Témata
Reklama

Budoucnost české výroby tkví v inovacích, Část 1. Změna konstrukčního přístupu

Česká republika je zemí s dlouhou vědeckotechnickou, průmyslovou a inovační tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí?
Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe bude snažit nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj inovační potenciál a tížený efekt.

Tento článek je součástí seriálu:
Budoucnost české výroby tkví v inovacích
Díly
Martin Peňáz

Zastává pozici Business Development Manager ve společnosti Autodesk. Zaměřuje se na efektivitu výrobních činností, aktiivoval vznik iniciativy Budoucnost české výroby

Přichází éra propojenosti. Produkty jsou neuvěřitelně chytré a stále častěji i na míru přizpůsobené potřebám konkrétního zákazníka. Proměňuje se také samotná výroba. Čeká nás čtvrtá průmyslová revoluce a vývoj oboru mohou ovlivňovat i české firmy. Převratných změn je přitom nepočítaně: internet věcí, aditivní výroba, robotika či strojové učení. K produktivitě, procesům či inovacím už nemůžeme přistupovat tak, jak jsme to dělali doposud.

Reklama
Reklama
Ing. Martin Peňáz, Autodesk„Firmám, které se do iniciativy Budoucnost české výroby zapojí, chceme otevřít dveře k nejnovějším technologiím, zapáleným studentům z předních českých univerzit i klíčovým oborovým zdrojům. Pokud máte zájem se zapojit, a získat tak přednostní vstup na akce organizované v rámci této iniciativy, dozvídat se o novinkách na poli inovací, získávat inspirativní podklady a spoustu dalších výhod, zapojte se do naší iniciativy na stránkách www.budoucnostceskevyroby.cz.“

Jestli mají české firmy naplno využít příležitost, kterou jim poskytuje nová éra propojenosti, musíme českou výrobu dostat na kvalitativně vyšší úroveň. Musíme se stát finálními výrobci nebo subdodavateli s unikátními technologiemi, což nám umožní realizovat vyšší marže. Musíme více motivovat zahraniční investory, aby tu reinvestovali. Musíme účinně podporovat domácí podnikatele a jejich spolupráci s akademickou a výzkumnou sférou. A musíme pokračovat v digitalizaci ekonomiky. Jen tím můžeme řešit aktuální problémy na trhu práce a také zvyšovat produktivitu. Vyřešíme tím problém levné práce, česká výroba bude růst a zbavíme se tím nálepky „levné ekonomiky“.

Právě z těchto důvodů společnost Autodesk vyhlásila iniciativu Budoucnost české výroby. Tato platforma propojuje důležité oborové hráče z celé České republiky. Klade si za cíl odstraňovat překážky, které stojí v cestě produktivitě a inovacím, a chce zvyšovat konkurenceschopnost českého designu a výroby. Chceme tuzemským firmám pomoci, aby navrhovaly, vyráběly a prodávaly ty nejlepší produkty.

Příklad z praxe: Generativní navrhování

Generativní navrhování bývá často spojováno s aditivní výrobou, která vytvoří takové tvary, které jsou za hranicemi možností tradičních výrobních metod. Německá firma Claudius Peters je ale důkazem, že generativní design může být skvělým výchozím bodem i pro ty, kdo chtějí těžit z možností moderního navrhování bez investic do 3D tisku.

Ve firmě se rozhodli změnit zažitý návrhový proces, aby zlepšili stroje, které vyrábějí. Claudius Peters dodává pneumatické dopravníky, sila, chladiče a další zařízení do cementáren, hliníkáren, sádroven a uhelných elektráren po celém světě. „Rádi své výrobky odlehčujeme, zlevňujeme a zjednodušujeme,“ vysvětloval na loňské kanadské konferenci Autodesk Accelerate Thomas Nagel, který je ve firmě zodpovědný za zavádění digitálních technologií. Thomas věděl, že firma cílů nedosáhne, pokud nepřehodnotí stávající vývojářské a konstruktérské procesy a nepojme je více novátorsky. „Dlouho jsme pracovali odděleně – vývoj a konstrukce vůbec nekomunikovaly s výrobou,“ popisuje. „Pak nám ale došlo, že know-how, které jsme za ta léta praxe nasbírali, nás na budoucnost oboru nijak nepřipraví. Potřebovali jsme se naučit reagovat lépe, rychleji a pružněji.“

Zlepšit návrhový proces se firma rozhodla pomocí agilní metody Scrum. Ta je populární u softwarových vývojářů a funguje následovně: vývojáři utvoří týmy o 5–9 členech a v pravidelných iteracích, kterým se říká sprinty, se soustředí na vyřešení prioritních položek v rámci tzv. produktového backlogu. Prioritní položky mají různou podobu: může jít o funkce, scénáře používání nebo požadavky uživatelů. Každý sprint obvykle trvá 2–3 týdny.

Prvním Scrum projektem bylo vylepšení dílu chladiče s minimálními náklady. Cílem bylo snížit jeho hmotnost i náklady na výrobu. Při hledání nových, inovativních řešení se projektový tým rozhodl vyzkoušet moderní metody navrhování. „Chtěli jsme začít myslet jinak. Zkoumali jsme zatížení a další parametry a přibrali jsme do týmu vývojáře, konstruktéry i kolegy z IT. Nakonec jsme se rozhodli zkusit generativní design a výsledek nás překvapil,“ popisuje Nagel. S takovým návrhem by prý nikdy sami nepřišli. Pečlivě si ověřili, že zatížení i další parametry odpovídají zadaným podmínkám. Odpovídaly, a daný díl byl přitom o 40 % lehčí.

Dalším z požadavků na nově vyvinuté díly byla nízká cena jejich výroby. „Díl vyvinutý generativním navrhováním předpokládal, že se uchýlíme k 3D tisku, na to jsme ale neměli prostředky. Proto jsme ho vzali a přepracovali tak, aby šel vyrobit konvenční výrobní metodou,“ vysvětluje Nagel. Zpětným inženýrstvím pak navrhli nový díl a ukázalo se, že na jeho odlití bude potřeba více materiálu. I tak byl ale o 30 % lehčí než díl původní. Jejich zákazníci byli nadšení.

Po této zkušenosti s generativním designem se firma rozhodla jej do návrhového procesu zařadit natrvalo. Generativní navrhování dnes používají jako generátor nových nápadů. Protože nechtějí používat 3D tisk, na základě vygenerovaného návrhu sestrojí vylepšený díl a ten potom vyrábějí tradiční metodou. „Možná ušetříme jen 30 % hmotnosti místo 40 %, ale i to je pro nás zásadní úspora,“ dodává na závěr Thomas Nagel.

Autodesk

Ing. Martin Peňáz

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Související články
Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

Připravme se na budoucnost, Část 6. Jan Mašek, RedButton

Inovační guru, profesor Ján Košturiak, připravil pro letošní rok cyklus seminářů s experty, kteří vytvářejí budoucnost pro ty, již chtějí být v budoucnu úspěšní. Tento nový koncept vzdělávací a informační platformy chce lidem ukázat změny, které přijdou v oblasti technologií, společnosti, práce, vzdělávání a podnikání.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Připravme se na budoucnost, Část 1. Co nás čeká

Období do roku 2025 by mělo přinést tak zásadní společenský skok, jako přineslo celé dvacáté století. Celá řada změn již na nás nyní působí a postupně se stává automatickou součástí našich osobních a profesních životů. Ale to zásadní teprve přijde a je třeba se na změny nejen připravit, ale být jejich aktivní součástí.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Od školního ukazovátka až na vrchol v osvětlovací technice

Tentokrát jsme se vydali na Slovensko do městečka Dojč, ležícího v blízkosti hranic s Českou republikou mezi městy Holíč a Senica, na jihovýchod od Hodonína, za panem Vladimírem Levárskym, šéfem společnosti OMS, která se zaměřuje na problematiku osvětlení. K tomu patří designování svítidel i jejich výroba.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit