Témata

Brněnská firma VKV Horák se zabývá konstrukcí, vývojem a výrobou přístrojové mechaniky, přípravků, jednoúčelových strojů, forem pro vstřikování plastů, lití polyuretanových dílů a vakuovému tváření plastů. S jejím zakladatelem, panem Zdeňkem Horákem, jsme si povídali o aspektech podnikání v českém prostředí, o vzdělávání, kvalitě škol, průmyslu budoucnosti.

Tento článek je součástí seriálu:
Podnikatelské příběhy
Díly
Lubomír W. Novotný

Vystudoval konstrukci obráběcích strojů na FSI VUT v Brně. Zde rovněž absolvoval nástavbové studium Technického znalectví a obhájil disertační práci. Více než 16 let pracuje ve firmě Toshulin, a. s., kde se nejprve věnoval konstrukčním a vývojovým činnostem, inovacím, pevnostním výpočtům a byl několik let vedoucím detašovaného pracoviště a oddělení Vývojové projekty této firmy. Šest let je vedoucím úseku Technická podpora prodeje. Vedle hlavních profesních činností byl asistentem Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky na FSI VUT v Brně, vedoucí a oponent diplomových a disertačních prací, a je spolupracovníkem a přednášejícím na dalších moravských technických a ekonomických vysokých školách, dopisovatelem významných vydavatelství technických publikací a poradcem firem pro oblast dodávek CAD/FEM software. Aktuálně je například činný ve výkonném výboru Společnost pro obráběcí stroje či pracovní skupině „Metodika mapování budoucích kompetencí - KOMPETENCE 4.0“ při MPSV.

Reklama

MM: Začal jste podnikat hned v roce 1990. Bylo to obtížné?

Z. Horák: Nechtěl jsem od začátku být podnikatelem, zaměstnavatelem, šéfem. Dělal jsem sám za sebe, v noci se učil CAD programy. Díly, co jsem v noci nakreslil, jsem se snažil ve dne sám vyrobit nebo je nechával vyrobit. A jestli bylo těžké začít podnikat? Myslím, že to nebylo o nic těžší než situace o deset let dříve, kdy jsem absolvoval večerní školu pro pracující – pět let, třikrát týdně šest vyučovacích hodin po práci. Doma žena a dítě. Je pravdou, že mi tehdejší práce instruktora obrábění, vedení dílenských a laboratorních cvičení na vysoké škole, situaci trochu usnadnila. Ale, kolik mladých se dnes takto obětuje, zřekne se pohodlného života ve věku kolem třiceti let?

Reklama
Reklama
Reklama
Ryze česká firma VKV Horák sídlí na Vídeňské ulici v Brně. Zkratka VKV znamená: vývoj, konstrukce, výroba. Firma se specializuje na výrobu přístrojové mechaniky geofyzikálních přístrojů, zástaveb monitorů do sedadel vlaků a autobusů, klimatizací do různých vojenských vozidel a mnoho dalších projektů. V současné době zde pracuje 32 lidí.

MM: Co vás k tomu tehdy vedlo?

Z. Horák: Bude to znít jako samochvála, ale asi moje tvořivost a zájem partnerů o ni. S tím samozřejmě souvisí radost z vytvořených věcí, spokojenost z ocenění. A tím nemyslím jenom peníze. Ty po naplnění rodinných „potřeb“ stejně zase všechny končí zpět ve firmě. Byl jsem zapálený, měl jsem vizi. Důležité je nemít ideály a sny, ty mají snílci.

MM: Do čeho byste se rád ještě pustil?

Z. Horák: Chtěl bych předat svému konstruktérskému týmu nový úkol, příležitost se realizovat a posunout znalosti a vědomosti. Jsem hrdý na to, že tento tým je stmelený a zkušený, vycepovaný výrobou, nucený se přímo účastnit řešení výrobních, montážních a oživovacích problémů. Chtěl bych nastartovat vývoj robotizace, automatizace, řízení technologických procesů a výroby moderním způsobem. Aktuálně máme chuť vyvinout řídicí systém výrobní linky, včetně software. Touto cestou odstranit pracnost, vliv lidského faktoru ve výrobním procesu, nároků na „lidské zdroje“.

MM: Jaké výrobní technologie využíváte?

Z. Horák: Každá návštěva odchází překvapena, jakými technologiemi tady disponuji. Jak je možné, že jsem je všechny dostal do nevelkých prostor. Proto se důsledně dbá na pořádek.

V naší malé firmě máme šest konstruktérů, 16 licencí 3D CAD programu a osm licencí CAM pro víceosé obrábění. Každé pracoviště má vlastní počítač s vlastním informačním systémem, potřebným software, všechna data se předávají v elektronické podobě. A vše je samozřejmě v elektronické podobě kontrolováno. Máme 11 CNC obráběcích strojů, z toho tři 5osá obráběcí centra, kontrolní pracoviště se souřadnicovým měřicím centrem, pět vstřikovacích strojů na plasty, včetně svislého lisu, a malou práškovou lakovnu. Každý operátor CNC stroje je obráběč, technolog a je zároveň/automaticky programátorem CNC strojů.

MM: Mluví se o manažerských metodách. Jaké styly řízení používáte?

Z. Horák: Nepoužívám žádnou „poradenskou“ agenturu, věci řeším intuitivně, radím se se svými kolegy. Mám úctu ke vzdělání, vědeckému a odbornému přístupu při vzniku technických objektů, ale třeba i při výrobě vína. Mám jednoduchá pravidla. Nezbytný je každodenní kontakt, osobní příklad. Např. já sám si nedovolím nepřijít ráno do práce na šestou, zapisuji vlastní docházku a výkaz práce stejně jako všichni zaměstnanci.

Konzultuji s kolegy, hledám objektivní názor, ve kterém má „protistrana“ pravdu a já se mýlím. Je nutné chápat, že každý má jiné vlohy a schopnosti a podle toho zadávat úkoly.

Vycítit, kdy daný člověk má potřebu řešit osobní problémy. Dát mu svobodu a prostor. Ale pozor, nejde toto paušalizovat nebo uplatňovat plošně, ne každý si to zaslouží, ne každý to ocení.

Poskytnout co nejlepší vybavení pracoviště a pracovního prostředí, aby spolupracovníci viděli, že mám zájem, aby se jim dobře pracovalo. I když práci prodává VKV Horák, snažím se, aby každý pracovník, který na daném projektu tvořivě pracoval, se představil zákazníkovi, prodal a obhájil svoji práci, vyslechl připomínky a sdílel pochvalu nebo kritiku od zákazníků.

Nekompromisně se zbavuji pracovníka, který narušuje vztahy, firemní kulturu, zvyklosti.

Na otázku „Co Vás na tom, že máte vlastní firmu, nejvíce baví?“ odpovídá její zakladatel Zdeněk Horák následující: „Dělám, co mě baví (nezaměňovat s „jenom to, co mě baví“). Baví tak, že rád vstávám v pět a na šestou jsem v práci. Baví mě se každé ráno pozdravit s každým zaměstnancem. Pod tímto aktem je jistě trochu skryta kontrola toho, co se zrovna dělá, kdo co a jak dělá, a jaká nálada a atmosféra ve firmě je. Baví mě tvoření ‚gramotného‘ týmu, mám radost, že jsou v mnohém lepší než já.“

MM: Co na vaše pracovní aktivity říká manželka?

Z. Horák: Moje žena má ve firmě na starosti správu areálu a všechny povinnosti vůči „státu“, kromě účetnictví. Bezpečnost práce, smluvní lékařku, zdravotní prohlídky, revize elektrických zařízení a záznamy všeho, co v této oblasti úřady vyžadují, obaly, odpady, nebezpečné odpady, životní prostředí atd. Pečuje o firmu s maximální péčí tak, jak si zasluhuje rodinná firma. Účastní se veškeré práce, úklidu. Má velkou autoritu, respekt a obdiv.

MM: Co bylo pro vás po pracovní stránce největší výzvou?

Z. Horák: Například spoluúčast na vývoji geofyzikálních přístrojů. Mechanické sestavy a design geofyzikálních přístrojů. Když zavzpomínám na skutečné strojařské výzvy, tak před 20 lety návrh, konstrukce, výroba, instalace a předání pracoviště-linky v nevýbušném provedení na delaboraci nášlapných min. Toto pracoviště a technologie fungovaly bez závad pro stovky tisíc kusů. Bylo toho hodně. A nové výzvy stále přicházejí.

MM: Jaké máte metody a postupy při výběru zaměstnanců?

Z. Horák: Mám velice špatnou zkušenost s personální agenturou. Zajímá je pouze smlouva a text napsaný na spodku poslední stránky malým písmem o sankcích a pokutách. Několik set tisíc, pokud jim neoznámíte, že jste agenturou vybraného člověka propustili. Nabídnou kohokoliv podle životopisu, za jejich odbornost a schopnosti nenesou žádnou záruku. Známý bonmot, že papír snese všechno, zde platí stonásobně. Dobré je jít cestou doporučení – kdy někdo důvěryhodný dotyčného zná a ví, jak žije, a doporučí jej. Ale i to někdy nefunguje.

Pak nezbývá nic jiného než ctít následující postup. Nejdříve vybrat v životopisech na různých serverech vhodné adepty. Potkávám uchazeče chlubící se až desítkou rozličných zaměstnání vystřídaných během tří let. Obvykle naplňují mýtus o mladých flexibilních, kteří získávání zkušenosti. Nic se za tu dobu nenaučí, nic neumí, pouze na sebe prozradí nespolehlivost, netrpělivost, neschopnost.

Pohovor? Mnozí uchazeči jsou docela dobří herci. Podle zákona se nesmíte ptát na osobní věci – jak potom tedy zjistit, jaký je to člověk? Přejdu na žoviální, hospodský pokec – co ho baví, jaké má koníčky, jaký sport dělá. A škatulkuji. Kolektivní sporty – míč (úkol) je problém a je třeba ho odkopnout = špatná reference, vytrvalostní sporty jako cyklistika, horolezectví, maratonci atd., předpoklad cílevědomost, houževnatost, pokora, zodpovědnost, vytrvalost. Ale pozor: Gaussova křivka platí i zde. Proto nelze paušalizovat.

Do naší firmy téměř všichni zaměstnanci nepřišli se znalostí toho, co bych po nich chtěl, na jakou pozici je beru, co bych potřeboval, aby uměli již v den nástupu do zaměstnání. Všemu se velice rychle naučili, pokud je to bavilo. Není důležité, co umí, ale co umět chtějí a mají-li k tomu předpoklady.

Pohled do výrobních a montážních prostor firmy VKV Horák, které jsou vybaveny moderními stroji a zařízeními. Aby se sem vše vešlo, je nutné v maximální míře ctít logistiku všech operací a důsledně dbát na pořádek.

MM: Jak se díváte na naše školství, na výchovu mladých techniků?

Z. Horák: Bohužel mladá generace již nemůže zažít poznávání základů mechaniky, mechanismů, kinematických principů, standardních součástek a konstrukcí. Tuto školu života jsme v 60. letech poznali na vesnici tím, že jsme rozmontovali kdejaký bicykl, moped, motorku, auto, traktor. Jako učeň jsem viděl mistra odborného výcviku, jak z tabule plechu vyklepal blatník auta. Mám za to, že nevidění hmoty je překážkou ve schopnosti chápat souvislosti. Měl jsem tady studenta, který řešil převodovku. Vůbec si neuměl představit, co to je krouticí moment 100 Nm. Když jsem mu řekl, ať si představí kýbl vody na metrové páce, tak se mu „rozsvítilo“.
Všichni moji konstruktéři jednotně říkají, že nejvíc základů strojařiny dala, a pořád z toho čerpají, střední průmyslová škola. Vysoká škola je naučila rozumět, spočítat spočitatelné a hledat řešení problémů.

MM: Co si osobně představujete pod diskutovaným tématem přizpůsobení škol potřebám praxe?

Z. Horák: Neměli bychom se spíše zabývat otázkou přizpůsobení škol potřebám měst, krajů, státu? Ale k předmětu vaší otázky. Ví někdo jak, kdo to bude řídit, kdo to bude platit? Ti „zkušení“ 24letí politici a političky? Kdo bude učit řemesla? Ti vysokoškoláci bez praxe? Jak přesvědčíte tuto generaci, že se bude živit „špinavou prací“? Kdo tuto generaci přesvědčí, že by neměla v řemeslných profesích brát víc než učitel, asistent, profesor, lékař?

I kdyby vznikly hospodářské komory jako na západě – je vůbec šance, politická vůle toto nějak vytvořit, změnit? A je někdo zodpovědný za tento rozvrat? Anebo se úplně mýlím a nechápu nové trendy? „Tisíc“ otázek zůstává nevyřčených i nezodpovězených.

MM: Jaké vidíte v současné chvíli největší překážky podnikání?

Z. Horák: Existuje nějaký manuál, učí někdo v tomto odstrašujícím duchu, co všechno je k podnikání potřeba? Politici se chlubí, že zkrátí proces založení firmy na pár hodin. A zveřejní, že pokud se nejedná o „kancelářský“ předmět podnikání, musíte mít k objektu, ve kterém chcete provozovat předmět podnikání, schváleno užívání, smlouvy o likvidaci odpadu, nebezpečného odpadu, obalů, dozor bezpečnosti práce, školení bezpečnosti práce, školení řidičů služebního vozidla, požární ochranu, hygienu práce, popisy práce s proškolením o obsluze každého (i toho nejprimitivnějšího) zařízení, smluvního lékaře, bez jehož vyjádření nesmíte přijmout jediného zaměstnance, revizi všeho, co se jenom přiblíží k elektrické síti, včetně nabíječky telefonu nebo holicího strojku... A za nesplnění toho všeho vám hrozí pokuty. Bude založení strojírenské firmy opravdu rychlejší?

MM: Technologie budoucnosti. Výrobní, nevýrobní. Vidíte něco, co má obzvláště budoucnost?

Z. Horák: Myslíte Průmysl 4.0? Čtvrtá průmyslová revoluce? Kyberneticko-fyzikální systémy? Nebo jak tomu ti pánové v oblecích (a mnohdy v oblacích) říkají. Automatizovaná, robotizovaná sériová a hromadná výroba, autonomní auta, digitalizace všeho a řízení všeho umělou inteligencí. A nebude se nakonec stejně všechno vyrábět v Asii? Obchod, sklady, doprava, nakupování, diagnóza nemoci z jedné kapky krve nebo slin, výběr léku atd. Asi ano, asi nezůstane kámen na kameni. Tam se umělá inteligence určitě prosadí. Ale kdo uvaří, upraví zahradu, opraví vodovod, opraví silnice, postaví domy, namaluje obraz, složí písničku, vymění plínky (ať malým, nebo starým), přinese s úsměvem pivo, naleje víno, zahřeje postel? A kdo tu umělou inteligenci bude řídit, programovat, kontrolovat, aby neřídila sama sebe? Je toto odpověď na to, co má obzvláště budoucnost?

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Lubomír Walter Novotný

Reklama
Seriál
Firmy
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Související články
Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

CIMT je v Číně, Čína je na CIMTu

Při letošním ročníku došlo na CIMT k významné změně. Evropští i američtí vystavovatelé byli přemístěni z hal tzv. západních do východních. Proč, to se mi nepodařilo zjistit. V reportáži před čtyřmi lety jsem umístění evropských a asijských firem popisoval s notnou nadsázkou, a tak si tuto změnu vysvětluji po svém – vystavovatelé si přečetli mé zpravodajství z výstaviště?. Také platí, že není pavilon jako pavilon. Standardy úklidu v halách, stravovacích prostorech, na toaletách byly v pavilonech, kde byla německá a švýcarská expozice, bližší evropským zemím než asijským. A o tom je jedna z čínských mentalit – jaké standardy mají být, ty jim musejí být ukázány, resp. nadiktovány či nařízeny.

The Nexx generation

Když potřebujete rychle vyrobit funkční prototypy produktů, CNC obráběcí stroje jsou, navzdory rychlému rozvoji a rozšiřování technologie 3D tisku, stále tím nejlepším řešením. Portugalský výrobce přileb Nexx se na trhu poohlížel po vhodném stroji k rychlému prototypování. Dnes tak může experimentovat s více designovými nápady, vyrábět plně funkční prototypy a uvádět nové výrobky na trh rychleji než kdy dříve.

Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Jak se stát leaderem ve výrobě důlního zařízení

Moravská společnost Ferrit, s. r. o., se za 25 let působení v těžařském průmyslu stala světovou firmou v projektování a výrobě důlní závěsné dopravy. Zároveň je průkopníkem v oblasti vývoje a výroby důlních akumulátorových lokomotiv a jako jediná na světě vyrábí speciální lokomotivu, tzv. lokobagr, pro údržbu a čištění kolejové tratě a prostoru kolem kolejiště v hlubinných šachtách. Jejich stroje pracují v uhelných a rudných dolech napříč všemi kontinenty.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Dvacet let ve výrobě ocelových konstrukcí

Moravská firma Motor Lučina je předním exportérem ocelových konstrukcí ve střední Evropě. Svůj úspěch majitelé postavili na zkušenostech z krize. „Rok 2010 byl pro nás nejhorší v historii firmy. V době celosvětové krize, kdy jsme bojovali o zachování firmy, jsme zjistili, že nás okrádá náš vlastní generální ředitel. Ztráty byly ohromné. Dnes, po letech, nám to paradoxně několik desítek milionů zase přineslo, jelikož jsme se poučili. Pro firmu není nic horšího, než když se ji dvacet let daří. Dokud nepoznáte dno, tak se od něho nemůžete odrazit,“ říká jeden z majitelů společnosti Motor Lučina Tomáš Polach, který se s redakcí MM Průmyslového spektra podělil o své zkušenosti s podnikáním.

Těžká váha z Plzně v první třetině zápasu

Historie strojírenské výroby na Plzeňsku se datuje do poloviny 18. století, kdy byly položeny základy společnosti Škoda. Výroba prvních unikátních obráběcích strojů pro vlastní potřebu byla zahájena v roce 1911. Po první světové válce se pak začaly obráběcí stroje vyrábět pro tuzemské zákazníky i do zahraničí. V novodobé historii prošla firma celou řadou změn ve vlastnické struktuře, které bezesporu ovlivnily její současnou podobu. Škoda Machine Tool patří k lídrům trhu v oblasti výroby horizontek a horizontálních vyvrtávaček, aktuálně prochází významnými změnami k udržení si této pozice.

Jako švýcarské hodinky…

Kdo by mezi strojaři neznal takové značky strojů, jako jsou Heckert, Scharmann, Dörries, SIP či Starrag. K těmto pěti švýcarským a německým klenotům přidejme ještě neméně významné výrobce karuselových brusek Berthiez, multifunkčních miniobráběcích strojů Bumotec či portálových a gantry center Droop+Rein a společně se SW řešením TTL pro adaptivní obrábění lopatek turbín dostaneme výsledek v podobě společnosti Starrag Group.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit