryty strojů, vám přináší následující řádky.

Tento článek je součástí seriálu:
Světové veletrhy obráběcí techniky
Díly
Doc. Petr Kolář

Inženýrský i doktorský titul v oboru Výrobní stroje a zařízení získal na Fakultě strojní ČVUT v Praze. Zde se i následně habilitoval. Od roku 2001 pracuje ve Výzkumném centru pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (RCMT), které je od roku 2012 organizační součástí Ústavu výrobních strojů a zařízení FS ČVUT. V letech 2015-2019 pracoviště vedl. Působí též na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT v Praze a na Fraunhofer IWU Dresden. Odborně se zabývá výzkumu a spolupráci s průmyslovými firmami v tématech dynamického chování výrobních strojů, chytrými výrobními stroji a Průmyslem 4.0.

Třískové technologie pracující s nástroji s definovaným tvarem břitu zaznamenaly v minulé dekádě výrazný rozvoj. Některé z nich, např. tvrdé soustružení a frézování, se začaly svými dobrými výsledky v oblasti dosažitelné drsnosti povrchu a schopnosti opracovat kalený povrch přibližovat technologii broušení, a na to musela tato tradiční technologie odpovídajícím způsobem reagovat.

Reklama
Reklama
Reklama

Integrita povrchu – klíčový faktor současnosti

Pojmem integrita povrchu se rozumí souhrn faktorů popisujících vlastnosti obrobené plochy – např. drsnost, mikrotvrdost nebo průběh napětí v povrchové vrstvě. S rozvojem technicky náročných oborů, jako je letecký a kosmický průmysl nebo energetické stroje, je sledování integrity povrchu věnována značná pozornost. To znamená, že důležitá není pouze dosažená drsnost povrchu, ale také pnutí v materiálu vzniklé v důsledku výrobní technologie. Toto vnitřní napětí se při zatížení součásti v provozu sčítá s provozním napětím. Výsledkem může být překročení limitních hodnot napjatosti a vznik mikrotrhlin na povrchu dílu, které mohou způsobit poškození součástky a havárii celého zařízení.

Obr. 1a. Průběh vnitřního pnutí v povrchové vrstvě po opracování různými technologiemi
Obr. b. Průběh vnitřního pnutí v povrchové vrstvě po opracování různými technologiemi
Obr. c. Průběh vnitřního pnutí v povrchové vrstvě po opracování různými technologiemi
Obr. d. Průběh vnitřního pnutí v povrchové vrstvě po opracování různými technologiemi

Z hlediska integrity povrchu má broušení mezi třískovými technologiemi stále významnou výhodu. V březnu 2007 byla mj. na konferenci High Speed Machining ve španělském San Sebastianu prezentována experimentální studie [1] italského výzkumného týmu, který porovnával výsledné charakteristiky obrobeného kaleného povrchu po opracování různými třískovými technologiemi. Obr. 1 znázorňuje některé publikované průběhy hlavních napětí v povrchové vrstvě po obrobení technologiemi broušení a tvrdého soustružení. Na obr. 1a je vidět průběh napjatosti po broušení povrchu běžnými řeznými parametry, na obr. 1b je po opracování jemným broušením. V obou případech je ve vrchní vrstvě tlakové pnutí, které přechází do mírného takového napětí ve větší hloubce. Tento průběh je z hlediska funkce dílu velmi výhodný. Naproti tomu na obr. 1c vidíme po tvrdém soustružení tahové napětí v horních vrstvách obrobeného povrchu. To je nevýhodné právě z hlediska vzniku povrchových mikrotrhlin. Ještě horší charakteristiky bylo dosaženo při tvrdém soustružení s podporou laseru – viz obr. 1d. Tahové napětí v povrchové vrstvě je ještě větší v důsledku ohřevu materiálu. Ačkoliv je laserový paprsek schopen pracovat v malé oblasti, je jeho vliv na kvalitu výsledného povrchu značně negativní.

Technologická pozitiva broušení jsou dále podpořena aktivním přístupem výrobců brusek k zákazníkovi a jeho cílové výrobě. To vedlo v konstrukci strojů jednak ke specializaci strojů pro zvýšení jejich produktivity, a jednak naopak ke zvětšení univerzality použití brousicích strojů rozšířením jejich technologických možností. Dnes lze tedy na trhu s brousicími stroji nalézt tyto skupiny strojů:

  • univerzální brousicí stroje;
  • speciální brousicí stroje;
  • pětiosé brousicí stroje a brousicí centra;
  • brousicí stroje a centra pro kombinované technologie.
  • orientace na speciální řešení zajišťující maximální přesnost a stabilitu výroby – zdůraznění prvků, které bruskám zaručují lepší vlastnosti než strojům pro technologie s definovanou geometrií břitu;
  • orientace na univerzalitu, která snižuje cenu stroje – sbližování konstrukce s provedením soustružnických a frézovacích strojů.

Poznámky ke komponentům současných brousicích strojů

Obr. 2. Řez ložem z minerální litiny firmy ELB

Lože strojů

Ze stejných důvodů, tedy kvůli stabilitě a dobrému tlumení, a dále kvůli snížení tepelných deformací, vyrábějí někteří výrobci lože litá z minerální litiny. Příkladem jsou např. stroje Studer nebo ELB. Stroje Tschudin mají lože ze žulového monobloku.

Svařence, které se pro stavbu nosných soustav stále více používají u frézovacích center, je možno ojediněle najít i u brousicích strojů. Svařováná lože používají např. brusky Reform nebo Morara.

Prstencové motory

Lineární motory

Obr. 3 Bruska Studer S12 s magneticky předepnutým hydrostatickým vedením

Stroj Studer S12 je malá hrotová bruska, kterou výrobce propaguje jako vysoce dynamický a velmi přesný stroj. Rozteč hrotů je 150 mm, výška hrotů je 175 mm. Stroj má lineární motory a hydrostatická vedení v obou lineárních osách. Firma Studer uvádí, že její řešení „magneticky předepnutého hydrostatického vedení” je patentováno. Řešení bez metalického kontaktu umožňuje posun osy po krocích o velikosti 10 nm. Stroj dosahuje maximálních rychlostí 30 m.min-1 a zrychlení 3 m.s-2

Jiným strojem s přímými pohony je bruska Morara MT 1000DLX. Lineární a prstencové jsou použity pro všechny lineární osy i rotační osy stroje. Vřetena jsou poháněna integrovanými elektromotory. Rozteč hrotů je 1 040 mm, výška hrotů 255 mm. Maximální rychlost pojezdu lineárních os je 20 m.min-1

Obr. 4. Bruska Morara MT 1000DLX

Inovace v oblasti nástrojů

Pro technologii HSG (vysokorychlostní broušení) se dnes nejčastěji používají kotouče s CBN. Řezné rychlosti v oblasti 200 m.s-1 vyžadují vysoké otáčky i u kotoučů velkých průměrů. Tyto kotouče obvykle jsou značně těžké, což při požadovaných otáčkách zvyšuje požadavky na vyvážení kotouče. Velká hmotnost kotouče také snižuje dynamické vlastnosti vřetena. Na EMO bylo možno vidět odpověď výrobců brusných nástrojů na tento problém – nové kompozitové kotouče vyztužené uhlíkovými vlákny. Kotouče vystavovala např. firma Noritake pod názvem High Mach nebo firma Mach Rotec pod názvem Mach Disc. Zatímco druhá jmenovaná firma vyrábí pouze kotouče (polotovary nástrojů), firma Noritake dodává kompletní nástroje. Právě kombinace kompozitového kotouče a slinutého CBN byla prezentována jako nejlepší řešení pro HSG. Tyto nástroje jsou schopny ve srovnání s kotouči z korundu nebo klasického CBN dosáhnout větší výrobní výkonnosti, lze prodloužit interval mezi orovnáním a obrobená plocha má příznivější průběh napětí v povrchové vrstvě.

Obr. 5. Kompozitový brusný kotouč Noritake s vrstvou slinutého CBN

Ukázky strojů vystavovaných na EMO

Univerzální brousicí stroje

Obr. 6. Hrotová bruska Kellenberger Kel-Varia s ukázkou konfigurací brousicího vřeteníku
Obr. 6. Hrotová bruska Kellenberger Kel-Varia s ukázkou konfigurací brousicího vřeteníku
Obr. 6. Hrotová bruska Kellenberger Kel-Varia s ukázkou konfigurací brousicího vřeteníku
Obr. 6. Hrotová bruska Kellenberger Kel-Varia s ukázkou konfigurací brousicího vřeteníku

Především hrotové brusky jsou výrobci nabízeny se širokým spektrem provedení brousicích vřeteníků tak, aby počet, uspořádání a parametry každého vřeteníku vyhověly konkrétním požadavkům zákazníka. I z tohoto důvodu jsou stroje vybavovány řídicími systémy s přehledným rozhraním pro programování stroje. Příkladem může být stroj Kellenberger Kel-Varia. Stroj je vybaven hydrostatickým vedením ve všech lineárních osách a hydrostatickým uložením vřetena. Lze ho osadit různými typy ortogonálních, diagonálních nebo tandemových brousicích vřeteníků. Firma je nabízí v celkem 28 variantách.

Obr. 7. Univerzální hrotová bruska Studer S31
Obr. 8. Lože brusky Studer S31 z Granitanu a detailní pohled na vedení lineárních os
Obr. 8. Lože brusky Studer S31 z Granitanu a detailní pohled na vedení lineárních os

Dalším příkladem univerzálních brousicích hrotových brusek je řada S firmy Studer. Bruska S31 (obr. 7) má vzdálenost mezi hroty 650 ÷ 1 000 mm a výšku hrotů 175 mm. Její větší sestra S40 má rozteč mezi hroty 1 000 ÷ 1 600 mm a výšku hrotů 175 nebo 225 mm. Společným konstrukčním rysem všech brusek Studer je lože z polymerbetonu Granitan S103, kluzná vedení lineárních os obložená materiálem s označením Granitan S200 se speciální povrchovou strukturou. Tato kombinace dle firmy Studer zajišťuje dobrou termickou stabilitu konstrukce, zlepšené tlumení vibrací ve srovnání s běžnou litinou, vysokou přesnost, dobrou únosnost a minimální Stick-Slip efekt. Vedení je navíc prakticky bezúdržbové. Také tyto stroje jsou nabízeny s možností různé konfigurace brousicího vřeteníku. Otáčení vřeteníku okolo osy je možné polohovat. Pohon osy je šnekovým převodem, zpevnění v poloze pomocí Hirtova ozubení. Brousicí vřetena stroje S31 jsou mají pohon integrovaným elektromotorem. Firma Studer nabízí pod označením S33 tzv. ekonomické provedení stroje S31. Levnější stroj S33 má zmenšené možnosti vybavení stroje a zjednodušené ovládání s menším počtem funkcí. Pro firmu je to nabídka univerzálního stroje pro segment méně náročných zákazníků.

Obr. 9. Bezhrotá bruska Tschudin ecoLine
Obr. 10. Nosná soustava brusky Tschudin ecoLine z granitu
Obr. 10. Nosná soustava brusky Tschudin ecoLine z granitu

Jako příklad univerzální bezhroté brusky lze uvést stroje Tschudin řady ecoLine a granitLine. Stroje mají tři (ecoLine) nebo šest řízených os (granitLine) umožňujících podélné a zapichovací broušení vnějších kruhových ploch. Brousicí a podávací vřeteník jsou přišroubovány na žulové lože uložené ve svařovaném rámu. Pro lineární osy jsou použita kuličková vedení. Stroje mají maximálně zjednodušenou konstrukci, která však umožňuje snadnou automatizaci provozu stroje. Brousicí vřetena jsou opět navržena jako elektrovřetena.

Do kategorie univerzálních brousicích strojů patří také brusky pro broušení na plocho. Také tyto stroje byly na EMO vystavovány. U těchto strojů jsou ve srovnání s hrotovými bruskami používány častěji alternativní materiály v konstrukci loží. Důvodem je požadavek na vysokou rychlost vratného pohybu, který je zdrojem chvění konstrukce, u níž jsou tedy požadovány zlepšené tlumicí vlastnosti. Lože z minerální litiny používají např. brusky firmy ELB. Také jsou více nasazovány pohony pohybových os lineárními motory nebo kuličkovými šrouby s přímo připojeným motorem. Jedním z takových strojů je Blohm Planomat HP CNC, jehož lineární osy pohánějí kuličkové šrouby bez vložených převodů.

Speciální brousicí stroje

Obr. 11. Bruska na vačkové hřídele Schaudt CamGrid L synchro

Příkladem těchto strojů může být např. řada CamGrind firmy Schaudt. Stroje jsou nabízeny se širokou paletou uspořádání brousicích vřeten s korundovými nebo CBN kotouči, které mohou být na stroj instalovány podle konkrétních potřeb zákazníkovy výroby. Pro rozšíření možností obrábění je nabízeno u velikosti L provedení Synchro. Tento stroj má dva pracovní prostory. Stroj může být připraven v provedení pro zvýšený výrobní výkon (pokud jsou v obou prostorech stejné vřeteníky) nebo v provedení pro větší univerzalitu operací (pokud jsou instalovány odlišné vřeteníky).

Pětiosé brousicí stroje a brousicí centra

Obr. 12. Stroj Reform Broachmaster a ukázky jeho možných operací
Obr. 12. Stroj Reform Broachmaster a ukázky jeho možných operací

Příkladem víceosého brousicího stroje je šestiosá univerzální bruska Reform Broachmaster. Stroj má šest souvisle řízených os: brousicí vřeteník je polohován ve dvou lineárních () a dvou rotačních () osách, obrobek koná posuv v ose a unášecí vřeteno má řízenou osu . Vzdálenost hrotů může být max. 3 000 mm, průměr největšího broušeného obrobku je 400 mm. Brousicí vřeteno má nástrojové rozhraní HSK 63C a umožňuje pracovat s nástroji o průměru 40 až 250 mm řeznou rychlostí 32 až 100 m.s-1. Výměna nástrojů je manuální. Díky svým kinematickým schopnostem stroj umožňuje podélné a zapichovací broušení vnějších válcových ploch, podélné a šikmé broušení profilů a výrobu a ostření velkých nástrojů (např. odvalovacích fréz na ozubení).

Obr. 13. Brousicí centrum Bridgeport FGC
Obr. 14. Pohledy do pracovního prostoru centra FGC
Obr. 14. Pohledy do pracovního prostoru centra FGC
Obr. 15. Zásobník nástrojů centra Bridgeport FGC

Příkladem brousicího centra je stroj Bridgeport FGC (Flexible Grinding Centre). Stroj má vertikální brousicí vřeteno s maximálními otáčkami 8 000 min-1 a výkonem 38 kW, které se pohybuje ve třech lineárních osách. Na tubusu vřetena je umístěno otočné rameno s přívodem chladiva, které se natáčí podle toho, ve kterém místě je kotouč v kontaktu s obrobkem. Ten je upnut na otočném a naklápěcím stole. Nástroje mají rozhraní SK40 (volitelně HSK63) a jsou automaticky vyměňovány ze zásobníku nástrojů. V zásobníku může být buď 12 nástrojů o maximálním průměru 250 mm nebo 16 nástrojů o maximálním průměru 220 mm. Kotouče mohou být orovnány kotoučovým orovnávačem, který je umístěn v pracovním prostoru.

Obr. 16. Pracovní prostor brousicího centra Blohm Prokos

Stejné operace může provádět i brousicí centrum Blohm Prokos. Vřeteno je umístěno v naklápěcím vřeteníku (osa ) a může se pohybovat ve dvou lineárních osách (). Obrobek je upnut na otočném stole (osa ), který koná přísuv (osa ). Vřeteno má maximální otáčky 12 000 min-1 a výkon 35 kW. Osa má maximální posuvovou rychlost 120 m.min-1, což lze využít při technologii broušení na plocho. Nástroje mají rozhraní HSK 63 a do zásobníku se jich vejde dvanáct.

Brousicí stroje a centra pro kombinované technologie

Nejčastěji se jedná o kombinaci tvrdé soustružení – broušení. Stroje pro obrábění dlouhých štíhlých dílů mají koncepčně obvykle horizontálně orientovanou osu obrobku, který je na jedné straně upnut do unášecího vřetena a na druhé straně buď opřen v hrotu koníka nebo upnut do protivřetena. Brousicí kotouč koná posuv a přísuv do řezu. Unášecí vřeteno disponuje takovými parametry, aby umožnilo soustružnické operace. Pro soustružení mají stroje revolverovou hlavu se soustružnickými nástroji, která se také obvykle pohybuje ve dvou osách. Stroje jsou určeny pro opracování rotačních ploch hřídelových součástí, takže nemají osu

Stroje pro obrábění krátkých a přírubových součástí mohou být opracovány na strojích s horizontální nebo vertikální osou obrobku. Vertikální stroje nemají protivřeteno a často ani koník, takže opracování hřídelí nepatří mezi obvyklé operace na těchto strojích. Jsou však přizpůsobeny pro velkosériovou vysoce produktivní výrobu. Soustružnické vřeteno, které při broušení slouží také jako unášecí, koná přísuv a posuv do řezu. Nástroje, tj. brousicí kotouč a soustružnické nože, jsou umístěny ve vřeteníku, resp. revolverové hlavě, které se nepohybují. Přísuvová osa má prodloužený zdvih tak, aby bylo možno s obrobkem vyjet z pracovního prostoru a odložit díl na dopravník polotovarů.

Obr. 17. Řez strojem Studer S242 a ukázka možné konfigurace jeho nástrojů

Příkladem strojů pro soustružnicko-brousicí operace s horizontální osou obrobku je stroj Studer S242. Na šikmém loži je umístěno unášecí soustružnické vřeteno a koník. Přísuv a posuv koná ve dvou osách brousicí vřeteno nebo revolverová hlava. Stroj je možno osadit různým provedením a konfiguracemi brousicího vřeteníku a revolverové hlavy.

Jiným podobným strojem jsou stroje firmy Degen řady GrindTurn. Podle velikosti obrobků jsou vyráběny ve třech rozměrových řadách. Stroje stavbou vycházejí ze soustruhu s protivřetenem, který může být volitelně osazen jedním nebo dvěma brousicími vřeteníky a revolverovou hlavou se soustružnickými nástroji. Největší řada s označením Gama má maximální délku obrobku 400 mm a průměr 42 mm. Vřetena mají největší otáčky 6 000 min-1 a výkon 28 kW. Ke stroji je možno připojit podavač tyčí.

Obr. 18. Schéma kinematiky stroje Meccanodora Vertical Zero a ukázky jeho možností obrábění
Obr. 18. Schéma kinematiky stroje Meccanodora Vertical Zero a ukázky jeho možností obrábění

Koncepci popsanou v úvodu kapitoly má soustružnicko-brousicí novinka Vertical Zero od italské firmy Meccanodora. Vertikální pick-up vřeteno s maximálními otáčkami 5 000 min-1 a výkonem 17 kW koná posuv a přísuv do řezu proti stacionárně umístěným nástrojům. Revolverová hlava má 6 nástrojových pozic. Brousicí vřeteno je umístěno na naklápěcí ose se zdvihem 80°. Maximální vertikální pojezd je 400 mm. Skrz stroj prochází dopravník s polotovary a hotovými díly.

Mezi tradiční výrobce vertikálních soustruhů patří firma Emag. Na EMO vystavovala inovovaný stroj VTC 315 DS, který umožňuje technologie tvrdého soustružení a broušení. Stroj má nehybné vertikální soustružnické vřeteno, proti němuž je umístěn koník. Na stroji je tedy možno obrábět i hřídele. Přísuv a posuv koná revolverová hlava, která je mj. osazena úchopnou hlavicí pro manipulaci s obrobky, a brousicí vřeteník.

Obr. 19. Stroj Emag VTC 315 DS
Obr. 20. Manipulace obrobku hlavicí v revolverové hlavě stroje Emag VTC 315 DS

Na EMO bylo možno vidět i několik strojů pro kombinované technologie broušení a frézování. Stroje jsou velmi podobné brousicím centrům popsaným v předchozí kapitole, umožňují však i frézovací a vrtací operace. Tyto stroje vystavovala např. firma Makino nebo Hardinge.

Účast českých výrobců na EMO

Stánek firmy Erwin Junker byl v hale 11 nepřehlédnutelný, neboť spolu se stánkem skupiny Schleifring patřil k největším. Firma změnila způsob prezentace a vystavovala především typické obrobky svých zákazníků, čímž demonstrovala své obchodní úspěchy při dodávkách strojů do automobilového průmyslu. Jediným fyzicky vystaveným strojem tak byla univerzální hrotová bruska Grindor. Jde o stroj EJ 29 Silver vyrobený v Číně ve společném německo-čínském závodě. Firma Erwin Junker se tak zařadila po bok dalších velkých výrobců, kteří tímto způsobem expandují na rozsáhlý asijský trh.

Stánek TOS, a. s., byl menší, ale firma vystavovala dva stroje: univerzální hrotovou brusku BUC 63 C CNC a bezhrotou brusku C250. Prvně jmenovaný stroj byl prezentován v novém designu v elegantním dvouodstínovém šedém provedení. Zájem návštěvníků veletrhu o oba stroje ukazuje, že po spojení bývalého Cetosu s čelákovickým výrobcem soustruhů, firmou TOS, a velké restrukturalizaci podniku se tomuto tradičnímu českému výrobci brusek s největší pravděpodobností opět blýská na lepší časy.

Shrnutí

Tyto výsledky byly získány za finančního přispění Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v rámci podpory projektu výzkumu a vývoje 1M0507.

Ing. Petr Kolář

VCSVTT, ČVUT v Praze, Fakulta strojní

Použitá literatura:

[1] García Navas, V., Ferreres, I., Maratón, J. A., Gil Sevillami, J.: Hard Turning Plus Grinding – A Combination to Obtain Good Surface Integrity in AISI O1 Tool Steel Machined Parts. In: Proceedings of the Sixth International Conference High Speed Machining. 2007, San Sebastian, Spain.

[2] Katalogy a prospekty výrobců brousicích strojů a nástrojů

P.Kolar@rcmt.cvut.cz

www.rcmt.cvut.cz

Reklama
Vydání #12
Kód článku: 71219
Datum: 18. 12. 2007
Rubrika: Trendy / Obrábění
Seriál
Firmy
Související články
Pohodlné upínání magnetem

Pokud jde o úsporu času při seřízení a upnutí obrobků bez deformace, je elektricky aktivovaná technologie permanentních magnetů považována za špičkový systém. S trochou konstrukční zručnosti mohou být během sekundy a bez deformace upnuty a z pěti stran obrobeny především velkoformátové díly. Ani v oblasti standardních modulů nezůstává vývoj bez odezvy. Moderní magnetické upínací desky umožňují optické nebo automatizované monitorování upínacího procesu.

Strojírenské podniky v době pandemie

Pandemie koronaviru uzavřela hranice naší republiky a zahraniční pracovníci se nedostanou do zaměstnání. Řada domácích zaměstnanců musela nastoupit do karantény. Mnoho českých strojírenských podniků se tak dostalo do nemalých problémů. Firma Grumant hledala recept, jak se takovým problémům vyhnout nebo alespoň minimalizovat jejich následky.

Prediktivní diagnostika přesnosti CNC strojů

Jak přesný je náš stroj? Můžeme jeho parametry nějak zlepšit? Je stále ještě ve stavu, který předpokládáme? Často je obráběcí stroj pro uživatele černou skříňkou, která v optimálním případě produkuje shodné výrobky. Nemusí to tak zůstat a stav strojů lze i cíleně zlepšovat.

Související články
Kloubový robot uvnitř stroje

V oboru obráběcích strojů není potřeba japonskou společnost Okuma podrobně představovat. Je známá svým širokým sortimentem soustružnických, frézovacích a brousicích číslicově řízených obráběcích strojů. Nyní na trh přináší vlastní automatizační řešení v podobě robota Armroid.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Přesnost zvyšující produktivitu

Zakoupení obráběcího centra Pama umožnilo společnosti Tajmac-ZPS zvýšit nejen její celkovou produktivitu, ale také geometrickou přesnost při výrobě důležitých komponent pro její vícevřetenové automaty.

Novinka z varnsdorfské líhně

Přední evropský výrobce obráběcích strojů, TOS Varnsdorf, letos představil nečekanou novinku, která významně rozšiřuje nabídku výkonných obráběcích strojů z varnsdorfské líhně.

Pro větší efektivitu ve výrobě

Spolupráce mezi výrobcem obráběcích strojů Hurco a dodavateli automatizovaných nakládacích systémů má za následek vyšší produktivitu a větší výnosy. Automatizované nakládání umožňuje rozšíření kapacity v kusové a malosériové výrobě bez potřeby dalšího personálu pro obsluhu strojů. Nakládací roboty je možno také využít v bezobslužných směnách nebo o víkendech.

Vlajková loď pětiosého obrábění

Český výrobce obráběcích strojů Kovosvit MAS v letošním roce slaví úspěch se svojí high-tech produkcí, zejména s pětiosými vertikálními obráběcími centry řady MCU. Tyto stroje se daří firmě umísťovat na náročné trhy Evropské unie i jinde ve světě, cenné reference sbírají především v leteckém průmyslu.

Československá stopa u nového rekordu

Nový rekord počtu návštěvníků jsme zaznamenali na letošním technologickém setkání WFL Millturn Technologies.

Vyvrtávání hlubokých otvorů

V současné době jsou kladeny stále vyšší nároky na nástroje pro obrábění. Čím dál více se obrábí těžkoobrobitelné a různé nestandardní materiály. K tomu jsou obrobky po konstrukční stránce čím dál složitějšími.

Optimalizace soustružení korozivzdorných ocelí

Použití korozivzdorných ocelí pro inženýrské aplikace vždy do určité míry vedlo k technickému paradoxu. Zatímco konstruktéři jsou nadmíru spokojeni s tím, jaké pevnostní vlastnosti a korozní odolnost tyto běžně používané materiály nabízejí, výrobní inženýři už jsou asi méně okouzleni jejich typickým deformačním zpevňováním a všeobecně špatnou obrobitelností. Avšak průmyslovými odvětvími, jako jsou výroba čerpadel a ventilů, výroba zařízení pro ropný a plynárenský průmysl, automobilový a letecký průmysl, jsou součásti z korozivzdorných ocelí výslovně požadovány i nadále.

Plnění požadavků na čistotu ve výrobě

Firma Rosler vyvinula pro výrobce systémů škrticích a výfukových klapek kompletní systém automatizovaného obrábění. Tento systém pokrývá operace od převzetí obrobku po třískovém obrábění přes proces surf finishingu a jemného čištění, nanesení kódu datové matice až po zabalení dílů do KLT obalů a jejich přesun do stohovacích kontejnerů.

Robot s dvojitým uchopovačem zrychlil obsluhu CNC stroje

Osvald Jensen A/S je dánská rodinná firma dodávající strojírenské produkty pod vlastní značkou. Ve své továrně v Dánsku firma vyvíjí a vyrábí součástky do převodovek pro široké spektrum využití. Zaměřuje se na produkci vysoce kvalitních šnekových převodovek, převodových ústrojí a ozubených kol nejrůznějších velikostí.

Multifunkční obráběcí centra

Tento typ obráběcích center patří do bouřlivě se rozvíjející skupiny CNC obráběcích strojů. Představuje typ obráběcího stroje, který reflektuje rostoucí požadavky uživatelů na obrobení součásti při jednom upnutí. Ve své podstatě jde o CNC stroje sdružující dvě základní operace třískového obrábění, a sice soustružení a frézování, do jednoho stroje. Kromě tohoto atributu mají tyto stroje i jiné vlastnosti, které budeme dále diskutovat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit