Témata
Zdroj: archiv autora

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Tento článek je součástí seriálu:
Na cestě ke zrození stroje
Díly
Reklama

Dnes otevíráme kapitolu, která zaměstnancům nic neříká a berou ji jako samozřejmost, majitelům a vedení firem však soustavně drásá nervy. Zakázka. V minulém díle jsme úspěšně odprezentovali nabídku a zákazník se rozhodl k podpisu kupní smlouvy. Různými úrovněmi či odděleními je zakázka vnímána velmi různě, proto rozdělím téma na dvě části.

Michal Rosecký
Začínal jsem jako překreslovač výkresů, následně jsem pokračoval jako strojní konstruktér a poté jsem dosáhl úrovně technického ředitele. Dnes podnikám v tomto krásném a kreativním oboru výrobních strojů, kterému se plně věnuji. Podrobnější informace si můžete přečíst na mém webu. S přibývajícími roky mám čím dál bližší vztah k literatuře, a proto si vážím prostoru, který mi byl redakcí poskytnut ke sdílení mých názorů. Někteří z vás si možná pomyslí, že moje dosavadní 10letá praxe představuje v tomto složitém strojírenském oboru malý krok. Souhlasím. Vím, že v MM Průmyslovém spektru publikují zkušení a vzdělaní lidé s praxí xnásobně delší, kteří se možná u čtení těchto řádků jen usmívají. Zároveň ale vnímám i odpovědnost za dobře odvedenou práci. Protože se však věnuji vývoji nových strojů a vím, že dobrý výsledek vzniká v týmu, rozhodl jsem se otevřít prostor diskuzi a v závěrečné 10. části oslovím odborníky a manažery, aby se k mým předchozím tvrzením vyjádřili a obohatili svými názory tento seriál. Následně bych s nimi jejich náměty rád prodiskutoval na workshopu. Jsem přesvědčen, že recenzovaný materiál je kvalitnější než čistě subjektivní, a věřím, že se tak najdou i nová témata k diskuzi.

Začnu tou, co my technici dobře známe. Někdo přijde a řekne, teď budeme dělat tohle. Aby proces zakázky proběhl optimálně, je třeba co nejkvalitněji zanalyzovat časovou náročnost na jednotlivé úseky. Myslím, že časové plánování je bolavé místo velmi často, protože rozdíl mezi plánem a realitou je při velkých projektech značný. Na začátku se nám vývojářům slibuje hora času na vývoj inovativních celků a ve výsledku mnohdy není vůbec žádný. Potom se kreslí něco nového pod tlakem, že to musí být na první dobrou. To je taky důvod, proč někteří nechtějí pracovat ve firmách vyrábějících velké stroje nebo drahé celky, protože tlak i z materiální zodpovědnosti je velký, a ne každý to snese. Ti, kdo zůstávají, vyvíjejí v tomto modu často a logicky se snaží dosáhnout požadovaného výsledku s minimem rizika. Ale toto riziko je přímo úměrné stupni inovace. Firmy se tak trochu střílejí do nohou, když dávají přednost rychlému zpracování před adekvátním vývojem. Argument je vždy stejný, spěchá se. Některé podniky se však kvůli tomuto přístupu staly časem nekonkurenceschopnými a skomírají nebo už neexistují, protože západní konkurence je doslova drtí.

Reklama

A teď ten druhý pohled. Zakázka je příležitostí předvést se, a to nejen zákazníkovi. Skoro bych řekl, že o něj jde sekundárně, z hlediska byznysu on už smlouvu podepsal. Ale když se dílo dobře zpropaguje, přinese další zákazníky a posílí značku, a čím větší novinky na trh uvedeme, tím máme delší prut.

Stále jsem přesvědčený, že hodnota strojírenského podniku je v jeho výkresech. S dobou je čím dál náročnější udržet a posilovat značku, protože i know-how je stále více ovlivňováno principy konstrukční práce, která je dnes postavená na nakupování subcelků. Výrobce stroje může subcelky nakoupit a „pouze“ je složit dohromady. Ale jakou cenu taková firma má? Není to cena výrobce stroje, je to cena obchodních kontaktů na východě u dodavatelů. Na tohle by se nemělo zapomínat, protože ke splnění zadání vede vždycky několik cest a ta technicky nejhodnotnější nebývá nejlevnější. Aby se udržela důstojná hodnota českého průmyslu, nemusíme vyrábět všechno svépomocí (jako když ČKD vyrábělo lokomotivy včetně světlometů a klaksonu), ale továrníci, kteří se stávají pouze překupníky, znehodnocují renomé českých výrobců a každý číšník ví, že pověst je jen jedna.

Po první světové válce byl velký průmyslový boom a vznikla společnost Českomoravská-Kolben, později Českomoravská-Kolben-Daněk, která zaměstnávala 12 tisíc lidí a její heslo bylo: „Vyrobíme vše od špendlíku po lokomotivu.“ Po druhé světové válce jsme měli předpoklady stát se velmi silnou strojírenskou zemí, ale byla tady politická síla, která dohlížela, abychom nedokázali víc než na východě. Kdybychom na to neměli, tak by nás nehlídali. Přesto ta díla tady byla, jako např. rychlodrážní metro, nákladní lokomotiva Kyklop, pistole CZ 75, motorák 860, ale i Karel Raška s vymýcením neštovic nebo kontaktní čočky Otty Wichterleho apod. A nyní – navzdory rozsahu katastrofy na Ukrajině, jednou přijde, a věřím, že brzy, poválečné období. Nemáme socialismus, obchodujeme s celým světem a limity téměř neexistují, každý může vyrábět, co chce a jak chce. S napětím očekávám, že se české strojírenství postaví na nohy, které se mu už několik let klepou. Připouštím, že každá doba má své, ale je objektivní rozdíl mezi podmínkami na začátku 20. let, které měl Emil Kolben, a podmínkami, jaké mají současní továrníci? Jsem si jistý, že obrovský. Pan Kolben musel hospodařit jen s tím, co si prací vydělal. Jak by vypadala ČKD, kdyby si mohl pomoci dotacemi, si může každý domyslet.

Tedy pokud máte zakázku, neberte ji jen jako zdroj zisku, ale jako příležitost ukázat, co my Češi dokážeme vymyslet i vyrobit.


Příště: Projekce

Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Související články
Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Úspěšné dny otevřených dveří

Ve druhý dubnový týden 2019 pozvala společnost Grob-Werke hosty na letošní první firemní výstavu do svého sídla v Mindelheimu. Přibližně 400 pozvaných zákazníků a hostů kvitovalo inovativní produkty, praktické ukázky, odborné přednášky a zajímavé komentované prohlídky firmy.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit