Od samého počátku podnikání jsou manželé Vehovští ve firmě společně. Vedle dcery a syna považují firmu za jejich „třetí dítě“. Celá rodina prožívala nezdary i úspěchy v podnikání společně a je vcelku přirozené, že se jim jejich pracovní i osobní životy často prolínaly. Děti s nimi často trávily čas ve firmě, a logicky tam také začaly získávat své první pracovní zkušenosti a postupně, díky předávaným zkušenostem od rodičů, prohlubovaly své znalosti.
„Jsme pyšní na to, že obě děti dosáhly vysokoškolského vzdělání a domluví se plynně anglicky. Nikdy jsme je nenutili k tomu, že musí být pokračovateli v naší společnosti. Už před dokončením studií se oba rozhodli, že budou pracovat u nás. Dali přednost naší firmě před získáváním zkušeností jinde,“ říkají s úsměvem na tváři manželé Vehovští. To, že měly jejich děti ochotu a elán pokračovat v tom, co oni začali, byla pro ně ta nejlepší zpráva. Zároveň je to ta nejsložitější cesta právě proto, že se jedná o vztah rodič-dítě.
Hned od samého začátku si uvědomovali, že nepůjde o jednoduchou cestu a že vyvstanou problémy, o kterých neměli zpočátku ani tušení. Samozřejmě měli i obavy, zda celý proces zvládnou tak, aby „střídání generací“ nemělo negativní dopad na celý chod firmy, nebo dokonce i na rodinné vztahy. Proto se rozhodli, že bude dobré, když jim s tímto úkolem někdo pomůže. Získali do firmy bývalého manažera, skvělého psychologa z úplně jiného oboru, než je ten jejich. A to se nakonec ukázalo jako skvělý tah. Dali si společný cíl – připravit jejich děti na převod generací ve vedení firmy v průběhu následujících pěti let.
„Začátky nebyly vůbec jednoduché. Denně jsme s poradcem řešili problémy společnosti, zaváděli procesní změny, řešili personální změny, a někdy také vztahy mezi dětmi,“ vzpomíná pan Vehovský a pokračuje: „Připomínali jsme jim, že se rozhodli firmu řídit společně. Nebylo možné z jednoho z nich udělat nadřízeného druhému. To by mělo špatné dopady na řízení společnosti a rovněž na vzájemné osobní vazby mezi nimi a námi rodiči. Situace se časem zlepšovala a přistoupili jsme k dalšímu logickému kroku – převedli jsme na děti část majetku a zároveň je jmenovali prokuristy. Toto rozhodnutí splnilo svůj účel, stali se zodpovědnějšími.“ Velice se jim osvědčil systém týdenních majitelských porad, na kterých řeší hospodářské výsledky, kvalitu, personalistiku, investice atd. Jako rodina jsou informováni o základních činnostech společnosti a zásadní rozhodnutí přijímají společně.
„Zvolili jsme si model, že každý z nás řídí určitou část firemních činností – manželka ekonomiku, dcera obchod, syn výrobu, včetně její přípravy, a já se zabývám strategickými rozhodnutími, investicemi a pomáhám dětem v jejich rozhodování,“ uzavírá pan Vehovský popis klíčové události nejen v historii firmy, ale v podstatě i rodiny jako takové.
Po čtyřleté spolupráci s poradcem usoudili, že již jsou schopni pokračovat na této cestě sami a pevně věří, že se jim v blízké době podaří předat „rodinné stříbro“ nové generaci kompletně