Témata
Zdroj: archiv M. Roseckého

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Tento článek je součástí seriálu:
Na cestě ke zrození stroje
Díly
Reklama

Vítám vás již u závěrečného dílu ze série článků o zrození stoje. Jak jsem v úvodu seriálu předjímal, chtěl jsem jej věnovat recenzím. Po zveřejnění devíti dílů jsem tedy oslovil přední tuzemské odborníky v oblasti stavby a provozu obráběcích strojů, a to jak zástupce výrobní sféry, tak i výzkumného a akademického prostředí, a požádal je o vyjádření k předloženému konceptu jednotlivých částí a dílčích náplní. Tímto jim srdečně děkuji, že si vyhradili svůj čas ke studiu publikovaného materiálu, poskytli k němu svůj komentář, a tím přispěli ke kvalitnějšímu výsledku jak pro čtenáře, tak i mne samotného.

Děkuji čtenářům za kladné ohlasy, které mi v průběhu roku přicházely. Dále děkuji vydavatelství MM publishing a vedení časopisu MM Průmyslové spektrum, které mi dalo ctěnou příležitost v tištěné verzi i online publikovat.

Rád bych všem popřál krásné Vánoce, klidné prožití svátků a úspěšný rok 2023.

Michal Rosecký
Začínal jsem jako překreslovač výkresů, následně jsem pokračoval jako strojní konstruktér a poté jsem dosáhl úrovně technického ředitele. Dnes podnikám v tomto krásném a kreativním oboru výrobních strojů, kterému se plně věnuji. Podrobnější informace si můžete přečíst na mém webu. S přibývajícími roky mám čím dál bližší vztah k literatuře, a proto si vážím prostoru, který mi byl redakcí poskytnut ke sdílení mých názorů. Někteří z vás si možná pomyslí, že moje dosavadní 10letá praxe představuje v tomto složitém strojírenském oboru malý krok. Souhlasím. Vím, že v MM Průmyslovém spektru publikují zkušení a vzdělaní lidé s praxí x-násobně delší, kteří se možná u čtení těchto řádků jen usmívají. Zároveň ale vnímám i odpovědnost za dobře odvedenou práci. Protože se však věnuji vývoji nových strojů a vím, že dobrý výsledek vzniká v týmu, rozhodl jsem se otevřít prostor diskuzi a v závěrečné 10. části oslovím odborníky a manažery, aby se k mým předchozím tvrzením vyjádřili a obohatili svými názory tento seriál. Následně bych s nimi jejich náměty rád prodiskutoval na workshopu. Jsem přesvědčen, že recenzovaný materiál je kvalitnější než čistě subjektivní, a věřím, že se tak najdou i nová témata k diskuzi.

Reakce jsou seřazeny v abecedním pořadí příjmení jednotlivých odborníků.


Série článků s názvem „Na cestě ke zrození stroje“ popisuje jednotlivé kroky návrhu a výroby obráběcího stroje, které by se daly bezesporu aplikovat i na návrh dalších mnoha složitých strojů. Popisuje celý proces od prvotní myšlenky přes návrh, výpočty, vývoj, výrobu, odladění až po uvedení na trh pro zákazníky. Tím, ale práce nekončí. Obráběcí stroj je potřeba prodat mnoha zákazníkům, oživit ho, vychytat mouchy a odlišnosti každého z nich, a v neposlední řadě přinést zisk a návratnost investice zákazníkovi, ale i výrobci stroje.
Autor napsal seriál poutavou formou, je lehce čtivý a poučný. Nebál bych se jeho části využít ve výuce na střední nebo vysoké škole.

prof. Robert Čep
děkan Fakulty strojní VŠB-TUO,
zástupce vedoucí Katedry obrábění, montáže a strojírenské metrologie


Konstrukce, výroba a následné zprovoznění nového obráběcího stroje je složitý proces, který je velmi těžké univerzálně popsat. Bude se lišit nejen podle druhu stroje a firemních zvyklostí výrobce, ale také podle trhu, na který je nový stroj určený. K seriálu „Na cestě ke zrození stroje“ bych určitě doplnil několik, z mého pohledu důležitých aspektů, které nebyly zmíněny.
Jsem přesvědčený, že inovovat jakýkoliv stroj by se mělo s rozmyslem a s přihlédnutím k mnoha aspektům, jako je výsledná cena stroje, jeho životnost a spolehlivost. Velmi často platí, že si zákazník vybere stroj finančně dostupnější než stroj, který oslňuje špičkovými parametry.
Důležité je, při konstrukci zcela nového stroje, uvažovat s co největší budoucí univerzalitou stroje, který splní požadavky velkého okruhu potenciálních zákazníků.
Již v průběhu konstrukčního procesu je nutné konzultovat konstrukci stroje s pracovníky výroby a montáže. Tímto se předejde spoustě konstrukčních chyb, což ve výsledku zrychlí výrobu i montáž stroje a zvýší jeho kvalitu.

Dr. Michal Dosedla
vedoucí konstrukce Fermat CZ


Po přečtení prvních několika článků ze seriálu pana Roseckého jsem si kladl otázku, jaký přínos může taková série článků mít a pro jakou skupinu čtenářů je zajímavá. Možná pod vlivem toho, že popisovanou problematiku znám velmi důvěrně, jsem mnoho smysluplných odpovědí nenacházel. Nicméně článkům pana Roseckého je nutno přiznat, že velmi realisticky popisují procesy a dění ve firmě, jež se zabývá výrobou středně velkých a velkých obráběcích strojů s vysokou mírou přizpůsobení požadavkům zákazníka. Nutno však dodat, že se jedná pouze o jednu kategorii ze širokého portfolia obráběcích strojů. Proces vzniku a prodeje menších strojů vyráběných v sériích je jistě zcela jiný.
Rozsah seriálu článků by se mohl jevit jako dostatečný prostor k popisu celého procesu vzniku vysoce customizovaného obráběcího stroje. Druhá polovina seriálu však ukázala, že původní plán byl velmi ambiciózní. Musím uznat, že se ho Michal Rosecký zhostil se ctí. Některé velmi důležité nebo z technického pohledu zajímavé procesy v realizační fázi projektu byl nucen pouze stručně zmínit. Mám na mysli například výrobu klíčových dílů, měření a testování stroje nebo proces předávání.
Podle mého názoru mohl být seriál z pera pana Roseckého zajímavý pro čtenáře, kteří byli, jsou nebo budou v roli zákazníka, který se rozhoduje o pořízení obráběcího stroje. Dozvěděli se zde, co vše se odehrává za branami výrobce stroje. Nakonec musím konstatovat, že i člověk přímo zapojený do procesů, jež jsou předmětem článků, zde našel inspiraci. Téměř v každém díle seriálu je zmíněn nějaký nešvar, zlozvyk nebo potenciální riziko, například zpoždění, nedorozumění, neefektivita apod. To jsou jistě cenné podněty pro zamyšlení, kde je prostor ke zlepšení fungování procesů ve firmě

Ing. Vojtěch Frkal
technický ředitel Toshulin


Oceňuji, že se někdo do něčeho takového pustil. Psáno čtivou formou, má to „děj“ a pochopí to i laik.
Seriál může pro některé firmy opravdu posloužit jako návod, nebo minimálně jako jakési vodítko pro realizaci složitějších nápadů v oblasti nejen obráběcích strojů. Jsou zmíněné i známé zlozvyky, které návrhy strojů provázejí.
Nejsem si jist, zda někteří tradiční čeští výrobci strojů budou mít chuť si článek vůbec přečíst. Cest, které vedou k vytouženému produktu, může být víc. Dnešní doba nepřeje pečlivému postupu a poklidnému plánování, do nových projektů se nutně promítá všudypřítomný globální chaos, tlak na výkon, nečekané reakce dodavatelů i zákazníků, politika…
Dnes se u velkých (i technických) projektů mluví o tzv. studii proveditelnosti – už podle názvu dobrá věc, která dokáže upozornit na nerealizovatelný projekt už na začátku. Myslím, že jsem ji v seriálu neviděl. Chybí mi dobrá volba pracovního týmu. Nestačí jen dobrý lídr nebo rázný rozkaz shora. Otevřenost, názorová pluralita, motivace, vzdělávání musí mít přednost před kariérismem, amatérismem, sebestředností a podobně.

Milan Julina
předseda představenstva Trimill


Seriál pana Roseckého provází čtenáře srozumitelným způsobem řadou technicko-ekonomicko-manažerských kroků, které vedou k realizaci nového stroje – od vývoje po oživení u zákazníka, od přípravy nabídky po předání a fakturaci. Oceňuji důraz na význam týmové práce napříč všemi odděleními firmy i detailní vysvětlení nutnosti poctivého promyšlení cenové nabídky v souvislostech. Autor též citlivě reflektuje obvykle výrazné osobnosti konstruktérů, kterým zcela správně doporučuje „trávit čas se svým dítětem“ při jeho realizaci na montáži. Slabá je pasáž věnovaná návrhovým a kontrolním výpočtům. Za zmatečné považuji zmínky o spolupráci firem s univerzitními pracovišti – funkční spolupráce není o dotacích, ale o komplementárních znalostech a schopnostech dvou partnerů realizujících společný cíl.

Doc. Petr Kolář
zástupce vedoucího Ústavu výrobních strojů a zařízení (RCMT), FS ČVUT v Praze


Autor v uvedeném seriálu prokázal znalost prostředí strojírenského podniku vyrábějícího obráběcí nebo tvářecí stroje. Uplatnil zde své praktické zkušenosti s vývojem a výrobou strojů. Podle mého názoru je seriál zaměřen spíše na zakázkové stroje, pro sériově vyráběné stroje by bylo potřebné některé pasáže modifikovat. Zásadně bych opravil tvrzení v části 5 – hodnota strojírenského podniku je v pracovnících, kteří archiv výkresů a řešení vytvořili, ať se již jedná o konstruktéry, montéry, nebo servisní techniky a kvalifikované obchodníky.
Seriál by mohl sloužit začínajícím pracovníkům ve strojírenském podniku k pochopení toho, s čím se budou v praxi zabývat.

Ing. Jiří Mindl
technický poradce VOPSS Řepeč


Série článků shrnuje jednotlivé činnosti od získání zakázky na nový stroj po jeho předání zákazníkovi. Mám několik postřehů a připomínek.
Souhlasím, že skutečně klíčové je vyjasnění zadání a přesvědčení zákazníka, že naše zpracované řešení je to, které potřebuje. V té souvislosti mi chybělo téma marketingu – průzkum trhu, odhad budoucích přání zákazníků a s tím spojený plán rozvoje vlastních produktů. Ideální stav je vývoj, výroba a odzkoušení funkčních vzorků nebo celých strojů, a teprve poté jejich prezentace a nabízení zákazníkům.
S prodejem v zahraničí vidím veledůležité, mít zde loajálního místního zástupce, který je pro místní zákazníky serióznějším partnerem než vzdálený obchodník odněkud z Evropy.
Nesmí se také podcenit obsah smlouvy – podmínky, termíny, budoucí servis a případné penále.
Často opomíjená je role konstruktéra – jako arbitra vzájemně si odporujících požadavků různých stran (prodejce, technologa, montéra...).

Ing. Ján Pagáč
technický ředitel TOS Varnsdorf


Úvodem musím pochválit tento seriál. Jeho jednotlivé části úplně přesně vystihují
zrod obráběcího stroje se všemi aspekty. Osobně si myslím, že nejdůležitější je kvalifikace i spolupráce pracovníků v jednotlivých odděleních a hlavně konstruktivní spolupráce mezi jednotlivými odděleními. Ta právě v éře socialismu hodně vázla. Kariérismus včetně snahy se dostat do zahraničí za každou cenu.
Závěrem znovu děkuji za vynikající a absolutně výstižné zpracování. Jedna s hvězdičkou!

Dr. František Plánička

vývojový pracovník Gühring 


Seriál „Na cestě ke zrození stroje“ představuje stručný a ucelený přehled, který se snaží čtenáře časopisu MM Průmyslové spektrum volnou nenásilnou formou obecně seznámit s procesem vzniku obráběcího stroje. Jednotlivé části seriálu sledují postupně linii navazujících činností různých profesí, které se vzájemně doplňují s cílem uspokojit zákazníka, resp. generovat zisk společnosti, jejíž produktem je obráběcí stroj.
Podle mého názoru se jedná o velmi zjednodušený idealizovaný popis vzniku obráběcího stroje, který by mohl svým pojetím oslovit širší, nejen technickou veřejnost daného oboru. Oceňuji kompaktní ucelený přehled napříč dotčenými profesemi – autor ve svém díle neulpívá na detailu a zaobírá se obecně celou problematikou daného oboru. Pro předání hlubších odborných znalostí a zkušeností se zaměřením na konkrétní technické profese je žádoucí jednotlivé části seriálu doplnit o detailní technické informace.

Ing. Luděk Sladký
vedoucí konstrukce ŠMT


Autor seriálu v jednotlivých článcích docela přesně popisuje praktické zkušenosti z procesu vývoje a výroby obráběcích strojů.
Už v úvodu seriálu vystihuje úskalí, která s sebou nesou nabídková řízení, kdy od, v některých případech, velmi strohého zadání (někdy i jen jednou větou) přes nelehká jednání se zákazníky až po zevrubné zpracování technologie „na klíč“ postupně utváříme konečnou podobu poptávaného stroje.
Také fázi tvorby koncepce autor popisuje velmi přesně. I když faktem je, že v zakázkové, kusové produkci výrobních strojů vychází větší část konstrukčních řešení stroje z některé typové řady strojů portfolia výrobce, a vývoj a tvorba nových řešení probíhá na jednotlivých klíčových uzlech stroje, a to ať cestou inovací stávajících řešení, nebo hledáním cesty ke splnění požadavků zákazníka řešením úplně novým. S tímto úzce souvisí i tvorba cenové nabídky. To je složitá věc sama o sobě. Do cenové nabídky promlouvají náklady známých, konstrukčně i technologicky zpracovaných uzlů stroje + náklady na uzly nové, vycházející z koncepčních návrhů, nesoucí v sobě určitou míru nejistoty v podobě kvalifikovaných odhadů nákladů. V současné době nám ale daleko větší nejistotu do cenových nabídek vnáší, jak autor trefně uvádí v jednom ze svých článků, nepredikovatelný vývoj cen materiálů, komponent a služeb.
Souhlasit musím i s pasáží, kde autor popisuje tvorbu časového plánu průběhu zakázky firmou. Již ve fázi nabídky navrhujeme zákazníkovi nová technická řešení a v závěrečných jednáních se také snažíme zákazníkovi splnit jeho očekávání stran dodacího termínu. To je ale kombinace, která je pro nás, nejen konstruktéry, smrtící. Přicházíme tak o čas potřebný pro pečlivý vývoj inovativních celků a v současné době, s prodlužujícími se dodacími lhůtami různých komponent a dodávek, je na nás vyvíjen tlak i z nákupního oddělení na ještě větší zkrácení času potřebného na vývoj výrobku. A to vše za ideální situace, že máme na začátku tvorby výkresové dokumentace, kompletní informace, co zákazník požaduje. Autor zmiňuje, že ne vždy si obě strany, po uzavření kontraktu, ve všech detailech rozumí a musím potvrdit, že mnohdy ještě během zpracování dokumentace vyvstávají otázky, které ani zákazník nemá dořešeny.
Tento časový pres se žene jako vlna celým průběhem projektu a samozřejmě místem, kde se tento tlak, umocněný navíc časovými skluzy ve výrobě a dodávkách komponent, naplno projeví, je skutečně montáž strojů. Co se týká popisu fáze realizace, konkrétně otázky základu pod obráběcí stroj, musím tady s autorem nesouhlasit v názoru, že přenášet tuhost stroje z nosného rámu na základ stroje je překročení hranice úspor a že robustní odlitek je jediná správná cesta. Myslím si, že u velkých, rozměrných strojů je velmi obtížně dosažitelné celkové vysoké tuhosti stroje docílit pouze tvarem a robustností odlitků a je nutné využívat vhodného kotvení rámu stroje do správně navrženého a kvalitně zrealizovaného základu. Nemluvě o stránce nákladové.
Na závěr bych chtěl okomentovat drobnou poznámku, kterou autor několikrát uvádí ve svém seriálu, a to že obor výrobních strojů je složitý a z důvodu vysoké míry odpovědnosti a práce pod tlakem ho ne každý zvládne. Ale na druhou stranu je to disciplína vrcholné strojařiny, kde se snoubí různé oblasti konstruktérské práce (nosné struktury, přesné konstrukční uzly, hydraulika, pneumatika, designové prvky, elektro, řízení) v jednom konečném produktu, a to je přece úžasné.

Ing. Petr Talanda
technický ředitel TOS Kuřim


Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Související články
USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 9. Majitelé středně velkých firem

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou, šestá nákupu a logistice, sedmá ekonomice a osmá se zaměřila na personalistiku. Dnes budeme diskutovat o tématu podnikání ve středně velké firmě.

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 3. Od inovací k produktu

Pro letošní rok jsme společně s Českou asociací interim managementu připravili sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek zve své hosty. V minulém dílu k diskuzi s ním usedl Jiří Vaněk, bývalý kolega z Karosy Vysoké Mýto a v současné době zastávající post technického ředitele společnosti Ammann Czech Republic, a Petr Novague, průmyslový designer světového renomé.

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit