Témata
Zdroj: archiv Intercedu

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Tento článek je součástí seriálu:
Príhovory Štefana Kassaya
Díly
Reklama


Stalo sa niečo, čomu sme dostatočne nevenovali pozornosť, hoci diktát času o sebe neustále dával znať! Zabudli sme na známu tézu, že „nič nie je také isté ako istota zmeny“! Nehľadiac na signály prírody, výstrahy a silnejúce prejavy nečakaných okolností v rozličných kútoch sveta, znevažujúc postrehy a exaktné merania vedcov zaoberajúcich sa vážnymi otázkami budúcnosti a prostredia v samom univerze. Úvahy o blížiacej sa katastrofe už málokto bral vážne, a tak sa rozbujnel názor, že ľudstvu už nehrozí nijaká katastrofa! Nemálo jedincov si chce ešte užiť život! Rajtujú po svete, samozrejme lietadlom, doprajú si najlepšie hotely a mnohí „výtečníci“ vnášajú všade, kde sa to len dá, pach výnimočnosti a očakávajú, že ich celý svet bude obdivovať. Možno aj v dobrej chvíľke zanôtia slová autorskej dvojice Jiřího Voskovca a Jana Wericha „Život je jen náhoda, nečekane ruku nám podá...“. Možno sa aj nadchýnajú dobre zapamätateľnou a približovanou umeleckou podstatou textu v klaunskom zosobnení. Dokonca tlieskajú aj artistickým parádam, ktorým v podstate neporozumeli.

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impulz pro rozvoj jednotlivce a společnosti, a proto mj. již v 90. letech minulého století založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje. V roce 2021 ukončil aktivní působení ve spoluvlastněné společnosti I.D.C. Holding a založil vzdělávací instituci International Center of Education. (Zdroj: Intercedu)

Katastrofa neklopala na dvere, jednoducho prišla a pochovala na celom svete milióny ľudí. Naše algoritmy sa stali bezvýznamnými želaniami. Mnohé sme si naplánovali na zajtra, na mesiac, mnohé je už zabudnuté, si opakujeme, a na mnohé nanovo zabúdame. Alebo sa niektoré pravidelné činnosti usilujeme zaviesť do života natrvalo, dať im pravidelnosť, časovú postupnosť.

Reklama

Nečakaná náhoda však razom preškrtá naše plány. Katastrofa borí ľudské úsilie, navodzuje potrebu „prelúskať“ možnosti nielen sebaobrany, využitím vedeckého potenciálu a uplatnenia vedy v zápase o zdravie a hľadanie východísk pre život a jeho skvalitnenie. Aj proti pandémii a iným súvisiacim neduhom. Vážnosť situácie kladie dôraz na konanie, nedovoľuje ľahostajnosť, najmä ak ohrozuje samú existenciu človeka. Nič netolerovať, konať! Lenže nikto nevie všetko, preto má aj tolerancia často „posuvné“ hranice prípustnosti konania. Iná je tolerancia v normálnych podmienkach, iná v kríze. Ide mi o postrehy z praxe, o situácie, keď je podnikateľ na hranici rozhodnutia, ako sa zachovať, čo pripustí a čo nie. Je pre mňa náročné vyrovnávať sa s negatívami doby, pretože moje videnie sveta, teoretická imaginácia a očakávania v praktickom živote sú v mnohom zásadne odlišné.

Rozvinuté krajiny teraz balansujú medzi ochranou zdravia a závermi v oblasti ekonomiky a rozvoja spoločnosti. Industry 4.0 nás naučil byť obozretnejší pri voľbe automatizovaných procesov. Je dôležité, aby existovala rovnováha a harmónia medzi využitím strojov a zachovaním pracovných miest pre zamestnancov a ich rodiny.


Související články
Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 9. Majitelé středně velkých firem

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou, šestá nákupu a logistice, sedmá ekonomice a osmá se zaměřila na personalistiku. Dnes budeme diskutovat o tématu podnikání ve středně velké firmě.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Související články
Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - S koulí u nohy

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
část 8. Personalistika a firemní kultura

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou, šestá nákupu a logistice a sedmá ekonomice. Dnes se zaměříme na personalistiku.

Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Príhovor Štefana Kassaya:
Úsilie o nápravu terajšieho systému je zbytočné

Spravidla ak človeka podrobia až neľudskej kritike, aktívni ľudia potom iba nastavia chrbát na bičovanie za skutky, ktoré nespáchali osobne, hoci zväčša ten systém, dnes už nevýkonný a hlavne vo vzťahu ku skutočným potrebám nefunkčný, pestovali. Jeho nefunkčnosť vznikla postupne „nabaľovaním“ obsahu výučby nie na základe spoločenských potrieb, ale na základe okruhu znalostí či špecializácie jednotlivých účastníkov vzdelávacieho procesu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit