Témata
Reklama

Při letošním ročníku došlo na CIMT k významné změně. Evropští i američtí vystavovatelé byli přemístěni z hal tzv. západních do východních. Proč, to se mi nepodařilo zjistit. V reportáži před čtyřmi lety jsem umístění evropských a asijských firem popisoval s notnou nadsázkou, a tak si tuto změnu vysvětluji po svém – vystavovatelé si přečetli mé zpravodajství z výstaviště?. Také platí, že není pavilon jako pavilon. Standardy úklidu v halách, stravovacích prostorech, na toaletách byly v pavilonech, kde byla německá a švýcarská expozice, bližší evropským zemím než asijským. A o tom je jedna z čínských mentalit – jaké standardy mají být, ty jim musejí být ukázány, resp. nadiktovány či nařízeny.

Tento článek je součástí seriálu:
Světové veletrhy obráběcí techniky
Díly
Lubomír W. Novotný

Vystudoval konstrukci obráběcích strojů na FSI VUT v Brně. Zde rovněž absolvoval nástavbové studium Technického znalectví a obhájil disertační práci. Více než 16 let pracuje ve firmě Toshulin, a. s., kde se nejprve věnoval konstrukčním a vývojovým činnostem, inovacím, pevnostním výpočtům a byl několik let vedoucím detašovaného pracoviště a oddělení Vývojové projekty této firmy. Šest let je vedoucím úseku Technická podpora prodeje. Vedle hlavních profesních činností byl asistentem Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky na FSI VUT v Brně, vedoucí a oponent diplomových a disertačních prací, a je spolupracovníkem a přednášejícím na dalších moravských technických a ekonomických vysokých školách, dopisovatelem významných vydavatelství technických publikací a poradcem firem pro oblast dodávek CAD/FEM software. Aktuálně je například činný ve výkonném výboru Společnost pro obráběcí stroje či pracovní skupině „Metodika mapování budoucích kompetencí - KOMPETENCE 4.0“ při MPSV.

Již v roce 2012 jsem ve své reportáži ze šanghajského strojírenského veletrhu mimo jiné napsal: „Čím více květin, tím více Čína aneb ONI nás (vůbec) nepotřebují“. V posledním kalendářním dubnovém týdnu jste si mohli v médiích přečíst objevný článek o příjmové nerovnosti v komunistické Číně. Jak je to vůbec možné, jak si toto mohou dovolit?! Obdiv i zděšení zaznívaly v textu zároveň. Učebnicovým vysvětlením (Samuelson, Mankew) je např. jeden ze status quo – fenomén filmové hvězdy. Kde jsou hvězdy (nejen ty ze showbyznysu, ale i technologické), tam je nerovnost. Když je rovnost, je komunismus. Když je nerovnost, logický závěr, je nekomunismus?! Kde je výrobní základna pro celý svět, musí být nerovnost. Indie – desítky politických stran, nerovnost x-násobně větší, vedle toho Čína … Pořád platí, že když dva dělají totéž, není to totéž. Konstatuji stroze bez obdivu k místním poměrům.

Reklama
Reklama
Reklama
Ukázka výdobytků čínského automobilového průmysluMá-li někdo problém zorientovat se v tom, jaká je realita a jak ji podávají mediální psavci, doporučuji obě země navštívit. Pro zajímavost uvádím ještě dvě skutečnosti. V Indii jsou oblasti, kde podzemní voda je pro miliony obyvatel (zemědělce) zdarma. Nenaleznete zde politickou/pragmatickou vůli, která by tento stav vedoucí k fatálním ekologickým problémům dokázala řešit. V Číně zadarmo není snad nic (ani dálnice). Vedle toho se v Šanghaji potýkají s tím, jak minimalizovat množství aut (jejichž průměrné stáří je opticky menší než v ČR). Příkladem řešení je sdílení kol. Pomocí mobilní aplikace a GPS získáte polohu nejbližšího kola, přes QR kód umístěný na kole obdržíte heslo na zámek a užití kola zaplatíte. Městská kola některých poskytovatelů jsou skoro unikátními technickými kousky – celohliníková, bez řetězu (jak jej známe), s kotoučovými brzdami a bezdušovými pneumatikami. V Praze není sběrna druhotných surovin, která by takovéto obrovské množství těchto kol pobrala (ironická narážka na to, proč se o něco podobné v ČR nepokoušet).
Sdílená ekonomika – půjčovna kol
Kolo, ze kterého zaručeně neunikne vzduch.

Od telefonu k autům

V roce 2013 a v roce 2015 probíhal veletrh CIMT v duchu růstu automatizace. Automatizace v podstatě jakékoli činnosti (procesu), avšak na úrovni jedné výrobní či montážní operace. Typická činnost – leštění nebo obrábění těla mobilního telefonu od kalifornské společnosti. Kdo na veletrhu v té době iPhone „neleštil“, jako by ani neexistoval. V roce 2017 byla situace přeci jen o něco jiná. Automatizaci a robotizaci výroby byl věnován celý pavilon, ale i v jiných pavilonech platilo: „Bez automatizace na CIMT nelez“. Myšleno výrobce strojů. Nejtypičtější ukázka aplikace robotů byla pro vytvoření výrobní buňky ze dvou (tří) obráběcích center a jednoho stacionárního robota. Výrobek – duralové kolo automobilu či jiná automobilová součást. Takováto buňka byla tvořena obráběcími stroji ze zahraničí (např. Doosan + ABB, Hyundai VIA s robotem stejnojmenné značky) i z dílny čínských výrobců. Robot byl rovněž čínský či zahraniční. Příkladem čínské výrobní buňky je Liaocheng Xintai Machine Tool Co. Takovýchto a jim podobných řešení byly k vidění desítky.


Výrobní buňka na litá kola firmy Doosan


Výrobní buňka na litá kola firmy Hyundai


Výrobní buňka na litá kola firmy JFMT


Letos se s výrobou telefonů již nikdo nechlubil. Vyrobit několik tisíc malých tříosých obráběcích center (např. pro firmu Foxcon) na frézování těl telefonů i chytrých hodinek – to už umí každý. Výstavní prostory zato opanovaly expozice a exponáty zaměřující se na výrobu ozubených kol. Ať už přesouvacích, nebo ozubení na hřídeli, rozměrů malých až po velkoprůměrové. Obráběcí centra, na kterých se ozubená kola vyráběla, a specializované ozubárenské stroje byly z dílen evropských, korejských i japonských výrobců. A samozřejmě z Číny. Na obrázcích naleznete několik příkladů. Malé stroje na výrobu ozubení na součástkách hřídelového typu vystavovala firma CHMTI. Design, řemeslné zpracování, automatizace manipulace s obrobky – firma se nemá za co stydět. Středně velký stroj YKA2260 představila čínská firma CYCNC. Velká ozubená kola umí obrábět vystavovaný stroj YK31125 od firmy Yichang Changjiang Machine Technology. Obdobný stroj firma vystavovala již v minulosti. Neměl krytování a obsluha se (na výstavišti) pohybovala po rotujícím kole, přitom chodidla neohroženě kladla těsně vedle rotující odvalovací frézy. Rok 2017 – stroj je již z 21. století.

Velmi častým úkazem bylo, že rám stroje včetně realizace pohybových os byl z čínské produkce a stěžejní komponenta – frézovací víceosá hlava byla německého původu. Toto se týkalo několika výrobců portálových obráběcích center a firmy Kessler – klobouk dolů před jejím působením na čínském trhu.

Ozubárenský stroj firmy CHMTI


Automatizace výměny obrobků a jejich skladování u stroje YDE3120CNC-TD


Středně velký stroj na ozubení firmy CYCNC

Stroj pro velká ozubená kola firmy CJMT

Čech v "čínském moři"

Třetí den veletrhu proběhla konference pořádaná čínskou mutací časopisu MM Maschinenmarkt. Jednalo se o debatu u tzv. kulatého stolu nad rozvojem výroby a výrobní techniky v Číně do roku 2025. Jak pořadatelé zdůraznili, nejednalo se o oficiální akci svazu výrobců čínské výrobní techniky, přesto se účastnilo cca 30 zástupců firem a organizací. Vystoupení měl např. zástupce investiční skupiny PPP, která za posledních pět šest let rozjela výrobní (vývojové) parky, které v součtu mají rozlohu 25 km2. Pozvány byly i zahraniční firmy, řada z nich však na debatu nedorazila. Volné místo zůstalo např.pro zástupce skupiny FIVE (spadají do ní firmy Cincinnati, Forest-Liné, Giddings & Lewis), GROB – obrovský (dvorní) dodavatel obráběcích center pro VW, Porsche a další automobilky. Debata byla zajímavá a mnohdy velmi kritická až vyhraněná. Někteří vystupující mluvili démonicky, jiní pragmaticky. Někteří se věnovali pouze oblastem výrobní techniky, ve kterých se pohybují, jiní se dokázali věnovat i tématům na národní úrovni. Zaznělo zde například, že přes stagnaci hospodářství (pozn. aktuální růst HDP je okolo 7 procent; pokles o 0,1 % je západními novináři patřičně „pitván“), růst oboru výrobní techniky je o 2,5 % větší než růst HDP. Také několikrát zaznělo, že Čína prochází fází racionalizace – zvyšování využití stávající výrobní techniky. (Pozn. Před několika lety při vybavování firem stavěných na zelené louce nakupovali výrobní stroje, aniž by měli jasno, jak a co na nich budou vyrábět. Aktuálně vstřebávají CAM technologie, aby víceosá centra používali tak, jak mají, ne jako tříosá atd. atd.)
Vedle toho při debatě zaznívaly obavy z dalšího vývoje techniky – co se bude dít s malými a středními čínskými firmami s nárůstem automatizace, IT, umělé inteligence, Průmyslu 4.0… Číňané jsou si dobře vědomi, že takovéto sofistikované technologie budou malé firmy kvůli finančním i personálním důvodům obtížně adaptovat. Jediná česká výrobní firma, která zde byla prezentována – Toshulin – byla v rámci diskuze v obecné rovině představena s důrazem na její portfolio pro výrobu špičkových součástí v letecké technice. Právě letecký průmysl byl místními diskutujícími několikrát vyzdvihován.

Kam kráčíš…?

Příští vývoj veletrhu CIMT se bude pravděpodobně nést v duchu výroby součástek automobilů. Ale protože vstřebávání nových technologií jde Číňanům stále rychleji a rychleji, troufám si říci, že další ročník bude ovlivněn událostí, která nastala až po uzavření bran výstaviště – rolloutem (uvedením na trh) prvého čínského letadla. Letos prezentace letecké výrobní techniky byla v režii evropských a amerických firem. Tedy kromě čínské firmy AVIC.

Na závěr nelze než konstatovat, že CIMT je tím nejlepším místem pro cestu za exotickou (výrobní) technikou. Přitom pořád platí, že do výrobních hal výrobců letadel, automobilů a dalších se jen tak nedostanete.

Lubomír W. Novotný, Peking

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 170648
Datum: 07. 06. 2017
Rubrika: Servis / Reportáž
Seriál
Firmy
Související články
Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Související články
Obráběcí stroje pro produkční výrobu

Po sérii článků v minulém vydání se v posledním poohlédnutí po letošním hannoverském veletrhu EMO věnujeme důležité oblasti, a to jednoúčelovým strojům. I v letošním ročníku byla část expozic věnována této komoditě pro produkční výrobu a my se podíváme, co trh zákazníkům nabídl. Proč? Menším dílem proto, že se jim dlouhá léta autor (nejen) profesně věnuje, dílem podstatným proto, že jsou na nich „bytostně“ závislé veškeré obory nejen strojírenské či technické, ale i stavebnictví, telekomunikace, zdravotnictví a další.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MSV představí svět budoucnosti

Mezinárodní strojírenský veletrh vstupuje do svého již 61. ročníku. Během let se z něj stal nejrenomovanější oborový veletrh. Je tedy jasné, že řídit jej tak, aby renomé neztratil, není nic snadného a vyžaduje to člověka nejen schopného, ale i zkušeného. Současný ředitel, Ing. Michalis Busios, bezesporu splňuje obojí. Dokladem je skutečnost, že pro veletrh úspěšně pracuje již od roku 2008.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Novinky značky IMAO pro upínání obrobků

V dnešní době je velká poptávka po efektivní produkci různorodých výrobků v malém objemu a klíčem k vyšší produktivitě je použití přípravků, které lze flexibilně přizpůsobit mnoha různým obrobkům. Upínací prvky ONE-TOUCH se vyrábějí v mnoha různých provedeních, snadno z nich lze vybrat prvky vhodné pro upnutí požadované součásti. Upnutí a odepnutí součásti je jednoduché, bez použití dalšího nářadí a rychlé, zkracuje se čas potřebný pro manipulaci s obrobkem a tím i celkové náklady na výrobu.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Češi v říši středu a snů

Česká expozice společné účasti na veletrhu CIMT je stejně jako v předchozích ročnících realizovaná specializovaným úsekem a. s. Veletrhy Brno a organizovaná pod patronací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Nutno podotknout, že letošní expozice, i když po dlouhé době beze strojů, byla po designové stránce s ohledem na její kompaktnost velmi povedená. Možná právě proto, že ji netříštily volné otevřené plochy kolem stroje.

Technologie soustružení na CIMT 2015

Na veletrhu CIMT bylo možné vidět různé typy a velikosti výrobních zařízení. V tomto článku se budeme věnovat strojům provádějícím primárně soustružnické operace. Svislé soustruhy a svislá obráběcí centra na rotační součástky jsou v Číně, ale i v Indii, specifickou skupinou. Z hlediska výroby lze konstatovat, že je vyrábí každá firma mající ve výrobním programu více než dva typy obráběcích strojů. Samozřejmě vedle těchto existují firmy, které se na svislé soustruhy specializují.

The Nexx generation

Když potřebujete rychle vyrobit funkční prototypy produktů, CNC obráběcí stroje jsou, navzdory rychlému rozvoji a rozšiřování technologie 3D tisku, stále tím nejlepším řešením. Portugalský výrobce přileb Nexx se na trhu poohlížel po vhodném stroji k rychlému prototypování. Dnes tak může experimentovat s více designovými nápady, vyrábět plně funkční prototypy a uvádět nové výrobky na trh rychleji než kdy dříve.

Perspektivy asijských trhů

Čína se v roce 2009 stala největším výrobcem obráběcích a tvářecích strojů na světě a o dva roky později dosáhla své dosavadní největší produkce v historii v hodnotě 29,5 mld. dolarů. Od té doby tři roky po sobě dochází k postupnému poklesu až na loňský objem 23,8 miliardy dolarů v poměru 6:4 ve prospěch obráběcích strojů. Vzhledem k povaze čínského trhu obráběcích strojů a ochazování jeho hospodářství lze očekávat další pokles v produkci a spotřebě i v letošním roce 2015.

Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Rodinné podnikání v přesné strojařině

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit