Témata

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama


Povážlivou arytmii vykazuje hlavně průmysl, srdce naší ekonomiky. Varovným signálem je kondice automobilového průmyslu, který léta vytvářel skoro desetinu domácího HDP a zajišťoval čtvrtinu exportu. Téměř pětinový propad výroby automobilů v meziročním srovnání, zapříčiněný především nedostatkem čipů starší generace, s sebou ke dnu stahoval tuzemské subdodavatele. Skokové nárůsty cen energií a materiálových vstupů pro většinu tuzemských firem již představovaly fatální rizika, tyto dopady nyní umocněné válkou na Ukrajině je eskalují do existenční problémů. Firmy nemají žádné obranné mechanismy, a tak doufají v zázrak, který se s největší pravděpodobností nedostaví. Velký otazník pak visí nad výrobními pobočkami jak nadnárodních koncernů, tak i českých firem v Rusku a na Ukrajině, kterým v extrémním případě hrozí nekompromisní znárodnění. A k tomu všemu se přidává nová covidová vlna v Číně, která prohloubí dodavatelské problémy, jak výrobního, tak i transportního charakteru, protože se z důvodu nedostatku personálu v logistickém řetězci extrémně prodlužují přepravní časy.

Průmyslovým firmám, a nemusí se jednat pouze o těžký průmysl, roste v rámci jejich technologické transformace celková spotřeba elektrické energie. A to i přesto, že nová ekodesignová výrobní zařízení jsou energeticky méně náročná. Na spotovém trhu pak firmy nakupují elektřinu za 10násobnou cenu a nízké marže subdodavatelského řetězce pochopitelně nemohou pokrýt veškeré nárůsty vstupů. K tomu všemu kvůli inflaci přichází ze strany odborů tlak na valorizaci mezd (…). 

Masivnější bankroty firem naše ekonomika nezažila téměř čtvrtstoletí. Nakonec ani důsledky pandemie covidu nezapříčinily pády firem a nárůst nezaměstnanosti, což se původně očekávalo. Vláda totiž od počátku pandemie saturací mezd držela fabriky nad vodou. Antivirus pomohl stabilizovat sektor a udržet sociální smír, zároveň ale spoluroztočil inflační spirálu, která začíná dosahovat nebezpečných otáček. Proto pravděpodobně současná vláda váhá v saturačních krocích a přilévání dalšího oleje do rozšiřujícího se inflačního požáru vidí jako riskantní. Připravuje se na to, že státní rozpočet bude čelit dalším velmi vysokým výdajům zejména v důsledku války na Ukrajině. 

Plošná státní pomoc zasahuje do přirozené očisty trhu – brání zániku neperspektivních firem, brzdí přirozený pohyb pracovní síly a tlumí rozvoj nových nadějných aktivit vyvolaných přicházejícími změnami. Pokud by podpora měla pomoci překlenout těžké časy, má smysl. Nemůže však trvat dlouho, jelikož by nenávratně deformovala trh. A jak se zdá, doba klidu již skončila a lze očekávat nové a nové turbulentní změny.

Situace je o to horší, že tyto problémy přicházejí v době, kdy dochází k technologické transformaci v kontextu Green Dealu či jeho pravděpodobné modifikace, a k nastartované digitální transformaci firem, procesů a produktů. Firmy se na to připravují investicemi, zaváděním inovačních procesů, které často přinášejí i změnu výrobního portfolia. A to v době, kdy bojují o holou existenci, jde velmi obtížně. Často je to za cenu zásadní změny vytyčené budoucnosti. A koho krize příliš oslabí, bude mít obrovské faktické i mentální problémy s následnou adaptací na nové podmínky. 

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přes to přese všechno si udržujte i nadále zdravý rozum.



Vydání #4
Kód článku: 220438
Datum: 06. 04. 2022
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

Související články
Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky

Krize je selektivním očistným procesem. Je to její zákon a řád, po generace prověřený a v důsledku vždy přijímaný. Není jiné možnosti. Někdy přijde v menší vlně, jindy s větší vervou, než bychom si přáli. Je na světě jiné spravedlnosti?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit