Témata
Zdroj: archiv P. Diviše

Sloupky Pavla Diviše: Jak je vám po veletrhu?

Brněnský veletrh tradičně začal Sněmem Svazu průmyslu. Celé Brno tepalo maximálním očekáváním. Trh stagnuje, zakázky drhnou, automobilový průmysl se odevzdává Číně, Evropa si neví rady. Přijeli jsme si pro odpověď, kam dál.

Tento článek je součástí seriálu:
Sloupky Pavla Diviše
Díly
Reklama

Jan Rafaj trefně popsal problémy, jimž český průmysl čelí, a mluvil většině z nás z duše. O to víc jsme čekali od politické reprezentace. Chtěli jsme odpovědi. Rychlé řešení. Jasný směr. Impulz k tomu, aby se věci konečně pohnuly.

Andrej Babiš využil svých 20 minut pro chaotické invektivy do všech stran, jen řešení i právě ten impulz chyběly. Připomínal spíš Joea Bidena v pozdní fázi než lídra, který má průmyslu dodat jistotu. Při jeho návrhu, že si naftu a plyn budeme těžit sami doma, jsme se všichni v sále museli zastydět: že nás to nikoho nenapadlo dřív! Ani Karel Havlíček, o jehož orientaci v problematice i znalosti průmyslu není pochyb, dalšími sliby publikum, zoufale hledající konkrétní kroky a reálná řešení, neuspokojil.

„Skutečný obraz trhu nemluvil na pódiích, ale v uličkách mezi expozicemi. Tam bylo cítit opatrné oživení a důvod k optimismu,“ říká Pavel Diviš.
(Zdroj: archiv P. Diviše)

Trochu překvapení přinesl Igor Červený. Bez složitých konstrukcí dokázal vysvětlit svůj pohled na emisní povolenky a co s nimi chce dělat. Protože vedle něj tentokrát nestál Filip Turek, vyznělo jeho vystoupení nezvykle lidsky a věcně. Jednoznačným vítězem večera byl pro mne ale Robert Plaga. Pragmaticky a srozumitelně objasnil svůj plán pro školství i očekávané výsledky. Nepůsobil jako politik, ale jako lídr, jenž chce dotáhnout úkoly do konce. Za zmínku stojí i jedna neúčast. Nepřizvat mezi průmyslníky, kteří řeší, jak přežít, Alenu Schillerovou s jejím klidem nad stamiliardovými schodky, bylo od organizátorů prozíravé. Ač na veletrhu hbitě sbírala selfíčka, nechali ji v uličkách a do rotundy ji nevzali.

Diskuze ukázala, že vláda žádný rychlý recept na restart českého průmyslu nemá. Ze zákulisí ale znělo něco ještě horšího: Brusel stále nechápe, co průmysl střední a východní Evropy potřebuje. Řada návrhů, které by výrobcům skutečně pomohly, nemá šanci projít. A i kdyby ji měla, rozhodovací mechanismy a administrativní složitost evropských institucí odloží reindustrializaci o další desetiletí. Jenže my potřebujeme odpovědi dnes! Denně rozhodujeme o investicích, lidech, technologiích a exportních trzích. Potřebujeme předvídatelná pravidla, ne vize na rok 2040.

Reklama
Reklama
Reklama

Ale! Pořád v českých rukou držíme hodně. Vláda může ihned začít českou legislativou: zrušit zbytečné povinnosti a osekat administrativu. Pod nánosem pojistek a procedur se často skrývá jen drahý alibismus. Místo strojařiny papírujeme, místo obchodu ohýbáme dotační podmínky. Svět zrychluje, my si přidáváme překážky. Přesto jsem z letošního veletrhu neodjížděl pesimisticky.

Skutečný obraz trhu nemluvil na pódiích, ale v uličkách mezi expozicemi. Tam bylo cítit opatrné oživení a důvod k optimismu. Část táhne stále automotive prodlužováním životnosti stávajících modelů. Část doplňují firmy, které se naučily fungovat i v krizi a nacházet další příležitosti. Je to vidět na pestřejší spotřebě nástrojů i na tom, do jakých strojů výrobci investují.

To je pro mě nejsilnější signál letošního veletrhu. Firmy neinvestují, aby vyráběly víc, ale aby rozšířily svoje možnosti vyrobit něco nového. Až přijde skutečné oživení, přidá se i obměna strojů, kterou od covidu odkládají. V Brně jsme možná nenašli recept na restart evropského průmyslu. Viděl jsem ale české firmy, které se nevzdávají, nečekají a berou svůj osud do vlastních rukou.


Sloupky Pavla Diviše: Největší konkurent českého průmyslu? Průměrnost

Když se dnes bavíme o budoucnosti českého průmyslu, dříve nebo později přijde řeč na Čínu. Na levnější výrobu, energie, regulace, nedostatek lidí, Německo, Ameriku. Všechno jsou to relevantní témata. Ale je možné, že jeden z našich největších konkurentů sedí mnohem blíž. Přímo v našich firmách. Je jím spokojenost s tím, že to, co jsme dělali posledních 10 nebo 20 let, přece pořád nějak funguje.

Související články
Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Sloupky Pavla Diviše: Neutopme šanci pro strojírenství v papírech!

České strojírenství má novou šanci, pokud jej neutopíme v papírech. Evropská debata o obraně se konečně dostává do bodu, kdy přestává být akademická a začíná být praktická. Po letech, kdy bylo všechno „zelené“ a cokoliv, co zavánělo obranou nebo bezpečností, bylo politicky nepopulární, se realita světa přihlásila o slovo. A ne jemně.

Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Sloupky Pavla Diviše: Největší konkurent českého průmyslu? Průměrnost

Když se dnes bavíme o budoucnosti českého průmyslu, dříve nebo později přijde řeč na Čínu. Na levnější výrobu, energie, regulace, nedostatek lidí, Německo, Ameriku. Všechno jsou to relevantní témata. Ale je možné, že jeden z našich největších konkurentů sedí mnohem blíž. Přímo v našich firmách. Je jím spokojenost s tím, že to, co jsme dělali posledních 10 nebo 20 let, přece pořád nějak funguje.

Sloupky Pavla Diviše: Karbid jako strategická zbraň

Kdo bude rozhodovat o tom, s jakým karbidem budeme obrábět, a jak číst svět kolem sebe bez iluzí?

Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omego tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Fórum výrobních průmyslníků

V jaké profesní náladě přijíždíte na letošní MSV do Brna a jaká témata byste zde chtěli se svým týmem v rámci setkání jak s obchodními partnery tak i příp. s představiteli státu diskutovat? Část 2.

Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

MM Glosa: Král je mrtev, ať žije král!

Green Deal = lepší životní prostředí? Nikoliv. Cílem tohoto ideologického projektu bylo změnit chování nás Evropanů, se životním prostředím to bohužel nemělo primárně nic společného. Nechat auta doma v garážích a přesedlat na hromadnou dopravu, nebo v lepším případě na kola, instalovat si drahé a provozně náročné zdroje vytápění, změnit volnočasové aktivity, a tím vším si snížit svoji životní úroveň, aby se vyrovnaly rozdíly ve světě. A co je výsledkem? Drahé energie, jejich nedostatek a další fáze zhoršování životního prostředí. Finance směřují všude možně, jen ne do projektů vedoucích například k zadržení vody v krajině, zabývajících se nakládáním s plastovým odpadem a podobně. Stále jsme poslouchali o potřebě snižovat CO2 pro záchranu planety. Tyto věty ukazovaly elementární neznalost a byly výsměchem všem vědcům, kteří se enviromentálním otázkám věnují. Konsekvenčním důsledkem je současný stav Evropy.

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 4. Přijímací pohovor bez stresu

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží na chodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak i každodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit