Témata

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama


Povážlivou arytmii vykazuje hlavně průmysl, srdce naší ekonomiky. Varovným signálem je kondice automobilového průmyslu, který léta vytvářel skoro desetinu domácího HDP a zajišťoval čtvrtinu exportu. Téměř pětinový propad výroby automobilů v meziročním srovnání, zapříčiněný především nedostatkem čipů starší generace, s sebou ke dnu stahoval tuzemské subdodavatele. Skokové nárůsty cen energií a materiálových vstupů pro většinu tuzemských firem již představovaly fatální rizika, tyto dopady nyní umocněné válkou na Ukrajině je eskalují do existenční problémů. Firmy nemají žádné obranné mechanismy, a tak doufají v zázrak, který se s největší pravděpodobností nedostaví. Velký otazník pak visí nad výrobními pobočkami jak nadnárodních koncernů, tak i českých firem v Rusku a na Ukrajině, kterým v extrémním případě hrozí nekompromisní znárodnění. A k tomu všemu se přidává nová covidová vlna v Číně, která prohloubí dodavatelské problémy, jak výrobního, tak i transportního charakteru, protože se z důvodu nedostatku personálu v logistickém řetězci extrémně prodlužují přepravní časy.

Průmyslovým firmám, a nemusí se jednat pouze o těžký průmysl, roste v rámci jejich technologické transformace celková spotřeba elektrické energie. A to i přesto, že nová ekodesignová výrobní zařízení jsou energeticky méně náročná. Na spotovém trhu pak firmy nakupují elektřinu za 10násobnou cenu a nízké marže subdodavatelského řetězce pochopitelně nemohou pokrýt veškeré nárůsty vstupů. K tomu všemu kvůli inflaci přichází ze strany odborů tlak na valorizaci mezd (…). 

Masivnější bankroty firem naše ekonomika nezažila téměř čtvrtstoletí. Nakonec ani důsledky pandemie covidu nezapříčinily pády firem a nárůst nezaměstnanosti, což se původně očekávalo. Vláda totiž od počátku pandemie saturací mezd držela fabriky nad vodou. Antivirus pomohl stabilizovat sektor a udržet sociální smír, zároveň ale spoluroztočil inflační spirálu, která začíná dosahovat nebezpečných otáček. Proto pravděpodobně současná vláda váhá v saturačních krocích a přilévání dalšího oleje do rozšiřujícího se inflačního požáru vidí jako riskantní. Připravuje se na to, že státní rozpočet bude čelit dalším velmi vysokým výdajům zejména v důsledku války na Ukrajině. 

Plošná státní pomoc zasahuje do přirozené očisty trhu – brání zániku neperspektivních firem, brzdí přirozený pohyb pracovní síly a tlumí rozvoj nových nadějných aktivit vyvolaných přicházejícími změnami. Pokud by podpora měla pomoci překlenout těžké časy, má smysl. Nemůže však trvat dlouho, jelikož by nenávratně deformovala trh. A jak se zdá, doba klidu již skončila a lze očekávat nové a nové turbulentní změny.

Situace je o to horší, že tyto problémy přicházejí v době, kdy dochází k technologické transformaci v kontextu Green Dealu či jeho pravděpodobné modifikace, a k nastartované digitální transformaci firem, procesů a produktů. Firmy se na to připravují investicemi, zaváděním inovačních procesů, které často přinášejí i změnu výrobního portfolia. A to v době, kdy bojují o holou existenci, jde velmi obtížně. Často je to za cenu zásadní změny vytyčené budoucnosti. A koho krize příliš oslabí, bude mít obrovské faktické i mentální problémy s následnou adaptací na nové podmínky. 

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přes to přese všechno si udržujte i nadále zdravý rozum.



Vydání #4
Kód článku: 220438
Datum: 06. 04. 2022
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Deset zastavení s JK:
Lokální výroba

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Smysl a úspěch podnikání

Český podnikatel Leon Jakimič věří, že pokud byznysmen dobře chápe smysl svého podnikání a obklopí se kvalitními lidmi, tak se úspěch dostaví. O hodnotách, budování a vedení globální firmy, která si umí najít koncového zákazníka po celém světě, je rozhovor se zakladatelem nadnárodní společnosti Lasvit.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Pozitivní myšlení

Pozitivní nálada je nejvýznamnějším předpokladem pro zvládání náročných životních situací. Je možné si pozitivní přístup trvale udržet, pokud je náš osobní i pracovní život dlouhodobě v ohrožení? Existuje recept, jak si životní optimismus naordinovat?

E-commerce posouvá logistiku do vyšší dimenze

S rozvojem elektronického obchodování zaznamenala logistika velké změny. Dalším zlomovým okamžikem byl příchod pandemie na začátku tohoto roku, kdy e-shopy a logistické společnosti poskytující služby pro e-commerce musely prakticky den ze dne změnit své obchodní jednání, včetně logistiky. Proč se to jako jednomu z mála segmentů ekonomiky úspěšně podařilo a dále daří, jaké jsou nové trendy a jaký potenciál má umělá inteligence a další moderní technologie v logistickém byznysu? MM Průmyslové spektrum nad těmito tématy diskutovalo se zakladatelkou Zásilkovny a výraznou osobností české e- commerce Simonou Kijonkovou.

V on-line byznysu chybí lidská chemie

Online platforma se i díky pandemii koronaviru stala hitem posledních tří měsíců. Někteří podnikatelé dokonce tvrdí, že se velká část byznysu a obchodování přesune do online prostředí. Bude tento fenomén přetrvávat, změní se konečně české montovny na podniky s přidanou hodnotou, a proč by Čechům mohla i krize prospět? Na to jsme se zeptali ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy.

Nahrajeme si vědomí do počítače?

Profesor kybernetiky Michael Šebek nevylučuje svoji přítomnost v jiném, uměle vytvořeném prostoru. Průmysl 4.0 chápe jako zásadní a přelomovou změnu a současné školství nás na budoucnost nepřipraví. Firmám radí „nechte své zaměstnance tvořit nesmysly“‎.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit