Strategie naznačuje odklon od dominantního automotive směrem k high-tech oborům a obrannému průmyslu. Může to znít jako lákavá vize, avšak za cenu toho, že vědomě odsouváme na druhou kolej desítky let budované zkušenosti s výrobou motorů a převodovek, a pokoušíme se je narychlo nahradit produkcí radarů a munice. Nalijme si čistého vína: Máme v Evropě stále kapacity a znalosti k výrobě produktů s nejvyšší přidanou hodnotou? Desetiletí outsourcingu do Asie nás nyní trestají. Zjišťujeme, že nám chybí nejen čipy, ale i základní metalurgické procesy, vstupní suroviny, a hlavně – odvaha k riziku. Chceme-li budovat moderní obranu, nemůžeme být jen těmi, kdo v montérkách skládají komponenty nakreslené za oceánem.
Energetická (ne)závislost zůstává naší Achillovou patou. Hospodářská strategie slibuje suverenitu skrze jádro. To zní skvěle, ale realitou dneška jsou vysoké ceny a nejistota. Jsme jako sportovec, který chce běžet maraton, ale trpí podvýživou. Bez cenově dostupné a stabilní energie jsou veškeré sny o high-tech výrobě jen prázdnou frází. Pokud se nedokážeme opřít o vlastní a spolehlivý energetický základ, ztratíme konkurenceschopnost v obraně i ve výrobě čipů. Staneme se jen drahou dílnou, kterou hravě nahradí levnější konkurence z Balkánu.