Témata
Reklama

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Tento článek je součástí seriálu:
Světové veletrhy obráběcí techniky
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Rozhovor s generálním ředitelem zároveň představuje lights témata, která letošní EMO návštěvníkům ukáže v kontextu současné doby.

Reklama
Reklama
Reklama

Christoph Miller, generální ředitel veletrhu EMO, který se po předloňském Miláně letos koná v Hannoveru, a to od 18. do 22. září 2017. Další ročník bude opět v Hannoveru, v roce 2019, pravděpodobně shodně ve druhé polovině září.

MM: Jak moderní, tzv. disruptivní technologie promlouvají do současné podoby koncepce veletrhu, která by měla zrcadlit trendy vývoje a výroby?

Christoph Miller: V této souvislosti neradi mluvíme o disrupci. Tento pojem určitým způsobem zahrnuje i negativní hodnocení. Vedle toho se často teprve při pohledu zpět ukáže, které technologie disruptivně působily, a které nikoliv. Můžeme se však na to podívat z pohledu digitálních byznys modelů vznikajících také v komoditě obráběcích strojů, například v servisu a údržbě. Určitě zde nalezneme poskytovatele softwaru, kteří expandovali do oblasti strojů. Ostatně ani výrobci obráběcích strojů nejsou pasivní a pracují na těchto konceptech. Někteří v rámci stávající firmy rozvíjejí další kompetence ve vývoji softwaru, jiní k tomuto účelu zakládají nové firmy. Také kooperace s výzkumnými institucemi zde hraje relevantní roli. Samozřejmě tyto softwarové inovace budou na EMO Hannover zastoupeny. Ostatně důraz veletrhu jasně spočívá v digitální oblasti strojů a v tvorbě podobných řešení, méně pak v převažujících digitálních byznys modelech.

MM: V kontextu s vaší předchozí odpovědí snad se mnou budete souhlasit, že aditivní technologie mezi disruptivní technologie patří. Sice radikálním způsobem nenahrazují stávající konvenční, ale jasně se projevuje jejich možnost zásadně změnit celý proces od návrhu až po výrobu s ohledem na vysoký podíl customizace.

Christoph Miller: Aditivní výroba je vynikajícím doplňkem především v oblasti individuálních speciálních aplikací. Proces vyniká hlavně při nízkých sériích. Ve velkých objemech nemůže aditivní výroba nahradit tradiční třískové obrábění.

MM: Fenomén Industrie 4.0, rozšířený od vás z Německa do celého světa, je stále středem pozornosti. Jaké jsou u vás přesahy do praktických aplikací? My stále na akademické a vládní půdě teoretizujeme a vytváříme komise a subkomise…

Christoph Miller: Nastavily se cíle a ty se nyní postupně naplňují. V kontextu celkové strategie například celá řada výrobců obráběcích strojů uvádí do provozu digitální řešení pro řízení, monitoring či údržbu a vše doprovází školením pro uživatele. Obdobně dochází k velkému pokroku u zasíťování výrobních jednotek a jejich napojení na další podnikové oblasti. Výzvou současné doby je koncept Industrie 4.0 rozšířit na celý hodnotový řetězec.

MM: Nelze v tomto rozhovoru opomenout téma čínských aktivit a investic, které se v čím dál větší míře realizují na vašich tradičních výrobních firmách, ale samozřejmě i v dalších teritoriích. Po dvou letech se opět konal CIMT Peking, s EMO srovnatelný veletrh obráběcích a tvářecích strojů, který byl přímo výkladní skříní čínských investic. Jaké vy osobně v tomto ohledu spatřujete reflexe ve vztahu Čína, Německo a okolní svět?

Christoph Miller: Německé firmy v rámci veletrhu CIMT zaujímaly největší výstavní plochu v mezinárodním srovnání. To mj. podtrhuje význam, který čínskému teritoriu i dále věnuje německý trh výrobců obráběcích strojů.

Co se týče vaší části otázky věnované akvizicím, mohu říci pouze to, že čínští investoři nejsou jediní, kteří akvírují naše firmy. Jedná se o běžný obchod v mezinárodně orientované ekonomice. Pokud jde o negativní aspekty, uvedl bych, že tato otevřenost vůči dalším stranám mezinárodních investorů v Číně zůstává popřena.

A k vaší podotázce, jak dlouho ještě bude Čína potřebovat evropskou vyspělou produkci, bych uvedl, že technologická úroveň čínských výrobců sice také stoupá, dosud však jejich zájem nebyl přednostně zaměřen na segment špičkových techologií, a tudíž čínský trh na nich bude ještě dlouhodobě závislý. Současně evropští výrobci nezůstávají klidní, mezinárodní konkurence a vysoké požadavky klientů kladou důraz na výzkum a vývoj také v Evropě. Právě němečtí výrobci obráběcích strojů jsou zde svými inovačními řešeními dobře vybaveni.

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji klidný průběh letošního veletrhu EMO Hannover a dalších akcí, které váš svaz VDW pořádá.

Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 170955
Datum: 12. 09. 2017
Rubrika: Servis / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

„Kdo neumí řídit sám sebe, neumí obvykle řídit ani druhé,“ říká prezident České manažerské asociace Pavel Kafka

Pavel Kafka je jedním z nejzkušenějších českých manažerů, který mimo jiné v 90. letech vybudoval skupinu Siemens v ČR. O své znalosti z oblasti řízení, kompetenci českých manažerů a připravenosti české ekonomiky měřit se s konkurencí v zahraničí, jsme si povídali v redakci MM Průmyslového spektra.

Těžká váha z Plzně v první třetině zápasu

Historie strojírenské výroby na Plzeňsku se datuje do poloviny 18. století, kdy byly položeny základy společnosti Škoda. Výroba prvních unikátních obráběcích strojů pro vlastní potřebu byla zahájena v roce 1911. Po první světové válce se pak začaly obráběcí stroje vyrábět pro tuzemské zákazníky i do zahraničí. V novodobé historii prošla firma celou řadou změn ve vlastnické struktuře, které bezesporu ovlivnily její současnou podobu. Škoda Machine Tool patří k lídrům trhu v oblasti výroby horizontek a horizontálních vyvrtávaček, aktuálně prochází významnými změnami k udržení si této pozice.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit