Témata

S Miroslavem Vehovským jsem se poprvé setkal před necelými šesti lety v Lovani nedaleko Bruselu při příležitosti slavnostního otevření automatizovaného skladu náhradních dílů společnosti Yamazaki Mazak, které je firma pana Vehovského klíčovým zákazníkem. V nejednom případě instalovali v Oticích u Opavy nový typ stroje jako jedni z prvních v Evropě.

Tento článek je součástí seriálu:
Podnikatelské příběhy
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama
Hlavním předmětem Strojírny Vehovský, která se nachází v Oticích u Opavy, je kovoobrábění. Charakter činnosti je převážně zakázková výroba složitých a vysoce přesných dílů dle výkresové dokumentace zákazníka. Výroba je realizovaná na moderních strojích ve třech halách. V současnosti zaměstnávají na 70 lidí. (Foto: Michal Berger)

Pojďme proti času a nahlédněme společně do zásadních milníků podnikatelského života Miroslava Vehovského.
V době našeho prvního setkání měli manželé Vehovští vybudovanou etablovanou firmu patřící k nepřehlédnutelným zaměstnavatelům na Opavsku. Práce je těšila, radovali se z rodiny, profesních úspěchů, i když budoucnost firmy byla zahalena do neznáma. Bude pokračovat rodinná tradice, kterou společně v roce 1996 započali, nebo budou hledat jiné možnosti? Syn Matěj a dcera Lucie v té době byli na univerzitních studií a nebylo vůbec zřejmé, zdali se někdo z nich vrátí domů a bude v započaté práci rodičů případně pokračovat.

Pamatuji si na ten okamžik, kdy mi pan Vehovský sdělil novinu, že dcera i syn se po ukončení vysokoškolských studií rozhodli převzít otěže rodinné firmy a vrací se domů. Následující kroky, které pan Vehovský společně se svojí manželkou realizovali, se postupně ukazovaly jako velmi dobře zvolené. V současné době jsou již obě děti plně zodpovědné za chod firmy – Matěj po výrobní stránce, Lucie po obchodní.

Reklama
Reklama
Reklama
„Strojírenství považuji za nádhernou, ale náročnou práci a jsem rád, že jsem si tento obor zvolil. Vyžaduje nesmírnou úroveň znalostí a zároveň je to neustálý tvůrčí proces. Věřím, že strojírenská tradice a strojírenské obory si udrží výsadní postavení na trhu. Spoustu příležitostí nabídne ekologie, energetika, doprava, zemědělství a další obory,“ říká Ing. Miroslav Vehovský, zakladatel společnosti Strojírna Vehovský. (Foto: Michal Berger)

Profesní začátky a první zkušenosti

Základy strojařiny pan Vehovský získal na opavské strojní průmyslovce. Po vysoké škole pak nabíral první zkušenosti v Ostroji Opava jako technolog – normovač hydraulických prvků. Měl to štěstí na nadřízené – nadšence, kteří jej vzali do týmu, kde formou zlepšovacích návrhů zproduktivňovali výrobu otvorů hydraulických válců sdruženým obráběním a válečkováním. „To pro mě byla ta pravá strojařina a zkušenost k nezaplacení,“ vzpomíná pan Vehovský. Navrhoval, kreslil, zajišťoval výrobu nástrojů, upínacích přípravků a měřidel. Spoustu času trávil s týmem na dílně zkoušením. Zažili mnohá zklamání, ale nevzdali se, a nakonec byli úspěšní. Z této doby je pan Vehovský spoluautorem i několika patentových řešení. „Když se nyní ohlédnu zpět, toto období bylo stěžejní pro získání znalostí, zkušeností, vytrvalosti a dalo mi základ pro mé další působení v této společnosti i v mém podnikání.“

Na vlastní nohy

Po sametové revoluci působil Miroslav Vehovský šest let ve vedoucích pozicích a později se stal ředitelem divizí Nástrojárna a Hydraulika v Ostroji Opava, kde získal další strojírenské a manažerské dovednosti. Po velké privatizaci a změně generálního ředitele pracoval na pozici prodejce hydraulických lisů. Ačkoli o tom původně neuvažoval, nakonec tato pozice odstartovala jeho úvahy o možnosti podnikání v oblasti nákupu a prodeje nových a použitých strojů. To se psal rok 1996 a on se tehdy rozhodl zkusit štěstí a založil vlastní firmu. Po překonání počátečních nesnází o zorientování se na trhu se mu postupně začalo dařit, ale dospěl k poznání, že pozice obchodníka jej až tak neláká. „Stále jsem snil o možnosti něco tvořit, vymýšlet, přidávat někam vlastní um. Logickým vyústěním pak bylo mé rozhodnutí opustit obchod a začít se věnovat výrobě,“ vzpomíná na tento klíčový okamžik pan Vehovský. Začátky byly ale hodně složité. S manželkou, jedním soustružníkem, jedním frézařem a bývalým spolupracovníkem, který vedl výrobu, se pustili s elánem do výroby dílců pro okolní firmy. Na starých strojích, bez nástrojů, přípravků a měřidel, v pronajatých prostorách... Po dvou letech dřiny, kdy ztrátový provoz firmy dotoval z naspořených peněz z prodeje strojů, se postupně dostali na počátek prosperity.

Milníky v rozvoji firmy

V roce 2000 se Strojírně Vehovský podařilo získat první objednávky od kanadské a francouzské společnosti, se kterými spolupracují dodnes. Počátky spolupráce především s kanadským zákazníkem, nadnárodním výrobcem vstřikovacích lisů na plasty, nebyly podle slov pana Vehovského jednoduché a provázela je nedůvěra ve východoevropskou kvalitu. Začínali s jednoduššími dílci a postupně se propracovali k dílcům velmi komplikovaným, které dodávali do všech poboček jejich obchodního partnera – od Kanady až po Čínu. Francouzské společnosti dodávají dílce pro montáž rotačních hydromotorů, které pak putují do celého světa.

Růst v objednávkách po roce 2000 se projevil navýšením spolupracovníků a nutností investic do vlastních výrobních prostor a nových CNC strojů. „Měli jsme štěstí, že se nám podařilo najít vhodné pozemky v Oticích u Opavy a zde jsme v roce 2002 na zelené louce postavili naši první halu s provozní budovou. Dále jsme se rozrostli v roce 2006, takže nyní disponujeme výrobní plochou 2 800 m2 a dvěma provozními budovami. Vzali jsme si vzory od našich obchodních partnerů a vždy jsme se snažili, ať naše firma vypadá zajímavě zvenčí i uvnitř,“ vzpomíná pan Vehovský na toto období. Postupně investovali do certifikace dle norem ISO a firmu vybavovali novými CNC stroji a kvalitními 3D měřicími stroji. Po vyzkoušení několika producentů obráběcích strojů nakonec zakotvili u japonské rodinné firmy Mazak a dnes se ve firmě připravují na příchod již 14. stroje tohoto špičkového světového výrobce.

Po období rozmachu bohužel firmu velmi tvrdě zasáhla krize v letech 2008 a 2009. Museli propouštět, regulovat náklady, rozkládat splátky úvěrů. Naštěstí toho období zvládli a poučili se z něj. Zásadním způsobem tehdy rozšířili portfolio svých zákazníků.

Postupná digitalizace výroby

Začátek digitalizace Strojírny Vehovský se datuje do roku 2004, kdy standardní ekonomické moduly rozšířili o nástroje řízení výroby, a vznikl tak ERP systém pro řízení celé společnosti. Systém s dodavatelem několikrát zdokonalovali, aby splňoval vyšší nároky jejich rostoucí společnosti. Postupně pak digitalizovali i další oblasti. V roce 2015 do výroby pořídili toolbox pro správu nástrojů a převedli veškeré nástrojové vybavení do elektronické evidence. To jim umožňuje sledovat spotřebu nářadí na zaměstnance a automaticky objednávat chybějící nástroje a nářadí. Součástí je i výdejní nástrojový automat. Investovali rovněž do seřizovacího přístroje, který je schopný komunikovat s CNC stroji a data o nástrojích zasílají po síti přes server k jednotlivým strojům.

„Nyní nás čeká další krok k úplné digitalizaci, protože dokončujeme realizaci nového ERP systému, který již umožní plnou digitalizaci výrobních podkladů,“ říká pan Vehovský a nastiňuje další kroky: „Na strojích budou mít operátoři místo papírové dokumentace k dispozici tablety a s jejich pomocí budou sledovat výkresovou, technologickou i výrobní dokumentaci. Hotovou výrobu budeme na tabletech odepisovat online.“ Tablety hodlají využívat i k dalším činnostem, jako například k seznamování se s novými směrnicemi, evidencí, k řešení neshod a dalším. Zaváděný systém již disponuje prvky prediktivní údržby strojů. Samozřejmostí bude využití QR kódů a monitoringu strojů ve výrobě a s tím spojená digitalizace a automatizace výrobních procesů tak, aby vedoucí pracovníci měli potřebná data v reálném čase a mohli dělat okamžitá kvalifikovaná rozhodnutí. Celý ERP systém bude realizovaný v cloudovém prostředí a bude také odpovídajícím způsobem chráněn. Následujícím krokem bude čipování nástrojů pro automatické načítání korekcí.

„Oproti našim očekáváním je realita digitalizace firmy velmi náročná na technologie, a to i v dnešním vyspělém světě. Největší výzvou bude spojit technologie dohromady tak, aby byly funkční a komunikovaly spolu,“ reaguje pan Vehovský na dotaz ohledně efektivity investic do digitální transformace firmy. „Jsme si naprosto jisti, že investice do digitalizace jsou v dnešní době nezbytně nutné a měly by jít v ruku v ruce s investicemi např. do nových výrobních technologií.“

Generační obměna

Od samého počátku podnikání jsou manželé Vehovští ve firmě společně. Vedle dcery a syna považují firmu za jejich „třetí dítě“. Celá rodina prožívala nezdary i úspěchy v podnikání společně a je vcelku přirozené, že se jim jejich pracovní i osobní životy často prolínaly. Děti s nimi často trávily čas ve firmě, a logicky tam také začaly získávat své první pracovní zkušenosti a postupně, díky předávaným zkušenostem od rodičů, prohlubovaly své znalosti.

„Jsme pyšní na to, že obě děti dosáhly vysokoškolského vzdělání a domluví se plynně anglicky. Nikdy jsme je nenutili k tomu, že musí být pokračovateli v naší společnosti. Už před dokončením studií se oba rozhodli, že budou pracovat u nás. Dali přednost naší firmě před získáváním zkušeností jinde,“ říkají s úsměvem na tváři manželé Vehovští. To, že měly jejich děti ochotu a elán pokračovat v tom, co oni začali, byla pro ně ta nejlepší zpráva. Zároveň je to ta nejsložitější cesta právě proto, že se jedná o vztah rodič-dítě.

Hned od samého začátku si uvědomovali, že nepůjde o jednoduchou cestu a že vyvstanou problémy, o kterých neměli zpočátku ani tušení. Samozřejmě měli i obavy, zda celý proces zvládnou tak, aby „střídání generací“ nemělo negativní dopad na celý chod firmy, nebo dokonce i na rodinné vztahy. Proto se rozhodli, že bude dobré, když jim s tímto úkolem někdo pomůže. Získali do firmy bývalého manažera, skvělého psychologa z úplně jiného oboru, než je ten jejich. A to se nakonec ukázalo jako skvělý tah. Dali si společný cíl – připravit jejich děti na převod generací ve vedení firmy v průběhu následujících pěti let.

„Začátky nebyly vůbec jednoduché. Denně jsme s poradcem řešili problémy společnosti, zaváděli procesní změny, řešili personální změny, a někdy také vztahy mezi dětmi,“ vzpomíná pan Vehovský a pokračuje: „Připomínali jsme jim, že se rozhodli firmu řídit společně. Nebylo možné z jednoho z nich udělat nadřízeného druhému. To by mělo špatné dopady na řízení společnosti a rovněž na vzájemné osobní vazby mezi nimi a námi rodiči. Situace se časem zlepšovala a přistoupili jsme k dalšímu logickému kroku – převedli jsme na děti část majetku a zároveň je jmenovali prokuristy. Toto rozhodnutí splnilo svůj účel, stali se zodpovědnějšími.“ Velice se jim osvědčil systém týdenních majitelských porad, na kterých řeší hospodářské výsledky, kvalitu, personalistiku, investice atd. Jako rodina jsou informováni o základních činnostech společnosti a zásadní rozhodnutí přijímají společně.

„Zvolili jsme si model, že každý z nás řídí určitou část firemních činností – manželka ekonomiku, dcera obchod, syn výrobu, včetně její přípravy, a já se zabývám strategickými rozhodnutími, investicemi a pomáhám dětem v jejich rozhodování,“
uzavírá pan Vehovský popis klíčové události nejen v historii firmy, ale v podstatě i rodiny jako takové.

Po čtyřleté spolupráci s poradcem usoudili, že již jsou schopni pokračovat na této cestě sami a pevně věří, že se jim v blízké době podaří předat „rodinné stříbro“ nové generaci kompletně

Snaha manželů Vehovských, Petry a Miroslava, od počátku podnikání až do dnešních dnů vždy vedla k jedinému cíli – vybudovat technologicky zdatnou, špičkovou společnost, dodávající komplikované dílce partnerům do celého světa. Jediné, čeho se jim za tu dobu nepodařilo dosáhnout, je mít vlastní výrobek. To ale může být výzva pro následující generaci – jejich děti Lucii a Matěje, kteří se již aktivně podílejí na vedení firmy. (Foto: Michal Berger)

Doba covidová

V kontextu nastupující světových ekonomických změn se snížení objemu zakázek ve firmě začalo projevovat již koncem roku 2019 a kvůli pandemii koronaviru se prohloubilo v březnu 2020. Meziroční pokles činil cca 25 %. Jednalo se sice o výrazné snížení, ale v porovnání s krizí, kterou zažili v letech 2008–2009, podle slov pana Vehovského, nebylo nikterak dramatické. Hlavní rozdíl podle něho je v poptávkách a příležitostech, které byly v krizových letech téměř nulové.
Nižší výkony jsou pochopitelně způsobeny i omezením provozu kvůli covid-19. Naštěstí se jim zatím daří eliminovat šíření viru v jejich kolektivu, lidé se chovají zodpovědně. Všichni si uvědomují, že uzavřít společnost kvůli nákaze by pro ně mohlo mít fatální důsledky. Bohužel ani Strojírně Vehovský se nevyhnulo propouštění, někteří zaměstnanci odešli sami. I přes nižší tržby nesnižují základní platy a snaží se v rozumné míře platit pohyblivé složky v závislosti na výkonech. V obchodě se jim daří využít nových příležitostí. Nově se zaměřili na výrobu armatur a čekají na certifikaci potenciálního zákazníka z oblasti těžby ropy.

Samozřejmě využívají dotačních možností, které se jim nabízejí. V roce 2019 podali projekt v programu Technologie na nákup třech strojů, nového ERP systému a monitoringu strojů. V mezidobí před schválením projektu se rozhodli investovat i bez znalosti výsledku schválené dotace. Nakonec byli v projektu úspěšní a aktuálně rozšiřují flotilu strojů Mazak o další multifunkční vodorovný pětiosý stroj Integrex e500/4000. „To, že jsme se rozhodli k tak zásadní investici i v této nejisté době, bereme jako příležitost a věříme, že se nám podaří posunout naše možnosti o kus dále, a lépe tak upevnit naše místo na trhu,“ říká Miroslav Vehovský k aktuální investici.

Aspekty podnikání v ČR

Obchod se stroji v začátcích podnikání pana Vehovského byl, podle jeho slov, poměrně jednoduchou záležitostí. Nutnost získávání diametrálně nových znalostí přišla až v souvislosti s nástupy zaměstnanců, s výrobou ve vlastních výrobních prostorách a řešením dodavatelsko-odběratelských vztahů. Legislativa klade na firmy vysoké administrativní a provozní nároky a vyrovnat se s nimi znamená věnovat těmto záležitostem hodně času a peněz.

„Za naprosto klíčový problém v podnikání považuji kvalitu zaměstnanců, jejich získávání a výchovu. Zaměřujeme se především na spolupráci s mladými lidmi, absolventy učebních oborů a středních škol se strojírenským zaměřením. A zde nedostáváme kvalitativně to, co bychom si přáli a potřebovali. Ať jsou to morálně volné vlastnosti, vycházející z hodnot naší nemocné společnosti nebo znalostí, získaných ve školství,“ vyjadřuje se pan Vehovský k personální otázce a rozvádí ji na oblast vzdělávání: „Jako klíčový problém naší společnosti vidím mimo změny morálky nutnost radikální změny ve školství, a to již od základních škol až po studia na vysokých školách. Vidím průměrnost místo šancí k vyniknutí, potlačení řemesel a učebních oborů, nesmyslné počty maturantů a vysokoškoláků s cílem mít papír o absolvování studia místo znalostí, studium pseudooborů atd. Výsledkem jsou převážně průměrní absolventi, ale s těmi špičkovou firmu či společnost dnešní doby nevybudujeme,“ konstatuje pan Vehovský na základě 10letých zkušeností zaměstnavatele.

Průnik osobního a profesního života

„Není jednoduché být se svým životním partnerem zároveň i v pracovním vztahu. Není to cesta pro každého a jsme rádi, že jsme se na této cestě neztratili,“ sdílejí své postřehy manželé Vehovští. „Některá životní období nebyla jednoduchá, a především začátky podnikání kladly na nás oba vysoké nároky. Ale byli jsme společně dobrý tým a myslíme si, že jako dobrý tým pokračujeme nyní v podnikání s dětmi a v rodině i s jejich partnery.“ Po letech podnikání je pro ně největší odměnou, když se sejdou jako rodina a užívají si společný čas bez pracovních povinností. To, že jako rodina drží pohromadě a jsou spolu rádi, je největším úspěchem na celé jejich cestě. K tomu, aby člověk zvládnul náročný pracovní život, nutně potřebuje dobít energii. Pro ně byl vždy ideálním protipólem sport. Kromě turistiky a lyžování je již několik let velmi baví cestování s obytným autem, kde mohou kombinovat poznávání nových míst s jejich oblíbenou cyklistikou.

„Vždy jsem hodně četl. V době, kdy jsme začínali s výrobou, jsem studoval knihy, které mi přinášely vědomosti o vedení firmy a vztahu k zaměstnancům. Jako nejvíce hodnotné a využitelné v praxi si cením srozumitelně psané knihy Jacka Welche, bývalého prezidenta společnosti General Electric. Celou dobu podnikání se řídím jeho radami a pravidly – poctivost jako nejdůležitější hodnota firmy, nutnost výcviku, celoživotního vzdělávání a pravidelných pohovorů se zaměstnanci, kvalita ve všech činnostech firmy,“ říká Miroslav Vehovský k otázce získávání svých manažerských dovedností.

Výroba ve Strojírně Vehovský dříve a nyní. Firma patří ke klíčovým zákazníkům japonského top výrobce obráběcích strojů firmy Mazak. Aktuálně rozšiřují flotilu strojů o další multifunkční vodorovný pětiosý stroj Integrex e500/4000. (Foto: archiv M. Vehovského, Michal Berger)
Díly distributor a plunž představují tzv. srdce hydralického vstřikovacího lisu na plasty, patří k tomu nejsložitějšímu, co ve Strojírně Vehovský vyrábějí a měří. (Foto: Michal Berger)

Budoucnost firmy

„Přeji si, abychom i nadále byli prosperující, výrobkově a technologicky konkurenceschopná společnost s částečně vlastním výrobním programem a se stabilními zákazníky na úrovni partnera z různých oborů,“ uvádí konstantní atributy firmy pan Vehovský. Hlavním problémem k dosažení takového cíle bude ale podle něho nedostatek kvalitního pracovníků, především operátorů CNC strojů. Proto ve firmě přistoupili k tomu, že noví i stávající spolupracovníci budou školeni a vzděláváni v novém školicím středisku, vybaveném CNC stroji a vedeném nejlepšími lidmi ve firmě. Vztahem k zaměstnancům, nastavenými systémy v oblastech osobních plánů rozvoje, školeními a pravidelnými pohovory hodlají zkvalitnit a rozšířit stávající kolektiv. Chtějí prohloubit vliv a důraz na vzdělávání mladých strojařů ve školách, finančně podpořit vybrané studenty.

V nově vybudované konstrukční kanceláři začnou vyvíjet vlastní výrobní program, částečně pokrývající kapacitní možnosti společnosti. Součástí obchodního útvaru bude i servisní síť. Výroba bude rozšířena do nové výrobní haly, kterou plánují postavit nejpozději do pěti let. Zajištění konkurenceschopnosti předpokládají využitím nejnovějších trendů v digitalizaci, a především v robotizaci procesů. Jednoduše programovatelný CNC stroj ve spolupráci s chytrým robotem je podle pana Vehovského budoucnost i v jejich malosériové výrobě a při omezených lidských zdrojích. I přes všechen technický pokrok si chtějí zachovat kredit rodinné firmy s přátelským a lidským přístupem k zaměstnancům – spolupracovníkům. Věří, že tímto postupem se jim podaří zachovat si i nadále dobré jméno jejich firmy.

Není snad výstižnější zhodnocení životní cesty než slova, která mi řekl pan Vehovský na závěr našeho povídání: „V současné době žiji spokojený život. Pracovní i rodinný život mám naplněný. Do firmy jezdím velmi rád, v souvislosti se zapojením dětí do vedení a převzetí denních starostí nejsem ve stresu a řeším ve větším měřítku budoucnost firmy. Přeji si, abychom byli i nadále zdraví, byli spolu rádi, i nadále se vzájemně respektovali, vzájemně si pomáhali a žili spokojené životy. Čerstvě jsme teď přivítali na svět naši první vnučku, tak doufáme, že se ještě jako rodina rozrosteme.“

Roman Dvořák

Reklama
Vydání #11&12
Kód článku: 201131
Datum: 09. 12. 2020
Rubrika: Redakce / Management a řízení
Seriál
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Soustruh místo motorky

Cesta na další reportáž referenčního partnerství firmy Mazak směřovala do plzeňských Borských polí. Obchodní manažer Ivan Šedivec ji nevybral náhodou. Jak jsem záhy zjistil, firma KTD Technologies Tomáše Duspivy totiž díky jeho osobě v sobě bezesporu ukrývá obrovský potenciál.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit