Na udílení cen se v komorním prostředí konferenčního centra sešli pořadatelé veletrhu, zástupci oceněných firem a další hosté. A samozřejmě novináři z řady technických magazínů – ceny MM přesahují stránky německého časopisu. Protože jsou udělovány ve spolupráci s VDW, hlavním organizátorem veletrhu, jedná se o oficiální a jediné ceny udělované na veletrhu EMO. Nelze se divit, že zájem o oceněné je velký a ceny jsou umisťovány hned vedle exponátů na těch nejviditelnějších místech.
Aby cenu vyráběný produkt získal, musí být do soutěže přihlášen. Vyžaduje to samozřejmě odvahu tvůrce, ale i sebejistotu a sebereflexi. Avšak pojmenovat MM Award slovem soutěž není zcela na místě, protože neexistují parametry, které by mezi sebou exponáty objektivně porovnávaly. Natož kdyby se měly porovnávat naprosto odlišné výrobky. Je to obdobné jako u srovnání parametrů mobilních telefonů. Běžně máme hodnocené kategorie, jako například velikost displeje, podporované standardy mobilních sítí, počet tlačítek… Jsou tedy porovnávány parametry, jimž rozumí a ocení (neocení) je každý. I přesto, že v současnosti pouze jediná firma nabízí 64bitový procesor (a nejen procesor), který iPhone pohání, nepohybuje se tento v porovnávacích tabulkách na předních místech. V hodnoceních prostě nemají na odborné parametry odborné kolonky. Přitom porota znalců, která dokáže ocenit vybavenost telefonu, jenž mimo jiné bude umět navigovat i uvnitř budov (zatím neumožňuje, protože okolí na to není připraveno), by jej třeba katapultovala na přední pozice. Tedy dokázala by ocenit parametry mimo obecná měřítka.
Na letošním EMO bylo uděleno 13 ocenění. Ceny získaly konkrétní produkty, v některých kategoriích jich bylo oceněno vícero a jedna cena byla zcela neproduktová. Každé ocenění je spjato s nějakou, v daném roce vyhlášenou kategorií. Pořadí kategorií je nepodstatné – mezi oceněnými není vítězů ani poražených, avšak v dané kategorii lze komisí vybraný výrobek považovat za nejlepší, nejzajímavější, nejinovativnější… prostě oceněníhodný. Pojďme se tedy věnovat oceněným exponátům v jedenácti kategoriích volným tempem ve volném pořadí.
Zvláštní cenu obdržel Ken Fouhy, šéfredaktor časopisu MM Maschinenmarkt. Ač mladý tělem i duchem, lze ji v jeho rukou považovat za uznání za celoživotní dílo a poděkování MM u příležitosti jeho odchodu z pozice, již dlouhá léta zastával.
Zdá se, že ekologie v oblasti výrobní techniky nabývá stále větší a hmatatelnější podobu. Šetření s energiemi je vhodným způsobem měření a řízení dobře proveditelné. Jednoduchým příkladem realizace, u obráběcích strojů však poněkud složitější problematiky, mohou být jezdicí schody, které se zastaví, když právě nikomu neslouží. Stejně tak lze omezit funkci řady zařízení obráběcího stroje, když právě neobrábí. Někteří výrobci obráběcích strojů jdou ještě dále. Na předloňském veletrhu EMO uvedla na trh firma Grom frézovací obráběcí centrum s vodorovnou osou vřetena, které nemělo žádné hydraulické ani pneumatické obvody. V roce 2013 vystavovala obdobný počin firma Weisser Söhne GmbH & Co. KG. Jednalo se o soustružnické obráběcí centrum s vertikální osou vřetena Vertor C-1 z produktové řady E-Machine. Stroj je určen pro obrábění malých dílců, je výrazně menší a kompaktnější než jeho starší „vzor“. Ocenění získal za to, že je kompletně elektro-mechanický, tedy že pro upínání a odepínání nástrojů nepoužívá hydraulické obvody. Na realizaci stroje se podílela i firma Bosch Rexroth.