Témata

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Tento článek je součástí seriálu:
Budoucnost české výroby tkví v inovacích
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde studuje kombinovanou formu doktorského studia. V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

MM: Okřídlené klišé, že „krize je příležitostí“ v letošním roce nabralo na významu. Současná situace přinesla razantní změnu – zaběhlé vzorce se mění. Pro ty, kteří jsou nyní aktivní, to může znamenat nezanedbatelnou výhodu. Jak se ale této příležitosti chopily firmy z oboru průmyslu a stavebnictví, které spadají do stěžejního portfolia vašich produktů?

M. Peňáz: Softwarová řešení společnosti Autodesk umožňují obecně firmám využívat nejnovější digitální technologie. Investovat do těchto technologií se určitě vyplácí vždy, tedy i v současné době, protože firmy díky tomu dokáží zrychlit stávající procesy, uspořit náklady, a získat tím výhodu před svou konkurencí.
Na trhu samozřejmě vidíme příklady úspěšných firem, které do digitalizace investovaly již v minulosti a tyto technologie velmi dobře využívaly již před současnou krizí. Mnoho z těchto firem díky tomu dokázalo navíc v letošním roce dramaticky navýšit úspěšnost svého podnikání. Realita je ale taková, že většina českých firmem zatím ani zdaleka potenciál digitalizace nevyužila. Čeští podnikatelé mají stále poměrně velký potenciál pro inspiraci v zahraničí, kde firmy k digitalizaci přistupují mnohem úspěšněji.

MM: V předpandemické době vznikaly v ČR iniciativy, které měly za cíl postupně zbavovat naši republiku nálepek levné ekonomiky a vytvářet pilíře pro kontinuálně udržitelný růst. Vy jste vytvořili projekt Budoucnost české výroby. S jakými představami jste do něj vstupovali?

M. Peňáz: Při vzniku projektu Budoucnost české výroby jsme měli hlavně na paměti to, že české firmy potřebují především uvádět na trh unikátní finální výrobky nebo technologie, které jim umožní získat konkurenční výhodu a vyšší marže. Do projektu se proto zapojilo hned na začátku několik silných partnerů, kteří na českém trhu působí napříč různými obory. Společným jmenovatelem těchto firem je snaha podněcovat digitální inovace v českém strojírenství a výrobě.

Investice do digitální transformace vnímáme pro budoucnost českého průmyslu jako zásadní. Firmy musí investovat do digitálních technologií, techniky a inovací. Jen tak budou mít jejich služby, výrobky, ale i polotovary maximální přidanou hodnotu a firmy za ně utrží více peněz. Jen ten, kdo bude do digitálních technologií kvalitně investovat, bude mít šanci v budoucnu uspět. Protože jestli mají české firmy naplno využít příležitost, kterou jim poskytuje nová éra digitalizace, musí se jejich výroba dostat na kvalitativně vyšší úroveň.

MM: Velmi důležitou oblastí na naší cestě k výše uvedeným metám je uvědomění si potřeby osvojení tzv. soft skills. S tím velmi úzce souvisí pohled na vzdělávání jako takové. Jeho slabé stránky se v současné době projevují v plné nahotě. Co podle vás českému průmyslu aktuálně chybí?

M. Peňáz: To, co českému průmyslu chybí, je více průkopníků, jejichž úspěch bude inspirací pro ostatní firmy. Ty pak budou ochotněji zavádět moderní technologie, rozvíjet schopnosti svých lidí a skrze řízení následnictví dbát na to, aby jejich firmy rostly. Příklady zkrátka táhnou. Abychom ale změnili všeobecné mínění, musíme se snažit o to, aby strojírenské obory a kariéra v nich byly zajímavé pro co nejrozmanitější skupinu lidí.

Dle mého názoru by měla např. vláda, společně s naším průmyslem, mnohem efektivněji spolupracovat na přípravě promyšlené strategie a představit úspěšné podniky, které budou nepřehlédnutelnou inspirací. Právě tyto podniky poskytnou potřebný impuls a zvýší povědomí např. o zajímavých pracovních příležitostech v technických profesích. K tomu je zapotřebí ucelený přístup, který bude začínat už při vzdělávání a nabírání praxe a pokračovat na pracovišti i mimo něj.

Na trhu vidíme spoustu firem, které zaměřují svoje náborové strategie zejména na talentované studenty. Doporučoval bych se ale v hledání nových talentů neomezovat pouze na vybrané premianty z ročníku. Je potřeba se věnovat širší skupině studentů a motivovat je k tomu, aby chtěli. Kvalitním přístupem je možné je vytáhnout na nadprůměrnou úroveň. Zkušenosti ukazují, že to jde.

Školství je samozřejmě samostatná kapitola, kde mě napadá hned několik věcí, které je třeba zlepšovat. Např. by bylo více než vhodné podpořit vyučování mnohem větším zapojením odborníků z praxe. Je potřeba dát studentům k dispozici nové studijní materiály na základě aktuálních podkladů z průmyslu. Dnešní materiály jsou staré a už neodpovídající době. Je potřeba ukázat strojařinu jako perspektivní obor, motivovat nové zájemce o studium technických oborů, ukázat uplatnění a platy v oboru atp.

MM: Nejen Česká republika, ale i Slovensko a další okolní evropské země jsou velmi úzce navázány na dotační financování. Tento fakt se letos pro celou řadu firem doslova stal otázkou existence. Jen díky státním subvencím firmy stále existují… Jak vy osobně vidíte situaci kolem současného systému poskytování nejrůznějších dotací českému průmyslu?

M. Peňáz: Faktem je, že malé a střední podniky se jen stěží orientují v propletené síti podpůrných organizací a možností financování. Jen k letošnímu jaru bylo např. pro firmy z České republiky dostupných více než 40 různých dotačních výzev z evropských a státních fondů. Postup získání těchto dotačních titulů a jejich následná administrace je vysoce časově náročná a komplikovaná. To samé platí bohužel i pro připravované projekty, které budou dostupné po roce 2020.

Stávající proces je zejména náročný a komplikovaný pro menší firmy. Firmy musí dokladovat nejrůznější vyžadované formuláře, které jsou tvrdě kontrolovány. Potřebujeme především mnohem jednodušší a rychlejší systém. Vláda by měla mít na paměti to, aby firmy realizovaly své inovace v co nejkratší době. Programy by se tedy hlavně měly přizpůsobovat firmám, ne opačně.

Je potřeba zejména vyvážit nabídku praktické podnikatelské podpory a podpory dlouhodobého výzkumu a vývoje. Doporučujeme např. rozšířit kategorie pro čerpání finanční podpory tak, aby české firmy mohly vyvíjet a komercializovat širší spektrum produktových inovací a inovovat své obchodní modely. Dále je potřeba, aby se např. zjednodušil a zpřehlednil výklad pravidel o daňových odpočtech, hlavně s ohledem na velmi často časově náročnou komunikací s finančními úředníky.

MM: Autodesk byl vždy leaderem v oblasti integrace digitálních nástrojů do firem. Jak je to s vašimi aktivitami v kontextu aktuální doby?

M. Peňáz: Tvrdá data ukazují, že digitalizace v České republice ještě zdaleka není tam, kde bychom ji chtěli mít. Situace se sice pomalu zlepšuje, nicméně na výsledcích to ještě není vidět. Např. v pravidelném hodnocení digitální připravenosti DESI, který sestavuje Evropské komise, jsme až na 18. místě z 28 členských států. Navíc v posledních třech letech se Česko v žebříčku propadalo.

Pokud chceme tuto situaci změnit, je potřeba, aby se k českým firmách přidala i vláda. Ta musí začít do jednotlivých opatření investovat, aby nezůstalo jen u plánů. K tomu by měla přispět nedávno zveřejněná vládní Inovační strategie České republiky do roku 2030, která si dává za cíl „naši zemi vrátit mezi inovační leadery Evropy a stát se zemí technologické budoucnosti“. Naplňování této vize je přímou odpovědností předsedy vlády, a to prostřednictvím vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

Otázkou samozřejmě je, kolik peněz bude vláda schopna do podpory inovací skutečně investovat v příštích letech, a to zejména s ohledem na mimořádné výdaje v boji proti dopadům covidu-19 v letošním roce. Vláda např. v dubnu 2019 oznámila plán postupně navyšovat financování výzkumu a vývoje z 1,8 % HDP na 3 % v roce 2030. Budoucnost ukáže, zda to opravdu dokáže splnit.

Martin Peňáz, Business Development Manager společnosti Autodesk

„V pravidelném hodnocení digitální připravenosti DESI sestavovaném Evropskou komisí jsme až na 18. místě z 28 členských států. Navíc v posledních třech letech jsme v žebříčku propadli.“ (Zdroj: Autodesk)


MM: Jste profesně aktivní v regionu střední Evropy. Vyberte prosím jednu zemi, která z vašeho úhlu pohledu dokázala v aktuální situaci upevnit své postavení na poli inovací.

M. Peňáz: Příkladů z praxe je celá řada a rozhodně pro ně nemusíme chodit za hranice České republiky. Nové digitální technologie umožňují vznik nových prodejních modelů – mění způsob prodeje, ale i samotný návrh a výrobu. Technologie, jako např. generativní navrhování, rozšířená realita, využití prvků umělé inteligence nebo strojové učení, přinášejí nové pracovní procesy, při kterých jen „stiskneme příslušné tlačítko“. Mají potenciál zcela proměnit tvář dnešního fungování výrobních firem.

Např. společnost Škoda Auto plně digitalizovala proces prodeje díky využití online vizuálních nástrojů. Tyto nástroje umožňují rychle zobrazit konfiguraci vozu přesně podle požadavků koncových zákazníků. Díky tomu prodává Škoda Auto každé auto s výbavou o 15 až 30 tisíc korun dražší než v minulosti.

Dalším dobrým příkladem je česká firma ZAT. Jedná se o silného hráče v oboru dodávek automatizačních a řídicích systémů pro jaderné elektrárny a teplárny. Svoji výrobu dokázala významně urychlit nejen díky automatizaci, ale také díky efektivnějším obchodním procesům, jako je např. řízení pracovních postupů, řízení auditů, řízení změn nebo správa duševního vlastnictví.

Pražská pobočka firmy Finley Engineering zase dokázala díky automatizaci předvýrobních fází zkrátit navrhování složitých mostních konstrukcí z řádu týdnů na několik hodin. Tím zvýšila výrobní kapacitu a příjmy, aniž by musela najímat nové zaměstnance.

MM: Kde podle vás bude ČR po skončení pandemie covid-19 a jak bude připravena na další ataky globálního charakteru?

M. Peňáz: Přál bych si, aby se povedlo co nejrychleji zbavit Českou republiku nálepky levné ekonomiky. Musíme proto pokračovat v boji s mýty o produktivitě, strojírenství i výrobě. Pomocí příkladů úspěšné praxe tyto mylné domněnky vyvrátíme mnohem snáze než sadou teoretických doporučení. Musíme zejména majitelům podniků a vedoucím pracovníkům ukazovat úspěšné příklady vytvářených hodnot a inspirovat je. Snáze tak pochopí, že mnohé z problémů, se kterými se potýkají, lze vyřešit jednodušeji, než se zdá.

Např. nízká produktivita je jedním z velkých témat dnešní doby. Ukazatel produktivity je rozhodně podstatný. Je ale potřeba pochopit, že samotné zvyšování produktivity nás k dlouhodobému a udržitelnému růstu, který český průmysl potřebuje, nedovede. Proč? Nejjednodušší cesta k vyšší produktivitě vede na první pohled logicky přes snižování nákladů. Snižování ceny díky navyšování produktivity určitě znamená v krátkodobém pohledu vyšší konkurenceschopnost. V dlouhodobém horizontu firmu ale může držet v zajetých kolejích – tlak na snižování ceny totiž bude neustálý. Pouhé navyšování produktivity tedy není dlouhodobě udržitelnou cestou k úspěchu.

Jestli se tedy budeme zaměřovat výhradně na omezování nákladů, nevysíláme náhodou zprávu, že jedinou cestou k hospodářskému růstu je automatizace a levná masová výroba ve velkém objemu? Přesně tak si totiž stále některé firmy produktivitu vykládají. Jen stěží ale budeme v tomto závodě konkurovat například Číně nebo Indii.

Firmy, které budou úspěšné v budoucnu, již dnes investují do své digitální transformace. Přináší jim to nejen zlepšení vnitřních procesů, což se projevuje úsporou nákladů a zvýšením produktivity práce, ale také se před nimi otevírají nové možnosti, jak se zapojit do nových dodavatelských řetězců nebo jak nabídnout svým zákazníkům nové služby, které zvyšují přidanou hodnotu jejich produktů. Za ně si pak účtují vyšší ceny s lepšími maržemi.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Roman Dvořák

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit