Témata
Zdroj: archiv P. Diviše

Sloupky Pavla Diviše: Karbid jako strategická zbraň

Kdo bude rozhodovat o tom, s jakým karbidem budeme obrábět, a jak číst svět kolem sebe bez iluzí?

Tento článek je součástí seriálu:
Sloupky Pavla Diviše
Díly
Reklama

První takzvaný čínský šok, spojený se vstupem Číny do WTO v roce 2001, byl především šokem cenovým. Nešlo o to, co se tehdy dělo v Číně, ale o dopad, jaký to mělo na průmysl a pracovní trh v Evropě a USA. Výrobce, který neměl vazbu na Čínu, ať už ve výrobě, nebo alespoň nákupu litiny, byl považován za ohroženého. Výsledkem byla likvidace celých odvětví, mimo jiné českého textilního, oděvního a obuvnického průmyslu, a to proto, že jejich obchodní model globalizaci bez ochrany neunesl.

„Ve strojírenství se ztráta suverenity projevuje na slinutém karbidu. Materiálu, bez kterého se dnes neobejde žádný moderní obráběcí provoz,“ říká Pavel Diviš.
(Zdroj: archiv P. Diviše)

Druhý čínský šok, který zažíváme dnes, má úplně jinou povahu. Už nejde o levnou práci ani o zaplavování trhu hotovými výrobky. Jde o technologickou a surovinovou dominanci, podpořenou dlouhodobou státní strategií. Zatímco Západ v první fázi vystupoval hlavně jako zákazník, dnes se dostává do role přímého konkurenta. A s tím přichází ztráta něčeho mnohem podstatnějšího než jednotlivých zakázek, ztráta technologické suverenity a strategické nezávislosti.

Reklama
Reklama
Reklama

Ve strojírenství se ztráta suverenity projevuje na slinutém karbidu. Materiálu, bez kterého se dnes neobejde žádný moderní obráběcí provoz. Karbid stojí na wolframu a kobaltu, a zde se dostáváme k tvrdým číslům. Data z projektu Resourcetrade.earth organizace Chatham House ukazují, že globální distribuce wolframového prášku směřuje z extrémně omezeného počtu míst. Šipky světového obchodu se v podstatě sbíhají do jednoho dominantního bodu. Ještě vyhrocenější je situace u kobaltu, kde čínské subjekty kontrolují až 98 % světových zásob, přestože samotná těžba probíhá převážně v Kongu.

Grafy shora: Wolfram a kobalt. Grafy a tabulky nejsou ozdobou. Ukazují fakta, na která zatím evropská ideologie, jakkoliv je hezká, nenachází řešení. (Zdroj: TGS)

Tohle není otázka spekulací ani geopolitických debat. Je to prostý fakt. Kdo kontroluje suroviny, kontroluje trh. Bez ohledu na ideologii. Karbid se přestává chovat jako standardní komodita s dlouhodobými ceníky. Přijde změna samotné logiky obchodování. Ceny budou plovoucí, větší objemy se budou poptávat ad hoc a cenová garance se bude pohybovat v řádu hodin nebo dnů. To je prostředí, na které nejsou současné nákupní systémy většiny firem v oblasti nástrojů a obrábění vůbec připravené.

Co se stane v provozu? Budeme více přebrušovat, měnit zaběhlé technologické postupy a čistit sklady. Z desítky se stane osmička, ze šestnáctky čtrnáctka. Pro podnikové ekonomy to může krátkodobě znamenat lepší čísla na zásobách, pro technologické týmy ale více práce, více ladění a více rozhodování pod tlakem.

Grafy a tabulky k tomuto nejsou ozdobou. Ukazují fakta, na která zatím evropská ideologie, jakkoliv je hezká, nenachází řešení.

Vydání #3
Kód článku: 260326
Datum: 04. 03. 2026
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Související články
Sloupky Pavla Diviše: Neutopme šanci pro strojírenství v papírech!

České strojírenství má novou šanci, pokud jej neutopíme v papírech. Evropská debata o obraně se konečně dostává do bodu, kdy přestává být akademická a začíná být praktická. Po letech, kdy bylo všechno „zelené“ a cokoliv, co zavánělo obranou nebo bezpečností, bylo politicky nepopulární, se realita světa přihlásila o slovo. A ne jemně.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Související články
Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Sloupky Pavla Diviše: Jak je vám po veletrhu?

Brněnský veletrh tradičně začal Sněmem Svazu průmyslu. Celé Brno tepalo maximálním očekáváním. Trh stagnuje, zakázky drhnou, automobilový průmysl se odevzdává Číně, Evropa si neví rady. Přijeli jsme si pro odpověď, kam dál.

Sloupky Pavla Diviše: Největší konkurent českého průmyslu? Průměrnost

Když se dnes bavíme o budoucnosti českého průmyslu, dříve nebo později přijde řeč na Čínu. Na levnější výrobu, energie, regulace, nedostatek lidí, Německo, Ameriku. Všechno jsou to relevantní témata. Ale je možné, že jeden z našich největších konkurentů sedí mnohem blíž. Přímo v našich firmách. Je jím spokojenost s tím, že to, co jsme dělali posledních 10 nebo 20 let, přece pořád nějak funguje.

Ceny pro nejlepší české strojaře

Na Pražském hradě se 2. prosince 2022 konalo slavnostní předávání cen pro nejlepší české firmy.

Když se puzzle skládá: od Mercosuru přes Indii k budoucnosti

Před měsícem jsem psal o dohodě s Mercosurem jako o šanci pro evropské sebevědomí. Tehdy jsem netušil, že to byl jen první dílek skládačky. Brusel totiž v lednu uzavřel další megadohodu – tentokrát s Indií. A vyjednává dál s Austrálií. Začíná se z toho rýsovat něco většího než jen série náhod.

Mercosur: Šance pro evropské sebevědomí

Slavnostní podpis obchodní dohody mezi EU a zeměmi Mercosuru v polovině ledna vyvolal bouřlivé reakce. Vidíme traktory v ulicích a protesty zemědělců. Jejich obavy o férové podmínky rozumím a nemůžeme je brát na lehkou váhu. Ale v této emotivní debatě zcela zaniká hlas, který je pro budoucnost České republiky existenční – hlas průmyslu a exportérů. Jako manažer s třicetiletou zkušeností v technickém B2B obchodu tuto dohodu nevnímám jako hrozbu, ale jako strategickou příležitost.

MM Glosa: Když kýchne soused, odskáčeme to horečkou

Existuje staré přísloví, že když kýchne soused, měli bychom se obléknout. My jsme se však neoblékli. Stáli jsme v rozhalence u otevřeného okna a skrze růžové brýle sledovali, jak soused kýchá. Rok co rok jsme přesvědčovali sami sebe, že ho to nakonec stejně vždy přejde a na nás nic nepřenese. Nepřešlo. Přenesl.

MM Glosa: Tatra není dědictví. Tatra je závazek.

Jsou příběhy, které se staly inspirací. A pak jsou příběhy, které se inspirací stát mohly – ale místo toho se proměnily ve varování. Příběh Tatry patří bohužel stále více do té druhé kategorie. Ne proto, že by kopřivnická legenda ztratila svůj technologický potenciál, nyní ještě více zabarvený do zelena než kdy dříve. Ale proto, že ji dusí něco mnohem prozaičtějšího: vlastnický spor dvou třicátníků, kteří po svých otcích zdědili podíly – avšak nikoliv jejich spojenectví, natož schopnost domluvit se, dokud to bylo ještě možné.

MM Glosa: Jízdní řád k prosperitě: Cesta, nebo jen proklamace?

Český průmysl se nachází v bodě zlomu. Energetická křeč, dekarbonizační diktát a dravá asijská konkurence nám vystavily účet za léta, kdy jsme usnuli na vavřínech „montovny Evropy“. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní přichází s Hospodářskou strategií 2.0 – dokumentem, který má ambici udělat z nás tzv. zemi pro budoucnost. Pochopitelně se nabízí logická otázka: Máme na tuto transformaci ještě dost sil, nebo stavíme jen další papírový zámek?

MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 4. Přijímací pohovor bez stresu

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit