MM: Drahé profesionální tiskárny mají tištěný 3D objekt umístěn v prostoru, kde je udržována konstantní teplota. Jak je to u vás?
Josef Průša: My tiskneme od nějakých 15 °C, ale záleží na materiálu. Nejčastější materiál je PLA, který stačí na většinu věcí, ten se nekroutí a nepotřebuje výraznou kontrolovanou teplotu okolí. Druhý nejpoužívanější materiál je PET, který se taky málo kroutí a také nepotřebuje vyhřívanou komoru. Pokud člověk chce tisknout větší objekty, třeba z ABS, tak tam už pak ta kontrolovaná teplota při tisku má svůj smysl. Případně, pokud jsou to nějaké polymery typu Ultem, které mají výrazně zajímavější mechanické a tepelně odolné vlastnosti, tak tam už hlídání teploty je nutné. Cívka takového materiálu ale stojí několik tisíc. Avšak většina lidí si nebude tisknout z cívky za pět tisíc 3D objekty na tiskárně za dvacet tisíc. Pracujeme na průmyslových modelech, kde s těmito „zajímavějšími“ materiály budeme moci dělat. Nemyslím si ale, že by nás hlídání teploty tisku nějak výrazně limitovalo, většina lidí stejně tiskne doma, kde je během tisku konstantní teplota nebo se se mění jen minimálně. Takže není třeba, abychom měli tiskový prostor uzavřený. A pokud opravdu chcete uzavření, můžete si ho sami podle návodů na internetu dodělat.
Pohled do budoucnosti
MM: Někde jste říkal, že jste začínal jako kutil. Hrál jste si taky s Merkurem?
Josef Průša: Jako malý jsem si samozřejmě s Merkurem hrál. A jak to s ním vlastně je? Měl bych zájem ho koupit. Ostatně máme více takových filantropických projektů. Teď se třeba chystáme otevřít 3D dílnu pro veřejnost…
MM: …a?
Josef Průša: Dokončujeme přednáškovou místnost a každý den tam bude nějaká přednáška: jak se modeluje, jak se vytváří, elektronika kolem toho. A hned vedle stavíme dílnu s CNC stroji, laserovými řezačkami, 3D tiskárnami, pájkami, osciloskopy. Nazval bych to takovou hi-end bastlířskou dílnou. Chceme lidem ukázat všechny reálné možnosti a nabídnout jim, aby sem chodili a vyzkoušeli si, co moderní technika nabízí. Budeme dávat dopředu program a cílem je popularizace techniky. A to je i další důvod, proč chceme být v centru.
MM: Máte výhrady k některým start-upovým projektům, jaké to jsou?
Josef Průša: Mě slovo start-up nijak neirituje, spíše jsem kritizoval českou start-up scénu, že tady existuje jen kvůli tomu, aby se lidi mohli scházet a říkat si, jak jsou hustí. Pak se sejdou na konferenci, kde prezentují svůj nápad, a nemají ani udělaný byznys plán. A chtějí po někom peníze, aby do nich investoval. Ten projekt je zajímavý podle výše investice, ale ne podle toho, co přináší – a to mi vadí.
MM: A kdy přijde doba, kdy začnete lidi lovit na design?
Josef Průša: Abychom lovili lidi na design, tak bychom museli přidat spoustu zbytečných součástek, které ale vůbec nijak neovlivní rozšíření funkčnosti, a bylo by to celé o dost dražší. Nebo jinak. 3D tiskárna je nástroj. Všechno je snadno přístupné, snadno nastavitelné, snadno opravitelné, dokonce snadno modifikovatelné. Takový příklad: na každé 3D tiskárně se jednou ucpe tryska. To je prostě fakt, se kterým se musíme smířit. Bez výjimky. Na každé. A když jsou díly, třeba konkrétně tisková hlava, snadno přístupné, můžete si to sám opravit. To je strašně důležité. Tím, že se musí odejmout nějaký kryt, už je to složitější, a tak kvůli tomu, co byste si mohl sám opravit doma, musíte do servisu. Takže ne.
MM: Aha…
Josef Průša: … no nevím, ještě to radši řeknu jednou a jinak. Jediní lidé, kteří by chtěli designovou tiskárnu, jsou ti, co s 3D tiskárnou nikdy nepracovali.
MM: Vám prostě jde prioritně o maximální funkčnost. A co když se ta tisková hlava ucpe?
Josef Průša: Zákazník se s námi může spojit a my mu pošleme novou tiskovou hlavu. Nebo to přiveze či pošle a my mu ji vyměníme, to není problém. A když je odvážnější, tak si to sám rozebere a vyčistí. Z 80 % produkce si lidé naši tiskárnu staví sami. To je o důvod víc, aby tu tiskárnu znali. A pak je samozřejmě velmi snadné servisování, jsou schopni si to opravit sami. My držíme záruku na součástky, takže, i když na tom dělají sami, tak záruku neztratí. A pokud je nějaká součástku vadná, tak jim ji ihned zdarma vyměníme. A i když je nějaká plastová součástka poškozená, tak si ji prostě vytisknou. Snad vždy se ta naše tiskárna dá uvést do takového stavu, aby vytisknout tu náhradní součástku bylo možné. Nebo si ji vytisknou u kamaráda. A jede se dál. Zatím je to tak, že každý, kdo chce tisknout 3D, musí být techničtěji zaměřený, a pak není nic problém. Ale jak říkám – zatím.
MM: Daří se vám podnikat u nás. Co byste doporučil lidem, kteří s tím chtějí začít?
Josef Průša: To je úplně jednoduché. Tak především jde o to, vymyslet něco, co dává smysl. Když se pustím cestou produktu nebo projektu, který dělá ve světě na tři tisíce firem, tak je strašně těžké prorazit. Těžko se hledá věc, která by pro ten produkt či službu měla nějakou další přidanou hodnotu. A když už produkt máme, snažit se, aby byl dobře udělaný. A postarat se o to, aby zákazník byl vždycky spokojený! A pokud není spokojený, a chce vrátit peníze, tak mu je vraťte. A pokud mu pošlete něco špatně, tak mu to zadarmo vyměňte. Prostě se o zákazníka starejte, jak nejvíce to jde. Za každou cenu. To proto, že spokojení zákazníci budou doporučovat váš výrobek mezi sebou navzájem. Buďte proaktivní – tím si budujete tu svou komunitu kolem sebe. Jinak to nejde.
Ing. Milan Loucký, foto autor
milan.loucky@gmail.com