Témata

MM Glosa: Když kýchne soused, odskáčeme to horečkou

Existuje staré přísloví, že když kýchne soused, měli bychom se obléknout. My jsme se však neoblékli. Stáli jsme v rozhalence u otevřeného okna a skrze růžové brýle sledovali, jak soused kýchá. Rok co rok jsme přesvědčovali sami sebe, že ho to nakonec stejně vždy přejde a na nás nic nepřenese. Nepřešlo. Přenesl.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Předseda Svazu německého průmyslu Peter Leibinger to pojmenoval bez příkras: německé hospodářství se nachází v historicky nejhlubší krizi od vzniku Spolkové republiky. Nejde o konjunkturální výkyv, který se přežene jako jarní bouřka. Jde o strukturální pokles – průmyslová výroba klesá již čtvrtý rok v řadě. V samotném německém průmyslu loni zaniklo přes 120 000 pracovních míst, přičemž v automobilovém to bylo zhruba 50 000 z nich. Průmyslové tržby se propadají nepřetržitě již 10 kvartálů po sobě.

Za touto suchou statistikou nestojí čísla v tabulkách. Stojí za ní zavřené továrny, propuštění dělníci a – pro nás zcela konkrétně – méně zakázek u automotive subdodavatelů a na ně navázaných stovek menších firem rozesetých po celé zemi. Třetina českého exportu totiž míří do Německa a tamní stagnace není jen jejich problém – je to problém celého regionu, a nás proexportně orientovaných se týká v první řadě.

Tato varování jsme v různých podobách dostávali roky. Část z těch, kteří seděli v čele profesních svazů a formovali průmyslovou politiku, subdodavatelský model aktivně budovala a hájila. Dotované výrobní prostory napojené na velké automobilky, spolehlivé toky zakázek. Pohodlný svět, dokud fungoval. Ti, kteří na tato rizika upozorňovali – a zazní-li jméno profesora Milana Zeleného, vězte, že to není náhoda – nebyli slyšet. Kdo by přece narušoval zaběhnutý pořádek napříč politickým spektrem, že.

A pak přišla elektromobilita. Náhle se mezi průmyslovými lídry objevili nadšení průkopníci sdílející řidičské zážitky z elektromobilů a s vervou ukazující jedinou správnou cestu. Z naivity svých neznalostí přitom netušili, jaké dopady to přinese subdodavatelskému řetězci. Vzpomínáte, jak zástupci VW a svazoví aktivisté lobbovali za nejpřísnější emisní normy? Dnes tytéž hlasy volají po jejich přepracování. A samotný VW – ta mocná lokomotiva evropského automobilismu – zavírá továrny, posílá domů tisíce lidí a jen díky prodeji škodovek se stále z posledních sil drží nad hladinou. Výsledek jejich lobbingu? Zničené dodavatelské řetězce a generace techniků bez práce. Usazeni v teplých křeslech, ozdobeni tituly, bez studu a bez omluvy. V normálním světě by to vedlo k rezignaci. U nás to vede k dalšímu pozvání do veřejného diskuzního panelu.

Česká republika přihlížela tomuto procesu se zvláštní směsí nečinnosti a naivity. Náš průmysl sice disponuje výjimečnými lidmi a know-how, ale strukturální transformace, o níž se roky mluví na fórech a konferencích, se nekoná. Strategie přibývají, implementace chybí. A sjezdy z kruhového objezdu, o kterých jsem vloni v květnu na tomto místě psal, jsou stále obsazeny.

Německá ekonomika, která se stěží nadechovala, dostala po americko-izraelských úderech na Írán další ránu. Institut německého hospodářství IW okamžitě zhoršil výhled z 0,9 % na pouhých 0,4 % růstu. Analytici mnichovského Ifo přiznali, že v dubnu nebylo kam se podívat – existovala jen nejistota rozežírající hospodářství. A průzkum naší Hospodářské komory? Negativní dopad konfliktu hlásí skoro devět z 10 českých firem. Soused kýchl znovu. Tentokrát silněji.

Je tu ale i jiná strana mince. Německo připravuje investiční balík bilionu eur na 12 let, cílený na obranu a infrastrukturu. Přislíbené rozvolnění se zatím v číslech nepromítá a íránský šok jeho dopady dále odkládá. Pokud se tato energie přece jen promění v reálné zakázky, otevírá se okno příležitosti – ale pouze pro český průmysl, který bude připraven a aktivně buduje pozici dodavatele s přidanou hodnotou.

Buďme zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si i nadále uchovávejme naději, že německá lekce nezůstane bez odezvy a že konečně začneme jednat dříve, než horečka ze sousedovy nemoci položí na lůžko i nás.




Vydání #6
Firmy
Související články
CIMT a Čína v roce 2025

Předpokládám, že výstava CIMT je čtenářům MM Průmyslového spektra důvěrně známa. Vždyť o ní bylo napsáno v tištěné i elektronické podobě mnohé a mnohokrát. Avšak nikdy se nejednalo o kontext největší výstavy věnované obráběcím strojům na světě. Takový totiž byl letošní ročník. Tento text doplňuje a zároveň zakončuje sérii reportážních vstupů přímo z místa výstavy, které byly publikovány na redakčním webu.

MM Glosa: Na hraně starého světa

Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Související články
Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

CCMT 2026: Veletržní dění ve znamení čínské výrobní síly

V roce 2026 je veletržní dění v oblasti výrobních strojů a technologií velmi pestré. Pokud jde o Evropu, proběhlo, a ještě proběhne, několik veletrhů lokálního i regionálního významu, včetně víceoborového MSV v Brně. V Paříži se v březnu konal veletrh Global Industrie, v Moskvě se v květnu uskutečnila Metalloobrabotka a v září se ve Stuttgartu uskuteční AMB. Souběžně s ní pak v Chicagu proběhne zámořský IMTS a o měsíc později v Tokiu asijský Jimtof. Všechny tyto akce bezesporu poskytují hluboký a strategický vhled do stavu výrobní techniky v daném teritoriu.

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Tvoje ekonomie: Magické slovo – konkurence

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme se na to, proč je člověk alfa a omega tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „Goodmanismus“.

Když se puzzle skládá: od Mercosuru přes Indii k budoucnosti

Před měsícem jsem psal o dohodě s Mercosurem jako o šanci pro evropské sebevědomí. Tehdy jsem netušil, že to byl jen první dílek skládačky. Brusel totiž v lednu uzavřel další megadohodu – tentokrát s Indií. A vyjednává dál s Austrálií. Začíná se z toho rýsovat něco většího než jen série náhod.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Česká ekonomika vs. ekonomika na českém území

O otevíracím rozhovoru tohoto vydání s doktorem Jiřím Horeckým, prezidentem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, lze stručně říci, že reflektuje realitu současného ekonomického modelu ČR, který naráží na své limity. Konvergence k vyspělému Západu se hodně zpomalila, či prakticky zastavila, a my už se nemůžeme spoléhat na levnou pracovní sílu a roli montovny. Pokud se chceme posunout dál, musíme se zaměřit na to, co vytváří skutečnou přidanou hodnotu – tedy inovace, výzkum, vývoj, marketing, prodej a servis. Na celý hodnotový řetězec s možností poznat svého zákazníka.

EMO 2025: Inovace, AI a cesta k udržitelné výrobě

Ve dnech 22. až 26. září 2025 se po dvou letech v německém Hannoveru konal další ročník veletrhu EMO, přední světové exhibice výrobních technologií, která letos oslavila své 50. výročí. Pod mottem „Innovate Manufacturing“ veletrh představil celý hodnotový řetězec obrábění kovů, zahrnující obráběcí stroje, výrobní systémy, aditivní procesy, přesné nástroje a automatizaci. S účastí 80 000 odborných návštěvníků z celého světa poskytlo EMO důležité inovační impulzy pro posílení konkurenceschopnosti v globálním průmyslu.

EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit