Témata
Zdroj: archiv Ing. Brabce

Dvoupotrubní dávkovače v systémech mazání

Dávkovače pro dvoupotrubní centrální mazací systémy (CMS) mohou být dvoukomorové nebo jednokomorové. V obou případech má schéma zapojení svá specifika a určité přednosti i nevýhody. V tomto článku se věnujeme novým způsobům zapojení, jež dokážou některé nevýhody eliminovat a za rozumnou cenu zajistit spolehlivé mazání strojů.

Reklama

Dvoukomorové dávkovače v provedení Lincoln jsou doposud evergreenem pro mazání strojních zařízení vůbec. Jejich vysoká spolehlivost a dlouhodobá schopnost překonávat velmi vysoké protitlaky mazacích míst (m3) i v extrémních podmínkách je obecně považována za velmi cennou přednost.

Jednokomorové dvoupotrubní dávkovače (v provedení podle čs. patentu č. 305091) jsou prozatím benjamínkem, který si hledá místo na trhu. Velkým plusem je, že rovněž využívají princip přetlakového plnění dávkovacích komor, což je předpoklad pro mazání tukem. Navíc tyto dávkovače umožňují individuálně pro dané mazací místo využít princip diferenciálního pístu.

Stávající zapojení dvoukomorových dávkovačů, princip dvoupotrubního mazání

Charakteristické pro dvoupotrubní dávkovače je přetlakové plnění dávkovacích komor. Na obr. 1 je v tradičním hydraulickém schématu znázorněn dvoukomorový dávkovač (2D2) zapojený do mazacího obvodu, jehož mazací cyklus má dvě fáze. V první fázi je z jedněch dávkovacích komor vytlačováno mazivo do připojených mazacích míst, v druhé fázi je mazivo k připojeným mazacím místům vytlačováno z druhých, protilehlých dávkovacích komor. Zobrazený sekční mazací obvod se nachází ve výchozím stavu.

Obr. 1. Stávající zapojení dvoukomorových dávkovačů (2D2) do mazacího obvodu. (Zdroj: archiv Ing. Brabce)

Dávkovací jednotky se skládají z dávkovacího pístu (Dp) s dvojicí protilehlých dávkovacích komor (K1, K2), obě komory jsou propojeny s příslušným šoupátkovým rozváděčem. K čelům pístového šoupátka (Š) jsou přilehlé řídicí komory (X, Y), šoupátkové komory (ŠK) propojují dávkovací komory s mazacími místy (m1, m2, m3).

Analýza stávajícího provedení CMS s dvoukomorovými dávkovači

Vysokou spolehlivost dávkovačů umožňuje princip přetlakového plnění dávkovacích komor (K1, K2). Schopnost překonávat značné protitlaky mazacích míst (m3) je draze vykoupena extrémně vysokou tlakovou dimenzí centrálního hydrogenerátoru (HG).

Systém je koncepčně zastaralý, nerentabilní i pro mazání drahých investičních celků. Extrémně vysoký tlak maziva vystupující z dávkovačů totiž vyžaduje zpravidla jen několik málo mazacích míst (m3) s vysokým protitlakem, pro ostatní mazací místa (m2) a (m1) se středními a nízkými protitlaky je takto vysoký potenciální výtlak značně předimenzovaný. Jiné hydraulické obvody pro obdobné případy, kdy některé spotřebiče vyžadují vyšší tlak, využívají princip multiplikace tlaku.

Rovněž způsob odlehčování řídicích komor (X, Y) do centrální nádrže hydrogenerátoru je zastaralý, je překonán technickým řešením podle čs. patentu č. 306823 spolu s patentem č. 309997, podle nějž lze „překážející“ mazivo v jedněch ovládacích prostorech (X, Y) přečerpat do protilehlých řídicích prostorů (Y, X) a naopak, čímž odpadá potřeba centrálního odpadového vedení (T).

Reklama
Reklama
Reklama

Princip odlehčování řídicích komor šoupátkových rozváděčů zubovým čerpadlem

Na obr. 2 je naznačena možnost nedostatky zjištěné výše uvedenou analýzou odstranit. Nový způsob odlehčování řídicích komor (X, Y), podle zmíněných patentů 306823 a č. 309997, odstraňuje potřebu odpadového vedení (T), přičemž současně zubové čerpadlo (Č) může zesilovat tlak (P), přiváděný do dávkovačů z hydrogenerátoru. O hodnotu výtlaku čerpadla (Č) můžeme tedy snížit výtlak centrálního hydrogenerátoru (HG).

Obr. 2. Nový způsob zapojení dávkovačů (2D2) podle čs. patentu 309997. (Zdroj: archiv Ing. Brabce)

V uvedeném schématu podle obr. 2 jsou dvoukomorové dávkovače zachyceny v okamžiku plnění prvních dávkovacích komor (K1) novým mazivem při současném vytlačování maziva z druhých dávkovacích komor (K2) do připojených mazacích míst (m1, m2, m3). V chodu je hydrogenerátor (HG) spolu s čerpadlem (Č) ve směru P+B→A. Na počátku této pracovní fáze došlo k přečerpání maziva z řídicích komor (Y) do protilehlých řídicích komor (X) a k přesunutí šoupátek (Š) do svých dolních úvratí.

Alternativa řízení dvoukomorových dávkovačů dvojicí pístových čerpadel

Cílem níže uvedeného řešení (přihlášeného k čs. patentové ochraně PV 2023-102) je výrazné snížení nároku na tlakovou dimenzi centrálního hydrogenerátoru (HG). Jeho schéma je na obr. 3.

Obr. 3. Nový způsob zapojení dávkovačů (2D2) podle PV 2023-102. (Zdroj: archiv Ing. Brabce)

Každé z dvojice pístových čerpadel (Č1, Č2) obsahuje pístovou jednotku propojenou s dvojicí pracovních vedení (A, B) a s hydrogenerátorem (HG). Pístové jednotky mají funkci zdvižného čerpadla, nasávají a vytlačují současně stejný objem maziva.

V zachyceném okamžiku je v první fázi mazacího cyklu v běhu hydrogenerátor (HG) spolu s pravým čerpadlem (Č1). Při každé první půlotáčce ovládací vačky se z pracovní komory pístové jednotky vytlačí geometrický objem maziva do druhého pracovního vedení (B) a současně se do pomocné komory pístové jednotky (Č1) nasaje z hydrogenerátoru stejný geometrický objem nového maziva. Při druhé půlotáčce vačky je geometrický objem z pomocné pracovní komory přetlačen do pracovní komory. To se opakuje tak dlouho, než dojde k přesunutí všech dávkovacích pístů (Dp) do horních úvratí. Nejdříve se ale přesunula šoupátka (Š) do svých horních úvratí, přičemž překážející mazivo z řídicích komor (X) bylo přesunuto do sání pomocné pracovní komory čerpadla (Č1).

Druhá fáze mazacího cyklu probíhá stejným způsobem prostřednictvím levého čerpadla (Č2), pravé čerpadlo (Č1) přitom zůstává v klidu.

CMS s jednokomorovými dávkovači

Níže uvedené provedení centrálních mazacích systémů s jednokomorovými dávkovači (viz obr. 4) je podloženo čs. patenty č. 305091a 309997. Navazuje na článek Jednokomorové dvoupotrubní dávkovače do CMS, zveřejněný v časopise MM Průmyslové spektrum 7,8/2021; viz www.mmspektrum.com/210704.

Obr. 4. Patentované provedení CMS s jednokomorovými dávkovači. (Zdroj: archiv Ing. Brabce)

Na rozdíl od dvoukomorových dávkovačů je pohyb dávkovacích pístů ovládán dvojicí jednosměrných ventilů (V1, V2), umístěných na vstupu do dávkovacích komor (K) a na výstupu z nich. Mazací cyklus dávkovačů se skládá z plnicí a výtlačné fáze.

Zásadní výhodou jednokomorových dávkovačů je jednoduché konstrukční a výrobně nenáročné řešení, umožňující použít diferenciální píst. Na obr. 4 je zachycen sekční dávkovací obvod v průběhu plnicí fáze, při níž je z řídicích komor (Y) přečerpáváno zubovým čerpadlem (Č) „překážející“ mazivo do prvního pracovního vedení (A) a dále do protilehlých řídicích komor (X) a dávkovacích komor (K).

Reklama

Přitom je v běhu centrální hydrogenerátor (HG), který napomáhá udržování plnicího tlaku (pA), resp. udržování potřebného tlakového spádu (rozdílu pA – pB).

Potřebnou hodnotu plnicího tlaku (pA) nastavíme škrticím ventilem (V5) tak, aby vzniklý tlakový spád (pA-pB) spolehlivě přesunul dávkovací písty (Dp, DP) do dolních úvratí. Na druhou stranu by měl být plnicí tlak (pA) jen tak vysoký, aby nepřekonal předpětí pružiny výstupního ventilu (V2) spolu s nejnižším protitlakem mazacího místa (m1), působícím v této fázi proti nežádoucímu úniku dávkovaného maziva do tohoto mazacího místa (m1).

Mazací obvod pro plnicí fázi je složen z hydraulických okruhů zahrnujících tyto znaky: Č→V3→A→X+K→Dp+DP→Y→B→Č a HG→P→V3→V5→HG. Naplnění dávkovacích komor novým mazivem je signalizováno sepnutím kontaktů elektromagnetického relé (SA).

Vytlačování maziva z dávkovacích komor (K) zahájíme obrácením chodu čerpadla (Č) při současném běhu hydrogenerátoru (HG) ve směru HG→P→Č→B→Y→Dp+DP→K→m1+m2+m3 a HG→P→Č→B→Y→DP→X→A→V5→HG. Přesun dávkovacích pístů je signalizován sepnutím kontaktů elektromagnetického relé (SB).

Možnost použít diferenciální píst pro velmi vysoké protitlaky mazacích míst (m3) výrazně snižuje nárok na výši výtlaku centrálního hydrogenerátoru (HG). Například při pracovním tlaku pB = 60 barů, plnicím tlaku pA = 10 barů a převodovém poměru diferenciálního pístu i = 4 vznikne v dávkovací komoře (K) potenciál překonat protitlak mazného místa (60 – 10) x 4 = 200 barů. Při i = 8 by to již bylo 400 barů.

Pro ostatní mazací místa s nižšími hydraulickými protitlaky (těchto míst je na daném strojním zařízení zpravidla většina) mohou být použity levné dávkovače (2D1) s jednoduchými písty (Dp). Mazací systém je stále ve fázi zhotovování výrobní dokumentace pro i = 4.

Uvedené řešení má potenciál konkurovat progresivním rozdělovačům a v budoucnu i samotným dvoukomorovým dávkovačům v provedení Lincoln.

Vydání #5
Kód článku: 240526
Datum: 02. 05. 2024
Rubrika: Servis / Výzkum a vývoj
Firmy
Související články
Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Přidaná hodnota v technologii obrábění

V tomto příspěvku bych se rád vrátil ke své návštěvě japonské firmy Kyocera. V jednom z mých minulých textů (viz www.mmspektrum.com/170111) jsem představil unikátní systém řízení pomocí takzvaných améb, který vyvinul zakladatel firmy Kyocera Dr. Kazuo Inamori. Díky tomuto systému a japonské píli a umu se firma dostala na světovou špičku v řadě oborů. Na základě osobních zkušeností pak mohu prohlásit, že to platí také pro divizi řezných nástrojů. Například rychloposuvové frézy Kyocera vysoce překračují produktivitu, která je u nás i v Evropě standardní.

Související články
Aditiva s nanočásticemi a vlastnosti procesních kapalin

Myšlenka, že lze v různých výrobních procesech použít kovoobráběcí kapaliny - Metalworking Fluids (MWF), aby se zajistila kvalita obrobku, snížilo opotřebení nástroje a zvýšila produktivita procesu, je velmi stará. Už Leonardo da Vinci vytvořil několik testovacích sestav umožňujících analýzu tření za různých podmínek.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Revoluce udržitelnosti: Inovativní materiály zítřka

Ekologické alternativy technických materiálů dnes pronikají napříč nejrůznějšími odvětvími – od stavebnictví přes obaly a módu až po automobilový průmysl. Již dnes je například možné postavit dům z konopného betonu, zabalit elektroniku do myceliového obalu, obléct si oděv z „kůže“ vypěstované z podhoubí nebo jezdit autem, které obsahuje díly z rostlinných biopolymerů.

Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Revoluce udržitelnosti: Ekonomické přínosy ekologického smýšlení

Udržitelnost není pouze módní trend, ale především strategický přístup, který může strojírenským výrobcům přinést významné ekonomické výhody. Firmy, které zavádějí ekologická opatření, mohou těžit mimo jiné z úspor v oblasti nákladů či materiálů, a to skrze pokročilé řízení energetické spotřeby či zodpovědný přístup k recyklaci a odpadu z výroby.

Výherci Zlaté medaile MSV 2024

Součástí 65. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se i letos stalo udělování cen Zlaté medaile. Tyto ceny byly předány za celkem šest veletržních exponátů, které komisi oslovily inovativním provedením, a v sedmém případě také za celoživotní přínos oboru. Tradice této soutěže sahá až do roku 1964.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Made in Česko: Bezpečné bezdrátové spojení pro všechny

Prognózy, které se týkají internetu věcí (IoT) a průmyslového internetu věcí (IIoT), se mění stejně rychle jako možnosti této technologie samy. Už v roce 2008 bylo na světě víc připojených zařízení než lidí a odborníci ze Světového ekonomického fóra (WEF) tvrdí, že do roku 2025 bude 41,6 miliardy zařízení zachycovat data o tom, jak žijeme, pracujeme, pohybujeme se, jak fungují naše zařízení, stroje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit