MM Glosa: Výprodej evropské DNA

11. 11. 2026

Přidat do záložek

Odstranit záložku

Po registraci (zdarma) a přihlášení bude stránka přidána do záložek

Z dějin známe mnoho způsobů, jak se dobývají pevnosti. Ten dnešní s historickou strategií obléhání nemá nic společného. Jde o klasickou akvizici, formálně zcela v pořádku. Nepadají žádné hradby, nesundávají se vlajky, jen se v tichosti změní majitel. A s ním i další věci – kdo rozhoduje, co se v továrně vyrobí, komu se to prodá a kam putují výkresy, data a know-how.

Reklama

Expanze čínských firem na evropský trh stojí minimálně na čtyřech pilířích: navyšování exportu s teritoriální diverzifikací, stavění vlastních továren, vstupy do společných podniků a skupování evropských firem v oblasti automotive. Právě poslední jmenovaný způsob je nejrychlejší cestou na starý kontinent. Podle výzkumné společnosti Rhodium získaly čínské firmy za posledních 20 let podíly u více než 130 evropských dodavatelů – nejčastěji v německých a francouzských centrálách, jejichž divize působí i u nás. Většina obchodů byla navíc dost „malá“ na to, aby unikla pozornosti regulátorů. Od roku 2021 se objem akvizic zhruba ztrojnásobil. Evropa se nedívala, resp. se raději dívala jinam.

Nejde o abstraktní statistiku. O dalších čínských akvizicích se dozvídáme průběžně, a to i v našem bezprostředním okolí, v regionech, kde se desítky let vyráběly komponenty pro evropské automobilky. Podniky zatím pokračují v provozu a lidé zůstávají na svých místech. Zatím. Odběratelé takové transakce často vítají s úlevou, protože firma byla ve vážných potížích a nový vlastník slibuje přežití. Právě v tom spočívá past: kupci nepřicházejí tam, kde je síla, ale tam, kde je slabost. Finanční potíže zdejších dodavatelů je proměňují v atraktivní kořist.

Kdo za tím vším stojí? Částečně my sami. Zdražili jsme energie, zavalili firmy reportingem a regulacemi, vnutili jim jedinou správnou technologickou e-cestu a teď se soucitně díváme, jak padají na kolena. Nikdo z dotyčných nemůže tvrdit, že o důsledcích nevěděl. Podobně znepokojivě znějí i hlasy z řad samotných dodavatelů. Šéf jedné akvírované firmy veřejně prohlásil, že kdo nebude s Číňany spolupracovat, ztratí dech. Pragmatismus a kapitulace na první dobrou. Je pochopitelné, že dotyčný v nesnázích přijme nabídku, která mu zachrání podnik i živobytí. Ale firma není jen hala a stroje. Jsou to desítky let nasbíraných zkušeností, technologických postupů, vztahů s odběrateli a lidí, kteří vědí, jak se věci opravdu dělají. To je její DNA – a ta se s cenovkou v regálu obchodu nenachází. Dá se ale koupit společně s firmou. Zakladatelé ji budovali po generace, dědicové ji mohou prodat během jednoho odpoledne za jediný podpis. Ale tohle zboží ze slevového letáku nelze vrátit.

Říkám to s vědomím, že Čínu nevnímám jen z novinových titulků. Navštěvuji ji více než dvě desítky let a na vlastní oči vidím, jak dynamicky posouvá své výrobní znalosti, od obráběcích strojů až po komplexní komponenty. Co bylo ještě před nedávnou dobou synonymem pro levnou kopii, je dnes v řadě segmentů rovnocenným soupeřem, který nás dotahuje a čím dále častěji předbíhá. Obdiv k tomuto výkonu je na místě, stejně jako respekt k práci, která za ním stojí. O politickém pozadí mluvit nechci. Přesto ale varuji: země, která takto systematicky buduje technologický náskok a zároveň skupuje naše know-how, to nedělá z rozmaru. Evropa se tak stává pouhou zastávkou na cestě k ovládnutí globální výroby.

V rámci střízlivé strategické úvahy se legitimně ptám, kolik evropských firem může v Číně akvírovat tak volně jako čínské firmy u nás. A dále, kdo bude za pár let rozhodovat o našich dodavatelských řetězcích, jestliže většinu jejich klíčových uzlů přenecháme těm, jejichž zájmy se s našimi nemusí shodovat. Existují však příklady, že obrana je možná – například když silný tuzemský kapitál dokáže vstupovat do strategických struktur. Ukazují to nedávné pohyby kolem italského Pirelli, kde skupina CSG získala část podílu čínského majoritního vlastníka. Italská vláda totiž dlouhodobě usilovala o oslabení vlivu tohoto akcionáře, který má vazby na Peking. Jenže takové páky běžný střední dodavatel nemá. Ten potřebuje dostupný kapitál, rozumné ceny energií a méně byrokracie. A také potřebuje stát, který včas rozpozná, co je skutečně strategické.

Buďme zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si i nadále uchovávejme naději, že Evropa i Česká republika pochopí cenu vlastní průmyslové DNA dříve, než ji komplet uvidíme v emblému na cizích štítech.

Exportní příležitosti Restart průmyslu

Vydání #11

Listopad 2026

Transformace světového strojírenství

Kód článku: 261139

Datum: 11. 11. 2026

Rubrika: Redakce / Nekonvenční technologie

Autor:

Firmy

Související články

Seriál

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Seriál

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Seriál

MM Glosa: Dva světy, jedna nepříjemná pravda

Jeden z nejpřímějších hlasů českého průmyslu to nedávno perfektně vystihl: „Je to jako mít kouli na noze, svázané tkaničky od bot a do kalhot nalitý beton. Jak s tímhle můžeme běžet závod na 100 metrů? To nejde. To musíme prohrát.“ Tuto větu si zapamatujme. Je to nejvýstižnější diagnóza stavu evropského průmyslu, jakou jsem v poslední době slyšel.

Transformace světového strojírenství

Výběr z aktuálního vydání

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví Jaký byl 67. brněnský "strojírák"IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění Právní aspekty AI ve výrobě

Související články

České kořeny slavných rakouských značek

V reprezentativních prostorách Velvyslanectví České republiky ve Vídni byla slavnostně představena unikátní publikace, která vrhá nové světlo na společnou hospodářskou historii střední Evropy. Kniha s názvem Wie hat es angefangen? Tschechische Wurzeln österreichischer Marken (v české verzi: Jak to začalo? České kořeny v podnikání rakouských/vídeňských firem) od renomované historičky a profesorky ekonomie Jany Geršlové mapuje fascinující příběhy podnikatelů, kteří přišli z českých zemí a zásadním způsobem budovali rakouský průmysl a obchod.

Reklama

Související články

MM Glosa: Když kýchne soused, odskáčeme to horečkou

Existuje staré přísloví, že když kýchne soused, měli bychom se obléknout. My jsme se však neoblékli. Stáli jsme v rozhalence u otevřeného okna a skrze růžové brýle sledovali, jak soused kýchá. Rok co rok jsme přesvědčovali sami sebe, že ho to nakonec stejně vždy přejde a na nás nic nepřenese. Nepřešlo. Přenesl.

Seriál

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

Seriál

MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

Seriál

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Seriál

CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

Seriál

Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

Seriál

MM Glosa: Z křižovatky na kruháč

Již třetím rokem je Česko na křižovatce. Profesní spolky si do kabiny automobilu naložily vládu i s premiérem a opět společně vyrážejí na spanilou cestu opředenou světelnými paprsky protínajícími tribuny, kde mohou za úplatu sedět zástupci firem, a být tak součástí této společenské události. Avšak bez volby jakékoliv, natož správné odbočky posádka stále krouží na kruhovém objezdu a všechny možné sjezdy míjí, jako by je neviděla. Za rok pojede znova, pravděpodobně již s jinými pasažéry. A ono je to v důsledku vlastně jedno. Naše garnitura napříč politickým spektrem za souběžného pochlebování zástupců profesních svazů totiž vyniká ve třech věcech.

Seriál

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Seriál

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Seriál

Bez technických řešení nelze dělat politická rozhodnutí

Realizace aktuálního otevíracího rozhovoru se odehrála ve Zlínském kraji v Kunovicích, kde se v mece letectví nachází společnost 5M zabývající se vývojem a výrobou kompozitních sendvičových materiálů především pro letectví a pozemní dopravu, ale také vesmírnými projekty. Její spolumajitel Richard Pavlica si na nás udělal čas neprodleně po svém návratu z Japonska, kde se firma účastnila veletrhu zaměřeného na letecké a kosmické aktivity. Hovořili jsme jak o trendech a výzvách, které tento obor přináší, tak o podnikatelské realitě pramenící z evropského působení, se kterou se denně setkávají a musejí do svého celosvětového fungování promítat.

Seriál

Reklama

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.

Proč jsme nejlepší?

Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici
Vysoký podíl redakčního obsahu
Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů.... již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou

Předplatit