Tento souběh nicméně staví evropské odborníky, manažery a techniky před logistické i strategické dilema, pro kterou z obou akcí se rozhodnout. Volba obvykle odráží několik klíčových faktorů. Prvním z nich je teritoriální zaměření a tržní cíle. Firmy, jejichž primárním trhem zůstává Evropa a které řeší lokální dodavatelské řetězce či německý automobilový a dodavatelský průmysl, dávají logicky přednost dostupnějšímu Stuttgartu. Naopak společnosti, které do Severní Ameriky exportují, zakládají tam své pobočky nebo hledají americké partnery, volí cestu za oceán. Druhým kritériem je technologický záběr a specifičnost. Zatímco AMB je mimořádně silné v detailním evropském přesném strojírenství, nástrojích a příslušenství, IMTS nabízí nenahraditelný pohled na masivní systémovou integraci, velkoobjemové linky, americkou pragmatickou automatizaci, a zejména včasný náhled na masivní nasazování cloudových AI platforem (AWS, Google Cloud, Microsoft) do reálné výroby. Třetím faktorem je kapacita týmů. Velké nadnárodní koncerny situaci často řeší rozdělením sil, kdy část managementu míří do Stuttgartu a zástupci zaměření na globální strategii a americký trh odlétají do Chicaga. Pro menší a střední podniky však jde o nekompromisní volbu „buď, anebo“, kde často rozhoduje i časová náročnost cestování a celkový rozpočet.