Témata
Zdroj: archiv P. Diviše

Sloupky Pavla Diviše: Doba postautomotivní, smutné dědictví (část 1.)

Jedním z principů, díky němuž automotive fungoval a mohl se rychle rozvíjet, byl outsourcing technologií. V rychlosti a objemu, které potřeboval, nebyl schopen vlastní kapacitou držet špičku výrobních technologií, a byl tak závislý na tom, co vymyslí a přinesou dodavatelé. S tím se postupně vyvinul i nákupní model výběrových řízení, a především časových studií, které tvořily základ obhajoby rozhodnutí.

Tento článek je součástí seriálu:
Sloupky Pavla Diviše
Díly
Reklama

Původní myšlenka časových studií byla jednoduchá a smysluplná – využít investici k tomu, aby se do firmy dostala nová technologie. Za 35 let praxe jsme ale nasbírali různé pohledy na výběrová řízení i význam časových studií. Možná se v některém z nich poznáte.

V případě časové studie „na dotaci“ je situace jednoduchá. Předem víte, kam se potřebujete dostat, a bez ohledu na realitu tam být musíte. Pro nakupujícího i prodávajícího právě zde tkví zásadní riziko. Jakmile padne rozhodnutí, už nejde vzít zpět. Obě strany pak hledají cestu, jak splnit administrativu a s výsledkem se naučit žít.

„Původní myšlenka časových studií byla jednoduchá a smysluplná – využít investici k tomu, aby se do firmy dostala nová technologie,“ říká Pavel Diviš. (Zdroj: archiv P. Diviše)

„Pokud se technologie posunula“, dává smysl nechat si zpracovat časovou studii zkušeným expertem, typicky externím technologem. Není sice zatížen vnitrofiremními zvyklostmi, ale také nezná lety ověřené fígle z původní výroby. Soustředí se na to, jak dostat své znalosti do zaběhnutého procesu a technicky „překvapit“. Riziko, že v praxi se novinka bude muset do procesu zapracovat, je přímo úměrné velikosti zásahu do původního stavu a míře spolupráce příjemce na pozitivním výsledku. Obranné mechanismy typu „děláme to takhle 10 let a děláme to nejlíp“ fungují napříč všemi fabrikami.

Nejlepší je, pokud skutečnou motivací tvořit časovou studii je snaha „zefektivnit výrobu“. Výrobu tedy máme, rozumíme jí, tlačíme na produktivitu, dosáhli jsme určitého maxima, jež nám ale nestačí. Interní snaha o zefektivňování nám poskytla dostatek zkušeností k identifikaci oblastí s největším potenciálem pro zlepšení, nenecháme externího technologa objevovat objevené. Ale dáme mu prostor, ať ukáže, co umí.

Reklama
Reklama
Reklama

Poté se buď spolupracuje v prostředí maximální otevřenosti, technologové společně zvažují zapojení novinek s ohledem na návaznost dalších operací v procesu a věnují se pouze tomu, co identifikovali jako neproduktivní. Zatímco u vyladěných částí panuje shoda, že potenciál pro zlepšení není tak velký, aby se vyplatilo do nich zasahovat. Vznikne časová studie, která je kompilátem nového a osvědčeného, shodnou se na ní všechny zainteresované strany, znají její příležitosti i rizika a chystají se ji ověřit v praxi. Tohle je ta nejsmysluplnější časovka.

Nebo se studie dělá bez spolupráce se stávajícím provozem, což je past pro všechny zúčastněné. Ďábel tkví v detailu, který nelze popsat v „zadávačce“. Technolog, který zpracovává studii od stolu, nedokáže bez zkušenosti ze stávající výroby zapracovat nové postupy tak citlivě, aby neovlivnil navazující procesy, jež z navrhovaného zlepšení samy neprofitují. Taková studie se pak snadno stává terčem všech, kdo nemají důvod měnit zaběhnutou rutinu, a bývá rychle rozcupována. Upřímně lituji technology, kteří ji musí v prostředí bez spolupráce nejen připravovat, ale i obhajovat a vyhodnocovat. Je to neúcta k jejich zkušenostem.


Sloupky Pavla Diviše: Karbid jako strategická zbraň

Kdo bude rozhodovat o tom, s jakým karbidem budeme obrábět, a jak číst svět kolem sebe bez iluzí?

Související články
Rozhodujeme na čtyři roky, plánujeme na 10 let

V minulém, říjnovém příspěvku jsem psal o tom, že nám nedocházejí nápady, ale lidé. Od té doby jsem si uvědomil, že ten problém má ještě jednu vrstvu, a ta je nepříjemnější. Nejde jen o to, že lidí je málo. Jde o to, že skoro všechno, co by s tím mohlo pohnout, trvá déle, než vydrží ten, kdo o tom rozhoduje.

Vlastní liga, cizí pravidla

Poprvé od roku 1999 se 12. srpna nad Evropou zatmělo Slunce. Provozovatelé přenosových soustav se na to připravovali týdny, výkon fotovoltaiky mohl spadnout až o 9,7 gigawattu. Zatmění se dá spočítat na minuty dopředu. Horší je, že dorazilo do sítě, která už byla na hraně z jiných důvodů. V minulém příspěvku jsem psal, že si Česko jede vlastní ligu. Platí to dál. Jenže přes léto se změnila pravidla hry.

MM Glosa: Euroatlantická civilizační nadřazenost?!

Zakázali jsme si spalovací motory a teď zíráme na to, jak nám evropský trh zaplavují čínská auta, navíc včetně budování infrastruktury výměnných bateriových stanic. Čemu se divíme? Snad jsme si nemysleli, že Číňané zůstanou po další století ve středověkých podmínkách zabořeni po pás ve vodě při sázení rýže? I naší zásluhou se naučili vyrábět prémiová auta stejně jako veškerou high-tech produkci, kterou tam dříve vyspělé ekonomiky dovážely, či v lepším případě vyráběly.

Související články
MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Jak máte obsazeny výrobní kapacity pro druhé pololetí roku 2021 (příp. ve srovnání se stejným obdobím roku předešlého), co tento stav nejvíce ovlivňuje a jak odhadujete výhledy ohledně svých zakázek pro rok 2022?

MM Podcast: Glosa - Když se země otřásají v základech

Krize vyvolaná pandemií koronaviru v řadě oborů působí jako urychlovač trendů patrných před jejím vypuknutím. Mnoho odvětví si prochází zásadní strukturální transformací, ale část z nich – které se stát snaží podpůrnými prostředky za každou cenu stále držet nad vodou, zanikne. 

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Snění o možné budoucnosti Tatry

Podnikatelská vize může znamenat i popuštění uzdy fantazie, ale měla by být vždy spojená s pocitem smysluplnosti a užitečnosti. Představy a fantazii však může mít každý, nemusí k tomu být zrovna majitelem podniku. Často si představuji, jak bych řešil nějaké technické problémy, někdy fantazíruji i o tom, jak bych uspořádal určitou organizaci, aby dobře a efektivně plnila svůj účel. Protože jsem strávil hodně času krizovou záchranou Tatry a protože se snažím skloubit manažerské znalosti a zkušenosti s technickými dovednostmi, tak jsem si během covidové karantény v roce 2020 vysnil, jak by továrna Tatra mohla vypadat třeba v roce 2030. Jsou to mé představy, byť vycházejí i z řady diskuzí s různými kolegy nebo dalšími lidmi.

Velké výzvy pro malé společnosti

Automatizace je fenomén, který je výsledkem přirozené lidské touhy posouvat technologický pokrok kupředu ve snaze ulehčit si vlastní život. Byť je automatizace skloňována v mnoha odvětvích, je stále v počátcích svého vývoje. To, co určuje stupeň technologické evoluce, je náročnost člověka jako uživatele a zákazníka. Automatizovat se dá prakticky jakýkoli proces. Například i koupě chytrého telefonu je ve své podstatě automatizace určitého procesu. Chytrý telefon dokáže nahradit běžný telefon, diář, hudební přehrávač a mnoho dalších aplikací. To vše lze nosit v jedné malé krabičce, která se vejde do kapsy.

Kvalita v automobilovém průmyslu

Co znamená, když se řekne kvalita v automobilovém průmyslu? Proč se na ni tolik dbá zrovna v tomto oboru? To byly otázky, na něž odpovědi zazněly z úst odborníků v rámci webináře Kvalita v automobilovém průmyslu. Ten uspořádala 9. listopadu Česká společnost pro jakost.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

V čele high-tech továrny

Ivan Slimák je vedoucím závodu Škoda Auto ve Vrchlabí. člověk, který místo já většinou říká my je ve vedení závodu od roku 2011 a dá se říci, že mu dal novou tvář. Do té doby se zde montovaly Škodovky, známé jsou 1203, 105, 120, Favorit, Octavia, Roomster a další. Rozhodnutím koncernu Volkswagen se zde od roku 2011 nastartoval nový projekt a v roce 2012 sériová výroba automatických převodovek DSG (Direct Shift Gearbox).

CzechTrade pomáhá strojařům, Francie

Agentura CzechTrade na stránkách MM Průmyslového spektra představuje zajímavé, potenciálně vhodné destinace pro export teritoriálně konkurenceschopné strojírenské produkce. Dnes se podíváme na francouzský trh.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit