Můžeme pracovat ve státním sektoru – tedy jistá poptávka, jistá výplata. I když, soukromý sektor a v něm převládající nedokonalá konkurence nabízí více možností. Co se týče úplného monopolu a oligopolu, je velmi malá pravděpodobnost, že „obyčejný člověk“ monopol nebo oligopol založí. Jde obvykle o velké nadnárodní podniky, ve kterých je však celkem výhodné pracovat, protože mívají stabilní pozici na trhu. Určitě ve svém okolí znáte lidi, kteří celý život pracují ve vodárnách, elektrárnách, u plynárenských společností, na železnici, v bance nebo ve velkých podnicích. Početně nejvíce podniků však tvoří malé a střední firmy. Mnohdy jde o rodinné podniky, ve kterých se krásně propojují dva základní tržní subjekty – domácnosti a podniky. To je i náš případ. Pronajímáme v Tatrách dva apartmány. Z ekonomického hlediska se jedná o třetí typ nedokonalé konkurence – konkurenci na základě diferenciace produktu (používá se také pojem monopolistická konkurence). Jak obstát na trhu? Diferencovat produkt. Dělat něco jinak než ostatní. Nechat v lednici dvě plechovky piva, umožnit v neděli pozdní check-out zdarma, ukázat klientům krásný dřevěný kostelík a zahrát na varhany. Začít chodit na uměleckou školu po padesátce bylo zajímavé.