Moderní logistika a intralogistika
Laserové technologie v průmyslu

Můj úvodní editorial v minulém, březnovém vydání MM Průmyslového spektra vyvolal mimořádně živý ohlas. Diskuse jasně potvrdily, že transformace českého průmyslu a nová Hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0 je tématem, které pálí každého, kdo buduje naši ekonomickou stabilitu. Tato nová vize by přitom neměla vznikat ve vakuu; nominálně navazuje na ambice vládního programu The Country for the Future (2020–2027). Jenže právě zde narážíme na první vážný problém: pokud má být nová strategie úspěšná, musí se kriticky vypořádat s dědictvím svých předchůdců, které v mnoha ohledech zůstaly jen u drahého marketingu a u loga v dotačních výzvách.

Po více než třech dekádách v čele české pobočky společnosti Engel a ve vedení celého regionu CEE odchází Ing. Petr Stibor do důchodu. Muž, který stál u zrodu moderního plastikářství u nás, v otevřené bilanci hodnotí proměnu oboru od 90. let až po dnešní digitální revoluci a po úspěch unikátního závodu v Kaplici. Jak se za tu dobu změnil trh a co dnes musí evropský průmysl udělat, aby obstál v souboji s dravou Asií?

Příběh Martina Čermáka, spoluzakladatele společnosti Vocalls a současného viceprezidenta pro engineering v americké korporaci CallMiner, začal v 90. letech – v době prvních PC, které se začaly objevovat v domácnostech. Je to cesta člověka, který pochopil, že dnes, v éře umělé inteligence, už nestačí jen bezchybný kód, ale je třeba produktu vdechnout strategický smysl a obchodní vizi.

Ještě nedávno byl člověk, který veřejně hovořil o zbrojení jako o příležitosti pro český průmysl, považován za kontroverzního. Obranný průmysl byl na okraji zájmu, dnes ale zažívá boom. Zájemci o zbrojařinu plní sály konferencí, akcie defence firem prakticky válcují vše ostatní. Svět se změnil. Otázka je, zda jsme připraveni tuto změnu přijmout s otevřenýma očima – nebo zda budeme opět pouze přihlížet, jak ji využijí jiní.

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

V době, kdy technologický pokrok nabírá na tempu a stále těsněji souvisí s bezpečností, odolností i geopolitickou stabilitou, se veletrh Hannover Messe hodlá stát klíčovým fórem evropského průmyslu. Ústředním tématem ročníku je proto využití AI, robotiky a digitálních technologií, a to v široké škále praktických aplikací včetně obranného průmyslu.

Mezinárodní strojírenský veletrh by se dal bez nadsázky nazvat pilířem průmyslového dění a klíčovým místem pro navazování obchodních partnerství. To je také důvodem, proč se sem vystavovatelé z řad tuzemských i globálních firem opakovaně vracejí. Jednou z významných firem, jejichž expozici bude letos v rámci MSV možno navštívit, je Makino Central Europe. Ta je světovým lídrem ve vývoji, výrobě a servisu vysoce výkonných CNC obráběcích center a elektroerozních strojů. Na téma MSV jsme si proto povídali s Jaroslavem Pazuchou, generálním ředitelem této společnosti.

Mezinárodní veletrh elektrotechniky, elektroniky a energetiky Amper v roce 2026 úspěšně zahájil novou kapitolu své existence. Letošní ročník byl poprvé v historii organizován společností Veletrhy Brno, která tak potvrdila ambici vytvořit z této akce klíčovou středoevropskou platformu pro průmyslové inovace.

Mladých lidí, kteří se rozhodnou zasvětit svůj profesní život některému z technických oborů, je čím dál méně. To je, a zejména může být, pro naši zemi opravdový problém. Tím více si musíme vážit těch, kdo se na techniku dali, a hlavně těch, kdo v oboru zůstali. V seriálu Mladí hrdinové se podíváme blíže nejen na tyto techniky, kteří mají před sebou slibnou kariéru, ale též na jejich šéfy – majitele či manažery strojírenských firem. Vždyť právě oni mohou své mladé kolegy motivovat... V tomto díle našeho seriálu jsme si povídali s lidmi z firmy ZVVZ Machinery.

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme názor Ing. Simony Nesvadbové, ředitelky Střední školy elektrotechniky a strojírenství v pražských Záběhlicích.

Laser již dávno není vnímán pouze jako specializovaný nástroj na řezání plechů. V současném výrobním průmyslu je univerzální technologickou platformou, která pokrývá široké spektrum aplikací - od kontinuálního záření a krátkých pulzních režimů, využívaných při kalení, svařování, řezání, vrtání či aditivní výrobě (tzv. makroprocesy), až po ultrakrátkopulzní (UKP) zdroje, umožňující extrémně přesné mikroobrábění, strukturování a funkcionalizaci povrchů (tzv. mikroprocesy).

Laserové technologie jsou zpravidla spojovány s vysokou přesností a stabilitou. Tato vlastnost však nevychází pouze z fyzikální povahy samotného paprsku, ale především ze schopnosti celý proces přímo za provozu sledovat a řídit. V rámci toho musí být nejen nastaven správný výkon a pohyb, ale také průběžné ověřování, zda proces probíhá tak, jak má.

Robotika dnes již nepředstavuje pouze nasazení průmyslových manipulátorů ve výrobních halách, ale komplexní obor propojující mechaniku, řízení, senzoriku, zpracování dat a prvky umělé inteligence. Tímto směrem se dlouhodobě rozvíjí také činnost Katedry robotiky VŠB-TUO.

Ústav výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze je přední pracoviště aplikovaného výzkumu s rozsáhlými vazbami na průmyslovou praxi v oblasti výrobní techniky. Dlouhodobě se zaměřuje na výzkum progresivních témat, která vycházejí z průběžné identifikace hlavních hybných sil v průmyslové výrobě a zájmu průmyslových partnerů.

Není to fádní firemní příběh. Ani zdaleka. Historie společnosti Timm se začala psát v roce 1772. Teprve potom se Spojené státy staly nezávislými, Josef II. vydal toleranční patent a odehrála se Velká francouzská revoluce. Právě tehdy vznikla v Norsku společnost zabývající se vývojem a výrobou námořních lan.

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Často se sám sebe ptám, proč jsme my lidé tak posedlí hledáním štěstí někde za vzdáleným horizontem. Vybavili jsme se dokonalými technologiemi, obklopili jsme se nadbytkem, a přesto v našich duších nezřídka zívá prázdnota. Ženeme se životem jako cestující ve vlaku, kteří tak zoufale touží dorazit do cílové stanice zvané „Úspěch", že si vůbec nevšimnou nádherné krajiny ubíhající za okny. Hromadíme majetek, budujeme impéria z písku – a v tom shonu nám uniká to nejpodstatnější: život sám. Neuvědomujeme si, že tou nejcennější a jedinou skutečnou měnou, kterou na tomto světě máme, nejsou peníze, ale náš čas bytí.

Psal se rok 1951 a právě tehdy vznikal v Liberci Výzkumný ústav textilních strojů (VÚTS). Tehdy však nikdo netušil, že se zde zrodí technologie, která pošle do důchodu staletími prověřený tkací člunek. Princip tryskového prohozu – tedy využití proudu vzduchu nebo vody k zanášení útku – byl v té době něčím z říše sci-fi. Dnes, o více než 70 let později, je Liberec stále místem, kde se tvoří budoucnost tkalcovského oboru.

Existuje svět, v němž, ačkoli je pro lidské oko neviditelný, spočívá jádro moderní medicíny. Představme si přístroj, jenž dokáže „krájet“ hmotu s přesností na nanometry a odhalovat procesy uvnitř buněk či strukturu nových léčiv. Jde o multimodální analytický systém s názvem Tescan Amber X 2.

Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.

Nadcházející ročník veletrhu GrindingHub 2026, který se uskuteční od 5. do 8. května 2026 ve Stuttgartu, slibuje, že se opět po dvou letech stane centrálním bodem pro inovace v oblasti technologií broušení a povrchových úprav. Digitální preview veletrhu, které proběhlo 5. března 2026, nabídlo odborné veřejnosti první pohled na trendy a mezinárodní zaměření této akce.

Automatizace intralogistiky prochází v posledních letech dynamickým vývojem, který řeší rostoucí požadavky na efektivitu, flexibilitu a udržitelnost skladových a výrobních procesů. Největší letošní novinky v této oblasti byly představeny na logistické události roku: na veletrhu LogiMAT 2026 ve Stuttgartu, kde firmy prezentovaly inovace a pokročilá řešení, včetně využití umělé inteligence.

V minulých dvou článcích jsem psal o obchodních dohodách, které EU uzavírá s Mercosurem, Indií a Austrálií. A věci se hýbou: Uruguay a Argentina dohodu ratifikovaly a Evropská komise oznámila, že ji začne prozatímně provádět – i bez souhlasu Evropského parlamentu. Obchodní mosty se staví. Otázka ale zní: budeme mít na druhé straně co nabídnout?

Společnost AURA se sídlem v Brně dlouhodobě prokazuje, že v České republice vzniká vysoce kvalitní softwarové know-how. Díky úzké specializaci na logistické informační systémy se stala stabilním partnerem v oblasti obrany. Její řešení pro podporu životního cyklu vojenské techniky a správu majetku dnes pomáhají ve třiadvaceti zemích na pěti kontinentech.

Ve věku nedožitých 90 let nás na konci února po krátké nemoci opustil náš kolega doc. Ing. Jaroslav Rybín, CSc.
V letech 1955–1960 studoval obráběcí a tvářecí stroje na Fakultě strojní ČVUT v Praze, kde v roce 1973 obhájil kandidátskou disertační práci. Habilitační práci na téma Příspěvek k programování NC strojů předložil v roce 1978, avšak z politických důvodů byl jmenován docentem až v červenci 1986.

Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme se na to, proč je člověk alfa a omega tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „Goodmanismus“.

Přípravy na jeden z pěti nejvýznamnějších světových veletrhů pro obrábění kovů, stuttgartský AMB 2026, nabírají na obrátkách. Půl roku před otevřením bran výstaviště již jasně krystalizují hlavní technologické směry ovládající moderní strojírenství.

Společnost Citizen Machinery Japan dlouhodobě udává trendy ve vývoji CNC dlouhotočných automatů. Příkladem je laserová technologie využívaná na strojích Cincom, která posouvá možnosti obrábění až do kategorie mikroobrábění, kde klasické třískové technologie narážejí na své limity nebo ztrácejí efektivitu.

V moderním průmyslu stále častěji rozhoduje o kvalitě konstrukce něco, co na první pohled není vidět – stav povrchu materiálu. Platí to zejména u lepených spojů, které dnes nacházejí uplatnění v celé řadě technických aplikací: od automobilů přes letecké konstrukce až po elektroniku nebo energetiku.

Automatizace CNC obrábění se stává standardem moderní výroby. Robotická manipulace, paletové systémy nebo autonomní výrobní buňky umožňují výrazně zvýšit produktivitu a stabilitu výroby. Skutečným základem úspěšné automatizace však není pouze robot nebo manipulátor, ale především samotný obráběcí stroj. Aby bylo možné zajistit dlouhodobý bezobslužný provoz, musí stroj dosahovat výrazně vyšší přesnosti, než jakou vyžaduje vyráběný díl.

Konference GTC 2026 v kalifornském San José se stala dějištěm významného posunu v oblasti automatizace skladů. Společnost Kion Group zde demonstrovala, že éra teoretických simulací končí a nastupuje fáze reálného nasazení tzv. fyzické umělé inteligence (Physical AI) přímo v provozních podmínkách. Představeny byly ukázky autonomní manipulace s materiálem v provozním prostředí skladů a bezpečnostně certifikovaná detekce osob při automatizovaném nakládání přívěsů.

Snižování provozních nákladů a zvyšování bezpečnosti v silniční dopravě není jen otázkou moderních technologií pod kapotou, ale především otázkou způsobu, jakým je tato technika využívána. Přepravní společnost VCHD Cargo nedávno ukončila projekt EcoDrive Challenge 2025, který na základě precizních dat, převzatých z telematických systémů, ocenil nejlepší řidiče za jejich profesionální, plynulé a defenzivní řízení na dálkových trasách.

Při narůstající složitosti vozových parků, které jsou často složeny ze strojů různých značek a stáří, se provozovatelé skladů a logistických center potýkají s nutností přejít k inteligentnímu řízení založenému na datech. Společnost Still, tradiční hamburský expert na intralogistiku, reaguje na tyto výzvy konceptem Still Fleet Solutions, který slibuje transparentnost a optimalizaci materiálových toků v reálném čase.

Společnost Jungheinrich uvádí na trh novou generaci elektrických retraků – model ETV 4i, navržený pro extrémně náročné operace ve vysokoregálových skladech. Tento stroj s nosností 1,4 až 2,5 tuny a schopností zakládat zboží do výšky až 14 metrů je klíčovým řešením pro distribuční centra, vícesměnné provozy a provozy zajišťující zásobování výroby.

V éře průmyslu 4.0 se efektivita výrobních podniků neobejde bez precizně nastavených dodavatelských řetězců. Klíčovým faktorem úspěchu již není jen samotný fyzický přesun zboží, ale především rychlost, dostupnost a transparentnost doprovodných informací. Společnost Dachser jako přední mezinárodní logistický provider reaguje na tyto potřeby uvedením nového digitálního ekosystému, který od letošního března plně slouží i českým průmyslovým zákazníkům.

Digitalizace a automatizace postupně mění i takový konzervativní obor, jakým je obrábění. Zatímco dříve se technologové spoléhali na vlastní zkušenosti, katalogy a metodu pokus–omyl, dnešní tlak na produktivitu vyžaduje rychlá, přesná a snadno replikovatelná rozhodnutí. Společnost Ceratizit proto vyvinula platformu ToolSelect, která dokáže během 90 sekund navrhnout kompletní obráběcí řešení včetně řezných parametrů – pro frézování, vrtání, soustružení i zapichování.

Společnost MD Drucklufttechnik, působící v oboru průmyslových pohonů, uvedla na trh novou generaci vřeten s motory BLDC. Ta byla vyvinuta pro kartáčovací aplikace v automatizovaných obráběcích linkách, kde je potřeba kombinovat vysoký krouticí moment s nízkými otáčkami, přičemž vyniká svou flexibilitou i kompatibilním provedením.

Německý výrobce nástrojů Paul Horn rozšiřuje svůj systém pro výrobu drážek o nové řezné destičky typu 117, které jsou vhodné pro vnitřní průměry otvorů od 9 mm. Nový systém se vyznačuje možností obrážení hlubších drážek, vnitřním přívodem chladicí kapaliny, ekonomickou výhodností i prokazatelně vyšší životností nástroje.

Český trh s fotovoltaickými systémy prochází v roce 2026 významnou fází změn. Po dlouhém období zdánlivě neomezeného růstu taženém jednak energetickou krizí, jednak dotačním optimismem, nastává nevyhnutelná etapa postupné saturace trhu spojená s logickým zpomalením. Nejde však naštěstí o krizi oboru, ale o jeho transformaci a přechod ke komplexnějším systémům. Pro instalační firmy to otevírá jednoznačnou cestu k dalšímu byznysovému růstu: posunout se od realizací samostatných fotovoltaických elektráren k uceleným systémovým řešením, která chápou energetiku budovy jako jeden propojený celek.

S postupujícím rokem 2026 čelí výrobci elektroniky, zdravotnických prostředků a přesného inženýrství společnému problému: materiály jsou stále menší, dražší a náchylnější na teplo.

Digitalizace fyzických součástí a jejich převod do CAD modelů je klíčovým nástrojem moderní výroby. Ruční 3D skener Atlascan Pro od společnosti Hexagon v kombinaci se softwarem Geomagic Design X Go umožňuje přímý převod naskenovaných dat do editovatelných CAD modelů. Kombinace mobilního skenování a výkonného softwaru tak výrazně zjednodušuje reverzní inženýrství, vývoj i kontrolu kvality.