Témata
Reklama

Slasti a strasti rodinného podnikání

Strojírenská rodinná firma Komfi je předním světovým výrobcem polygrafických strojů. Téměř před 25 lety ji v třípokojovém panelákovém bytě založil konstruktér Ing. Karel Matějček. V současné době firma vyváží své stroje do celého světa a byla vyhlášena Rodinnou firmou roku 2015.

Tento článek je součástí seriálu:
Podnikatelské příběhy
Díly
Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Jaké byly začátky společnosti Komfi a proč vlastně rodinné podnikání všem vyhovuje? O tom jsme si povídali s obchodním ředitelem Janem Slovákem.

Reklama
Reklama
Rodinná firma Komfi patří mezi přední výrobce polygrafických strojů na světě. Založil ji v roce 1992 Karel Matějček (vpravo), původní profesí šéfkonstruktér v Tesle Lanškroun. Nyní zastává pozici generálního ředitele. Jeho manželka Jana Matějčková je ve firmě vedoucí ekonomického oddělení. Dcera Jana Slováková je zodpovědná za marketing a její manžel Jan Slovák je obchodní ředitel. Syn zakladatele a přirozený pokračovatel rodinné tradice Petr Matějček (uprostřed) je vedoucím elektrokonstrukce.

MM: Počátky firmy se datují do roku 1992. Kolik lidí bylo u zrodu společnosti, jaké byly počáteční investice?

J. Slovák: Jak jste zmínila v úvodu, na úplném začátku firmy Komfi byl pan Matějček sám. Původně byl šéfkonstruktérem v Tesle Lanškroun. V 90. letech se otevřely příležitosti pro podnikání a on toho využil. Za ušetřené peníze koupil první počítač a doma v obýváku začal získávat první zakázky. Postupně zaměstnal asi pět kamarádů z oboru, čímž vznikla konstrukční kancelář. Zároveň musím dodat, že Ing. Matějček má dar skloubit schopnosti vynikajícího konstruktéra a obchodníka. I když ho, jak říká, obchod nebaví, má pro něj přirozený talent. Rovněž má odvahu riskovat a bez toho to v byznysu prostě nejde.

MM: Jak se od roku 1992 měnilo vaše výrobní portfolio? Začínali jste s jednoúčelovými stroji, dnes jste přední výrobci v polygrafickém průmyslu?

J. Slovák: Firma začínala jako konstrukční kancelář jednoúčelových strojů. Postupně na sebe nabalovala i výrobní kapacity. V roce 1994 jsme získali velkou zakázku na výrobu strojů pro třídění a balení kondenzátorů. O rok později jsme otevřeli první provozovnu ve Svébohově u Zábřehu na Moravě, která funguje po mnoha rekonstrukcích dodnes. Tenkrát jsme zaměstnávali sotva pět dělníků a stejný tým pěti konstruktérů. Strategie Ing. Matějčka byla vždy založena na diverzifikaci výroby. Takže když se okolo roku 1995 objevil rostoucí zájem o produkci laminovacích strojů, neváhal. V té době nás s poptávkou po výrobě laminátoru oslovila renomovaná americká společnost GBC, která měla dealerskou síť po celém světě. My jsme jim nabídli, že pro ně stroje nejen vyrobíme, ale zkonstruujeme zcela nový model.

MM: Od klasické strojařiny jste se tedy dostali k výrobě laminátorů. Jak je v současné době rozložena výroba?

J. Slovák: Dnes tvoří výrobní program ze 40 % jednoúčelové stroje a z 60 % laminovací stroje. V oblasti jednoúčelových strojů je podstatná konstrukce. Samotná výroba je pouze doplněk, díky němuž ovšem máme možnost stroj i během finálního testování a zkoušek flexibilně upravovat. Zákazníkovi jsme schopni stroje nakreslit, vyrobit a uvést do provozu. Orientujeme se na dodávky pro elektrotechnický průmysl, zejména na stroje pro výrobu elektrosoučástek.

Jak už jsem zmínil, pro výrobu laminovacích strojů byl zásadní kontrakt s americkou firmou GBC v roce 1995. Navázat s nimi spolupráci bylo správné rozhodnutí ve správný čas. Výroba kompaktních strojů pro následné zpracování tiskovin byla v začátcích a my jsme měli vynikající základ ve vývoji jednoúčelových strojů. V tomto segmentu se zaměřujeme na průmyslově využitelné laminovací stroje. Určitě bychom nemohli konkurovat v oblasti tzv. entry level strojů, kde je konkurence veliká, především v nízkých cenách. V naší oblasti se však více cení stabilita, spolehlivost a výdrž stroje. A to nabízíme. Stále více a více se také zabýváme komfortem obsluhy, zjednodušením ovládání a dalšími prvky, které práci s našimi stroji uživateli usnadňují. Naší strategií od začátku firmy byla a je diverzifikace výroby a polygrafie je tedy jedna z cest, kterou se ve strojírenství ubíráme.

MM: V čem jsou vaše technologie unikátní oproti konkurenci? Máte proti dalším světovým hráčům nějakou konkurenční výhodu?

J. Slovák: Prvním laminovacím strojem vyrobeným v Komfi byl Orbit, který jsme navrhli podle zadání amerického partnera. Po něm už následoval stroj Delta, naše první samostatná konstrukce, která byla v některých parametrech unikátní. Delta definovala standard průmyslového laminátoru v daném formátu a v páté generaci ji prodáváme dodnes. Na tomto stroji je vidět, kde došlo k zásadní technologické změně. Dřívější laminovací stroje byly velmi robustní a prostorově náročné, obvykle vybavené médiem pro vytápění laminovacího válce, ať už šlo o vodu nebo olej. Toto řešení je z funkčního hlediska velmi dobré, ale nese s sebou jednak vysoké nároky na zastavěný prostor a také potenciální problémy s armaturou pro vytápění a cirkulaci média. Spousta hadiček, trubiček, ventilů atd. Delta přišla s modernějším přístupem – kompaktním designem a válcem vytápěným zónovým elektro-odporovým topením s přesnou PID regulací. Toto řešení dokáže historickou technologii funkčně plně nahradit, a zároveň odstraňuje ty hadičky, trubičky a ventily… Podotýkám, že mluvím o průmyslovém standardu, nikoli o strojích pro občasnou levnou laminaci, kde byly kompaktní design a jednoduchá forma beznáplňového vytápění v omezené míře k dispozici už dříve. V té době jsme tedy byli opravdovými průkopníky. Delta byla novinka, první průmyslový laminátor v B2 formátu a kompaktním designu.

A proč patříme v tomto oboru ke světové špičce? Jednoduchá odpověď. Jsme rodinná firma, která více než 20 let dodává na trh velmi kvalitní produkty. My stroje nejen vymyslíme, ale také vyrobíme a prodáme. My za ně neseme plnou odpovědnost, garantujeme jejich kvalitu a podepisujeme se pod ně vlastním jménem. V rodinné firmě se každý problém dotkne vás osobně. Je jedno, kdo problém způsobí, protože na konci jste stejně vy jako osoba, ne jen jako značka. Takže se snažíme pracovat tak, abychom se za výsledky nemuseli stydět. Naše stroje jsou často dražší než konkurence. Neumíme je vyrobit levně jako v Číně nebo jako jiné firmy v Evropě. Díky diverzifikaci výroby, kterou tvrdě držíme, jsou naše náklady bohužel vyšší než u plné sériové produkce. Naše stroje jsou velmi stabilní a pevné. Některé mají naši zákazníci více než deset let. Průměrná životnost jiných, levnějších laminovacích strojů je cca pět let.

MM: Od roku 1995 zakládáte výrobní závody po celé republice. Kde se v současné době nacházejí a kolik v nich pracuje zaměstnanců?

J. Slovák: Základ výroby byl položen ve Svébohově u Zábřehu na Moravě, protože zde bylo možné získat kvalitní pracovníky řemeslných profesí. V roce 1997 vznikla konstrukčně-výrobní divize v Novém Městě na Moravě. V roce 2002 firma kupuje bývalý závod společnosti Kovopol a zakládá společnost Komfi Litomyšl. Zásadní konstrukční a vývojové pracoviště je nadále v Lanškrouně. Dnes máme asi 170 zaměstnanců, z toho 100 jsou dělnické profese, cca 25 konstruktéři a zbytek obchod, logistika a management.

MM: Jaký objem produktů jde na export a na tuzemský trh? Na jaké trhy v současné době vyvážíte? Kdo je vaším hlavním odběratelem? Jak budujete svoji obchodní síť?

J. Slovák: Vývoz do zahraničí tvoří asi 85 % v oblasti strojů pro polygrafický průmysl a maximálně 10 % v jednoúčelových strojích. Ty prodáváme spíše v České republice, protože na konstrukci a výrobu tohoto stroje potřebujete mít blízký kontakt se zákazníkem a to se nám daří právě u českého zákazníka nebo nadnárodní firmy, která má výrobu zde.

Co se týká teritorií, tak našimi cílovými destinacemi jsou země, kde je drahá pracovní síla. Naše stroje jsou sofistikované vysoce automatizované produkty. Zákazník, který od nás kupuje, ví, že se mu i náš poměrně drahý stroj vyplatí. Máme síť dealerů po celém světě, ale primárně vyvážíme do západní a severní Evropy a Severní Ameriky. Dále do Austrálie a Afriky – Egypta nebo Jihoafrické republiky. V poslední době slavíme velké úspěchy v Japonsku, které se pro nás stalo jedním z nejdůležitějších trhů. V loňském roce jsme tam prodali nejvíce strojů ze všech exportních zemí. Pro pružnější a rychlejší fungování v oblasti marketingu, prodeje a servisu jsme založili v roce 2009 obchodní dceřinou společnost Komfi Europe v Holandsku. Naopak se nám tolik nedaří v tzv. low cost zemích, jako je např. Indie. V Číně je to trochu lepší, cítíme rostoucí poptávku po kvalitnějších produktech, ale spolupráce s tamním dealerem je teprve v počátcích. Samozřejmě dodáváme také na ruský trh. Tam je zájem především o velké těžké stroje. Z našeho pohledu se jedná o úplně jiný trh než je zmíněná Evropa nebo Severní Amerika, kde zákazníci požadují lehké, ovladatelné a uživatelsky jednoduché stroje.

Nová výrobní hala firmy Komfi v Lanškrouně

MM: Strojírenství hlásí v roce 2016 nárůst 2,5 % až 3 %. Týká se to i vašeho segmentu podnikání?

J. Slovák: V sériové výrobě rosteme tempem cca 5 % ročně, celkové tržby ale výzmaně ovlivňují jednoúčelové stroje. V ostatních ekonomických parametrech je ale rozdíl výraznější. Komfi má vlastní produkt a produktivita práce nebo hrubá marže u firmy s vlastním produktem jsou obecně někde jinde než u firmy, která takové portfolio nemá. Většina českého strojírenství stojí na velkokapacitní sériové výrobě komponent bez možnosti prodat finální výrobek. Například v období 2008–2014, tedy v období, kdy produktivita práce v ČR rostla meziročně tempem asi 2,5 %, to v našem případě bylo asi 6 %. Naše hrubá marže, podíl přidané hodnoty na celkové hodnotě produkce, činí cca 47 %. Pro porovnání, český průměr v tomto ukazateli je 38 %, v EU průměrně 49 %. Vycházíme z toho dobře, a to hlavně proto, že máme svůj finální produkt.

MM: Takže tržby a investice za poslední roky rostly? Ale přesto, jsou léta ekonomicky více či méně bohatá. Jak se vám daří překonávat krize? Malým firmám se to někdy nepodaří „přežít“.

J. Slovák: To je složitá otázka. Znovu opakuji, my se snažíme o diverzifikaci výroby do různých oborů od samého vzniku firmy. Pokud přichází problém v jednom produktu, dokážeme ho nahradit jiným. Když přišlo to, čemu se říkalo v roce 2009 krize, my jsme to díky této strategii tak dramaticky nevnímali. Samozřejmě jsme museli přistoupit k některým nepopulárním a pro nás i nepříjemným opatřením, ale dokázali jsme problémy jednoho segmentu výroby kompenzovat jiným. To samé platí i o trzích. Máme velký záběr, takže dokážeme případné problémy v prodeji rychle řešit. Je to jednoduchý recept, ale realizace tak jednoduchá není.

Další velkou výhodou je naše finanční nezávislost. Srdce tvrdého ekonoma asi zapláče, ale v Komfi nemáme žádný leasing, žádný úvěr. Hospodaříme si s vlastními penězi. Nekupujeme, na co nemáme. V dobách krize se nám to tisíckrát vyplatilo. Hodně menších firem nemělo cash flow a položilo je to. Nás ne. Nepoložilo nás to ani v době, která byla pro firmu opravdu těžká. Bylo to období, kdy jsme se rozcházeli s americkým partnerem, který prodával naše laminovací stroje. Pro budoucí fungování firmy to byl zásadní krok, který bylo třeba udělat – zda budeme naše stroje dále konstruovat, vyrábět a distribuovat pouze přes tohoto partnera, anebo se do toho vrhneme a budeme prodávat sami. Bylo to pro nás zlomové období. Majitel firmy věděl, že pokud do toho půjdeme, ztratíme škrtnutím pera 80 % trhu. Dnes vidíme, že to bylo dobré rozhodnutí. Byla to opět odvaha a podnikatelský duch Ing. Matějčka, který se v tomto okamžiku ukázal správný. Rychle se nám podařilo převzít část dealerů a naši značku uvést na trh.

A na základě příznivého vývoje v posledních letech pak rostou tržby a investice. Tržby v roce 2015 činily 220 milionů. V roce 2016 jsme plánovali nárůst na 225 milionů, ale už teď vidíme, že jsme plán podcenili a s největší pravděpodobností bude nárůst větší.

Co se týká investic, tak za posledních pět let jsme investovali do rozvoje společnosti cca 70 milionů a dalších 60 milionů máme ve vývojových projektech. V roce 2011 jsme investovali asi 10 milionů do nových výrobních technologií a další velkou investicí byla letos v lednu dokončená hala pro výrobu, montáž, skladování a expedici v Lanškrouně za 30 milionů. V letošním roce plánujeme investice ve výši cca 50 milionů – jednak do dalších úprav našich výrobních kapacit, jednak třeba do vybudování rekreačního centra, které budou naši zaměstnanci moci využívat.

Výroba laminovacích strojů

MM: Naposledy jste své laminovací stroje vystavovali letos v červnu na veletrhu v Düsseldorfu. Největšími magnety na vašem stánku byly stroje na parciální UV lakování s 3D efekty a také potisk knižní ořízky. O jakou technologii jde? Je to vaše nejnovější know-how?

J. Slovák: Ano, v Düsseldorfu jsme vystavovali celkem osm strojů. Samozřejmě laminovací stroje v různých formátech na stránku nechyběly, ale největší úspěch jsme slavili právě s těmito nejnovějšími technologiemi. Jednalo se o naše stroje řady Spotmatic 54 a imiJET BE 70.

Jsou to naše nové projekty. V případě stroje Spotmatic 54 jde už o druhou generaci stroje pro parciální lakování. První generace získala ocenění Zlatý Embax Print na veletrhu v Brně. Z pohledu praktického využití však šlo o takový „první výstřel“, na kterém jsme se naučili znát problematiku technologie parciálního lakování a ink-jet tisku. V Düsseldorfu jsme letos převáděli druhou generaci stroje, která má o mnoho vyšší ambice. A ohlas nám dal za pravdu, že jsme šli ve vývoji správným směrem.

Naproti tomu stroj imiJET BE 70, který umí potisknout knižní blok ze všech stran jakýmkoli motivem, je úplnou novinkou. Celý projekt byl opět reakcí na situaci na trhu. V polygrafickém dávnověku se podobných efektů docilovalo téměř výhradně ruční prací, v současnosti se s nimi v běžné produkci téměř nesetkáte. A pokud ano, jedná se o velmi drahé technologie. My jsme se pokusili o zjednodušení celého procesu potisku ořízky tak, aby byla dostupná i pro menší tiskařské provozy. Tiskneme UV barvami a využíváme technologii ink-jet. Opět jsme se pokusili aplikovat běžnou technologii (ink-jet) trochu jinak, než je běžné.

MM: Takto vysoce sofistikované technologie vyžadují silnou vývojovou základnu. Máte dostatek kvalifikovaných odborníků?

J. Slovák: S konstruktéry zatím nemáme problém. Zčásti je to i regionální záležitost. V Lanškrouně byli díky Tesle (předtím Siemens) vždy šikovní konstruktéři. Tímto směrem se ubíralo i střední školství a dokázalo připravit budoucí vysokoškoláky, kteří se vraceli a vracejí. Na to jsme se však nemohli spoléhat věčně. Proto jsme vytipovali Nové Město na Moravě, kde byl konstruktérů dostatek. Zatím tedy nestrádáme. Horší je to v dělnických profesích.

V oblasti HR jsou pro nás velice důležité generační vztahy. Velmi si vážíme kolegů, kteří stáli u zrodu firmy. Většina z nich je u nás zaměstnána dodnes. Žádná firma, která to s vývojem myslí vážně, se neobejde bez starých matadorů a zároveň mladé krve. My jsme rodinná firma a sounáležitost s firmou je pro nás jeden z nejdůležitějších parametrů. Proto si konstruktérů, kteří jsou u nás dlouho a za firmu „dýchají“, vážíme. Zároveň se však snažíme vychovat si nové, kteří u nás budou stejně rádi a kteří si časem pocit sounáležitosti v sobě také vypěstují.

MM: Komfi byla v roce 2015 vyhlášena Rodinnou firmou roku. Za co jste byli oceněni?

J. Sovák: Samozřejmě za silné hospodářské výsledky a pak za příběh firmy, který je skoro do filmu. Firma vznikla z ničeho. Dnes vyvážíme do celého světa a máme silný produkt. Ve firmě máme vynikající vztahy a nic nechceme měnit.

MM: Co pro vás znamená rodinné podnikání? Čím to je, že se vám téměř 25 let daří a pořád jste na trhu? Je to vztahy v rodině, podniku, kvalitními lidmi, nebo investicemi do lidí? Máte nějaký recept i pro ostatní firmy, včetně rodinných?

J. Slovák: V mládí jsem dělal atletiku a mám ji radši než kolektivní sport. A víte proč? V individuálním sportu vše záleží jen na vás. Váš úspěch je jen váš. Ale také – vy si to zkazíte, vy si za to nesete odpovědnost. Jen vy jste podepsáni pod výsledkem. Je to čestné – a hrozně staromódní. V rodinném podnikání to vnímám podobně. Jinak vše, co jste jmenovala, má na naše hospodářské výsledky vliv. Nám to funguje a zatím perfektně. Co se týká rodiny, máme nepsaná pravidla, která všichni dodržujeme. My se např. o práci s manželkou (dcera majitele, pozn. redakce) vůbec nebavíme. Stejně tak s  ředitelem Ing. Matějčkem. V práci se s manželkou, tchánem nebo tchyní potkáváme pouze pracovně. Stejné je to se švagrem (syn majitele, pozn. redakce), který je vedoucím elektrokonstrukce a přirozeným „následníkem trůnu“. My jsme všichni také charakterově trochu jiní a máme úplně jiné portfolio odpovědnosti. Navzájem se respektujeme a důvěřujeme si. My neřešíme ani generační výměnu ve vedení společnosti, což je někdy problém, když má majitel hledat svého nástupce. Děti občas prostě k podnikání nejsou. U nás to tak není a v tom máme taky štěstí.

MM: Děkuji vám za rozhovor a přeji mnoho dalších úspěchů a radosti z vykonané práce.

PhDr. Iva Ruskovská

iva.ruskovska@gmail.com

Reklama
Vydání #10
Kód článku: 161041
Datum: 27. 09. 2016
Rubrika: Servis / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Související články
O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem řešíte nedostatek pracovníků ve výrobě, aby tento aspekt nebyl limitujícím faktorem pro přijímání nových zakázek a neovlivnil realizaci stávajících?

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit