Témata
Zdroj: TGS

Sloupky Pavla Diviše: Neutopme šanci pro strojírenství v papírech!

České strojírenství má novou šanci, pokud jej neutopíme v papírech. Evropská debata o obraně se konečně dostává do bodu, kdy přestává být akademická a začíná být praktická. Po letech, kdy bylo všechno „zelené“ a cokoliv, co zavánělo obranou nebo bezpečností, bylo politicky nepopulární, se realita světa přihlásila o slovo. A ne jemně.

Tento článek je součástí seriálu:
Sloupky Pavla Diviše
Díly
Reklama

Evropa mění kurz. Český průmysl musí jet s ní. Jako strojař vítám, že Evropský parlament a Komise otevřeně říkají: bezpečnost není okrajové téma, ale základní předpoklad ekonomické stability. Pro české strojírenství, zejména firmy zapojené do obranného a dual-use průmyslu, je to zásadní signál. Zakázky spojené s obranou se stanou běžnou součástí byznysu. Ne proto, že bychom to chtěli, ale proto, že si to doba žádá.

Pozitivní je, že návrhy mluví o posilování evropské průmyslové základny, standardizaci, financování i spolupráci státu a firem. Přesně tohle český průmysl potřebuje. Máme know-how, výrobní kapacity i lidi. Co nám často chybí, je rychlost – rychlost povolování, rychlost rozhodování, rychlost komunikace. Pokud chceme být relevantní, musíme zkrátit byrokratické maratony na sprint.

„Pozitivní je, že návrhy mluví o posilování evropské průmyslové základny, standardizaci, financování i spolupráci státu a firem. Přesně tohle český průmysl potřebuje,“ říká Pavel Diviš.
(Zdroj: TGS)

Ďábel je ale jako vždy v detailu. Klíčová otázka zní: jak se tyto ambice promítnou do praxe? Budeme měnit konkrétní zákony v českém Parlamentu, nebo půjde „jen“ o evropské normy? Kdo ponese odpovědnost za implementaci? A hlavně – vybereme si několik priorit, kde můžeme být skutečně silní, nebo se budeme snažit dělat všechno, a nakonec nic pořádně?

Z pohledu Česka bychom měli otevřeně říct: jsme průmyslová páteř Evropy. Tier 2 a 3 dodavatelé, bez kterých se žádná velká výroba nerozjede. Pokud chce EU škálovat obrannou produkci, bez střední Evropy to nepůjde. Stejně tak musíme řešit energetiku, povolovací procesy, datovou infrastrukturu a bezpečnost kapitálu. Bez těchto „nudných“ základů žádná strategická autonomie nevznikne.

Reklama

Velmi silně vnímám i roli Ukrajiny. Nejen jako oběti agrese, ale jako laboratoře inovací. To, co se tam dnes testuje v praxi, bude zítra standardem. Pokud to myslíme vážně, musí být Ukrajina strategickým partnerem evropského obranného ekosystému.

Závěrem: směr je správný. Poprvé po dlouhé době vidím v Bruselu realistický pohled na svět. Teď ale přijde ta těžší část – převést strategii do zákonů, rozpočtů a konkrétních projektů. A tady musí být slyšet hlas průmyslu. Ne proto, že bychom chtěli výjimky, ale proto, že víme, co funguje v praxi. Pokud tohle zvládneme, může se české strojírenství stát jedním z vítězů nové éry evropské bezpečnosti. A to už stojí za trochu administrativní bolesti.

Máte nápady či připomínky? V rámci Svazu průmyslu a dopravy ČR působí Pracovní skupina pro obranný průmysl a technologie. Napište své podněty e-mailem tajemníkovi skupiny, Mikuláši Nozarovi, na adresu [email protected].

Související články
Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Reformy nestačí. Je nutná transformace

Je současná ekonomická krize příležitostí k progresu národního hospodářství? Bude avizovaná 7% inflace v tomto roce velkou hrozbou? Proč by se čísla měření životní úrovně ČR neměla srovnávat s některými státy EU? Je iniciativa českých podnikatelů k druhé transformaci české ekonomiky oprávněným voláním po změnách? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Když se puzzle skládá: od Mercosuru přes Indii k budoucnosti

Před měsícem jsem psal o dohodě s Mercosurem jako o šanci pro evropské sebevědomí. Tehdy jsem netušil, že to byl jen první dílek skládačky. Brusel totiž v lednu uzavřel další megadohodu – tentokrát s Indií. A vyjednává dál s Austrálií. Začíná se z toho rýsovat něco většího než jen série náhod.

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Glosa: Když kýchne soused, odskáčeme to horečkou

Existuje staré přísloví, že když kýchne soused, měli bychom se obléknout. My jsme se však neoblékli. Stáli jsme v rozhalence u otevřeného okna a skrze růžové brýle sledovali, jak soused kýchá. Rok co rok jsme přesvědčovali sami sebe, že ho to nakonec stejně vždy přejde a na nás nic nepřenese. Nepřešlo. Přenesl.

MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Fórum výrobních manažerů

Jakým způsobem se projevuje navýšení energetických a materiálových vstupů v ekonomice vaší firmy? Daří se vám tento fakt promítat do cen vašich produktů? Je tato situace pro vás střednědobě udržitelná a jak by se podle vás měl stát v takových případech zachovat?

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit