Témata

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Tento článek je součástí seriálu:
Podnikatelské příběhy
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Pojďme společně projít zásadní milníky na dosavadní profesní cestě profesora Kassaye a hledejme v nich odkaz pro současnou dobu a inspirujme se.

Reklama
Reklama

Etapa řemeslná

MM: Narodil jste se v roce 1941 do jednoho z nejtěžších období naší novodobé historie. Váš otec byl řidičem autobusu, vy jste se vyučil soustružníkem. Technologie obrábění vám učarovala, ale co bylo tím zásadním impulzem, že jste se rozhodl vydat se vstříc vyšším odborným výzvám?

Prof. Kassay:
Ako učeň som podľa vtedajšieho všeobecného ponímania nebol práve najposlušnejší. Dokonca som si dovolil nesúhlasiť ani s mojím majstrom.
Nielenže som mal stále nejaké pripomienky, ale správal som sa nevhodne, keď som pred celou triedou vyhlásil, že hlboké diery na mazacie drážky netreba vŕtať, ale prestreliť nábojom – puškou. Vyvolalo to veľký smiech spolužiakov, ale nahnevalo majstra, že si robím posmech namiesto toho, aby som sa venoval učeniu. To ešte nikto nemohol tušiť, že môj nepokoj povedie k zlepšovacím návrhom a patentom. Po troch rokoch, už ako vyučený, som si vždy po zadaní práce kládol otázku, či sa ten výrobok nedá urobiť lepšie, rýchlejšie alebo úplne inak. Tento spôsob uvažovania ma doviedol k veľkému záujmu o rezné nástroje. Osobitne ma zaujala špička sústružníckeho noža. Chcel som vedieť, aké je jej tajomstvo, ktoré vtedajších úderníkov doviedlo k nebývalým rezným rýchlostiam. A tak som študoval geometriu rezného nástroja a postupne lámal všetky normy. Môj tvorivý nepokoj nebol vždy vítaný ani v očiach nadriadených, a to nielen majstra, ale aj normovača. Vtedy som si uvedomil, že okolo nás je pavučina vzťahov a nie vždy sa oceňuje pracovný výkon. To ma viedlo k tomu, aby som lepšie spoznal nielen technologické procesy, ale aj spôsob riadenia dielne a celého podniku. Zaujímala ma literatúra, veľa som čítal, a tak som sa neformálne vzdelával od mladosti. Moja záľuba v zbieraní známok a vystavovanie tematickej zbierky Svetové galérie na poštových známkach na veľkých medzinárodných výstavách ma viedli k štúdiu dejín umenia. Zvyšovaním kvalifikácie som sa, obrazne povedané, vzďaľoval od stroja a viac sa ponáral do spoločenských vied.

V roce 1992, kdy Stefan Kassay zprivatizoval Pečivárne Sereď a Figaro Trnava, si stanovil dva životní cíle. Jednak vybudovat podnik, který jej přežije a dá lidem chléb a práci. A druhým cílem bylo poznání, že vše, co se naučí a s úspěchem vyzkouší, bude dále publikovat, aby jiní neopakovali jeho chyby. V začátku budování firmy akceptoval kapitalistické metody z pohledu neustálého růstu profitu a výkonu. Od té doby se mnohé změnilo a logicky i prof. Kassay mírně měnil své názory. Vysokých profitů dosahovat nikoliv na úkor fyzické a psychické zátěže, ale pomocí automatizace. Spravedlivě odměňovat ty, kteří se zasloužili o tyto úspěchy. (Zdroj: archiv prof. Kassaye)

Etapa novinářská

MM: Vystudoval jste Fakultu žurnalistiky na Karlově univerzitě, včetně postgraduálu. Kde najdeme pojítko mezi strojařinou a žurnalistikou? Proč jste se vydal právě tímto směrem?

Prof. Kassay:
Táto etapa prišla akosi sama, bez vyhraneného záujmu. Chcel som byť vedcom, televíziu ani podnikanie som neplánoval. Avšak po ukončení majstrovky, maturite na Strednej priemyselnej škole a následne Technickej univerzite ma už ako strojného inžiniera, ale aj počas vedeckej ašpirantúry, často oslovovali novinári. Pýtali sa ma na môj názor na možnosti zvyšovania výkonnosti podnikov, až napokon po napísaní prvého scenára na ekonomickú tému ma zlanárili do Košickej televízie. Postupne som sa stal stálym spravodajcom Československej televízie so sídlom v Budapešti pre Maďarsko, Rumunsko a Juhosláviu. Po návrate domov som bol vymenovaný za šéfredaktora zahraničných programov v ČST v Bratislave a napokon riaditeľom ústredia novinárskych informácií v Prahe. Tým sa moja oficiálna novinárčina skončila, ale písať som neprestal. Externe som spolupracoval celých šesť rokov s Hospodárskymi novinami, kde som každý druhý štvrtok publikoval v rubrike „Dnes píše...“ aktuálne komentáre k vývoju ekonomicko-politickej situácie vo svete a doma. Dnes sa okrem hlavného poslania v pracovnom zaradení vo vrcholovej pozícii produkčného podniku venujem písaniu článkov do viacerých periodík, spravovaniu môjho webového portálu a šíreniu dobrého mena podniku, našej krajiny a ekonomickej diplomacii.

Otázka morálky a etiky v podnikaní je podle prof. Kassaye společenský fenomén. Vnímá to jako ideu, která má vést k nekonfliktnímu chování na principu porozumění a tolerance. Slušnost v podnikání se vyplácí a je konkurenční výhodou. „Pred piatimi rokmi nás potrápila plynová kríza. Niekoľko týždňov sme nemali plyn a nemohli sme vyrábať. Naši odberatelia nemali čo predávať a chýbali im peniaze. Stretli sme sa a dohodli, ako budeme situáciu riešiť bez toho, že by si niekto pomohol na úkor druhého alebo sa narušili vzťahy. Pokiaľ sa s obchodnými partnermi alebo ľuďmi vo firme hovorí otvorene a slušne, bez snahy niečo navyše vydolovať aj pre seba, dá sa dosiahnuť veľa. To je slušnosť v podnikaní smerom dovnútra firmy a aj navonok. Je dôležité hovoriť s ľuďmi, mať ich rád, pomáhať im a oni potom pomôžu podniku.“ (Zdroj: archiv prof. Kassaye)

Etapa vědecká

MM: Kde je podle vás nejvyšší hodnota vědy pro společnost? Mluvíme o potřebě aplikovaného výzkumu, máme ale podle vás v Evropě dostatečně proaktivní vědce, kteří obstojí v celosvětovém srovnání (s Japonskem, USA, Singapurem, Tchaj-wanem, Jižní Koreou, Čínou…)?

Prof. Kassay:
Najprv ale musím zdôrazniť odlišnosť prostredia a spoločenského usporiadania a tým aj podielu vedy v jednotlivých krajinách. Nazdávam sa, že vysoko erudovaných vedcov máme aj u nás, v SR a ČR. Veľa energie sa míňa v riešení medziľudských vzťahov. Namiesto spolupráce aj s mimovedeckým okolím sa do vzťahov medzi skutočnými osobnosťami vkrádajú nežiaduce ľudské vlastnosti, zášť a nepokoj. Veda v zmysle znalostí by mala byť živným koreňom pokroku, a to nielen pokroku samotnej vednej disciplíny, ale aj pokroku osobnosti ako takej, osobnosti vnímajúcej túžby a želania aj konkurentov a vnímania sveta v jeho existencii. Rovnako aj zachovania zodpovedajúcej spoločenskej ekológie a čistého svedomia. Dokonca tvrdím, že vnútorné existenčné prostredie musí postupne získať status svetovosti. Bez vedy ani nemožno úspešne podnikať.

Etapa podnikatelská

MM: Není u nás stejně jako na Slovensku nikoho, kdo by neznal Horalku nebo Tatranku, za jejichž věhlasem stojíte právě vy. Co bylo na tehdejším rozhodnutí zprivatizovat Pečivárne Sereď a Figaro Trnava nejtěžší? Uzdravovat nemocnou firmu, nebo ji vystavět na zelené louce? Co byste při pohledu do zpětného zrcátka nyní upřednostnil?

Prof. Kassay:
Veda sama o sebe má svoju osobitosť v chápaní zmyslu ľudského diania a potreby vložiť sa do tvorby nových postupov. Je preto logické, ak riešiteľ volí cestu novú, vlastnú, aj s  možnosťami zbaviť sa návykovej minulosti a dať priechod vlastnému presvedčeniu, samozrejme pri dostatočnom poznaní skutočného stavu a možnosti racionálneho zdôvodnenia skúmaného objektu. No nie vždy je to možné. Pokiaľ ide o Pečivárne Sereď, od samého rozhodnutia vstúpiť do procesu privatizácie nastúpila veda, a to v posúdení skutočného stavu objektu a vo vypracovaní privatizačného projektu, ktorý v rámci medzinárodnej súťaže medzi sedemnástimi firmami zvíťazil. V skutočnosti mi bolo jasné, že fabrika je zastaralá a nezodpovedá svetovému štandardu, a tak bolo nevyhnutné nastúpiť na postupnú cestu modernizácie. Rozhodnutie, či budovať nový podnik alebo sa boriť s množstvom nových návykov a zastaralými strojmi a zariadeniami, sa udialo pred 27 rokmi. Až po vysporiadaní sa s bankami a Fondom národného majetku otvorilo novú cestu dosahovania úrovne podniku svetovej triedy.

Etapa edukační

MM: Své podnikatelské zkušenosti jste mj. vtiskl do fenomenální pentalogie Podnik a podnikání, kterou jste tvořil téměř 20 let a integroval jste do ní několik podnikatelsko-vědeckých disciplín. Dají se moudrosti a zkušenosti vyčíst z knih? Kde hledat inspiraci pro své podnikání? Jakou roli ve stávajícím vzdělávání hrají univerzity?

Prof. Kassay:
Edukačné systémy používané univerzitami a vysokými školami ponúkané formou dištančného vzdelávania nie sú priamo prepojené s vedeckou a produkčnou sférou. Podniky využívajúce automatizáciu vďaka digitalizácii a informatizácii môžu ponúknuť svoje poznatky aj špecialistov z praxe formou univerzitných modulov priamo zo slovenského podnikateľského prostredia. Treba si uvedomiť, že v súvislosti s ekonomickými otázkami je žiaduce vidieť rozvoj edukačných systémov so systémami nielen výslovne ekonomického charakteru. V súčasnosti ide predovšetkým o prežitie. Rozhodnutie, ako sa vyrovnať s pozostalosťou pandémie, je vlastne najdôležitejšie. Tu by mala zaujať rozhodujúci vplyv veda! Podnikatelia pochopili, že ide o kardinálnu zmenu a že je potrebné uspôsobiť konečné záujmy a prispievať k potrebným riešeniam.

Tejto oblasti venujú maximálnu pozornosť na všetkých stupňoch riadenia aj Ministerstvá hospodárstva a iné rezortné útvary. Vzdelávajú sa na základe poznatkov z praxe a to ich posúva ďalej. Majú lepší cit pre potreby produkčných podnikov a inštitúcií a pre vyhľadávanie príležitostí kooperácie a prepojenia s ekonomickou diplomaciou v zahraničí. Zároveň tak šíria a propagujú národné materiálne produkty a duševné produkty v podobe publikácií alebo iných artefaktov. Pochopiteľne, ako a s kým takto napredovať, nemá svoju definíciu. Kde sú ale zdroje napredovania? Aj pokiaľ ide o duševné produkty, nestačí napr. knihy písať, nestačí ich ani čítať, ani študovať ich nestačí, treba ich včleňovať do života, do spoločenskej praxe! Až keď sa duševné produkty využijú, až vtedy sú knihy užitočné!

Tieto otázky sa týkajú aj iných štátov, nielen Slovenska a Česka. Našťastie už pri písaní pentalógie Podnik a podnikanie som pochopil, že napríklad ani americkú odbornú literatúru nie je možné používať v našich podmienkach. Amerika, Slovensko i Česká republika sú veľmi rozdielne, iná je letora, iné podmienky, iní ľudia, všetko je iné. Preto je v tejto situácii dôležitá komunikácia a sila/priebojnosť tejto komunikácie. Komunikačná zručnosť rozhoduje o tom, kto napreduje. Kto udrie po stole, ešte neznamená, že má pravdu!

Prof. Stefan Kassay je častým hostem konferencí a veřejných debat, aby se se svými zkušenostmi z podnikání a životním poznání podělil s posluchači. Je to o krizích, paradoxech a poučení z nich. Například vzpomíná: „Poučení bolo veľa. Napríklad čo by ste robili, keby vám ešte v začiatkoch podnikania, keď ste mali čo robiť, aby ste platili svoje záväzky bankám a Fondu národného majetku, 26 plných kamiónov tovaru pre konkrétneho zahraničného zákazníka prešlo cez hranice a v tom okamihu sme stratili garancie banky? Nikdy viac sme tie kamióny ani peniaze za tovar nevideli. Čo by ste robili, ak by celkom nový kamión na leasing ukradli aj s tovarom v priebehu niekoľkých minút spred domu šoféra, ktorý si odskočil domov naobedovať sa?“ (Zdroj: archiv prof. Kassaye)

Etapa diplomatická

MM: Kam se podle vás posunula Evropa? Co spatřujete za benefity Evropské unie, kde jí naopak ujel vlak?

Prof. Kassay:
Pozitívna zmena nastala. Je zrejmé, že globálna ekonomika stráca na hodnote, lokálne trhy padajú a zajtrajšok živnostníkov, menších podnikov i korporácii je neistý! Na vzniknutú situáciu sa treba pozerať z nového pohľadu. Nekonečný rast a nezmyselná metrika zisku v prvých dňoch od zavedenia núdzových opatrení utrpeli takmer dvadsaťpercentný prepad o nadhodnotenie, o ktorom sme vedeli, ale ostala tu ešte veľká tenzia. Európska únia, jej možnosti a súčasné rozpory sa stávajú miestom povážlivých nezhôd v nazeraní na jej funkcie a budúcnosť. Ak už mám povedať svoj názor, uvediem aj východiská, ktoré ho formujú. Technika, ekonomika a vedecká autorská tvorba ma vedú k filozofii vnímania sveta, môjho vlastného spôsobu života a môjho podielu na zlepšovaní kvality života. Ten spočíva vo výsledkoch produktov mojej duševnej práce, vedenia pracovných procesov v podnikaní a vo vlastnom prínose v oblasti ekonomickej diplomacie. V počiatočnom štádiu, keď bol vydaný prvý zväzok pentalógie Podnik a podnikanie, som oslovil vedúce osobnosti na Ministerstve zahraničných vecí a európskych záležitostí SR s návrhom na spoluprácu v šírení verifikovaných, širšie využiteľných ekonomických výsledkov. Vďaka tejto spolupráci sa pentalógia Podnik a podnikanie už uplatňuje aj v zahraničí na školách pre diplomatov a je k dispozícii študujúcim v knižnici ministerstva. Tiež na zahraničných ambasádach, kde sme v spolupráci s MZV a EZ SR už urobili viacero prezentácií na slovenských ambasádach a vysokých školách. Ide vlastne o prezentáciu aktivít ekonomickej diplomacie, ktorá je zaradená aj vo vládnom programe ako jedna z priorít spoločenského napredovania.

Od roku 2017, keď som publikoval Antológiu, sa toho veľa zmenilo. Na môj terajší názor sa pýtali pri mojej prezentácii na Univerzite svetového hospodárstva a diplomacie v Taškente. Uviedol som, že nie som spokojný s tým, že sa EÚ oslabila o jednu krajinu – Veľkú Britániu. Británia bola vždy krajina, ktorá v EÚ presadzovala racionálnejšiu, konzervatívnejšiu ekonomickú politiku a aj z tohto dôvodu bude v EÚ veľmi chýbať. Čo sa týka budúcnosti vzťahov EÚ a Británie, som veľmi pesimistický. Nastane a už aj nastal pokles obchodnej výmeny a pokles politických vzťahov.

Etapa filantropa

MM: Stal jste se úspěšným člověkem, vaše jmění dosahuje astronomických výšin. Přesto stále pracujete od rána do večera. K tomu jste odjakživa zarytým sportovcem. Je o vás známo, že svůj denní harmonogram máte rozdělený do půlhodinových bloků. Jak to, že se nedostavuje přirozená únava, kde se po tom všem u vás bere ta neustálá energie a chuť posouvat věci dopředu?

Prof. Kassay: Mám ľudí rád a rád pomôžem, ak je to opodstatnené. Často ale počujem na adresu podnikateľov mnohé nelichotivé názory: „Má, nech dá!“ Ospravedlňujem sa, ale ani výrok o majetku dosahujúcom astronomické výšiny neobstojí. Aj mnohí vedci si myslia, že som bohatý, a očakávajú podporu, akési finančné prilepšenie. Napriek tomu, že mám za sebou roky tvorivej spolupráce a na organizáciu vedeckého života a veľkých konferencií v európskej dimenzii som vynakladal vlastné zdroje, napriek tomu, že z mojich vedeckých produktov sa dnes vyučuje napríklad aj vo Fínsku, Estónsku a v krajinách strednej Ázie, slovenská vedecká komunita ma jednoducho medzi seba neprijíma. Mnohí očakávajú priamu finančnú podporu. Neuvedomujú si, že nič nepadne z neba, že podnik, ak sa má modernizovať a napredovať, má obrovské úvery, ktoré musí splácať bankám a že vznikajú neúmerné náklady v podobe odvodov a vstupov decíznej sféry do podnikania. Napriek obrovskej záťaži sa musím postarať hlavne o zamestnancov podniku, ktorí sú nosnými činiteľmi napredovania. Dnes je však situácia hlavne v produkčných podnikoch veľmi napätá a podniky musia sústrediť zdroje na prežitie v zložitom prostredí trhovej konkurencie.
V zásade najradšej dávam ľuďom znalosti pretavené do odborných publikácií. Kto sa nad tým trochu hlbšie zamyslí, vidí, že môj vklad do vedy prinajmenšom v európskom meradle spočíva, počnúc od prvého pozviechania sa z platieb Fondu národného majetku, v tvorbe a vydávaní odborných publikácií a metodík na základe vlastnej podnikateľskej skúsenosti, aby aj iní mohli dosiahnuť rozvoj a napredovať. Ak si predstavíme, čo stojí čo len preklad pentalógie do piatich jazykov, narátame milióny, hradené z vlastných zdrojov. Takisto šírenie dobrého mena Slovenska, ale aj Českej republiky, kde som s podnikaním začínal, je mimoriadne nákladné, a to bez jediného centa podpory z decíznej sféry. Väčšinu svojho osobného imania som vlastne vložil na podporu šírenia znalostí a tým aj európskej spoločnej produkčnej platformy.

MM: Vážený pane profesore, velice vám děkuji za podnětnou rozpravu a přeji do dalších let jen to nejlepší, a hlavně pevné zdraví.

Profesor Štefan Kassay v oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impulz pro rozvoj jednotlivce a společnosti, a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje. S neskonalým respektem k panu profesorovi bylo šéfredaktorovi MM Průmyslového spektra, Ing. Romanu Dvořákovi, ctí převzít Velkou zlatou medaili, a následně být hostem jeho pořadu.
Reklama
Vydání #9
Kód článku: 200928
Datum: 09. 09. 2020
Rubrika: Redakce / Management a řízení
Seriál
Firmy
Související články
Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Související články
Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

O budoucnost českého průmyslu strach nemám říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák

Při příležitosti konání MSV v Brně oslovila redakce MM Průmyslového spektra výraznou osobnost českého byznysu – prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka.Povídali jsme si s ním o tom, žese našemu průmyslu mimořádně daří, jaká jsou největší rizika pro další růst tuzemské ekonomiky, jak vnímá státní podporu v oblasti podnikání a proč fandí Evropské unii, přestože si myslí, že je to byrokratický moloch.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit