Témata
Foto: Jan Rasch

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Tento článek je součástí seriálu:
Otevírací rozhovory vydání
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Český export skončil v prvním pololetí roku 2026 v plusu i přesto, že leden přinesl 20procentní propad vývozu do USA a více než osmiprocentní pokles do Německa. Rudolf Klepáček tato čísla čte opatrně – jednoměsíční statistiky mohou zkreslovat. Strukturální problém však vidí jasně: česká průmyslová firma stále příliš dobře ví, jak být subdodavatelem, a příliš málo, jak se stát finalistou. CzechBusiness chce být agenturou, která dokáže firmy provést celou touto cestou – od inovace přes rozvoj na domácím trhu až po expanzi do zahraničí.

Následující textová podoba rozhovoru je redakčně upravenou verzí živého rozhovoru z podcastové série MM Průmyslového spektra. Jeho plnou verzi, obsahující i nezkrácené technické detaily a autentickou atmosféru diskuze, si můžete přehrát pomocí následně uvedeného QR kódu nebo ve svých oblíbených podcastových aplikacích.

Geopolitika a český export

MM: Leden 2026 přinesl 20procentní propad exportu do USA a přes osmiprocentní pokles vývozu do Německa. Přesto první pololetí jako celek skončilo v plusu. Jde o dočasný výkyv, nebo o strukturální posun, na který se firmy musejí trvale adaptovat?

R. Klepáček: U těchto dvou zemí bych to nečetl jako jednoznačný strukturální posun. Jednoměsíční výkyvy se v exportu dějí – záleží na kontraktech, dodávkách a na tom, do jakého měsíce se zboží statisticky započte. Rád se dívám na delší celky. Zároveň nemůžeme přehlédnout, že americký i německý trh mají svá specifika. Do hry vstupuje i aktuální nejistota ve vztazích mezi Amerikou a Evropou. U českých vývozců ale nezaznamenáváme, že by se z amerického trhu stahovali, mění se jen spektrum a způsob vstupu na tento trh. Německo je jiný příběh – automobilový průmysl, na který je strojírenství silně navázáno, prochází transformací, což pro část firem může znamenat skutečnou strukturální změnu.

Rudolf Klepáček je od srpna 2026 generálním ředitelem státní agentury CzechBusiness, která vznikla integrací agentur CzechTrade a CzechInvest. Do čela CzechTradu byl jmenován v únoru 2026 s hlavním mandátem tuto integraci úspěšně provést. Vystudoval fyzikální inženýrství na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze, kde posléze působil jako odborný pracovník. Zkušenosti s ekonomickou diplomacií sbíral na Ministerstvu zahraničních věcí ČR, odkud přešel na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Zde od roku 2018 vedl odbor podpory exportu a je rovněž spoluautorem oficiální „Exportní strategie České republiky“. Ve volném čase dobíjí energii sportem, vyrostl na fotbale a hokeji, dnes dává přednost vytrvalostnímu pohybu v přírodě.
(Foto: Jan Rasch)

MM: Jak moc je závislost na automobilovém průmyslu pro české strojírenství dnes rizikem?

R. Klepáček: Firmy jedou v zajetých kolejích, z nichž se vyskakuje těžce – zvlášť pokud to ještě nějak funguje. Těm, které se spoléhaly na to, že se automobilový průmysl v Evropě sám posune, dnes vyvstává zásadní otázka: co teď? Automobilový průmysl úplně nezatracuji, i když v současnosti prochází transformací. Spoléhat jen na něj by ale bylo riskantní. Alternativy existují, příkladem je třeba jaderné strojírenství. Je to vždy o odvaze jít do něčeho nového a diverzifikovat.

„Pokud chcete být znalostní ekonomikou a sahat po větších ziscích, musíte vyskočit ze subdodavatelského řetězce a stát se finalistou.“

MM: Exportní strategie ČR cílí na vyšší domácí přidanou hodnotu vývozu. Co konkrétně brání firmám přejít od subdodávek k exportu vlastních finálních výrobků?

R. Klepáček: Musíme se podívat na celý postkomunistický vývoj. Chtěli jsme se napojit na Německo, přivést investory, a tím jsme se sami zařadili do subdodavatelského řetězce. A zpočátku jsme z toho těžili. Pokud však chcete být znalostní ekonomikou a sahat po větších ziscích, musíte z toho řetězce vystoupit a stát se finalistou. V posledních letech jsme se naučili investovat do vývoje, a v tom jsme dobří. Kde jsou ale největší marže? Ve vývoji a na konci v marketingu. Právě v marketingu máme ještě velké rezervy. A tam může CzechBusiness pomáhat: budovat značku a otevírat přímé přístupy na trhy, kde firmy dosud prodávaly pouze přes prostředníky.

Reklama
Reklama
Reklama

CzechBusiness a budoucnost českého exportu

MM: Nová státní agentura CzechBusiness propojuje dosavadní kompetence agentur CzechTrade a CzechInvest. Co se pro ředitele průmyslového podniku konkrétně mění?

R. Klepáček: Chceme být skutečným one stop shopem, a to nejen v teorii. Získáváme know-how z investorského i startupového prostředí a propojujeme ho se zkušenostmi firem, které umí exportovat. Exportér může potřebovat navázat spolupráci s investorem nebo startupem, jenž mu dodá nové technologické řešení. Doteď každá agentura pracovala striktně se svým typem klienta. Nyní chceme firmu provázet od inovace přes domácí rozvoj až po expanzi v zahraničí in-house, pod jednou střechou. Zákazník nemusí složitě přemýšlet, kam jít. My mu ukážeme cestu a napojíme ho i na další aktéry ekosystému – Českou exportní banku, EGAP nebo Národní rozvojovou banku.

MM: Průzkum trhu zvládne firma přes internet, kontakty přes LinkedIn, certifikaci přes místního poradce. Co konkrétně umí CzechBusiness navíc?

R. Klepáček: Otočím to jako protiotázku: dokáže sociální síť zaručit pravost kontaktu? Dokáže ověřit, že na dané adrese distributor skutečně fyzicky existuje a disponuje sítí kontaktů, o níž tvrdí, že ji má? To je to, co nabízíme navíc – ověření reality. V dnešní době obrovského množství informací firmy potřebují ověřená fakta. Fyzicky. Člověk z naší zahraniční kanceláře zajede na adresu a podívá se na reálný provoz. Umělá inteligence vám sice najde potenciál, ale my ho ověříme v terénu. A to firmě ušetří čas i peníze v kritických počátečních fázích expanze.

Na zahraničních trzích se nevyjednává od stolu. Za obchodem je třeba vyrazit osobně a prověřit terén. Služby agentury CzechBusiness staví na tom, že zahraniční kanceláře ověřují kontakty a partnery přímo na místě, což firmám šetří čas i peníze v kritických fázích expanze. (Zdroj: archiv CzechBusiness)

Co firmy nevědí, a měly by

MM: Přesto velká část průmyslových firem služby státních agentur nevyužívá. Co je nejčastější příčinou?

R. Klepáček: Cítím dvě hlavní brzdy. První je nedůvěra ve státní služby. Stát firmy často vnímají jako instituci, která jim klade podmínky a zatěžuje je administrativou, ne jako partnera. Tento obraz nabouráváme hlavně konkrétními příklady dobré praxe. Pokud úspěšná firma řekne: „Mně to s agenturou fungovalo“, táhne to mnohem víc než jakákoliv reklamní kampaň. Druhou překážkou je přetížení firem. Jsou zahlceny operativou a kapacitně stačí pokrývat jen to nejnutnější. Naším úkolem je hledat nové cesty, jak je oslovit a přivést ke službám, které jim reálně pomohou vyrůst.

MM: Kde čeští exportéři chybují nejčastěji?

R. Klepáček: Jedním slovem: lokalizace. Firmy si často myslí, že výrobek, který úspěšně funguje na českém trhu, jednoduše přenesou jinam v nezměněné podobě. Jazyk, design, normy i podmínky použití se ale musejí přizpůsobit místní realitě. A pak je tu problém kapacity. Firma si řekne: „Zkusíme ten trh“, a pak ho jen povrchně otestuje, aniž by mu věnovala soustavnou péči a zajistila dlouhodobou přítomnost, kterou si zasluhuje. Ve strojírenství platí dvojnásob, že zákazník nechce pouze koupit stroj. Chce vědět, kdo přijede servisovat, kdo bude na místě, když nastane problém. Servitizace je nedílnou součástí moderního exportu. Bez toho to zkrátka nefunguje.

„Dokáže sociální síť zaručit pravost kontaktu? Firmy potřebují ověření reality. Fyzicky, přímo na místě.“

MM: Zmínil jste vizi agentury jako technologického scoutingu. Co tím přesně myslíte?

R. Klepáček: Zavádíme nově službu, kdy tým agentury přijde do firmy, provede s ní hloubkový rozhovor a zmapuje její reálné potřeby i rozvojový potenciál. Následně můžeme říct: „Máme v evidenci startupy, které by vám mohly pomoci posunout váš výrobek jiným směrem. Uspořádáme společný workshop.“ Firma roste, startup se propojuje s praxí a přicházejí i investoři. K jednomu stolu najednou zasedne celý inovační ekosystém. Je to zatím v pilotní fázi, ale přesně v tom spočívá přidaná hodnota spojení: v obrovském propojeném datovém setu od investorů přes startupy až po zavedené exportéry.

Na MSV s 20 řediteli zahraničních kanceláří

MM: Jak CzechBusiness pracuje s blížícím se Mezinárodním strojírenským veletrhem v Brně?

R. Klepáček: Naše přítomnost na strojírenském veletrhu bude letos velmi silná. Klíčový bude náš centrální Meeting Point, kam se sjede více než 20 ředitelů zahraničních kanceláří CzechBusiness. Firmy s nimi budou moci konzultovat své konkrétní exportní záměry přímo na místě. Pasivní účast na veletrhu však sama výsledky nepřinese. Firma by neměla jen čekat na stánku, jestli za ní někdo přijde. Schůzky je nutné domluvit s předstihem, a s tím vším umíme firmám pomoci.

Tradiční Meeting Point CzechTrade na MSV v Brně proběhne i letos v rámci České národní expozice, kterou organizuje MPO ČR. České firmy zde mohou konzultovat své exportní plány se zástupci zahraničních kanceláří agentury. (Zdroj: archiv CzechBusiness)

Velkou přidanou hodnotou MSV je navíc možnost spojit ho s exkurzemi do výrobních závodů v Česku, kde zahraniční partneři na vlastní oči uvidí prostředí, v němž špičkové technologie vznikají.

MM: Polovina vystavovatelů na MSV jsou zahraniční firmy. Jak by měla česká firma tuto konkurenci strategicky uchopit?

R. Klepáček: Proaktivitou. Toto slovo opakuji neustále. Agentura může zprostředkovat schůzky a otevřít dveře díky svým kontaktům v zahraničí. Pokud ale firma přijde na MSV a čeká, že ji zákazníci osloví sami, dělá fatální chybu. Ve strojírenství musíte za zákazníkem vyjet. Bez trvalé investice do vztahů a přítomnosti na daném trhu vám žádný, byť sebezvučnější, veletrh nepomůže.

Reklama

MM: Co odpovíte řediteli, který nad tím vším mávne rukou a řekne: „Zkoušel jsem to, státní agentury mi nepomohly, poradím si sám.“?

R. Klepáček: Rád bych tu jeho zkušenost detailně poznal. Máme tisíce firem, které stojí na opačné straně a říkají, že jim to fungovalo. Pokud narazíme na neúspěch, ve většině případů odhalíme, že za ním stálo specifické selhání na firemní straně, nikoliv systémová chyba agentury. Máme nastavené mechanismy zpětné vazby, abychom pochopili, kde se věci zadrhly. Tomu řediteli bych řekl jediné: „Pojďte mi říct, kde přesně byl problém, zkusme to s odstupem a jiným pohledem znovu. Uvidíte, že vaše zkušenost může být tentokrát úplně jiná.“

„Lokalizace je slovo, na které české exportující firmy nejčastěji zapomínají. Výrobek, který funguje v Česku, nefunguje automaticky na jiném trhu v nezměněné podobě.“
(Foto: Jan Rasch)

MM: Fyzikální inženýrství na FJFI ČVUT v Praze, ekonomická diplomacie, exportní politika a teď vedení největší české byznysové agentury. To je velmi pestrá cesta. Co děláte, když chcete všechny tyto světy zcela vypnout?

R. Klepáček: Pro mě jsou dobíjením baterek jednoznačně sport a pohyb v přírodě. Vyrostl jsem na menší vesnici, začínal jsem fotbalem, hrával jsem hokej. Adrenalin a endorfiny v přírodě jsou spolehlivým receptem na to, jak vypnout hlavu. Kolektivní sport mě navíc naučil pracovat s lidmi a fungovat v týmu, a to se mi v této roli hodí každý den.

MM: Děkuji vám za otevřený a podnětný rozhovor.


Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

Vydání #10
Kód článku: 261021
Datum: 01. 10. 2026
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Seriál
Firmy
Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit