Investice do nového stroje nebo výrobní linky se ve firmě řeší jednou za několik let, ale důsledky dobrého či špatného rozhodnutí se projeví každý den. Nejde přitom jen o samotnou technologii, ale hlavně o to, jaký partner za ní stojí.
Veletrh výrobní techniky CIMT 2025 je již minulostí. V pátek se uzavřely brány. pekingského výstaviště. Ale v návštěvnících, zejména těch mimo Čínu (ale pochopitelně nejen jim) to, co shlédli, stále rezonuje a bude ještě dlouho. Stejně tak, jako našemu spolupracovníkovi Lubomíru W. Novotnému, který nám do redakce zaslal čtvrtý, závěrečný reportážní výstup.
Tento vstup k veletrhu CIMT 2025 je už z města Nanjing (dříve Nanking), neb v Číně platí, kdo není v pohybu, jako by nebyl. Nanjing je cca 1 200 km (autem) na jih od Pekingu a dá se sem nejrychlejším vlakem dostat za 4,5 hod. Sedím v pokoji s výhledem na rychlovlaky vjíždějící do jižního nádraží. Vzdálenost 70 m maximálně, otevřené okno. Vzhled, výbavu a rychlost souprav nemá snad cenu ani komentovat. Každá brněnská šalina i pražská tramvaj nám zprostředkovává hluk cirkulárky a otřesy srovnatelné se zemětřesením. Nostalgické vzpomínky na období páry mě naplňují. Asi tak nějak. Snad přes tento časový a geografický odstup od CIMT 2025 bude pro vás i tento poslední vstup zajímavým.
Tchaj-wan měl k dispozici celý pavilon B2 – tedy dle popisu hal. Realita je však taková, že byly promíchány čínské a tchajwanské expozice mezi evropské a americké. Ale jak byly promíchány čínské firmy mezi tchajwanské a naopak, by místo původu firem poznal znalec jazyka a či jiných nuancí.
Na výstavišti se objevilo několik vystavovatelů vícevřetenových automatů. A neuvědomuji si, že bych historicky zaznamenal nějakou významnější prezentaci strojů z produkce asijských výrobců (mimo Japonsko). Tradiční český výrobce Tajmac-ZPS má za o něco větší konkurenci. A to do slova. Na obrázku je model osmivřetenového automatu, kterým se firma Kaihung chlubila, že jej vyrobila. Průměr tyčí odhaduji na 100 až 150 mm. Tomu odpovídá robustnost manipulace s materiálem atd. Model vícevřetenového automatu z dalších obrázků je vyhotoven 3D tiskem plastem se zdařilou imitací kovu. Na dalším obrázku je pak pohled do pracovního prostoru stroje stojícího hned vedle modelu.
Město Peking předvádí svoji dotační a inovační „dovednost“ přímo naproti výstavišti. „Die Inteliligente Toilette“… jak v němčině libozvučné. Tato „budka“, výrazně větší než slavná filmová „kadibudka“ z filmu S tebou mě baví svět, je vzhledem a provedením, údržbou nad jakýmkoli běžným standardem veřejně dostupným ve městě. O tom není pochyb. Studiem použitých technologií uživatel zjistí, že je neobyčejná tím, že u vstupu je obrazovka, která ukazuje, která kabinka je volná či obsazená. V druhé půlce obrazovky běžící TV zpravodajství má zajisté zpomalující, nebo i urychlující, účinek. Zbytek výbavy sází na ověřené technologie.
Co říci na závěr? Pět hal jsem kvůli pracovním povinnostem vůbec nenavštívil. A ty, co jsem prošel (jestli to tak lze nazvat), tak pod vlivem časového presu. Ten „fealing“ z CIMT 2025, expozic firem a samotného výstaviště je opět těžko přenositelný. Nechápu, nechápu, nechápu … jak ještě v roce 2023 mohl být veletrh CIMT pouze v osmi halách „W“ a „E“. Pokud jste dočetli až sem, tak trochu tuším, co vám ze série čtyř reportáží utkví v paměti.
Jsem s pozdravem.
Lubomír W. Novotný, CIMT 2025, Peking/Nanjing
Na Velikonoční pondělí 21.4. 2025 byl v Pekingu zahájen veletrh výrobní techniky CIMT 2025. Přinášíme krátké zpravodajství z prvního dne. Organizátoři výstavy se pyšní tím, že patří mezi TOP největší světové výstavy se zaměřením na výrobní technologie, jako je evropské EMO, chicágské IMTS a tokijský Jimtof.
Tento týden probíhá v Pekingu veletrh výrobní techniky CIMT 2025. Od našeho spolupracovníka Lubomíra W. Novotného přinášíme druhý reportážní výstup. Haly na sebe bezprostředně navazují, tak by se mohlo zdát, že je to všude blízko, ale opak je pravdou. Z veletržní turistiky především bolí nohy.
V pátek se uzavřou brány 19. ročníku pekingského veletrhu výrobní techniky CIMT 2025. Od našeho spolupracovníka Lubomíra W. Novotného přinášíme třetí reportážní výstup. Tentokráte zaměřený na to hlavní, proč návštěvníci z celého světa na veletrh přijíždí. A každým rokem se vrací domů s větší beznadějí, kam se čínská produkce ubírá.
Veletrh výrobní techniky CIMT 2025 je již minulostí. V pátek se uzavřely brány. pekingského výstaviště. Ale v návštěvnících, zejména těch mimo Čínu (ale pochopitelně nejen jim) to, co shlédli, stále rezonuje a bude ještě dlouho. Stejně tak, jako našemu spolupracovníkovi Lubomíru W. Novotnému, který nám do redakce zaslal čtvrtý, závěrečný reportážní výstup.
Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.
Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.
Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.
V naší veletržní expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jsme realizovali rozhovor s jeho magnificencí, profesorem Igorem Ivanem, rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který se primárně zaměřili na rol univerzity v inovačním ekosystému, zejména ve vztahu k přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe a podpoře spolupráce s průmyslem..
Po šesti dnech se v sobotu 17. září 2022 uzavřely brány chicagského výstavišti McCormick Place na břehu michiganského jezera, které hostilo veletrh IMTS – Manufacturing Technology Show, největší veletržní událost amerického kontinentu zaměřena na obráběcí technologie a komponenty. Na 2 000 expozic bylo rozloženo v celkem devíti pavilonech zabírající výstavní plochu přes 100 tis. metrů čtverečních. Celkem se v průběhu celého veletrhu registrováno přes 86 tisíc návštěvníků.
Výroba obráběcích a tvářecích strojů představuje tradiční obor, který se po dlouhá desetiletí u nás těší velké oblibě a zastává zde jednu ze zásadních rolí inovačních procesů. Zároveň je to ale i obor (zejména sériově vyráběné stroje), který s minimálním zpožděním kopíruje celosvětový vývoj ekonomiky.
O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.
Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.
V minulém, zářijovém vydání MM Průmyslového spektra jsme přinesli otevírací rozhovor s profesorem Vladimírem Maříkem, zakladatelem a vědeckým ředitelem CIIRC ČVUT v Praze a ředitelem Institutu Equilibrium. Významný propagátor umělé inteligence se věnoval palčivým tématům, jako je zhoršující se inovativní prostředí v ČR a naléhavá potřeba třetí ekonomické transformace. Profesor Mařík kriticky poukázal na absenci skutečných lídrů a dlouhodobých vizí ve společnosti, jež brání pokroku, a upozornil na byrokracii a nedostatečnou vládní podporu vědy a výzkumu, což limituje náš potenciál například v onshoringu. Neopomněl ani představit klíčovou roli CIIRC v rozvoji špičkových technologií, výchově budoucích expertů a aplikovaném výzkumu pro průmysl, s důrazem na strategické propojení umělé inteligence a energetiky.
Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou


































