Témata
Zdroj: archiv P. Diviše

Sloupky Pavla Diviše: Kdo skutečně profituje z evropského zbrojení?

Evropa hledá cestu k vyšší obranné připravenosti. Státy navyšují vojenské rozpočty, vznikají nové evropské obranné fondy a politici hovoří o soběstačnosti. Přesto si dovolím jednu provokativní otázku přímo z průmyslu: Dostal už někdo od české armády výkres nebo zadání, jak by mohl český průmysl přispět k obranyschopnosti a utracené peníze by přitom zůstaly doma?

Tento článek je součástí seriálu:
Sloupky Pavla Diviše
Díly
Reklama

Realita je jiná. Evropské peníze určené na obranu jdou přes velké firmy a dodavatelské řetězce, které z velké části končí mimo Evropu. Průmysl je v EU tak utlumen, že na řadu komponentů, materiálů i technologií neexistují jiní dodavatelé než ti z Číny. Paradoxně tak evropské vojenské výdaje, jejichž cílem je zvýšit naši bezpečnost, podporují průmysl země, která dlouhodobě buduje svou globální pozici právě prostřednictvím závislosti ostatních na svých zdrojích, výrobních kapacitách a technologiích. Její strategie je přitom poměrně jednoduchá: čím více od nás svět nakupuje, tím více ztrácí schopnost rozhodovat o vlastní budoucnosti.

V EU se diskutuje. Diskutuje se o posílení evropské obranné průmyslové základny, soběstačnosti a nezávislosti. A na řadu tak přichází druhá provokativní otázka: Kdy se to skutečně projeví? Bude to dříve, než bude Evropa postavena před skutečnou bezpečnostní zkoušku? Pokud to EU myslí vážně, nemůže používat stejné rozhodovací mechanismy jako doposud. Už zase vytváří nové fondy, programy, procesy a zaštiťuje se posilováním Evropy.

„Když dnes jedete po Strakonické a míjíte haly Doosan Bobcat, můžete si připomenout, že to celé začalo nápadem opřít se o šikovnost lidí z Kovosvitu,“ říká Pavel Diviš. (Zdroj: archiv P. Diviše)

Osobně nevěřím, že se to podaří. V minulosti se cíle EU nikdy nenaplnily a průmysl nemá jediný důvod teď věřit v opak, a to ještě za situace, kdy EU slibuje odstranění bariér, které sama během 30 let vytvořila. Právě tisíce drobných pravidel brání firmám přeorientovat se na zbrojařské technologie.

Druhou možností je čekat na okamžik, až nastane krizová situace – válečný stav. V něm přestávají platit pravidla. Kdo umí vyrábět a kontinuálně dodávat ve válečném stavu, ten tvoří obranyschopnost.

Ale fabrika je živý organismus. Aby byl schopen rozjet se na plný výkon, když je potřeba, musí se vytrénovat a udržovat v kondici. Strojírenství rozhodně není v programu tréninku na závody ve zbrojení. Pak je tu ještě třetí možnost – nečekejte až někdo řekne, co bude evropská obrana potřebovat. Rozhlédněte se po trzích, kde se dnes skutečně investuje do obranných technologií a výrobních kapacit. Jeďte na Ukrajinu, do Saúdské Arábie, do Indie. Nabídněte to, co umíte vyrobit. Protože zkušenosti získané v reálných projektech mají větší hodnotu než roky čekání na první příležitost.

Reklama

Evropská obrana nebude stát na prohlášeních politiků. Bude stát na továrnách, vývojových centrech a schopnosti evropských firem dodávat rychle. Fabriky si musíme vytrénovat sami.

Dobrou zprávou je, že si tento problém začíná uvědomovat i Evropská unie. V Bruselu se stále hlasitěji diskutuje o posílení evropské obranné průmyslové základny, zrychlení povolovacích procesů, omezení administrativních překážek a lepším propojení firem napříč členskými státy. Vznikají iniciativy podporující společné nákupy, společný vývoj i větší zapojení malých a středních podniků do obranných projektů, kvalitně a za konkurenceschopnou cenu. Každé euro investované do evropské obrany by mělo posilovat evropskou výrobu, evropské know-how a evropskou zaměstnanost. Otázka proto nezní, kolik peněz do obrany investujeme. Otázka zní, kde tyto peníze skutečně skončí. A zda díky nim bude Evropa opravdu silnější a méně závislá.


Sloupky Pavla Diviše: Co nás naučil pilot, jenž přistál v Příbrami

24. 06. 2026

Existují příběhy, které nezní jako strategie. Spíš jako náhoda. Nebo dobrodružství. A právě o jeden takový se chci podělit, protože je to pro nás v Česku překvapivě cenná lekce.

Související články
Sloupky Pavla Diviše: Neutopme šanci pro strojírenství v papírech!

České strojírenství má novou šanci, pokud jej neutopíme v papírech. Evropská debata o obraně se konečně dostává do bodu, kdy přestává být akademická a začíná být praktická. Po letech, kdy bylo všechno „zelené“ a cokoliv, co zavánělo obranou nebo bezpečností, bylo politicky nepopulární, se realita světa přihlásila o slovo. A ne jemně.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

Vlastní liga, cizí pravidla

Poprvé od roku 1999 se 12. srpna nad Evropou zatmělo Slunce. Provozovatelé přenosových soustav se na to připravovali týdny, výkon fotovoltaiky mohl spadnout až o 9,7 gigawattu. Zatmění se dá spočítat na minuty dopředu. Horší je, že dorazilo do sítě, která už byla na hraně z jiných důvodů. V minulém příspěvku jsem psal, že si Česko jede vlastní ligu. Platí to dál. Jenže přes léto se změnila pravidla hry.

Související články
Tvoje ekonomie: Průvodce světem rozhodování (nejen) pro strojaře

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omego tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Když se puzzle skládá: od Mercosuru přes Indii k budoucnosti

Před měsícem jsem psal o dohodě s Mercosurem jako o šanci pro evropské sebevědomí. Tehdy jsem netušil, že to byl jen první dílek skládačky. Brusel totiž v lednu uzavřel další megadohodu – tentokrát s Indií. A vyjednává dál s Austrálií. Začíná se z toho rýsovat něco většího než jen série náhod.

Mercosur: Šance pro evropské sebevědomí

Slavnostní podpis obchodní dohody mezi EU a zeměmi Mercosuru v polovině ledna vyvolal bouřlivé reakce. Vidíme traktory v ulicích a protesty zemědělců. Jejich obavy o férové podmínky rozumím a nemůžeme je brát na lehkou váhu. Ale v této emotivní debatě zcela zaniká hlas, který je pro budoucnost České republiky existenční – hlas průmyslu a exportérů. Jako manažer s třicetiletou zkušeností v technickém B2B obchodu tuto dohodu nevnímám jako hrozbu, ale jako strategickou příležitost.

Promluvy Štefana Kassaye: Současnost je východiskem utváření budoucnosti

Nejednou si povzdechneme, jak je jen ten svět složitý. Zároveň si ale uvědomíme, že v prostoru a čase svými skutečnými rozhodnutími a jednáním se zapříčiňujeme o potenciální dobro i zlo, že mnoho závisí na nás, na našich rozhodnutích a chování.

Fórum výrobních průmyslníků

V jaké profesní náladě přijíždíte na letošní MSV do Brna a jaká témata byste zde chtěli se svým týmem v rámci setkání jak s obchodními partnery tak i příp. s představiteli státu diskutovat? Část 2.

Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem řešíte nedostatek pracovníků ve výrobě, aby tento aspekt nebyl limitujícím faktorem pro přijímání nových zakázek a neovlivnil realizaci stávajících?

MM Glosa: Když kýchne soused, odskáčeme to horečkou

Existuje staré přísloví, že když kýchne soused, měli bychom se obléknout. My jsme se však neoblékli. Stáli jsme v rozhalence u otevřeného okna a skrze růžové brýle sledovali, jak soused kýchá. Rok co rok jsme přesvědčovali sami sebe, že ho to nakonec stejně vždy přejde a na nás nic nepřenese. Nepřešlo. Přenesl.

MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Fórum výrobních průmyslníků

Vrátíme se po odeznění hygienických opatření v souvislosti s covid-19 do „normálního stavu“, jaký byl před krizí, nebo se firemní procesy a postupy trvale změní? Pokud ano, jaké změny očekáváte?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit