Témata

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Smyslem Strojírenského fóra je vytvářet platformy setkávání a odborníky zvát na místa, kde se nacházejí nejlepší oborové mozky a realizují se inovace v pravém slova smyslu. Pro oblast aditivních technologií pořadatelé Strojírenského fóra společnosti Exponex a MM publishing oslovili FSI VUT v Brně, pracoviště Odboru reverzního inženýrství a aditivních technologií Ústavu konstruování. Zahájení konference se ujal děkan FSI doc. Katolický, který prezentoval některé příklady spolupráce fakulty s praxí a ředitel Ústavu konstruování prof. Hartl hovořil o vlivu aditivní technologie na výuku.
První blok konference věnovaný aditivní a hybridní výrobě z kovových materiálů zahájil ředitel Svazu strojírenské technologie Oldřich Paclík. Hovořil o aktivitách evropského sdružení Cecimo na poli aditivní výroby, zmínil i první tuzemský hybridní stroj WeldPrint z dílny společnosti Kovosvit MAS a výzkumného centra RCMT při FS ČVUT v Praze.
Výsledky práce Odboru reverzního inženýrství a aditivních technologií Ústavu konstruování FSI přítomným představil doc. Koutný. Hovořil o důvodech použití 3D tiskem vzniklé mikro-prutové struktury pro optimalizaci hmotnosti konzoly. Zabýval se technologickými problémy její výroby a predikcí jejích mechanických vlastností. To vše doc. Koutný demonstroval na příkladu konzoly pro fixaci antén telekomunikačního satelitu, jež byla vyvíjena ve spolupráci s LK Engineering a TASF pro evropskou vesmírnou agenturu jako demonstrátor možnosti snižování hmotnosti využitím aditivní výroby.
Organizátoři na Strojírenské fórum pozvali zástupce VaV strojních fakult, aby prezentovali před technickou veřejností své dosavadní zkušenosti s aditivní technologií zpracování kovů a nabídli konkrétní možnosti spolupráce na tomto poli. Vystoupili zde Dr. Šafka a Dr. Ackermann z TU v Liberci, doc. Zetek ze ZČU v Plzni a zkušenosti ostravské VŠB-TU představil Ing. Hajnyš.
První blok vyvrcholil vystoupením programového ředitele GE Aviation a prezidenta a CEO pro GE CZ a SK Dr. Milana Šlapáka, který na příkladu nového turbovrtulového motoru GE Catalyst demonstroval využití aditivní technologie. Díky této technologii byli schopni zkrátit dobu jeho vývoje o 1,5 roku, což mj. stálo za vítězstvím v tendru. Jednou z výhod aditivní technologie je výroba složitých dílů, a tudíž eliminace sestav a podsestav, což v případě motoru GE Catalyst znamená náhradu 855 dílů vyrobených konvenční technologií 12 dílů aditivních.
Druhý dopolední blok byl věnovaný nekovovým materiálům. Zahájil jej jeho odborný garant prof. Petr Louda z TU Liberec přednáškou s „kacířským“ názvem: Končí doba železná? Na konkrétních příkladech, zejména v oblasti automotive, demonstroval postupný nástup nových materiálů a technologií na úkor klasických na bázi kovu. Je nesporné, že nanostrukturované kompozitní materiály výrazně zlepšují vlastnosti inovovaných strojů a zařízení. Užitné vlastnosti složených materiálů v kombinaci s ekonomickými faktory pak výrazně ovlivňují jejich aplikační potenciál a umožňují stále širší uplatnění, čehož jsme svědky již u zboží běžné spotřeby.
Jedna z prvních aplikací 3D tisku pro širší využití se realizovala ve zdravotnictví. Zkušenosti odborníků z celého světa za dosavadní dobu vývoje a aplikací jsou rozsáhlé a čeští specialisté drží krok se světem. Brněnský start-up Invent Medical je toho důkazem. Zabývá se vývojem a výrobou customizovaných zdravotnických ortéz a sportovních pomůcek vyráběných pomocí 3D tisku a dále pak designem a výrobou 3D tištěných zdravotnických modelů s využitím algorytmického a parametrického designu. Velký zájem vzbudilo vystoupení jejího spoluzakladatele a šéfdesignéra MgA. Grygara který hovořil o možnostech aplikace uceleného digitálního procesu 3D skenování, CAD a 3D tisku v ortotice a protetice.
Odpolední, třetí blok byl věnovaný praktickým zkušenostem s nasazením aditivní výroby v podání partnerů konference. První vystoupili zástupci MCAE Systems, konktrétně Bc. Drápela a Ing. Chaloupka, kteří postupně hovořili o využití a aplikaci 3D tisku metodou FDM a PolyJet s důrazem na reálné projekty z oblasti automobilového a leteckého průmyslu. Ve druhé části se věnovali aplikacím, kde již nestačí prototypování z plastu a fotopolymeru a kde je pro výrobu funkčních součástí použita metoda 3D tisku kovů metodou BMD s odlehčenou vnitřní strukturou.
Za odborníka na slovo vzatého v oblasti technologické podpory laserového spékání kovů lze bezesporu řadit Dr. Jana Hudce z firmy Misan, která se v roce 2013 stala dodavatelem této technologie od firmy Concept Laser. Své pětileté zkušenosti Dr. Hudec prezentoval ve svém vystoupení, ve kterém se zabýval základními technologickými zásadami pro přípravu stavby dílů pomocí laserového spékání. Ve druhé části vystoupení pak demonstroval typické konstrukční úpravy a prvky, které této technologii vyhovují.

Závěrečné dvě přednášky patřily softwarové podpoře. Ředitel firmy Advanced Engineering Dr. Hynek Purš hovořil o simulačních a optimalizačních softwarových nástrojích. Dalším řečníkem byl Ing. Jiří Těhník ze společnosti Technodat, který ve svém vystoupení přítomné seznámil jednak s první českou virtuální továrnou v rámci Centra aditivní výroby kovů a dále hovořil o způsobech podpory českých firem k jejich větší inovativnosti, dále vývoje a výroby vlastních výrobků s vlastním know-how.

Podobně jako vloni byla i letos součástí Strojírenského fóra exkurze do laboratoří. Pro účastníky zástupci Netme Centre, Ústavu konstruování a Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky připravili možnost zhlédnout celkem šest pracovišť. Laboratoř robotického 3D tisku, Laboratoř 3D tisku metodou SLM, pracoviště elektronového paprsku, první český univerzitní FabLab, Formuli Student a pracoviště virtuálního navrhování a zkoušení Power Wall.

Jako tenká červená linie se napříč diskuzemi v sále i kuloárech Strojírenského fóra táhla otázka certifikace dílů zhotovených aditivními technologiemi, zejména v oblasti automotive, aerospace či zdravotnictví, které mají své velmi přísné certifikační procesy. Současné technologie průmyslové výroby jsou známy desítky let, ověřené mnohaletou praxí a vyrobené součástky mají předvídatelné fyzikální vlastnosti. Oproti tomu u 3D tisku neexistují dlouhodobé zkušenosti s reálným používáním zhotovených dílů – opotřebení, únava materiálu. Zavést trojrozměrný tisk do běžné praxe, certifikovat výrobu jednotlivých součástek, ale i jednotlivých 3D tiskáren i vstupního materiálu, tak bude ještě stát hodně lidského úsilí, času i financí.

Roman Dvořák, Brno
Foto: Jan Hrdý

roman.dvorak@mmspektrum.com

Vydání #6
Kód článku: 180625
Datum: 06. 06. 2018
Rubrika: Servis / Reportáž
Související články
MM Podcast: Glosa - Poselství Garcíovi

Jsou věci, které ovlivnit nemůžeme, avšak máme možnost se k nim svobodně postavit. Pokud tak ale činíme ve stresu a se strachem, negativní dopad to jen znásobí. Naopak, uvedeme-li se do klidu s vědomím své vnitřní síly, víry a odhodlání, vše se může nakonec vyvíjet úplně jinak. 

Technická podpora vždy po ruce

Prostřednictvím nové aplikace LiveTechPro nabízí společnost Ceratizit kompetentní okamžitou technickou podporu i v období místního a národního lockdownu vyvolaného pandemií covid-19.

Názorové fórum odborníků

Výzkum a vývoj v oblasti řezných nástrojů podle doc. Jany Petrů z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (www.mmspektrum.com/200519) mj. dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování a konstrukce nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL.
Zabývá se těmito trendy také vaše společnost? Naleznou uživatelé výše popsané inovace ve vašich produktových portfoliích? Uveďte příklad.

Související články
Další krok k bezobslužné výrobě

Studie čínské univerzity Beihang, publikovaná v časopise International Journal of Production Research, přímo spojuje prediktivní údržbu s kvalitou výrobků. Jak je však pro výrobce tato dosahovaná prediktivita a vynikající kvalita u operací využívaných při soustružení oceli slučitelná se snižováním počtu pracovníků na dílenských pracovištích nebo s bezobslužnou výrobou? Článek objasňuje důvody, proč jsou pro kvalitu obráběných součástí nezbytné vhodné nástroje ve spojení s procesy zabezpečenými proti selhání.

Související články
Abeceda komunikace (nejenom) pro strojaře, Část 1. Komunikace je jako mariáš

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží nachodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak ikaždodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Pět principů pro zvýšení efektivity

Tork, spadající pod společnost Essity, uvádí na trh novou příručku představující princip „kaizen“. Díky němu mohou podniky zavést filozofii kontinuálních vylepšení.

Když je řemeslo posláním

V součinnosti se zákazníkem navrhovat nástroje s maximální hospodárností a produktivitou – to je cílem rodinné nástrojářské společnosti UniCut, jejíž produkty můžete najít ve výrobních firmách prakticky po celém světě. Její jednatel, Ing. Petr Inemann, s nímž jsme měli možnost hovořit, převzal vedení firmy po svém otci. Nezdědil však jen firmu, ale především, jak sám říká, lásku k řemeslu.

Abychom na změny zareagovali včas

Covid-19 je humanitární krize, která má bezprecedentní dopady na všechna průmyslová odvětví. Podniky stojí před novou výzvou, na kterou musí reagovat. Některé podniky tuto výzvu využijí ke svému rozvoji a expanzi, některé ji jen přežijí, a budou i takové, které zaniknou. První reakcí bývá zastavení všech investic, včetně investic do informačních technologií. A právě informační technologie ukážou, kdo bude vítězem, a kdo poraženým.

Firma a příroda mají k sobě blízko.
Více, než si myslíme.

Společnosti Fosfa je největším zpracovatelem žlutého fosforu v Evropě. Z něho pak vyrábí esenciální směsi zejména pro potravinářské i speciální průmyslové aplikace, které vyváží do více než 80 zemí světa. Vedle toho vyrábí také přírodní ekologické produkty, jako jsou přírodní prostředky péče o tělo i domácnost Feel Eco. Její záběr je ale širší, provozuje první českou vertikální farmu Feel Greens, ve které s pomocí hydroponie pěstuje microgreens, bylinky a saláty zcela bez jakýchkoliv pesticidů, GMO či růstových regulátorů.

Technologie pro mistry horkého tváření

Zavítáte-li do části města Olomouc s názvem Bystrovany, bezpochyby vás zaujme architektonicky velmi čistá budova, součástí jejíž fasády je velké plastické červené logo Weba. Když pak vejdete dovnitř, ohromí vás výrobní hala monumentálních rozměrů s množstvím sofistikovaných strojů různých značek – zejména pak značky Mazak. Od loňského roku mezi nimi můžete spatřit i automatickou obráběcí linku se dvěma stroji Mazak Variaxis 1050.

Hodinky, nebo číselníkové úchylkoměry?

Dnes nejspíše neexistuje strojírenská výroba, kde by se „hodinky“, jak je mnohdy toto měřidlo nazýváno, nepoužívaly. Stejně tak jako „šupléra“ –označující posuvné měřítko– se slangový název „hodinky“ dostal strojařům pod kůži tak, že při použití odborně správného výrazu – číselníkový úchylkoměr – často zaváhají, oč vlastně jde. Pojďme se tedy podívat na hodinky, které jsou nepostradatelným pomocníkem každého strojaře, ale čas měřit neumí.

Inovace podnikatelského modelu, Část 3. Inovační projekty

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit