Témata

MM Podcast: Glosa - Mysleli jsme to dobře, ale dopadlo to jako vždycky

Krize je selektivním očistným procesem. Je to její zákon a řád, po generace prověřený a v důsledku vždy přijímaný. Není jiné možnosti. Někdy přijde v menší vlně, jindy s větší vervou, než bychom si přáli. Je na světě jiné spravedlnosti?

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Kanadský hokejový šampion Wayne Gretzky na otázku ohledně důvodu jeho úspěchu odpověděl, že všichni jezdí tam, kde je zrovna puk, kdežto on tam, kde teprve bude. Správný úsudek a predikce vyplývající z tréninku a zkušeností získaných ve hře mohou být společně s Božím požehnáním předpokladem úspěchu. Mohou, ale nesmí být nárokovány. Často v našem křesťanském společenství diskutujeme o mylné představě oddanosti ve víře, která by měla být zárukou bezmezného sukcesu. Není tomu tak, je nám žehnáno, nikoliv zaručeno. Ať jsou naše přání a úmysly sebeupřímnější, nemohou být zárukou úspěchu. Nemluvě o představě, že si postavíme dlážděnou cestu životem z charitativních darů.



Veškerá navenek prezentovaná pozlátka v sobě ukrývají embrya nedlouhé existence. Exponenciální změny přicházejí v cyklech a jejich tajemství tkví právě v kráse jejich nepředvídatelnosti. Náš průmysl měl 30 let na to, aby se změnil. Nyní začíná odbíjet umíráček firmám s nízkou úrovní života. Řada z nich byla štědrým státem během covidu reinkarnována, vláda rozhazovala finance jak z jedoucího vlaku, a krachující firmy tak dostaly poslední infuzi pro naskočení zpět a zuby nehty se drží na první šprusli. Další a další krize, které byly, jsou, a ještě přijdou, a nebudou již vyšťaveným státem sanovány, tyto firmy připraví o poslední zbytky sil se na oné šprusli držet, propadnou se jednou provždy do propadliště dějin zaprášeného štěrkem a plného škarp. 

Slabost není negativní vlastnost, je však třeba si ji umět přiznat a s tímto poznáním pracovat. A sestrou slabosti je ohroženost. Nestabilitu firem způsobuje úroveň jejich výkonnosti, marže a ziskovosti. K tomu připočtěme vysokou zadluženost. A pokud přijde zvenčí zásah, například v podobě nárůstu cen energií, rovnováhu oné čtveřice to rozkolísá. Pak firmy brečí nad rozlitým mlékem. Měly dostatek času na zvyšování marží a snižování své zadluženosti. Šanci na přežití mají ti, kdo již léta pracovali na snižování podílu energie na své výrobě. Ale kdo by je k tomu nutil, když byla za hubičku, že? Základy úspěchu je třeba budovat na tvorbě intelektuálního kapitálu, nikoliv nahrubo obrobených tunách dílců v subdodavatelském řetězci, kterým až finalista ve svém výrobku přidá onu hodnotu. Kdo to ještě nepochopil, nemá šanci současnou situaci přežít, a ani si to nezaslouží, i kdyby měl úmysly křišťálově sebečiřejší. Zranitelnost je ukryta ve velkém množství lidí, zásob materiálu a potřebné energie na provoz. Stabilita tkví v přetavení myšlenky do inovativního produktu, který trh ocení.

Dávno víme, že každá krize vytváří příležitosti k transformaci. Otázkou je však její využití. Tou aktuální je pak příležitost k zamyšlení se nad budoucností našeho průmyslu coby tahouna ekonomiky. Neměli bychom se soustředit jen na lákání zahraničních společností působících v cyklických odvětvích, které zde stále s vidinou levné pracovní síly stavějí továrny. Namísto toho bychom se měli zaměřit na rozvoj tzv. znalostního průmyslu založeného na intenzivním používání technologie a lidského kapitálu. Tím můžeme průmysl diverzifikovat, konečně nastartovat jeho potřebnou transformaci a posunout se na pomyslném ekonomickém a společenském žebříčku trochu blíže k opravdu vyspělým zemím. A po prezidentských volbách přece máme o jeden silný důvod více, nebo se mýlím?

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a i nadále si udržujte zdravý rozum.




Vydání #1,2
Kód článku: 230131
Datum: 08. 02. 2023
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

Související články
Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

MM Podcast: Glosa - S koulí u nohy

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Kdo se nestará o budoucnost, ten ji nemá

Pavla Kafku znám jako nositele prestižního titulu Manažer roku 2005, jímž byl oceněn ve funkci CEO firmy Siemens, následně z jeho dlouholetého působení v České manažerské asociaci, a zejména pak, již ve funkci prezidenta ČMA, z organizování v paláci Žofín právě oceňované soutěže Manažer roku. V roce 2018 stál za organizací jubilejního 25. ročníku této akce ve Španělském sále Pražského hradu za účasti premiéra a vybraných ministrů.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit