Témata
Zdroj: Rolls-Royce SMR

Technický a ekonomický potenciál jaderných mikroreaktorů

V rámci probíhající transformace české energetiky, tedy transformace orientované na odklon od fosilních paliv, jsou malé reaktory a mikroreaktory (MMR) kritickým prvkem, pokud jde o zajištění stability elektrické sítě. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v dokumentu „Cestovní mapa pro SMR – malé a střední reaktory“ z roku 2023 definuje malé reaktory a mikroreaktory jako pilíře budoucí energetické bezpečnosti. Strategie ministerstva se nezaměřuje pouze na náhradu velkých uhelných bloků, ale akcentuje také potenciál mikroreaktorů o výkonu do 20 MWe pro decentralizaci výroby a pro přímé napájení průmyslových center. Ambicí státu je přitom transformace České republiky v regionální hub zajišťující výrobu a servis těchto modulárních celků, což by umožnilo maximálně využít vysokou přidanou hodnotu domácího strojírenství.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Článek předkládá komplexní analýzu mikroreaktorů (MMR) jako nové kategorie jaderných zdrojů, definovaných autonomním provozem a pasivní bezpečností. Článek se do hloubky věnuje neutrofyzikálním parametrům aktivní zóny, termomechanice přenosu tepla prostřednictvím fázových přeměn a implementaci palivové technologie Triso. Autor paralelně vyhodnocuje připravenost českého průmyslového řetězce a komparuje ekonomickou efektivitu MMR v kontextu dekarbonizace a decentralizace energetiky.

Základem bezpečnosti MMR je technologie Triso (Tristructural-isotropic), která nahrazuje klasické palivové tyče odolnými mikrokuličkami. Každá částice funguje jako samostatný kontejnment, schopný zadržet štěpné produkty i při teplotách nad 1 600 °C. (Zdroj: x-energy.com)
Jaderné palivo Triso v konceptu reaktoru BANR (Zdroj: The National Academies of Sciences, Engineering, and Medicine)

Společnost ČEZ uzavřela v roce 2024 strategické partnerství se společností Rolls-Royce SMR. Díky tomu se ČEZ přímo podílí na vývoji a přípravě technologie malých modulárních reaktorů. Společnost ČEZ se stala významným minoritním akcionářem britské společnosti, získala v ní přibližně 20% podíl. Společnost ČEZ je tak strategickým investorem, jenž si drží významnou část práv. Každá elektrárna společnosti Rolls-Royce SMR bude vyrábět 470 MWe stabilní, cenově dostupné a bezemisní elektřiny. Jde o objem, který by vystačil k pokrytí spotřeby jednoho milionu domácností po dobu nejméně 60 let. Součástí budoucího energetického mixu České republiky budou malé modulární reaktory fungovat po boku velkých jaderných zdrojů, plynových elektráren a obnovitelných zdrojů.

Neutrofyzika a palivová architektura Triso

Základem bezpečnosti MMR je fundamentální změna v konstrukci paliva. Technologie Triso (Tristructural-isotropic) nahrazuje klasické palivové tyče mikrokuličkami o průměru přibližně 1 mm, kde je jádro z oxykarbidu uranu obaleno vrstvami pyrolytického uhlíku a keramického karbidu křemíku. Tato mikroenkapsulace zajišťuje retenci štěpných produktů i při teplotách přesahujících 1 600 °C, což je vysoko nad standardní provozní teplotou v rozsahu 600–900 °C (dle konkrétního konceptu; tepelnětrubicové reaktory, např. Westinghouse eVinci, pracují při nižších teplotách, tj. okolo 600–650 °C, vysokoteplotní plynové reaktory cílí na teplotu okolo 850–900 °C). MMR často využívají palivo typu HALEU (High-Assay Low-Enriched Uranium), což v kombinaci s grafitovým moderátorem umožňuje realizovat extrémně dlouhé palivové kampaně v řádu 15 až 20 let bez nutnosti reaktor otevírat. Neutrofyzikální stabilitu zajišťují neutronové reflektory z různých materiálů (z beryllia, u některých konceptů, jako je např. eVinci, z oxidu beryllnatého; jiné návrhy využívají grafit nebo ocelové reflektory – volba je designově specifická), tedy reflektory, které optimalizují neutronový tok v kompaktní aktivní zóně a snižují únik neutronů.

U pokročilých mikroreaktorů, jako je například Westinghouse eVinci Heat Pipes , se k odvodu tepla využívají tepelné trubice pracující na principu fázové přeměny alkalických kovů. Toto řešení eliminuje potřebu aktivních čerpadel a chladicích okruhů, což zvyšuje spolehlivost systému. (Zdroj: Westinghouse)

Termomechanika: izotermický přenos tepla a tepelné trubice

Konstrukční revoluci v kategorii MMR představuje eliminace aktivních chladicích okruhů. Pokročilé koncepty využívají k odvodu výkon tepelné trubice (heat pipes) pracující na principu fázové přeměny alkalických kovů, nejčastěji sodíku. Uvnitř hermeticky uzavřených trubic ze speciálních slitin dochází k odpařování média v horké části u aktivní zóny a jeho následné kondenzaci ve výměníku, přičemž návrat kapalné fáze zajišťují kapilární síly. Tento systém nevyžaduje čerpadla ani ventily, což radikálně zjednodušuje údržbu a zvyšuje spolehlivost. Z hlediska materiálů se jako kritická ukazuje radiační degradace, zejména neutronové křehnutí a bobtnání (swelling) těch konstrukčních ocelí, které jsou v těsné blízkosti vysoce kompaktní aktivní zóny vystaveny intenzivnímu neutronovému toku.

Komparativní analýza havarijních scénářů

Zásadním rozdílem mezi MMR a klasickými elektrárnami je eliminace scénářů typu LOCA (Loss of Coolant Accident). Zatímco velké bloky vyžadují aktivní chlazení i po odstavení, mikroreaktory pracují s řádově nižší hustotou výkonu a vysokou tepelnou setrvačností materiálů, jako je např. grafit. Díky palivu Triso, které si zachovává integritu i při extrémních teplotách, je únik štěpných produktů prakticky vyloučen již na úrovni palivového zrna. Radiační následky i těch nejpesimističtějších scénářů jsou omezeny na bezprostřední blízkost reaktorové nádoby, což umožňuje její umístění v těsné blízkosti průmyslových aglomerací či městských teplárenských uzlů.

Reklama
Reklama
Reklama

Inherentní bezpečnost a dynamika řízení

Provozní režim MMR spoléhá na silné negativní koeficienty reaktivity, zejména na Dopplerův koeficient. Jakýkoliv nárůst teploty v aktivní zóně vede k automatickému nárůstu absorpce neutronů v rezonančních oblastech, což vyvolává okamžitý útlum štěpné reakce, aniž by byl nutný zásah řídicích systémů. Tato inherentní vlastnost v kombinaci s obrovskou tepelnou setrvačností grafitového lože umožňuje uplatnit design, který je schopen pasivního odvodu zbytkového tepla (decay heat) sáláním a konvekcí přes povrch nádoby reaktoru. Tento mechanismus zajišťuje integritu paliva i při úplné ztrátě chlazení a při absenci lidského zásahu.

Vizualizace pokročilého konceptu mikroreaktoru MMR představuje moderní, do krajiny citlivě integrovaný areál s administrativním zázemím a solární střechou, který je připojen k rozvodné síti. Architektonický řez odhaluje komplexní vnitřní strukturu hlavní haly, kde by byly umístěny klíčové komponenty od českých dodavatelů, jako jsou např. vnitřní části reaktoru, řídicí systémy a kompaktní výměníky tepla. Tento model sériové výroby by mohl být klíčem k dosažení projektované ceny elektřiny pod 100 dolarů za megawatthodinu. (Zdroj: Rolls-Royce SMR)

Energetická konverze a vysokoteplotní polygenerace

Většina MMR opouští tradiční parní cyklus ve prospěch uzavřeného Braytonova cyklu s pracovní látkou v podobě helia (směs helia a xenonu se využívá především ve vesmírných aplikacích, např. v projektech NASA/DARPA). Přímé využití horkého plynu v turbíně eliminuje fázové přeměny vody a umožňuje cílit na projektovanou termodynamickou účinnost přesahující 40 % (v komerčním provozu dosud neprokázanou). Technickou inovací jsou magnetická ložiska turbogenerátoru, která odstraňují potřebu olejového mazání a také snižují vibrační namáhání. To umožňuje delší servisní intervaly, což je v jaderné energetice klíčové. Vysoká výstupní teplota nad 700 °C navíc otevírá cestu k průmyslové polygeneraci, zejména k efektivní výrobě vodíku zajišťované prostřednictvím vysokoteplotní elektrolýzy nebo k přímému zásobování technologickým teplem v chemii a metalurgii.

Centrum výzkumu Řež provozuje experimentální heliové a solné smyčky, které slouží k testování materiálů a komponent pro reaktory IV. generace, čímž v oblasti pokročilého jaderného inženýrství potvrzuje existenci českých kapacit. (Zdroj: CVŘ)

Připravenost českého průmyslu a ekonomická analýza

Česká republika disponuje unikátním jaderným ekosystémem, který zahrnuje kapacity pro přesné strojírenství (Škoda JS), pro vývoj řídicích systémů (ZAT) i pro pokročilý materiálový výzkum (ÚJV Řež). Tuzemské firmy jsou schopny produkovat vnitřní části reaktorů, kontrolní pohony i výměníky tepla typu PCHE (Printed Circuit Heat Exchangers). Ekonomika MMR sází na úspory plynoucí ze sériovosti namísto úspor z rozsahu. Zatímco první jednotky vykazují vyšší investiční náklady Capex, u sériové výroby vývojáři predikují pokles pod 5 000 dolarů/kWe (nezávislé analýzy, např. OECD/NEA, pracují s konzervativnějším rozmezím 6 000 až 10 000 dolarů/kWe). Celkové náklady LCOE (Levelized Cost of Energy) na vyrobenou megawatthodinu se odhadují v rozmezí 95 až 150 dolarů (u klasické jaderné elektrárny jsou náklady na vyrobenou megawatthodinu v hodnotách 30 až 90 dolarů).

První malý modulární reaktor od společnosti Rolls-Royce SMR by měl vzniknout ve Velké Británii, a to v lokalitě Wylfa na ostrově Anglesey v severním Walesu. Jde o tradiční jadernou lokalitu, kde jaderná elektrárna již fungovala. Výběr lokality potvrdila britská vládní organizace Great British Energy – Nuclear (GBE-N), která vybrala společnost Rolls-Royce SMR jako preferovaného dodavatele malých modulárních reaktorů ve Velké Británii. Následně společnost Rolls-Royce SMR získala od britské vlády smluvní garanci na zahájení projektu prvních jednotek.

Reklama

Strategická realizace v ČR: milník Temelín

Rozvoj české jaderné energetiky postoupil v dubnu 2026 do konkrétní realizace – stát (spolu se společností ČEZ) uzavřel s britskou společností Rolls-Royce SMR tzv. Early Works Contract (smlouvu o provedení přípravných prací), týkající se programu malých modulárních reaktorů (SMR). Tato závazná smluvní dohoda – na rozdíl od nezavázného memoranda o porozumění – umožňuje okamžité zahájení prací na dokumentaci a podkladech nezbytných pro povolovací procesy stavby prvního SMR v lokalitě Temelín. Aktuální harmonogram počítá s uvedením první jednotky do provozu ve druhé polovině 30. let tohoto století.

Jaderná baterie jako budoucí standard

Mikroreaktory (MMR) představují finální stupeň integrace jaderné fyziky a modulárního inženýrství. Koncept „jaderné baterie“ – tedy továrně vyrobeného, zapečetěného modulu s životností 20 let nepředpokládajícího nutnost manipulace s palivem na místě – zásadně mění paradigma jaderné energetiky. Spolu s rozvojem středně velkých SMR jednotek, jako je např. projekt Rolls-Royce SMR (470 MWe) pro lokalitu Temelín, který patří do kategorie SMR, nikoliv do kategorie MMR, tvoří nový koncept, který zajistí energetickou autonomii a stabilitu české soustavy v éře intermitentních obnovitelných zdrojů.

Pro lokalitu Temelín byla v dubnu 2026 s britskou společností Rolls-Royce SMR podepsána smlouva o přípravných pracích. Tento projekt tvoří s budoucími MMR synergický celek, zajišťující v naší republice energetickou stabilitu. (Zdroj: MPO ČR)

Zpracováno na základě podkladů Westinghouse, Rolls-Royce a MPO

Vydání #6
Kód článku: 260607
Datum: 02. 06. 2026
Rubrika: Redakce / Energetické strojírenství
Firmy
Související články
Vysokoteplotní pára z lehkovodních SMR

Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Související články
Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Kdo se nestará o budoucnost, ten ji nemá

Pavla Kafku znám jako nositele prestižního titulu Manažer roku 2005, jímž byl oceněn ve funkci CEO firmy Siemens, následně z jeho dlouholetého působení v České manažerské asociaci, a zejména pak, již ve funkci prezidenta ČMA, z organizování v paláci Žofín právě oceňované soutěže Manažer roku. V roce 2018 stál za organizací jubilejního 25. ročníku této akce ve Španělském sále Pražského hradu za účasti premiéra a vybraných ministrů.

O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

CIMT a Čína v roce 2023

Počínaje Velikonočním pondělím se v Pekingu, téměř tradičně v tomto čase, po pět dnů konal další ročník veletrhu výrobních strojů CIMT 2023. Pro cizince byla poslední výstava jednoduše dostupná na jaře roku 2019. Od ledna 2020 se přestalo do Číny létat a události nabraly nečekaný spád. V tomto krátkém textu se podíváme na výstavu i před brány výstaviště.

Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit