Made in Asia

Text je zaměřen na výrobní techniku hlavně z asijské produkce. Jednak se s ní na evropském trhu jen tak nepotkáte (zejména s tou typicky čínskou). A když asijské stroje uvidíte, stává se, že mohou být vydávány evropskými distributory za unijní produkt. I tak je na místě otázka, kterou si nebojí položit např. němečtí uživatelé obráběcích strojů. Je v současném majetkově propleteném světě ještě toto náš národní výrobek – např. obráběcí stroj? Kladou si jej i čeští příjemci národních, potažmo evropských dotací? Evropské stroje jsou pro tentokrát zcela mimo náš zájem. Důvod? V letošním roce se bude konat veletrh obráběcích strojů EMO, což vysvětluje „vše“.

Aby vstup do textem představované veletržní reality nebyl příliš ostrý, lze na úvod s nadsázkou konstatovat, že si pořadatelé nejspíš přečetli článek, který vyšel v MM Průmyslovém spektru o CIMT 2013. V textu jsem si trochu dělal legraci z umístění vystavovatelů v jednotlivých halách vůči světovým stranám – firmy, jež byly z „východu“, byly oslňovány zapadajícím sluncem a firmy ze západních zemí byly umístěny ve východních halách. Letos už bylo v tomto směru vše v pořádku (samozřejmě sledováno naším eurocentrickým pohledem). Areál výstaviště začal být evidentně těsný. Mnoho výrobců (např. nástrojů) muselo být spokojeno s krytými prostory mimo hlavní haly. Vedle toho mnohé vystavovatelské standardy (služby vystavovatelům a zákazníkům či návštěvníkům, zázemí veletrhu) zůstaly nezměněny – inu, tzv. čínský paradox: něco se mění/jede velmi rychle a něco…

Spolupráce východních a západních výrobců je už na denním pořádku. Novinkou je například to, že známá a tradiční německá firma Rottler vystavovala pod hlavičkou čínské firmy Yonghua. Bylo mi jejich zástupci vysvětleno, že jde o společný projekt. Jak to bude s firmou Rottler (vzpomeňme českou firmu TOS Varnsdorf a TOS Kunming), nelze jednoznačně říci. Aktuální stav na stánku popisoval strohý slogan: „German Quality Made In China Serving for Made in China 2025“.

Sdružování a skupování firem je rovněž na denním pořádku. Schiess součástí čínské SMTCL, Waldrich Coburg součástí čínské BYJC … Zajímavou aktivitou lze nazvat vznik „megaprodejce“ obráběcích strojů nazvaného Synergy Channel Alliance. Doslova zastrčený stánek v rohu třetí západní haly se pyšnil, že reprezentuje značky, jako je Chiron, Emag, FPT, Bost, Schiess, TOS Varnsdorf, Heidenhain. Mag, Hermle – celkem 24 firem. Uvidí se, kde bude mít SCA stánek za dva roky. Více netřeba v tuto chvíli dodávat.

Spojení východních a západních technologií, exaktněji řečeno tradičních výrobců komponent a čínských strojů – tak by se dal nazvat jeden z trendů veletrhu. A tím nemyslím jenom řídicí systémy, ověřovací systémy atd., jejichž výroba a vývoj jsou výrazně náročnější, než řekněme odlévání odlitků. Příkladem může být několik čínských strojů, které byly vybaveny sférickými hlavami od německé firmy Kessler. Jednou z nich byl stroj nesoucí označení YHMC GB6555SF5, od výrobce jménem Yonghua (shodné logo s firmou Rottler, avšak stánek umístěný v jiné hale). Stejnou hlavu použila i firma Ningbo Haitian Precision Machinery.

Další zajímavost. Několik po halách rozsetých stánků patřilo vystavovateli nesoucímu jednotné označení – AVIC. Jedná se o obrovskou čínskou firmu vyrábějící jednotlivé letecké díly i celá letadla, která má mnoho poboček s různou specializací. Ty jsou rozmístěny po celé zemi a například v Pekingu jsou hned dvě. Vystavovateli tedy byly výrobní závody, které nabízely výrobu přípravků, speciální technologie pro letecký průmysl i výrobní kapacity.

Pokud se v roce 2013 dalo hovořit o nástupu prezentované automatizace u obráběcích strojů, pak v roce 2015 platilo, že kdo nemanipuloval obrobky, „jako by na veletrhu nevystavoval“. Například stánek čínské firmy DMTG byl obdobně velký a naplněn výrobními technologiemi jako u japonské firmy Mazak. Jaký tedy byl mezi nimi rozdíl? Mazak se sveřepě držel osvědčeného konceptu pružného výrobního systému, jak jej dokonale umí, jak je prodává zákazníkům, a jak jej používá ve svých výrobních závodech na výrobu obráběcích strojů. Firma DMTG se věnovala masové produkci – v Číně snad ani jiná cesta v současnosti neexistuje. A stejně jako mnoho čínských firem ukázala, že dělá nejen obráběcí stroje, ale i obslužnou automatizaci – automatickou výměnu a transfer obrobků pomocí manipulátorů, které umožňují spojení strojů do výrobních buněk a linek. Firma ukázala, že mnohé umí sama, a v případě, že něco neumí, dokáže spolupracovat s japonskými i evropskými firmami.

Kuka, Fanuc, ABB – tři známé značky, které nelze spojovat s Čínou, jejichž roboty byly nejčastěji na výstavní ploše k vidění. Primát jim nelze upřít, protože je aktivně užívají čínské, korejské, tchajwanské firmy vyrábějící obráběcí stroje. Čínští výrobci, zaměřující se na výrobu robotů a manipulátorů byli jedni z nejpočetnějších výrobců vedle samotných obráběcích strojů. Jen krátký výčet značek, které se nacházely v čínských pavilonech, o nichž Evropan pravděpodobně nikdy neslyšel. Víceosé roboty: GSK, Yaskawa, Comau, Nachi, Kejie, Gona, EverRobot, YSR, ALC, MRCM, Qiang Robot a další. Manipulátory: Zhaijang LinQiang, Intelway, Ston, JNRS, JQ a další. A opravdu jsem si je nevymyslel ani s vámi nehraji scrabble. Roboty byly ukázány v řadě realizací.

Jak si stály vedle známé trojky? Čínské (popř. tchajwanské) roboty vedle zmíněné manipulace s obrobky mezi jednotlivými obráběcími centry (mezi soustružnickým a frézovacím obráběcím strojem apod.) lepily boty, srážely a odjehlovaly hrany, ohýbaly trubky, leštily těla armatur a telefonu iPhone. Pozn.: Firmy, které se jakkoli podílely na výrobě těchto telefonů, to na veletrhu uměly velmi dobře podat a prodat.

Rozšiřování působnosti a výrobního programu a patřičné veletržní propagaci tohoto úsilí se věnovalo mnoho firem. Těm, jež dočetli až sem, prozradím, že roboty začala vyrábět rovněž zmíněná firma DMTG (donedávna považovaná za největší seskupení čínských firem, ovšem na veletrhu už vystupuje jako jedna firma). Robotkům věnovala cca čtvrtinu haly. Použité roboty s velkým pracovním rozsahem byly od firmy Fanuc. Roboty vyrábí i již zmíněný BYJC, Hiwin (tradiční výrobce lineárních valivých vedení) a například i firma Shunk (německý výrobce upínací techniky).

Příkladem rozšiřování portfolia v jiné oblasti – kuličkových šroubech – může být firma Shandong Best Precision. Ta vedle šroubů (nejrůznějších velikostí a konstrukčních provedení včetně vychytávek, jakými je kuličkový šroub s pasivním tlumičem uvnitř šroubu) už vyrábí i lineární profilová vedení a elektrovřetena. A když jsme u elektrovřeten – výčet výrobců elektrovřeten přítomných na veletrhu by byl obdobně dlouhý jako v případě robotů. A například firma pod obchodními značkami Spinder, Deta a Dentron vyrábí a prodává vřetena a elektrovřetena, zásobníky nástrojů s rychlou výměnou, jednotlivé pohybové osy i celé obráběcí stroje.

Realita je taková, že jakékoli křivky (zejména) na krytování strojů znamenají na rozdíl od pravých úhlů zvýšené náklady na stroj. Na rychlost a jakost atd. obrobení součástky nemají žádný vliv. Žijeme v době, kdy se vzhled stroje ztotožňuje se značkou – výrobcem (a naopak), a také do nákupu strojů vstupují stále více lidé, kteří na vzhled dají, neboť mu rozumí. Kdyby tomu tak nebylo, z racionálního pohledu, tak by stroje klidně mohly být stále stejně zelené jako před dvaceti lety. Samozřejmě rozlišujme líbivost vs. funkčnost a ergonomii.

Číňané jsou si toho dobře vědomi a trendu se přizpůsobili. Na předloňském CIMT byl za prototyp dobrého designu (ve smyslu tvar a barva) považován stroj firmy TOS Kunming (temný stroj ve stylu auta hlavního hrdiny seriálu Knight Rider). Letos byly na veletrhu přítomna dvě designérská studia. Méně impozantní bylo Purifying Design (dělá např. pro DMTG), a opravdu velmi dobré návrhy a realizace představovalo studio Dongzhi Design. V letošním roce na líbivý vzhled strojů kladlo důraz velmi mnoho firem a „kolekce“ pro letošní sezonu hrály barvami. Stálý je trend skla pracovního prostoru dělat tmavá, snad aby nebyl vidět zašpiněný pracovní prostor, který je pak potřebné patřičně osvětlit, aby bylo vůbec na obráběnou součástku vidět. Jak ekologické…

Označení nejlíbivější exponát by si zasloužilo vícero strojů: v oblasti těžkých strojů horizontky řady TK od firmy Dalian Chiny Heavy Machinery, v kategorii středních a menších obráběcích center stroje firmy Heachin, CHMTI a stroje řady Favgol CHS firmy Chongqing No. 2 Machine Tool. Pozadu nezůstala ani firma SMTCL s designem malých strojů řady i5. Vzhled strojů můžete smi posoudit na přiložených obrázcích.

Vystavovatelé se snaží do malého prostoru dát to nejlepší, čím se mohou pochlubit. Stejně jako na každém veletrhu, i v Číně platí, že typický návštěvník je povrchní. A tak pokud součástí stánku není pracující stroj, propagační video není promítáno na plátno velké jako na koncertě popové hvězdy, nějaká laskomina není před každým exponátem atp., zůstávají mnohá sdělení návštěvníky přehlédnuta. Čínské firmy se v rámci své propagace zaměřují převážně na prezentaci strojů a výrazně méně na know-how, how-to a technický um ukrytý za jejich stroji. Dále platí, že v mnoha ohledech evropské a americké firmy žijí ve velké informační nerovnováze pramenící z jazykové bariéry. Ať procentuálně či v absolutních číslech, množství Číňanů, kteří mluví německy a anglicky, je násobně vyšší než Evropanů čínsky. Naštěstí v technice platí, „technik se podívá, technik vidí“. Proto si evropský návštěvník mohl dopřát „šok“ z toho, čím se čínské firmy a univerzity zabývají. Volumetrickou přesností, hledáním limitů vysokorychlostního obrábění (nápis posteru byl anglicky), MKP simulacemi odebírání třísky, zvyšováním přesností obráběcích strojů, obráběním těžce obrobitelných materiálů. V doprovodném posterovém programu na chodbách byly prezentovány pravděpodobně největší a nejrobustnější stroje s paralelní kinematickou strukturou, které byly vyrobeny. Výška stojanů odhadem 5–6 metrů, výkon na vřetenu 40–50kW. Dále pak například Tianjin University prezentovala systematické konstruování obráběcího stroje s podporou CAD/FEM a dalších softwarových podpor, zlepšování jakosti povrchu, řízení strojů a vylepšování interpolací. Kromě teorie byly na prezentacích připojeny reálné fotografie a výstupy.

V letošním dubnu se prostorový vystavovatelský paradox nekonal – vystavovatelé byli na straně, na které měli být. Realita výstavních hal však odrážela realitu za branami výstaviště a bezpochyby se opakovalo, že ti, co byli z Číny, to dali (chtěli dát) patřičně najevo. Velmi reprezentativní a hodnotné byly expozice výrobců z Tchajwanu a Koreje. V případě oboru výrobních strojů je neomylný evropský pohled na čínské výrobní stroje zase o něco střízlivější. A protože pořád platí, že do výrobních hal výrobců letadel, automobilů, samotných obráběcích strojů a dalších výrobních provozů se jen tak nedostanete, i CIMT, veletrh s „vůní“ exotiky, patří k těm, které stojí za zhlédnutí.

Lubomír W. Novotný

Peking, Čína

Lubomir.Novotny@toshulin.cz