Témata
Zdroj: archiv M. Roseckého

Série 10 článků konstruktéra Michala Roseckého během celého roku popisovala proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku se autor snažil čtenáře provázet tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Tento článek je součástí seriálu:
Na cestě ke zrození stroje
Díly
Michal Rosecký

Pochází ze Žďáru nad Sázavou, kde absolvoval Strojní průmyslovou školu. Následovalo studium na VUT v Brně na Ústavu výrobních strojů a robotů. Již během studia pracoval na zkrácený úvazek jako konstruktér výrobních strojů. Tomuto oboru se výlučně věnuje dodnes. Účastnil se odborné stáže v Německu, u výrobce těžkých tvářecích strojů. Z oboru ho nejvíce zajímají tvářecí stroje, avšak v praxi se setkává převážně s obráběcími. Za svoji zaměstnaneckou kariéru pracoval ve firmě vyrábějící vertikální soustruhy, kde začínal jako brigádník a končil jako technický ředitel. Nyní v oblasti konstrukce strojů podniká.

Reklama

Vítám vás již u závěrečného dílu ze série článků o zrození stoje. Jak jsem v úvodu seriálu předjímal, chtěl jsem jej věnovat recenzím. Po zveřejnění devíti dílů jsem tedy oslovil přední tuzemské odborníky v oblasti stavby a provozu obráběcích strojů, a to jak zástupce výrobní sféry, tak i výzkumného a akademického prostředí, a požádal je o vyjádření k předloženému konceptu jednotlivých částí a dílčích náplní. Tímto jim srdečně děkuji, že si vyhradili svůj čas ke studiu publikovaného materiálu, poskytli k němu svůj komentář, a tím přispěli ke kvalitnějšímu výsledku jak pro čtenáře, tak i mne samotného.

Děkuji čtenářům za kladné ohlasy, které mi v průběhu roku přicházely. Dále děkuji vydavatelství MM publishing a vedení časopisu MM Průmyslové spektrum, které mi dalo ctěnou příležitost v tištěné verzi i online publikovat.

Rád bych všem popřál krásné Vánoce, klidné prožití svátků a úspěšný rok 2023.

Michal Rosecký
Začínal jsem jako překreslovač výkresů, následně jsem pokračoval jako strojní konstruktér a poté jsem dosáhl úrovně technického ředitele. Dnes podnikám v tomto krásném a kreativním oboru výrobních strojů, kterému se plně věnuji. Podrobnější informace si můžete přečíst na mém webu. S přibývajícími roky mám čím dál bližší vztah k literatuře, a proto si vážím prostoru, který mi byl redakcí poskytnut ke sdílení mých názorů. Někteří z vás si možná pomyslí, že moje dosavadní 10letá praxe představuje v tomto složitém strojírenském oboru malý krok. Souhlasím. Vím, že v MM Průmyslovém spektru publikují zkušení a vzdělaní lidé s praxí x-násobně delší, kteří se možná u čtení těchto řádků jen usmívají. Zároveň ale vnímám i odpovědnost za dobře odvedenou práci. Protože se však věnuji vývoji nových strojů a vím, že dobrý výsledek vzniká v týmu, rozhodl jsem se otevřít prostor diskuzi a v závěrečné 10. části oslovím odborníky a manažery, aby se k mým předchozím tvrzením vyjádřili a obohatili svými názory tento seriál. Následně bych s nimi jejich náměty rád prodiskutoval na workshopu. Jsem přesvědčen, že recenzovaný materiál je kvalitnější než čistě subjektivní, a věřím, že se tak najdou i nová témata k diskuzi.

Reakce jsou seřazeny v abecedním pořadí příjmení jednotlivých odborníků.


Série článků s názvem „Na cestě ke zrození stroje“ popisuje jednotlivé kroky návrhu a výroby obráběcího stroje, které by se daly bezesporu aplikovat i na návrh dalších mnoha složitých strojů. Popisuje celý proces od prvotní myšlenky přes návrh, výpočty, vývoj, výrobu, odladění až po uvedení na trh pro zákazníky. Tím, ale práce nekončí. Obráběcí stroj je potřeba prodat mnoha zákazníkům, oživit ho, vychytat mouchy a odlišnosti každého z nich, a v neposlední řadě přinést zisk a návratnost investice zákazníkovi, ale i výrobci stroje.
Autor napsal seriál poutavou formou, je lehce čtivý a poučný. Nebál bych se jeho části využít ve výuce na střední nebo vysoké škole.

prof. Robert Čep
děkan Fakulty strojní VŠB-TUO,
zástupce vedoucí Katedry obrábění, montáže a strojírenské metrologie


Konstrukce, výroba a následné zprovoznění nového obráběcího stroje je složitý proces, který je velmi těžké univerzálně popsat. Bude se lišit nejen podle druhu stroje a firemních zvyklostí výrobce, ale také podle trhu, na který je nový stroj určený. K seriálu „Na cestě ke zrození stroje“ bych určitě doplnil několik, z mého pohledu důležitých aspektů, které nebyly zmíněny.
Jsem přesvědčený, že inovovat jakýkoliv stroj by se mělo s rozmyslem a s přihlédnutím k mnoha aspektům, jako je výsledná cena stroje, jeho životnost a spolehlivost. Velmi často platí, že si zákazník vybere stroj finančně dostupnější než stroj, který oslňuje špičkovými parametry.
Důležité je, při konstrukci zcela nového stroje, uvažovat s co největší budoucí univerzalitou stroje, který splní požadavky velkého okruhu potenciálních zákazníků.
Již v průběhu konstrukčního procesu je nutné konzultovat konstrukci stroje s pracovníky výroby a montáže. Tímto se předejde spoustě konstrukčních chyb, což ve výsledku zrychlí výrobu i montáž stroje a zvýší jeho kvalitu.

Dr. Michal Dosedla
vedoucí konstrukce Fermat CZ


Po přečtení prvních několika článků ze seriálu pana Roseckého jsem si kladl otázku, jaký přínos může taková série článků mít a pro jakou skupinu čtenářů je zajímavá. Možná pod vlivem toho, že popisovanou problematiku znám velmi důvěrně, jsem mnoho smysluplných odpovědí nenacházel. Nicméně článkům pana Roseckého je nutno přiznat, že velmi realisticky popisují procesy a dění ve firmě, jež se zabývá výrobou středně velkých a velkých obráběcích strojů s vysokou mírou přizpůsobení požadavkům zákazníka. Nutno však dodat, že se jedná pouze o jednu kategorii ze širokého portfolia obráběcích strojů. Proces vzniku a prodeje menších strojů vyráběných v sériích je jistě zcela jiný.
Rozsah seriálu článků by se mohl jevit jako dostatečný prostor k popisu celého procesu vzniku vysoce customizovaného obráběcího stroje. Druhá polovina seriálu však ukázala, že původní plán byl velmi ambiciózní. Musím uznat, že se ho Michal Rosecký zhostil se ctí. Některé velmi důležité nebo z technického pohledu zajímavé procesy v realizační fázi projektu byl nucen pouze stručně zmínit. Mám na mysli například výrobu klíčových dílů, měření a testování stroje nebo proces předávání.
Podle mého názoru mohl být seriál z pera pana Roseckého zajímavý pro čtenáře, kteří byli, jsou nebo budou v roli zákazníka, který se rozhoduje o pořízení obráběcího stroje. Dozvěděli se zde, co vše se odehrává za branami výrobce stroje. Nakonec musím konstatovat, že i člověk přímo zapojený do procesů, jež jsou předmětem článků, zde našel inspiraci. Téměř v každém díle seriálu je zmíněn nějaký nešvar, zlozvyk nebo potenciální riziko, například zpoždění, nedorozumění, neefektivita apod. To jsou jistě cenné podněty pro zamyšlení, kde je prostor ke zlepšení fungování procesů ve firmě

Ing. Vojtěch Frkal
technický ředitel Toshulin


Oceňuji, že se někdo do něčeho takového pustil. Psáno čtivou formou, má to „děj“ a pochopí to i laik.
Seriál může pro některé firmy opravdu posloužit jako návod, nebo minimálně jako jakési vodítko pro realizaci složitějších nápadů v oblasti nejen obráběcích strojů. Jsou zmíněné i známé zlozvyky, které návrhy strojů provázejí.
Nejsem si jist, zda někteří tradiční čeští výrobci strojů budou mít chuť si článek vůbec přečíst. Cest, které vedou k vytouženému produktu, může být víc. Dnešní doba nepřeje pečlivému postupu a poklidnému plánování, do nových projektů se nutně promítá všudypřítomný globální chaos, tlak na výkon, nečekané reakce dodavatelů i zákazníků, politika…
Dnes se u velkých (i technických) projektů mluví o tzv. studii proveditelnosti – už podle názvu dobrá věc, která dokáže upozornit na nerealizovatelný projekt už na začátku. Myslím, že jsem ji v seriálu neviděl. Chybí mi dobrá volba pracovního týmu. Nestačí jen dobrý lídr nebo rázný rozkaz shora. Otevřenost, názorová pluralita, motivace, vzdělávání musí mít přednost před kariérismem, amatérismem, sebestředností a podobně.

Milan Julina
předseda představenstva Trimill


Seriál pana Roseckého provází čtenáře srozumitelným způsobem řadou technicko-ekonomicko-manažerských kroků, které vedou k realizaci nového stroje – od vývoje po oživení u zákazníka, od přípravy nabídky po předání a fakturaci. Oceňuji důraz na význam týmové práce napříč všemi odděleními firmy i detailní vysvětlení nutnosti poctivého promyšlení cenové nabídky v souvislostech. Autor též citlivě reflektuje obvykle výrazné osobnosti konstruktérů, kterým zcela správně doporučuje „trávit čas se svým dítětem“ při jeho realizaci na montáži. Slabá je pasáž věnovaná návrhovým a kontrolním výpočtům. Za zmatečné považuji zmínky o spolupráci firem s univerzitními pracovišti – funkční spolupráce není o dotacích, ale o komplementárních znalostech a schopnostech dvou partnerů realizujících společný cíl.

Doc. Petr Kolář
zástupce vedoucího Ústavu výrobních strojů a zařízení (RCMT), FS ČVUT v Praze


Autor v uvedeném seriálu prokázal znalost prostředí strojírenského podniku vyrábějícího obráběcí nebo tvářecí stroje. Uplatnil zde své praktické zkušenosti s vývojem a výrobou strojů. Podle mého názoru je seriál zaměřen spíše na zakázkové stroje, pro sériově vyráběné stroje by bylo potřebné některé pasáže modifikovat. Zásadně bych opravil tvrzení v části 5 – hodnota strojírenského podniku je v pracovnících, kteří archiv výkresů a řešení vytvořili, ať se již jedná o konstruktéry, montéry, nebo servisní techniky a kvalifikované obchodníky.
Seriál by mohl sloužit začínajícím pracovníkům ve strojírenském podniku k pochopení toho, s čím se budou v praxi zabývat.

Ing. Jiří Mindl
technický poradce VOPSS Řepeč


Série článků shrnuje jednotlivé činnosti od získání zakázky na nový stroj po jeho předání zákazníkovi. Mám několik postřehů a připomínek.
Souhlasím, že skutečně klíčové je vyjasnění zadání a přesvědčení zákazníka, že naše zpracované řešení je to, které potřebuje. V té souvislosti mi chybělo téma marketingu – průzkum trhu, odhad budoucích přání zákazníků a s tím spojený plán rozvoje vlastních produktů. Ideální stav je vývoj, výroba a odzkoušení funkčních vzorků nebo celých strojů, a teprve poté jejich prezentace a nabízení zákazníkům.
S prodejem v zahraničí vidím veledůležité, mít zde loajálního místního zástupce, který je pro místní zákazníky serióznějším partnerem než vzdálený obchodník odněkud z Evropy.
Nesmí se také podcenit obsah smlouvy – podmínky, termíny, budoucí servis a případné penále.
Často opomíjená je role konstruktéra – jako arbitra vzájemně si odporujících požadavků různých stran (prodejce, technologa, montéra...).

Ing. Ján Pagáč
technický ředitel TOS Varnsdorf


Úvodem musím pochválit tento seriál. Jeho jednotlivé části úplně přesně vystihují
zrod obráběcího stroje se všemi aspekty. Osobně si myslím, že nejdůležitější je kvalifikace i spolupráce pracovníků v jednotlivých odděleních a hlavně konstruktivní spolupráce mezi jednotlivými odděleními. Ta právě v éře socialismu hodně vázla. Kariérismus včetně snahy se dostat do zahraničí za každou cenu.
Závěrem znovu děkuji za vynikající a absolutně výstižné zpracování. Jedna s hvězdičkou!

Dr. František Plánička

vývojový pracovník Gühring 


Seriál „Na cestě ke zrození stroje“ představuje stručný a ucelený přehled, který se snaží čtenáře časopisu MM Průmyslové spektrum volnou nenásilnou formou obecně seznámit s procesem vzniku obráběcího stroje. Jednotlivé části seriálu sledují postupně linii navazujících činností různých profesí, které se vzájemně doplňují s cílem uspokojit zákazníka, resp. generovat zisk společnosti, jejíž produktem je obráběcí stroj.
Podle mého názoru se jedná o velmi zjednodušený idealizovaný popis vzniku obráběcího stroje, který by mohl svým pojetím oslovit širší, nejen technickou veřejnost daného oboru. Oceňuji kompaktní ucelený přehled napříč dotčenými profesemi – autor ve svém díle neulpívá na detailu a zaobírá se obecně celou problematikou daného oboru. Pro předání hlubších odborných znalostí a zkušeností se zaměřením na konkrétní technické profese je žádoucí jednotlivé části seriálu doplnit o detailní technické informace.

Ing. Luděk Sladký
vedoucí konstrukce ŠMT


Autor seriálu v jednotlivých článcích docela přesně popisuje praktické zkušenosti z procesu vývoje a výroby obráběcích strojů.
Už v úvodu seriálu vystihuje úskalí, která s sebou nesou nabídková řízení, kdy od, v některých případech, velmi strohého zadání (někdy i jen jednou větou) přes nelehká jednání se zákazníky až po zevrubné zpracování technologie „na klíč“ postupně utváříme konečnou podobu poptávaného stroje.
Také fázi tvorby koncepce autor popisuje velmi přesně. I když faktem je, že v zakázkové, kusové produkci výrobních strojů vychází větší část konstrukčních řešení stroje z některé typové řady strojů portfolia výrobce, a vývoj a tvorba nových řešení probíhá na jednotlivých klíčových uzlech stroje, a to ať cestou inovací stávajících řešení, nebo hledáním cesty ke splnění požadavků zákazníka řešením úplně novým. S tímto úzce souvisí i tvorba cenové nabídky. To je složitá věc sama o sobě. Do cenové nabídky promlouvají náklady známých, konstrukčně i technologicky zpracovaných uzlů stroje + náklady na uzly nové, vycházející z koncepčních návrhů, nesoucí v sobě určitou míru nejistoty v podobě kvalifikovaných odhadů nákladů. V současné době nám ale daleko větší nejistotu do cenových nabídek vnáší, jak autor trefně uvádí v jednom ze svých článků, nepredikovatelný vývoj cen materiálů, komponent a služeb.
Souhlasit musím i s pasáží, kde autor popisuje tvorbu časového plánu průběhu zakázky firmou. Již ve fázi nabídky navrhujeme zákazníkovi nová technická řešení a v závěrečných jednáních se také snažíme zákazníkovi splnit jeho očekávání stran dodacího termínu. To je ale kombinace, která je pro nás, nejen konstruktéry, smrtící. Přicházíme tak o čas potřebný pro pečlivý vývoj inovativních celků a v současné době, s prodlužujícími se dodacími lhůtami různých komponent a dodávek, je na nás vyvíjen tlak i z nákupního oddělení na ještě větší zkrácení času potřebného na vývoj výrobku. A to vše za ideální situace, že máme na začátku tvorby výkresové dokumentace, kompletní informace, co zákazník požaduje. Autor zmiňuje, že ne vždy si obě strany, po uzavření kontraktu, ve všech detailech rozumí a musím potvrdit, že mnohdy ještě během zpracování dokumentace vyvstávají otázky, které ani zákazník nemá dořešeny.
Tento časový pres se žene jako vlna celým průběhem projektu a samozřejmě místem, kde se tento tlak, umocněný navíc časovými skluzy ve výrobě a dodávkách komponent, naplno projeví, je skutečně montáž strojů. Co se týká popisu fáze realizace, konkrétně otázky základu pod obráběcí stroj, musím tady s autorem nesouhlasit v názoru, že přenášet tuhost stroje z nosného rámu na základ stroje je překročení hranice úspor a že robustní odlitek je jediná správná cesta. Myslím si, že u velkých, rozměrných strojů je velmi obtížně dosažitelné celkové vysoké tuhosti stroje docílit pouze tvarem a robustností odlitků a je nutné využívat vhodného kotvení rámu stroje do správně navrženého a kvalitně zrealizovaného základu. Nemluvě o stránce nákladové.
Na závěr bych chtěl okomentovat drobnou poznámku, kterou autor několikrát uvádí ve svém seriálu, a to že obor výrobních strojů je složitý a z důvodu vysoké míry odpovědnosti a práce pod tlakem ho ne každý zvládne. Ale na druhou stranu je to disciplína vrcholné strojařiny, kde se snoubí různé oblasti konstruktérské práce (nosné struktury, přesné konstrukční uzly, hydraulika, pneumatika, designové prvky, elektro, řízení) v jednom konečném produktu, a to je přece úžasné.

Ing. Petr Talanda
technický ředitel TOS Kuřim


Související články
EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

Na cestě ke zrození stroje: Část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Na cestě ke zrození stroje: Část 5. Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Budoucnost výroby tkví v inovacích, Část 3. Inovační workshop

Jsme zemí s průmyslovou tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí? Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe snaží nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj potenciál a tížený efekt.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

IMTS Chicago 2026: Pro nový rytmus strojírenství

Veletrh International Manufacturing Technology Show, který se koná od 14. do 19. září 2026 v krásném chicagském centru McCormick Place na břehu Michiganského jezera, potvrzuje svoji roli nejvýznamnější události v oblasti výrobních technologií na západní polokouli. Na výstavní ploše přesahující 110 000 čtverečních metrů představí na1 800 vystavovatelů nejnovější trendy v obrábění, automatizaci, aditivní výrobě, metrologii a softwaru. Veletrh, organizovaný asociací AMT tradičně přitahuje pozornost více než 90 000 odborníků z celého světa a reflektuje silný růstový moment transatlantického průmyslového sektoru.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Život českých značek: potravinářství

V seriálu o českých značkách tentokrát nahlédneme do světa potravinářství, konkrétně do Plzeňského Prazdroje. O logistice, bohaté historii i ambiciózní budoucnosti jednoho z nejznámějších českých pivovarů jsme hovořili s Tomášem Sedláčkem, manažerem skladování Plzeňského Prazdroje CZ/SK.

Inteligentní ekosystém a materiálová alchymie

Současná podoba strojírenského průmyslu prochází transformací, která svou hloubkou připomíná spíše technologickou revoluci než postupnou evoluci. Zatímco v uplynulých dekádách byl vývoj výrobních technologií primárně diktován snahou o zvyšování mechanického výkonu, otáček vřeten a hrubé síly strojů, dnešní paradigma se dramaticky posouvá k jemnějším, avšak komplexnějším hodnotám. Středobodem zájmu se stává schopnost garantovat naprostou přesnost a opakovatelnost procesu v prostředí, které je čím dál proměnnější a náročnější. Tento přerod k inteligentní výrobě, definované nejen rozměrovou integritou, ale i vnitřními vlastnostmi materiálu a digitální stopou, tvoří základní pilíř konkurenceschopnosti pro nejnáročnější sektory, jako jsou letectví, energetika, e-mobilita nebo personalizovaná medicína.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit