Témata
Reklama

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Smyslem Strojírenského fóra je vytvářet platformy setkávání a odborníky zvát na místa, kde se nacházejí nejlepší oborové mozky a realizují se inovace v pravém slova smyslu. Pro oblast aditivních technologií pořadatelé Strojírenského fóra společnosti Exponex a MM publishing oslovili FSI VUT v Brně, pracoviště Odboru reverzního inženýrství a aditivních technologií Ústavu konstruování. Zahájení konference se ujal děkan FSI doc. Katolický, který prezentoval některé příklady spolupráce fakulty s praxí a ředitel Ústavu konstruování prof. Hartl hovořil o vlivu aditivní technologie na výuku.
První blok konference věnovaný aditivní a hybridní výrobě z kovových materiálů zahájil ředitel Svazu strojírenské technologie Oldřich Paclík. Hovořil o aktivitách evropského sdružení Cecimo na poli aditivní výroby, zmínil i první tuzemský hybridní stroj WeldPrint z dílny společnosti Kovosvit MAS a výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze.
Výsledky práce Odboru reverzního inženýrství a aditivních technologií Ústavu konstruování FSI přítomným představil doc. Koutný. Hovořil o důvodech použití 3D tiskem vzniklé mikro-prutové struktury pro optimalizaci hmotnosti konzoly. Zabýval se technologickými problémy její výroby a predikcí jejích mechanických vlastností. To vše doc. Koutný demonstroval na příkladu konzoly pro fixaci antén telekomunikačního satelitu, jež byla vyvíjena ve spolupráci s LK Engineering a TASF pro evropskou vesmírnou agenturu jako demonstrátor možnosti snižování hmotnosti využitím aditivní výroby.
Organizátoři na Strojírenské fórum pozvali zástupce VaV strojních fakult, aby prezentovali před technickou veřejností své dosavadní zkušenosti s aditivní technologií zpracování kovů a nabídli konkrétní možnosti spolupráce na tomto poli. Vystoupili zde Dr. Šafka a Dr. Ackermann z TU v Liberci, doc. Zetek ze ZČU v Plzni a zkušenosti ostravské VŠB-TU představil Ing. Hajnyš.
První blok vyvrcholil vystoupením programového ředitele GE Aviation a prezidenta a CEO pro GE CZ a SK Dr. Milana Šlapáka, který na příkladu nového turbovrtulového motoru GE Catalyst demonstroval využití aditivní technologie. Díky této technologii byli schopni zkrátit dobu jeho vývoje o 1,5 roku, což mj. stálo za vítězstvím v tendru. Jednou z výhod aditivní technologie je výroba složitých dílů, a tudíž eliminace sestav a podsestav, což v případě motoru GE Catalyst znamená náhradu 855 dílů vyrobených konvenční technologií 12 dílů aditivních.
Druhý dopolední blok byl věnovaný nekovovým materiálům. Zahájil jej jeho odborný garant prof. Petr Louda z TU Liberec přednáškou s „kacířským“ názvem: Končí doba železná? Na konkrétních příkladech, zejména v oblasti automotive, demonstroval postupný nástup nových materiálů a technologií na úkor klasických na bázi kovu. Je nesporné, že nanostrukturované kompozitní materiály výrazně zlepšují vlastnosti inovovaných strojů a zařízení. Užitné vlastnosti složených materiálů v kombinaci s ekonomickými faktory pak výrazně ovlivňují jejich aplikační potenciál a umožňují stále širší uplatnění, čehož jsme svědky již u zboží běžné spotřeby.
Jedna z prvních aplikací 3D tisku pro širší využití se realizovala ve zdravotnictví. Zkušenosti odborníků z celého světa za dosavadní dobu vývoje a aplikací jsou rozsáhlé a čeští specialisté drží krok se světem. Brněnský start-up Invent Medical je toho důkazem. Zabývá se vývojem a výrobou customizovaných zdravotnických ortéz a sportovních pomůcek vyráběných pomocí 3D tisku a dále pak designem a výrobou 3D tištěných zdravotnických modelů s využitím algorytmického a parametrického designu. Velký zájem vzbudilo vystoupení jejího spoluzakladatele a šéfdesignéra MgA. Grygara který hovořil o možnostech aplikace uceleného digitálního procesu 3D skenování, CAD a 3D tisku v ortotice a protetice.
Odpolední, třetí blok byl věnovaný praktickým zkušenostem s nasazením aditivní výroby v podání partnerů konference. První vystoupili zástupci MCAE Systems, konktrétně Bc. Drápela a Ing. Chaloupka, kteří postupně hovořili o využití a aplikaci 3D tisku metodou FDM a PolyJet s důrazem na reálné projekty z oblasti automobilového a leteckého průmyslu. Ve druhé části se věnovali aplikacím, kde již nestačí prototypování z plastu a fotopolymeru a kde je pro výrobu funkčních součástí použita metoda 3D tisku kovů metodou BMD s odlehčenou vnitřní strukturou.
Za odborníka na slovo vzatého v oblasti technologické podpory laserového spékání kovů lze bezesporu řadit Dr. Jana Hudce z firmy Misan, která se v roce 2013 stala dodavatelem této technologie od firmy Concept Laser. Své pětileté zkušenosti Dr. Hudec prezentoval ve svém vystoupení, ve kterém se zabýval základními technologickými zásadami pro přípravu stavby dílů pomocí laserového spékání. Ve druhé části vystoupení pak demonstroval typické konstrukční úpravy a prvky, které této technologii vyhovují.

Reklama
Reklama
Závěrečné dvě přednášky patřily softwarové podpoře. Ředitel firmy Advanced Engineering Dr. Hynek Purš hovořil o simulačních a optimalizačních softwarových nástrojích. Dalším řečníkem byl Ing. Jiří Těhník ze společnosti Technodat, který ve svém vystoupení přítomné seznámil jednak s první českou virtuální továrnou v rámci Centra aditivní výroby kovů a dále hovořil o způsobech podpory českých firem k jejich větší inovativnosti, dále vývoje a výroby vlastních výrobků s vlastním know-how.

Podobně jako vloni byla i letos součástí Strojírenského fóra exkurze do laboratoří. Pro účastníky zástupci Netme Centre, Ústavu konstruování a Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky připravili možnost zhlédnout celkem šest pracovišť. Laboratoř robotického 3D tisku, Laboratoř 3D tisku metodou SLM, pracoviště elektronového paprsku, první český univerzitní FabLab, Formuli Student a pracoviště virtuálního navrhování a zkoušení Power Wall.

Jako tenká červená linie se napříč diskuzemi v sále i kuloárech Strojírenského fóra táhla otázka certifikace dílů zhotovených aditivními technologiemi, zejména v oblasti automotive, aerospace či zdravotnictví, které mají své velmi přísné certifikační procesy. Současné technologie průmyslové výroby jsou známy desítky let, ověřené mnohaletou praxí a vyrobené součástky mají předvídatelné fyzikální vlastnosti. Oproti tomu u 3D tisku neexistují dlouhodobé zkušenosti s reálným používáním zhotovených dílů – opotřebení, únava materiálu. Zavést trojrozměrný tisk do běžné praxe, certifikovat výrobu jednotlivých součástek, ale i jednotlivých 3D tiskáren i vstupního materiálu, tak bude ještě stát hodně lidského úsilí, času i financí.

Roman Dvořák, Brno
Foto: Jan Hrdý

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 180625
Datum: 06. 06. 2018
Rubrika: Servis / Reportáž
Firmy
Související články
Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Co naznačila největší továrna na světě

Záruka dobrých obchodů, výkladní skříň pro mezinárodní trh, ukázka budoucnosti ve strojírenství – tak hodnotí vystavovatelé veletrh EMO Hannover 2017. Pod heslem Connecting systems for intelligent production představilo své novinky více než 2 200 vystavovatelů z 43 zemí. Tematické těžiště spočívalo v digitalizaci a propojení výrobních procesů. V centru pozornosti byly především výrobní postupy, stroje a zařízení pro zpracování a opracování kovů.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

CIMT Peking, Část 2. Win Together

Podtitul veletrhu CIMT 2019 byl: 融合共赢 智造未来. Musíte uznat, že motto veletrhu je v této pro nás exotické podobě zahaleno značným tajemstvím. Dáte-li větu do automatického překladače, výsledná myšlenka zní: fúze a výhra. Jednoduchá slova, divný obsah - tento způsob nalezení významu věty opravdu není žádná výhra. Proto se o nápravu "ztráty v překladu" pokusíme v druhém vstupu z veletrhu, ve kterém se tentokrát podíváme i za technikou.

Spjato s regiónem, otevřeno pro celý svět

Aktuálním tématem současné doby jsou diskuze o lokálních ekonomikách, jejich vlivu na inovační potenciál, vytváření firemní kultury a rozvoj podnikatelského prostředí. Jejím velkým zastáncem a propagátorem je profesor Milan Zelený. Učíme se od Baťů a jejich metody bychom měli s potřebnou modifikací upravovat pro naši dobu. Nedávno jsem měl možnost navštívit německého výrobce obráběcích strojů, společnost Hermle, která mojí optikou pohledu splňuje znaky lokální výroby s globální působností. Na každém kroku to bylo znát.

Obráběcí stroje pro produkční výrobu

Po sérii článků v minulém vydání se v posledním poohlédnutí po letošním hannoverském veletrhu EMO věnujeme důležité oblasti, a to jednoúčelovým strojům. I v letošním ročníku byla část expozic věnována této komoditě pro produkční výrobu a my se podíváme, co trh zákazníkům nabídl. Proč? Menším dílem proto, že se jim dlouhá léta autor (nejen) profesně věnuje, dílem podstatným proto, že jsou na nich „bytostně“ závislé veškeré obory nejen strojírenské či technické, ale i stavebnictví, telekomunikace, zdravotnictví a další.

Perspektivy asijských trhů

Čína se v roce 2009 stala největším výrobcem obráběcích a tvářecích strojů na světě a o dva roky později dosáhla své dosavadní největší produkce v historii v hodnotě 29,5 mld. dolarů. Od té doby tři roky po sobě dochází k postupnému poklesu až na loňský objem 23,8 miliardy dolarů v poměru 6:4 ve prospěch obráběcích strojů. Vzhledem k povaze čínského trhu obráběcích strojů a ochazování jeho hospodářství lze očekávat další pokles v produkci a spotřebě i v letošním roce 2015.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit