Témata

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Tento článek je součástí seriálu:
Budoucnost české výroby tkví v inovacích
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

MM: Okřídlené klišé, že „krize je příležitostí“ v letošním roce nabralo na významu. Současná situace přinesla razantní změnu – zaběhlé vzorce se mění. Pro ty, kteří jsou nyní aktivní, to může znamenat nezanedbatelnou výhodu. Jak se ale této příležitosti chopily firmy z oboru průmyslu a stavebnictví, které spadají do stěžejního portfolia vašich produktů?

M. Peňáz: Softwarová řešení společnosti Autodesk umožňují obecně firmám využívat nejnovější digitální technologie. Investovat do těchto technologií se určitě vyplácí vždy, tedy i v současné době, protože firmy díky tomu dokáží zrychlit stávající procesy, uspořit náklady, a získat tím výhodu před svou konkurencí.
Na trhu samozřejmě vidíme příklady úspěšných firem, které do digitalizace investovaly již v minulosti a tyto technologie velmi dobře využívaly již před současnou krizí. Mnoho z těchto firem díky tomu dokázalo navíc v letošním roce dramaticky navýšit úspěšnost svého podnikání. Realita je ale taková, že většina českých firmem zatím ani zdaleka potenciál digitalizace nevyužila. Čeští podnikatelé mají stále poměrně velký potenciál pro inspiraci v zahraničí, kde firmy k digitalizaci přistupují mnohem úspěšněji.

MM: V předpandemické době vznikaly v ČR iniciativy, které měly za cíl postupně zbavovat naši republiku nálepek levné ekonomiky a vytvářet pilíře pro kontinuálně udržitelný růst. Vy jste vytvořili projekt Budoucnost české výroby. S jakými představami jste do něj vstupovali?

M. Peňáz: Při vzniku projektu Budoucnost české výroby jsme měli hlavně na paměti to, že české firmy potřebují především uvádět na trh unikátní finální výrobky nebo technologie, které jim umožní získat konkurenční výhodu a vyšší marže. Do projektu se proto zapojilo hned na začátku několik silných partnerů, kteří na českém trhu působí napříč různými obory. Společným jmenovatelem těchto firem je snaha podněcovat digitální inovace v českém strojírenství a výrobě.

Investice do digitální transformace vnímáme pro budoucnost českého průmyslu jako zásadní. Firmy musí investovat do digitálních technologií, techniky a inovací. Jen tak budou mít jejich služby, výrobky, ale i polotovary maximální přidanou hodnotu a firmy za ně utrží více peněz. Jen ten, kdo bude do digitálních technologií kvalitně investovat, bude mít šanci v budoucnu uspět. Protože jestli mají české firmy naplno využít příležitost, kterou jim poskytuje nová éra digitalizace, musí se jejich výroba dostat na kvalitativně vyšší úroveň.

MM: Velmi důležitou oblastí na naší cestě k výše uvedeným metám je uvědomění si potřeby osvojení tzv. soft skills. S tím velmi úzce souvisí pohled na vzdělávání jako takové. Jeho slabé stránky se v současné době projevují v plné nahotě. Co podle vás českému průmyslu aktuálně chybí?

M. Peňáz: To, co českému průmyslu chybí, je více průkopníků, jejichž úspěch bude inspirací pro ostatní firmy. Ty pak budou ochotněji zavádět moderní technologie, rozvíjet schopnosti svých lidí a skrze řízení následnictví dbát na to, aby jejich firmy rostly. Příklady zkrátka táhnou. Abychom ale změnili všeobecné mínění, musíme se snažit o to, aby strojírenské obory a kariéra v nich byly zajímavé pro co nejrozmanitější skupinu lidí.

Dle mého názoru by měla např. vláda, společně s naším průmyslem, mnohem efektivněji spolupracovat na přípravě promyšlené strategie a představit úspěšné podniky, které budou nepřehlédnutelnou inspirací. Právě tyto podniky poskytnou potřebný impuls a zvýší povědomí např. o zajímavých pracovních příležitostech v technických profesích. K tomu je zapotřebí ucelený přístup, který bude začínat už při vzdělávání a nabírání praxe a pokračovat na pracovišti i mimo něj.

Na trhu vidíme spoustu firem, které zaměřují svoje náborové strategie zejména na talentované studenty. Doporučoval bych se ale v hledání nových talentů neomezovat pouze na vybrané premianty z ročníku. Je potřeba se věnovat širší skupině studentů a motivovat je k tomu, aby chtěli. Kvalitním přístupem je možné je vytáhnout na nadprůměrnou úroveň. Zkušenosti ukazují, že to jde.

Školství je samozřejmě samostatná kapitola, kde mě napadá hned několik věcí, které je třeba zlepšovat. Např. by bylo více než vhodné podpořit vyučování mnohem větším zapojením odborníků z praxe. Je potřeba dát studentům k dispozici nové studijní materiály na základě aktuálních podkladů z průmyslu. Dnešní materiály jsou staré a už neodpovídající době. Je potřeba ukázat strojařinu jako perspektivní obor, motivovat nové zájemce o studium technických oborů, ukázat uplatnění a platy v oboru atp.

MM: Nejen Česká republika, ale i Slovensko a další okolní evropské země jsou velmi úzce navázány na dotační financování. Tento fakt se letos pro celou řadu firem doslova stal otázkou existence. Jen díky státním subvencím firmy stále existují… Jak vy osobně vidíte situaci kolem současného systému poskytování nejrůznějších dotací českému průmyslu?

M. Peňáz: Faktem je, že malé a střední podniky se jen stěží orientují v propletené síti podpůrných organizací a možností financování. Jen k letošnímu jaru bylo např. pro firmy z České republiky dostupných více než 40 různých dotačních výzev z evropských a státních fondů. Postup získání těchto dotačních titulů a jejich následná administrace je vysoce časově náročná a komplikovaná. To samé platí bohužel i pro připravované projekty, které budou dostupné po roce 2020.

Stávající proces je zejména náročný a komplikovaný pro menší firmy. Firmy musí dokladovat nejrůznější vyžadované formuláře, které jsou tvrdě kontrolovány. Potřebujeme především mnohem jednodušší a rychlejší systém. Vláda by měla mít na paměti to, aby firmy realizovaly své inovace v co nejkratší době. Programy by se tedy hlavně měly přizpůsobovat firmám, ne opačně.

Je potřeba zejména vyvážit nabídku praktické podnikatelské podpory a podpory dlouhodobého výzkumu a vývoje. Doporučujeme např. rozšířit kategorie pro čerpání finanční podpory tak, aby české firmy mohly vyvíjet a komercializovat širší spektrum produktových inovací a inovovat své obchodní modely. Dále je potřeba, aby se např. zjednodušil a zpřehlednil výklad pravidel o daňových odpočtech, hlavně s ohledem na velmi často časově náročnou komunikací s finančními úředníky.

MM: Autodesk byl vždy leaderem v oblasti integrace digitálních nástrojů do firem. Jak je to s vašimi aktivitami v kontextu aktuální doby?

M. Peňáz: Tvrdá data ukazují, že digitalizace v České republice ještě zdaleka není tam, kde bychom ji chtěli mít. Situace se sice pomalu zlepšuje, nicméně na výsledcích to ještě není vidět. Např. v pravidelném hodnocení digitální připravenosti DESI, který sestavuje Evropské komise, jsme až na 18. místě z 28 členských států. Navíc v posledních třech letech se Česko v žebříčku propadalo.

Pokud chceme tuto situaci změnit, je potřeba, aby se k českým firmách přidala i vláda. Ta musí začít do jednotlivých opatření investovat, aby nezůstalo jen u plánů. K tomu by měla přispět nedávno zveřejněná vládní Inovační strategie České republiky do roku 2030, která si dává za cíl „naši zemi vrátit mezi inovační leadery Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti“. Naplňování této vize je přímou odpovědností předsedy vlády, a to prostřednictvím vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Otázkou samozřejmě je, kolik peněz bude vláda schopna do podpory inovací skutečně investovat v příštích letech, a to zejména s ohledem na mimořádné výdaje v boji proti dopadům covidu-19 v letošním roce. Vláda např. v dubnu 2019 oznámila plán postupně navyšovat financování výzkumu a vývoje z 1,8 % HDP na 3 % v roce 2030. Budoucnost ukáže, zda to opravdu dokáže splnit.

Reklama
Reklama

Martin Peňáz, Business Development Manager společnosti Autodesk

„V pravidelném hodnocení digitální připravenosti DESI sestavovaném Evropskou komisí jsme až na 18. místě z 28 členských států. Navíc v posledních třech letech jsme v žebříčku propadli.“ (Zdroj: Autodesk)


MM: Jste profesně aktivní v regionu střední Evropy. Vyberte prosím jednu zemi, která z vašeho úhlu pohledu dokázala v aktuální situaci upevnit své postavení na poli inovací.

M. Peňáz: Příkladů z praxe je celá řada a rozhodně pro ně nemusíme chodit za hranice České republiky. Nové digitální technologie umožňují vznik nových prodejních modelů – mění způsob prodeje, ale i samotný návrh a výrobu. Technologie, jako např. generativní navrhování, rozšířená realita, využití prvků umělé inteligence nebo strojové učení, přinášejí nové pracovní procesy, při kterých jen „stiskneme příslušné tlačítko“. Mají potenciál zcela proměnit tvář dnešního fungování výrobních firem.

Např. společnost Škoda Auto plně digitalizovala proces prodeje díky využití online vizuálních nástrojů. Tyto nástroje umožňují rychle zobrazit konfiguraci vozu přesně podle požadavků koncových zákazníků. Díky tomu prodává Škoda Auto každé auto s výbavou o 15 až 30 tisíc korun dražší než v minulosti.

Dalším dobrým příkladem je česká firma ZAT. Jedná se o silného hráče v oboru dodávek automatizačních a řídicích systémů pro jaderné elektrárny a teplárny. Svoji výrobu dokázala významně urychlit nejen díky automatizaci, ale také díky efektivnějším obchodním procesům, jako je např. řízení pracovních postupů, řízení auditů, řízení změn nebo správa duševního vlastnictví.

Pražská pobočka firmy Finley Engineering zase dokázala díky automatizaci předvýrobních fází zkrátit navrhování složitých mostních konstrukcí z řádu týdnů na několik hodin. Tím zvýšila výrobní kapacitu a příjmy, aniž by musela najímat nové zaměstnance.

MM: Kde podle vás bude ČR po skončení pandemie covid-19 a jak bude připravena na další ataky globálního charakteru?

M. Peňáz: Přál bych si, aby se povedlo co nejrychleji zbavit Českou republiku nálepky levné ekonomiky. Musíme proto pokračovat v boji s mýty o produktivitě, strojírenství i výrobě. Pomocí příkladů úspěšné praxe tyto mylné domněnky vyvrátíme mnohem snáze než sadou teoretických doporučení. Musíme zejména majitelům podniků a vedoucím pracovníkům ukazovat úspěšné příklady vytvářených hodnot a inspirovat je. Snáze tak pochopí, že mnohé z problémů, se kterými se potýkají, lze vyřešit jednodušeji, než se zdá.

Např. nízká produktivita je jedním z velkých témat dnešní doby. Ukazatel produktivity je rozhodně podstatný. Je ale potřeba pochopit, že samotné zvyšování produktivity nás k dlouhodobému a udržitelnému růstu, který český průmysl potřebuje, nedovede. Proč? Nejjednodušší cesta k vyšší produktivitě vede na první pohled logicky přes snižování nákladů. Snižování ceny díky navyšování produktivity určitě znamená v krátkodobém pohledu vyšší konkurenceschopnost. V dlouhodobém horizontu firmu ale může držet v zajetých kolejích – tlak na snižování ceny totiž bude neustálý. Pouhé navyšování produktivity tedy není dlouhodobě udržitelnou cestou k úspěchu.

Jestli se tedy budeme zaměřovat výhradně na omezování nákladů, nevysíláme náhodou zprávu, že jedinou cestou k hospodářskému růstu je automatizace a levná masová výroba ve velkém objemu? Přesně tak si totiž stále některé firmy produktivitu vykládají. Jen stěží ale budeme v tomto závodě konkurovat například Číně nebo Indii.

Firmy, které budou úspěšné v budoucnu, již dnes investují do své digitální transformace. Přináší jim to nejen zlepšení vnitřních procesů, což se projevuje úsporou nákladů a zvýšením produktivity práce, ale také se před nimi otevírají nové možnosti, jak se zapojit do nových dodavatelských řetězců nebo jak nabídnout svým zákazníkům nové služby, které zvyšují přidanou hodnotu jejich produktů. Za ně si pak účtují vyšší ceny s lepšími maržemi.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Roman Dvořák

Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Související články
Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Fórum výrobních průmyslníků

Dnešní téma anketní otázky se týká oblasti procesů neustálého zlepšování, které zvyšuje efektivitu činností a samozřejmě - finanční úspory. Jakým způsobem jsou vaši zaměstnanci do těchto procesů (např. podávání zlepšovacích návrhů) přizváni a jak na dosaženém výsledku participují?

Budoucnost české výroby

Česká výroba prochází složitým obdobím. Naši výrobci musí každý den řešit složité úkoly a problémy, za které si z části ani nemohou. Doba už je taková, je potřeba se jí ale postavit čelem.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

Budoucnost české výroby tkví v inovacích, Část 1. Změna konstrukčního přístupu

Česká republika je zemí s dlouhou vědeckotechnickou, průmyslovou a inovační tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí?
Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe bude snažit nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj inovační potenciál a tížený efekt.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit